Papua-Nová Guinea

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o státu v Oceánii. O o indonéské provincii Papua pojednává článek Papua (provincie).
Papua-Nová Guinea
Papua New Guinea
Papua Niugini
Papua–Matamata Guinea
Vlajka Papuy-Nové Guineje
vlajka
Hymna: O Arise, All You Sons
Geografie

Poloha Papuy-Nové Guineje

Hlavní město: Port Moresby
Rozloha: 451 515 km² (55. na světě)
z toho 2 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Mount Wilhelm (4509 m n. m.)
Časové pásmo: + 10
Poloha: 6° 22′ j. š., 146° 5′ v. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 5 545 268 (106. na světě, odhad 2005)
Hustota zalidnění: 12 ob. / km² (207. na světě)
HDI: 0,516 (střední) (149. na světě, 2007)
Jazyk: angličtina, melanéský pidgin (tok pisin), hiri motu
Náboženství římští katolíci 22%, luteráni 16%, presbyteriáni/metodisté/London Missionary Society 8%, anglikáni 5%, Evangelical Alliance 4%, adventisté sedmého dne 1%, jiní protestanti 10%, domorodé náboženství beliefs 34%
Státní útvar
Státní zřízení konstituční monarchie
Vznik 16. září 1975 (nezávislost na mandátu OSN spravovaném Austrálií)
Královna Alžběta II. zastupovaná generálním guvernérem Sirem Michael Ogio
Předseda vlády Sir Peter O'Neill
Měna papujsko-guinejská kina (PGK)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1 598 PNG PG
MPZ PNG
Telefonní předvolba 675
Národní TLD .pg

Papua-Nová Guinea je přímořský stát v Oceánii. Sousedí s Indonésií (pozemní hranice) a se Šalamounovými ostrovy (přes mořský průliv u Bouganvillova ostrova).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jako první Evropané se do oblasti kolem ostrova Nová Guinea dostali v roce 1512 španělští a portugalští mořeplavci. Východní část ostrova si v roce 1884 rozdělili Velká Británie (jihovýchodní část) a Německé císařství (severovýchodní část). Britská část, zvaná teritorium Papua, se roku 1901 stala součástí Australského svazu. Německá kolonie Německá Nová Guinea byla v roce 1920 svěřena jako mandátní území Společnosti národů pod názvem teritorium Nová Guinea do australské správy. V roce 1949 Austrálie spojila obě teritoria (Papua a Nová Guinea) v jeden celek, zvaný teritorium Papua-Nová Guinea. V roce 1972 zde proběhly první všeobecné volby a v prosinci 1973Austrálie poskytla vnitřní samosprávu. 16. září 1975 byla vyhlášena nezávislost země. V letech 19891995 probíhal boj mezi vládou a secesionistickým hnutím na ostrově Bougainville.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Osmdesát procent rozlohy země leží na ostrově Nová Guinea. Zbylých 20 % zaujímá asi 600 dalších ostrovů (Bismarckovo souostroví, D’Entrecasteauxovy ostrovy, Louisiady, Bougainville).

Území je hornaté, na jihozápadě a zčásti na severu hlavního ostrova se rozkládají nížiny. Jeho střední částí se táhne Centrální pohoří (Bismarckovo pohoří s nejvyšší horou Mount Wilhelm 4509 m n. m.) a na jihovýchodě pohoří Owen Stanley Range (4035 m n. m.). Toto pásmo je tvořeno několika částmi: Pobřežními horami, Sněžnými horami, Müllerovými horami, Bismarckovými horami a pohořím Owen Stanley.

Horské hřbety jsou odděleny hlubokými ostře zaříznutými údolími řek s četnými peřejemi. Největší řeky jsou na severu Sepik a na jihu Fly. Největším jezerem je sladkovodní Lake Murray.

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Papua-Nová Guinea leží v oblasti vyznačující se teplým rovníkovým podnebím, část země se ovšem vyznačuje tropickým monzunovým podnebím. Průměrné teploty jsou v lednu 27,5 °C, v červenci 26 °C. Srážky dosahují průměrně okolo 3000 mm, na horách i 6000 mm. V hlavní městě Port Moresby je průměrná teplota vzduchu celoročně okolo 27 °C, roční úhrn srážek je 1040 mm.

Flora a fauna[editovat | editovat zdroj]

Zdejší flora je velmi rozmanitá. V tropických deštných lesích roste spousta druhů palem, eukalyptů, stromových kapradin a rostlin z čeledi myrtovitých. Porost pobřežních oblastí tvoří mangrovy a bažiny. Ve vyšších nadmořských výškách roste hodně jehličnanů, např. cedry a araukárie.

Na Nové Guineji žije mnoho zajímavých živočichů. Domov zde má ježura, krokodýli, želvy, hadi, velké množství ptáků (rajky, kasuáři) a deset druhů stromových klokanů.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Papua-Nová Guinea je rozvojový zemědělský stát s významnou těžbou nerostných surovin.

Nerostné bohatství[editovat | editovat zdroj]

V roce 1999 těžba minerálů tvořila 26,3% HDP. Největší doly na zlato a na měď se nachází v Porgera Valley (zlato, Porgera Gold mine), při horním toku řeky Ok Tedi (měď, Ok Tedi Mine, na ostrově Simberi (zlato a stříbro) a na ostrově Lihir (zlato).

V zemi se také nachází ložiska niklu. Konsorcium vedené společností Chevron také v provincii Southern Highlands těží zemní plyn. K širšímu využití plynových zásob dojde po vystavění plynovodu z Papui do Queenslandu v Austrálii.

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Nejdůležitější součástí průmyslu je hutnictví a zpracování barevných kovů. Velkého významu dosahuje i potravinářský průmysl, v jeho rámci se vyrábí cukr, palmový olej a zpracovává se kopra.

Zemědělství[editovat | editovat zdroj]

Navzdory rozsáhlému nerostnému bohatství se více než 80 % obyvatelstva živí zemědělstvím. Pěstují se banány, kakao, káva, kokosové ořechy, kopra, ovoce, zelenina, batáty (sladké brambory), maniok, taro, jamy, palmová jádra (na olej), cukrová třtina a ananasy. Chovají se prasata, skot a drůbež.

Ostatní odvětví[editovat | editovat zdroj]

Pro většinu obyvatel země představují zemědělství, těžba dřeva a lov (zejména rybolov, loví se tuňáci) významné zdroje obživy.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo Papuy-Nové Guineje tvoří Papuánci, Melanésané, Polynésané a Mikronésané. Negramotnost obyvatelstva přesahuje 35 %. Střední délka života mužů je 62,9 let, žen 67,2 let.

Největší města[editovat | editovat zdroj]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Na hlavním ostrově i na přilehlých ostrovech (například Birara nebo Bougainville) se tyčí vyhaslé i činné vulkány.
  • Téměř 1000 kmenů původních obyvatel hovoří více než 740 jazyky.
  • U některých kmenů se stále objevuje praktikování rituálního kanibalismu.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu