Papua-Nová Guinea

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o státu v Oceánii. O indonéské provincii Papua pojednává článek Papua (provincie).
Papua-Nová Guinea
Papua New Guinea
Papua Niugini
Papua–Matamata Guinea
Vlajka Papuy-Nové Guineje
vlajka
Hymna: O Arise, All You Sons
Geografie

Poloha Papuy-Nové Guineje

Hlavní město: Port Moresby
Rozloha: 451 515 km² (55. na světě)
z toho 2 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Mount Wilhelm (4509 m n. m.)
Časové pásmo: + 10
Poloha: 6°22′ j. š., 146°5′ v. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 5 545 268 (106. na světě, odhad 2005)
Hustota zalidnění: 12 ob. / km² (207. na světě)
HDI: 0,516 (střední) (149. na světě, 2007)
Jazyk: angličtina, melanéský pidgin (tok pisin), hiri motu
Náboženství: římští katolíci 22%, luteráni 16%, presbyteriáni/metodisté/London Missionary Society 8%, anglikáni 5%, Evangelical Alliance 4%, adventisté sedmého dne 1%, jiní protestanti 10%, domorodé náboženství beliefs 34%
Státní útvar
Státní zřízení: konstituční monarchie
Vznik: 16. září 1975 (nezávislost na mandátu OSN spravovaném Austrálií)
Královna: Alžběta II. zastupovaná generálním guvernérem Sirem Michael Ogio
Předseda vlády: Sir Peter O'Neill
Měna: papujsko-guinejská kina (PGK)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1: 598 PNG PG
MPZ: PNG
Telefonní předvolba: +675
Národní TLD: .pg
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Papua-Nová Guinea je přímořský stát v Oceánii. Sousedí s Indonésií (pozemní hranice) a se Šalamounovými ostrovy (přes mořský průliv u Bouganvillova ostrova).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jako první Evropané se do oblasti kolem ostrova Nová Guinea dostali v roce 1512 španělští a portugalští mořeplavci. Východní část ostrova si v roce 1884 rozdělili Velká Británie (jihovýchodní část) a Německé císařství (severovýchodní část). Britská část, zvaná teritorium Papua, se roku 1901 stala součástí Australského svazu. Německá kolonie Německá Nová Guinea byla v roce 1920 svěřena jako mandátní území Společnosti národů pod názvem teritorium Nová Guinea do australské správy. V roce 1949 Austrálie spojila obě teritoria (Papua a Nová Guinea) v jeden celek, zvaný teritorium Papua-Nová Guinea. V roce 1972 zde proběhly první všeobecné volby a v prosinci 1973Austrálie poskytla vnitřní samosprávu. 16. září 1975 byla vyhlášena nezávislost země. V letech 19891995 probíhal boj mezi vládou a secesionistickým hnutím na ostrově Bougainville.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Osmdesát procent rozlohy země leží na ostrově Nová Guinea. Zbylých 20 % zaujímá asi 600 dalších ostrovů (Bismarckovo souostroví, D’Entrecasteauxovy ostrovy, Louisiady, Bougainville).

Území je hornaté, na jihozápadě a zčásti na severu hlavního ostrova se rozkládají nížiny. Jeho střední částí se táhne Centrální pohoří (Bismarckovo pohoří s nejvyšší horou Mount Wilhelm 4509 m n. m.) a na jihovýchodě pohoří Owen Stanley Range (4035 m n. m.). Toto pásmo je tvořeno několika částmi: Pobřežními horami, Sněžnými horami, Müllerovými horami, Bismarckovými horami a pohořím Owen Stanley.

Horské hřbety jsou odděleny hlubokými ostře zaříznutými údolími řek s četnými peřejemi. Největší řeky jsou na severu Sepik a na jihu Fly. Největším jezerem je sladkovodní Lake Murray.

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Papua-Nová Guinea leží v oblasti vyznačující se teplým rovníkovým podnebím, část země se ovšem vyznačuje tropickým monzunovým podnebím. Průměrné teploty jsou v lednu 27,5 °C, v červenci 26 °C. Srážky dosahují průměrně okolo 3000 mm, na horách i 6000 mm. V hlavní městě Port Moresby je průměrná teplota vzduchu celoročně okolo 27 °C, roční úhrn srážek je 1040 mm.

Flora a fauna[editovat | editovat zdroj]

Zdejší flora je velmi rozmanitá. V tropických deštných lesích roste spousta druhů palem, eukalyptů, stromových kapradin a rostlin z čeledi myrtovitých. Porost pobřežních oblastí tvoří mangrovy a bažiny. Ve vyšších nadmořských výškách roste hodně jehličnanů, např. cedry a araukárie.

Na Nové Guineji žije mnoho zajímavých živočichů. Domov zde má ježura, krokodýli, želvy, hadi, velké množství ptáků (rajky, kasuáři) a deset druhů stromových klokanů.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Papua-Nová Guinea je rozvojový zemědělský stát s významnou těžbou nerostných surovin.

Nerostné bohatství[editovat | editovat zdroj]

V roce 1999 těžba minerálů tvořila 26,3% HDP. Největší doly na zlato a na měď se nachází v Porgera Valley (zlato, Porgera Gold mine), při horním toku řeky Ok Tedi (měď, Ok Tedi Mine), na ostrově Simberi (zlato a stříbro) a na ostrově Lihir (zlato).

V zemi se také nachází ložiska niklu. Konsorcium vedené společností Chevron také v provincii Southern Highlands těží zemní plyn. K širšímu využití plynových zásob dojde po vystavění plynovodu z Papui do Queenslandu v Austrálii.

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Nejdůležitější součástí průmyslu je hutnictví a zpracování barevných kovů. Velkého významu dosahuje i potravinářský průmysl, v jeho rámci se vyrábí cukr, palmový olej a zpracovává se kopra.

Zemědělství[editovat | editovat zdroj]

Navzdory rozsáhlému nerostnému bohatství se více než 80 % obyvatelstva živí zemědělstvím. Pěstují se banány, kakao, káva, kokosové ořechy, kopra, ovoce, zelenina, batáty (sladké brambory), maniok, taro, jamy, palmová jádra (na olej), cukrová třtina a ananasy. Chovají se prasata, skot a drůbež.

Ostatní odvětví[editovat | editovat zdroj]

Pro většinu obyvatel země představují zemědělství, těžba dřeva a lov (zejména rybolov, loví se tuňáci) významné zdroje obživy.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo Papuy-Nové Guineje tvoří melanéští Papuánci, Polynésané a Mikronésané. Negramotnost obyvatelstva přesahuje 35 %. Střední délka života mužů je 62,9 let, žen 67,2 let.

Největší města[editovat | editovat zdroj]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Na hlavním ostrově i na přilehlých ostrovech (například Birara nebo Bougainville) se tyčí vyhaslé i činné vulkány.
  • Téměř 1000 kmenů původních obyvatel hovoří více než 740 jazyky.
  • U některých kmenů se stále objevuje praktikování rituálního kanibalismu.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Papua New Guinea ve Wikimedia Commons