Přeskočit na obsah

Černínský palác

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Možná hledáte: Černínský palác ve Sněmovní ulici na Malé Straně, nebo Rohanský palác, někdejší Černínský, na Maltézském náměstí, nebo Malý Fürstenberský palác (též Černínský dům) ve Valdštejnské ulici na Malé Straně, případně Černínský palác ve Vídni.
Černínský palác v Praze
Pohled na Černínský palác z Loretánského náměstí
Pohled na Černínský palác z Loretánského náměstí
Základní informace
SlohBaroko
ArchitektFrancesco Caratti (hlavní architekt)
Výstavba17. století
Přestavba19491954
Materiálzdivo
StavebníkHumprecht Jan Černín z Chudenic
Další majiteléČernínové z Chudenic
Současný majitelMinisterstvo zahraničí ČR
Poloha
AdresaLoretánské náměstí 101/5
Praha 1, Hradčany
118 00  Praha 011, ČeskoČesko Česko
UliceČernínská a Loretánské náměstí
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky39682/1-962 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Černínský palác je velká palácová původně raně barokní budova nacházející se v Praze 1 na Hradčanech na Loretánském náměstí (naproti Loretě). Od roku 1934 slouží coby sídlo Ministerstva zahraničních věcí jak někdejšího Československa, tak i České republiky. Palác je společně s Černínskou zahradou chráněn jako kulturní památka.[1]

Černínský palác
Černínský palác z Petřínské rozhledny
Detailní pohled na budovu

Palác nechal postavit rakouský diplomat hrabě Humprecht Jan Černín z Chudenic po roce 1664 (kde také zde později přesunul svou rodovou sbírku) – odtud pak jeho název. Jedná se o jednu z největších barokních budov v Praze vůbec. Stavba byla poničena během války o rakouské dědictví ve 40. letech 18. století, znovu pak v roce 1757, kdy jej poškodila pruská dělostřelba. Palác také díky tomu prošel řadou pozdně barokních přestaveb a dodatečných rekonstrukcí. Během druhé světové války jej přebudovali i nacisté.

Od roku 1777 palác již nesloužil svému původnímu určení (v roce 1778 byla významná obrazárna rodu Černínů vydražena) a byl užíván k různým jiným účelům, mimo jiné jako lazaretlékárnou, útulek pro chudé, nájemní dům, dílny, kasárna či výtvarná galerie.

V letech 19281934 byl částečně přestavěn pod vedením architekta Pavla Janáka. V letech 19331939 pak došlo k novodobému rozšíření paláce o tzv. Janákovu přístavbu, kde dodnes sídlí převážná většina administrativních útvarů Ministerstva zahraničních věcí ČR.

Palác sám má z hlediska novodobých českých dějin dosti pochmurnou historii, v období tzv. Protektorátu Čechy a Morava v letech 19391945 zde bylo umístěno sídlo úřadujícího říšského protektora pro Čechy a Moravu, dne 10. března 1948 zde za dodnes ne zcela jasných okolností zahynul někdejší ministr zahraničních věcí Jan Masaryk, který zde měl také svůj byt; byl ráno nalezen na nynějším nádvoří Jana Masaryka.

Na počátku devadesátých let 20. století byla v Černínském paláci podepsána smlouva o rozpuštění Varšavské smlouvy.

Tvůrci paláce

[editovat | editovat zdroj]

Architekti

[editovat | editovat zdroj]

Výtvarníci

[editovat | editovat zdroj]

Vnitřní zařízení

[editovat | editovat zdroj]

Při přestavbách v letech 1927-1930 a 1949-1954 byla většina staršího vybavení vystěhována a nahrazena díly soudobých umělců (nábytek, lustry, koberce). V roce 1927 ministerstvo zahraničí zakoupilo k výzdobě salónu vzácné barokní tapisérie, pocházející ze sbírek Lobkovického paláce na Pražském hradě, jsou to:

  • Měsíce roku, série šesti tapisérií podle obrazů Davida II. Tenierse, kartóny vytvořil Judocus de Vos a v letech 1710-1715 je provedl v manufaktuře v Bruselu. Alegorické výjevy zemědělských prací jsou sloučeny vždy po dvou měsících na jedné tapisérii, kompletní kusy s bordurou měří 490 x 565 cm a mají v ní vetkanou signaturu J. de Vos, ostřižené kusy mají 400 x 390 až 460 cm. Příbuzná série tapisérií téhož námětu a původu je ve sbírkách Pražského hradu[3].

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

Do dnešní doby se v Janákově přístavbě zachoval funkční výtah páternoster.

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-08-28]. Identifikátor záznamu 151717 : Černínský palác. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 470 s. S. 295–296. 
  3. BLAŽKOVÁ, Jarmila, Deux tentures des mois à Prague, in: Artes textiles, Bijdragen tot de geschiedenis van de tapijt-, borduur- en textielkunst, X, (Gent), 1981, s. 203-220

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]