Přeskočit na obsah

Národní socialismus: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 5: Řádek 5:


== Demokratický národní socialismus ==
== Demokratický národní socialismus ==
Doloženou první stranou prosazující tento typ národního socialismu je [[Česká strana národně sociální]], vzniklá [[4. duben|4. dubna]] [[1897]], která se pohybuje na pozici [[středolevice]]. V jejím programu se objevuje důraz na [[Právo národů na sebeurčení|národní sebeurčení]], význam národa jako nezbytného základu demokratické politiky, potřeba národní jednoty stojící na základech nemarxistického socialismu a [[antimilitarismus|antimilitarismu]]. Strana jako první definovala svůj program jako národní socialismus, avšak ještě před ní v roce 1896 v [[Německo|německém]] [[Lipsko|Lipsku]] vznikla strana [[Národně sociální sdružení]] (''Nationalsozialer Verein''). Tato strana se definovala na základech nemarxistického [[socialismus|socialismu]], [[nacionalismus|nacionalismu]], [[sociální liberalismus|sociálního liberalismu]] a [[protestantismus|politického protestantismu]]. Postupně se vyvinula v sociálně liberální stranu a v roce 1910 zanikla. Její zakladatel [[Friedrich Naumann]] v roce 1918 založil nástupnickou [[Německá demokratická strana|Německou demokratickou stranu]], která se pak v roce 1929 na krátkou dobu schází spolu československými národními socialisty coby členská strana [[Mezinárodní ententa radikálních a podobných demokratických stran|Radikální internacionály]]. V rámci ideologie České strany národně sociální se v prvním období do roku 1918 objevuje odpor vůči rakouskému [[centralismus|centralismu]] a boj proti kuriovému volebnímu systému. Podobně jako v německé straně, díky dobovému důrazu na [[husitství]], které představitelé strany připodobňují k socialistickým ideám, se i v rámci ČSNS projeví určité prvky protestantismu spojené s evangelíky a po roce 1920 především s [[Církev československá husitská|Církví československou]]. Českou stranou se pak např. v roce 1918 inspiruje slovinský starosta [[Lublaň|Lublaně]] [[Anton Pesek]], který zakládá [[Národně socialistická strana (Jugoslávie)|Národně socialistickou stranu]] v [[Království Jugoslávie|Královstí Srbů, Chorvatů a Slovinců]].<ref>{{Citace monografie
Doloženou první stranou prosazující tento typ národního socialismu je [[Česká strana národně sociální]], vzniklá [[4. duben|4. dubna]] [[1897]], která se pohybuje na pozici [[středolevice]]. V jejím programu se objevuje důraz na [[Právo národů na sebeurčení|národní sebeurčení]], význam národa jako nezbytného základu demokratické politiky, potřeba národní jednoty stojící na základech nemarxistického socialismu a [[antimilitarismus|antimilitarismu]]. Strana jako první definovala svůj program jako národní socialismus, avšak ještě před ní v roce 1896 v [[Německo|německém]] [[Lipsko|Lipsku]] vznikla strana [[Národně sociální sdružení]] (''Nationalsozialer Verein''). Tato strana se definovala na základech nemarxistického [[socialismus|socialismu]], [[nacionalismus|nacionalismu]], [[sociální liberalismus|sociálního liberalismu]] a [[protestantismus|politického protestantismu]]. Postupně se vyvinula v sociálně liberální stranu a v roce 1910 zanikla. Její zakladatel [[Friedrich Naumann]] v roce 1918 založil nástupnickou [[Německá demokratická strana|Německou demokratickou stranu]], která se pak v roce 1929 na krátkou dobu schází spolu československými národními socialisty coby členská strana [[Mezinárodní ententa radikálních a podobných demokratických stran|Radikální internacionály]]. V rámci ideologie České strany národně sociální se v prvním období do roku 1918 objevuje odpor vůči rakouskému [[centralismus|centralismu]] a boj proti kuriovému volebnímu systému. Podobně jako v německé straně, díky dobovému důrazu na [[husitství]], které představitelé strany připodobňují k socialistickým ideám, se i v rámci ČSNS projeví určité prvky protestantismu spojené s evangelíky a po roce 1920 především s [[Církev československá husitská|Církví československou]]. Českou stranou se pak např. v roce 1918 inspiruje slovinský starosta [[Lublaň|Lublaně]] [[Anton Pesek]], který zakládá [[Národně socialistická strana (Jugoslávie)|Národně socialistickou stranu]] v [[Království Jugoslávie|Královstí Srbů, Chorvatů a Slovinců]].<ref>{{cite book|editor1=Alessandro Salvador|editor2=Anders G. Kjøstvedt |chapter=Preface|title=New Political Ideas in the Aftermath of the Great War|chapter-url=https://books.google.com/books?id=Hc55DQAAQBAJ&pg=PR7|publisher=Springer International|year=2017|isbn=978-3-31-938915-8|page=vii}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení1 = Perovšek
| příjmení1 = Perovšek
| jméno1 = Jurij
| jméno1 = Jurij

Verze z 15. 5. 2023, 09:05

Národní socialismus je označení různých ideologií, které vznikly spojením konceptů socialismu a nacionalismu. Již od konce 19. století vznikaly strany označované jako národně-socialistické, se sociálně-demokratickým programem, které však odmítaly jeho internacionalismus a naopak zdůrazňovaly program národního sebeurčení.[1] Tak např. vznikla Česká strana národně sociální, která v roce 1897 nesouhlasně reagovala na program Českoslovanské sociálně demokratické strany dělnické, pozdější ČSSD.

Od ideologie těchto demokratických stran se liší strany či hnutí, které parlamentní demokracii odmítají. Roku 1919 vznikla v Mnichově Německá dělnická strana (Deutsche Arbeiterpartei), na kterou od roku 1920 navázala Národně socialistická německá dělnická strana (NSDAP, Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei). Její program a politická praxe byly ovlivněny italským fašismem a ze zkratky jejího názvu vznikl pojem nacismus. Protože tyto rozdílné směry mohou být často zaměnitelné a jelikož český národní socialismus vznikl před tímto nejznámějším německým národním socialismem, v češtině pro německý národní socialismus zpravidla používáme pojem nacismus (nacionál-socialismus), případně nacionální socialismus.[2]


Demokratický národní socialismus

Doloženou první stranou prosazující tento typ národního socialismu je Česká strana národně sociální, vzniklá 4. dubna 1897, která se pohybuje na pozici středolevice. V jejím programu se objevuje důraz na národní sebeurčení, význam národa jako nezbytného základu demokratické politiky, potřeba národní jednoty stojící na základech nemarxistického socialismu a antimilitarismu. Strana jako první definovala svůj program jako národní socialismus, avšak ještě před ní v roce 1896 v německém Lipsku vznikla strana Národně sociální sdružení (Nationalsozialer Verein). Tato strana se definovala na základech nemarxistického socialismu, nacionalismu, sociálního liberalismu a politického protestantismu. Postupně se vyvinula v sociálně liberální stranu a v roce 1910 zanikla. Její zakladatel Friedrich Naumann v roce 1918 založil nástupnickou Německou demokratickou stranu, která se pak v roce 1929 na krátkou dobu schází spolu československými národními socialisty coby členská strana Radikální internacionály. V rámci ideologie České strany národně sociální se v prvním období do roku 1918 objevuje odpor vůči rakouskému centralismu a boj proti kuriovému volebnímu systému. Podobně jako v německé straně, díky dobovému důrazu na husitství, které představitelé strany připodobňují k socialistickým ideám, se i v rámci ČSNS projeví určité prvky protestantismu spojené s evangelíky a po roce 1920 především s Církví československou. Českou stranou se pak např. v roce 1918 inspiruje slovinský starosta Lublaně Anton Pesek, který zakládá Národně socialistickou stranu v Královstí Srbů, Chorvatů a Slovinců.[3][4]

Mezi další národně socialistické směry patří také ideologie Trudové národně socialistické strany vzniklé v roce 1906, působící v rámci trudoviků v Rusku. V souvislosti s tím, že v angličtině či němčině se pro tento demokratický směr národního socialismu používá označení lidový socialismus (anglicky: Popular socialism), můžeme do této skupiny zařadit též volkssozialismus Wenzela Jaksche z 30. let, který v rámci Německé sociálně demokratické strany dělnické v ČSR vytvořil určitou syntézu sociální demokracie s německým nacionalismem.[5]

Nacismus

Nacismus (německý nacionální socialismus) vzniká v roce 1920 spolu s vznikem Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP). Ideologie je myšlenkově založena na nacionalismu, militarismu a antisemitismu. Odmítá demokracii. Tuto ideologii řadíme ke krajní pravici. Jedním z myšlenkových zdrojů, ze kterých čerpá, je hnutí völkisch ze 70. let 19. století a také rakousko-uherská Německá dělnická strana založena v Liberci v roce 1903. Byla ovlivněna ideovým sporem Němců s Čechy v Rakousku-Uhersku, kde prosazovala pangermanismus.[6]

Seznam národně-socialistických stran

Národně socialistické strany, které existovaly před nacismem

Strany, které ovlivnily německý nacismus

Strany, které mají blízko k nacistické ideologií

Další národně socialistické strany nesouvisející s nacismem

České politické strany

Ostatní strany

Strany ovlivněné myšlenkami Otto Strassera

Odkazy

Reference

  1. Žaloudek, Encyklopedie politiky. Heslo Národní socialismus.
  2. Žaloudek, Encyklopedie politiky. Hesla Nacionálně socialistická dělnická strana a Nacismus.
  3. New Political Ideas in the Aftermath of the Great War. Redakce Alessandro Salvador. [s.l.]: Springer International, 2017. ISBN 978-3-31-938915-8. Kapitola Preface, s. vii. 
  4. PEROVŠEK, Jurij. Liberalizem in vprašanje Slovenstva: nacionalna politika liberalnega tabora v letih 1918-1929. Michiganská univerzita: Modrijan, 1996. 296 s. Dostupné online. ISBN 978-961-6183-24-6. (slovinsky) 
  5. BILKE, Jörg Bernhard. Jaksch, Wenzel [online]. Bonn: kulturstiftung.org, 2017 [cit. 2023-05-15]. Dostupné online. (německy) 
  6. WHITESIDE, Andrew Gladding. Nationalism among the Workers [online]. Haag: Springer Netherlands, 1962 [cit. 2023-05-15]. Dostupné online. ISBN 978-94-015-0468-3. DOI 10.1007/978-94-015-0468-3_5. (anglicky) 
  7. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. února 2010 sp. zn. Pst 1/2009
  8. Shromáždění krajní pravice i anarchistů proběhly v Praze bez incidentů

Literatura

  • Ottův slovník naučný nové doby, heslo Socialismus. Sv. 11, str. 48.
  • K. Žaloudek, Encyklopedie politiky. Praha: Libri 2004.

Související články

Externí odkazy