Szeged

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Segedín
Szeged
Szeged
Szeged
Segedín – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 75 m n. m.
Časové pásmo: CET, UTC+1
stát: Maďarsko Maďarsko
region: Jižní Velká nížina
župa: Csongrád
okres: Szeged
administrativní dělení: 20 městských částí
Szeged
Red pog.png
Szeged
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 280,84 km²
počet obyvatel: 167 039 (2008)
hustota zalidnění: 594,78 obyv. / km²
etnické složení: Maďaři, Němci
náboženské složení: křesťanství
správa
status: župní sídlo, město s župním právem
starosta: László Botka
oficiální web: http://www.szeged.hu
adresa obecního úřadu: Széchenyi tér 10-11.
6720 Szeged
telefonní předvolba: (+36) 62
PSČ: 6710, 6720-6729, 6753, 6757, 6771, 6791

Szeged, ([seged], česky Segedín, německy někdy také Szegedin) je město v jihovýchodní části Maďarska, které je administrativním centrem župy Csongrád. V roce 2005 měl Segedín 162 889 obyvatel a rozlohu 280,84 km². Městem protéká řeka Tisa.

Město dalo název pokrmu zvanému segedínský guláš[zdroj?]. Pochází odtud i uzenina Uherský salám.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Katedrála

Segedín a jeho oblast byl obýván už od starověku. Nejstarší známý název města je Partiscum. Jméno Szeged se poprvé objevilo v roce 1183 v dokladu o králi Bélovi III.

Během mongolské invaze bylo město zničeno a jeho obyvatelé uprchli k blízkým bažinám. Po invazi se vrátili a město opět postavili. Ve 14. století, během panování Ludvíka Velikého, se Szeged stal nejdůležitějším městem jižního Maďarska. Nejvíce jeho význam rostl s tím, jak se k hranicím Uherska přibližovalo turecké vojsko. Král Zikmund Lucemburský totiž nechal tomuto strategickému městu postavit opevnění. Szeged byl povýšen na královské město v roce 1498.

Szeged byl poprvé drancován tureckou armádou 28. září 1526. Město bylo osvobozeno od turecké nadvlády 23. října 1686 a získalo volný královský městský stav v roce 1715. V roce 1719 dostalo město znak od Karla III. (tento znak je používán dodnes) a během dalších let Szeged rostl a prosperoval.

Občané Szegedu sehráli důležitou roli během revoluce a války za nezávislost v letech 18481849. Lajos Kossuth zde přednesl svůj slavný projev. Szeged byl posledním sídlem revoluční vlády v červenci 1849. Habsburkové pak sice potrestali představitele města, ale Szeged přesto začal opět prosperovat. Do města byla zavedena železnice v roce 1854 a městu se vrátil jeho volný královský městský stav v roce 1860.

Dnes má město krásné budovy a široké třídy, hlavně díky velké povodni v roce 1879, která zničila celé město (165 lidí zemřelo). Císař František Josef navštívil město a slíbil, že Szeged bude krásnější, než byl. Svůj slib splnil. Během dalších let město opět ožilo. Byly postaveny nové paláce, široké bulváry a nové administrativní budovy.

Po první světové válce ztratilo Maďarsko svá jižní území Sedmihradsko a Vojvodinu ve prospěch Rumunska. Szeged se stal tedy skoro příhraničním městem, proto jeho význam slábl.

Szeged velmi trpěl během druhé světové války, kdy bylo 6 000 obyvatel města zabito a židovští občané uvězněni v ghettech. Rudá armáda osvobodila město v roce 1944. Během komunistické éry se Szeged stal centrem lehkého a potravinářského průmyslu.

V roce 1962 se Szeged stal krajským městem župy Csongrád a spousta okolních vesnic byla připojena k městu.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]