Karviná (polskyKarwina, německyKarwinr)[1][2] je statutární město v Moravskoslezském kraji, na území historického Těšínského Slezska, 18 km východně od Ostravy na řece Olši. Po druhé světové válce byla dnešní Karviná projektována jako pátá česká metropole pro 120 000 obyvatel. Dnes zde žije přibližně 50 tisíc[3] obyvatel s významnou slovenskou a polskou menšinou. Je universitním, turistickým, lázeňským a ekonomickým centrem česko-polské aglomerace s více jak 400 000 obyvateli a největším městem na řece Olši. Jádrem dnešního města Karviná je původní knížecí město Fryštát. Karviná vznikla roku 1949 přemístěním obyvatel původní hornické Karvinné na fryštátské Horní Předměstí, které se silně rozvíjelo již od konce 19. století. Úředním spojením těchto dvou měst a připojením Ráje, Darkova a Starého Města vzniklo nové město s názvem Karviná, ale historickým základem Fryštátu na jehož katastru nové město stojí.
Úřad primátora města Karviná vykonává ode dne 8. ledna 2018Jan Wolf (ČSSD), bývalý první náměstek, který v čele města nahradil svého stranického kolegu Tomáše Hanzela (ČSSD), který stal v čele města od roku 2006.[4]
Poloha a význam
Význam Karviné (dříve Fryštátu) v minulosti předurčovala její strategicky výhodná poloha na obchodní cestě z Uher do Pobaltí, která z ní učinila obchodní, hospodářské a kulturní centrum celé zdejší oblasti. Od konce 13. století do roku 1572 zdejší zámek Fryštát byl sídelním místem slezských knížat z královského rodu Piastovců. Prvkem, který významně ovlivnil další rozvoj města, byl nález černého uhlí ve 2. polovině 18. století a rozvoj železárenského průmyslu na počátku 20. století. Nadále byl význam města dán rostoucí těžbou černého uhlí, rozvojem těžkého průmyslu a železnice které předurčily jak stavební, tak demografický vývoj města v druhé polovině 20. století.
Moderní Karviná vznikla roku 1949 sloučením města Fryštátu (německy Freistadt; dnešní Karviná 1, centrum starého Fryštátu je městskou památkovou zónou), původní Karvinné (díky intenzivní těžbě uhlí dnes již neexistuje; je to předměstská část Karviná-Doly), Darkova (Karviná 3), Ráje (Karviná 4) a Starého Města (Karviná 5).[1] Později ještě byly připojeny Louky nad Olší. Nově vzniklé město se začalo budovat na katastru fryštátského Horního Předměstí ve čtyřicátých letech dvacátého století, které se rozvíjelo již od doby, kdy Severní dráha císaře Ferdinanda přivedla do Fryštátu železnici.
Panorama s budovami Trojčata v centru nové Karviné (Fryštátu)
Karviná leží na hranici s Polskem. Přímo ve městě jsou dva hraniční přechody (z toho jeden pouze pro osobní vozidla) v místní části Karviná-Ráj. Město se rozprostírá na severním okraji předhůří Beskyd. Karviná leží v údolí řeky Olše a od krajského města Ostravy je vzdálena 18 km východním směrem.
Renesanční radniční věž postavil kníže Kazimír II.Universitní náměstí na třídě 17. listopadu
Karviná vždy patřila k oblastem s vysokou koncentrací průmyslu, zejména těžebního, na který navazují další výrobní odvětví. Současně dosáhlo město evropského významu díky lázeňství. Již od konce 19. století byly budovány lázně Darkov díky nálezům léčivé jodobromové solanky. V posledních letech byl posílen význam města jako obchodního a turistického centra. Vznikem Obchodně podnikatelské fakulty Slezské univerzity v Opavě se Karviná stala univerzitním městem – spolu s Opavou prvním v Moravskoslezském kraji a po roce 1989 v Československu vůbec.
Historie
Území dnešní Karviné patří ve zdejší oblasti k místům s nejstarším osídlením, o jehož existenci svědčí nálezy kamenných nástrojů z období mladší doby kamenné.
Nejstarší dochovanou písemnou zmínkou o území dnešního města (osadě Solca) je z roku 1268. Fryštát však byl založen po rozpadu Velkomoravské říše roku 906 n.l. a mezi léty 1024 - 1032 za vlády polského krále Měška II. Lamberta je nositelem městských práv, které mu byly v pozdějších letech několikrát potvrzeny. Na dnešní místo byl Fryštát přemístěn po roce 1290 knížetem Měškem I. Těšínským. Vratislavský desátek z let 1302–1315 obsahuje původní názvy některých zdejších lokalit jako Fryenstat (Fryštát), Roy (Ráj), Carwina (Karviná), Bertholdi Villa (Darkov). Vzhledem k strategicky výhodné poloze Fryštátu na obchodní cestě z Uher do Pobaltí se zde vytvořilo významné středisko obchodu a řemesel, které se mezi léty 1290 až 1945 stalo sídlem nejvyšší slezské aristokracie. Fryštát dal také základ pro vznik zcela nového města Karviné, které se na jeho katastrálním území začalo budovat od 50. let 20. století.
Během let 1918–1920 probíhal mezi nově vzniklými státy Československem a Polskem spor o Těšínsko. Po krátkém vojenském střetnutí bylo území Těšínska v roce 1920 mezi oba státy rozděleno arbitráží vítězných mocností. Území města připadlo Československu. V roce 1938 Polsko začalo vůči Československu opět vznášet územní požadavky. Ty byly formulovány polskou vládou 21. září 1938 a vzneseny jako součást Hitlerovagodesberského memoranda. 30. září 1938 polská vláda zaslala československé vládě ultimátum o okamžitém vydání požadovaných oblastí a 1. října 1938 polská vojska obsadila požadovaná území, včetně území dnešní Karviné. Období polského záboru však netrvalo ani rok. Po porážce Polska Německem na počátku druhé světové války oblast obsadil Wehrmacht a území města s germánským původem bylo přičleněno k Německu. V roce 1944 došlo ke sloučení měst Karvinné (dvě písmena N v názvu města se užívala od roku 1920[5]), Fryštátu a obcí Starého Města, Ráje a Darkova v jeden územní celek s názvem Karwin-Freistadt. Po osvobození města 3.5. 1945 se dvojměstí rozpadlo a oblast se vrátila zpět pod správu Československa.
Špice Vídeňské kašny v historickém centru Karviné (Fryštátu)Nejvyšší karvinské obytné budovy
První výstavbu budoucího nového města, ulici Zakladatelská, zahájil předseda Benešovy vlády Klement Gottwald slavnostním výkopem roku 1946. Roku 1949 následovalo opětovné sloučení okolních obcí v jeden územně správní celek pojmenovaný Karviná. Na území sloučeného města nastal velký stavební rozvoj, který trval až do 80. 20. století. Svého vrcholu dosáhla Karviná na konci 80. let 20. století s počtem obyvatel téměř 90. Stavební vývoj města, které se mělo stát pátou českou metropolí s počtem obyvatel 120.000 zastavily až listopadové události roku 1989. Moderní městská zástavba leží především na katastrálním území historického města Fryštátu (Karviná-město) a bývalé obce Ráje.
Metropole Karviná
V šedesátých letech dvacátého století se realizoval projekt na výstavbu nového, moderního centra Karviné v architektuře bruselského stylu, které se mělo stát pátou českou metropolí. Hlavní silniční tepnou se měla stát centrální třída, dnes tř. 17. listopadu, která měla plnit roli městského bulváru a díky přítomnosti lázní ve městě navodit atmosféru pohodového a příjemného místa. Na této centrální třídě se měly vyskytovat volné prostory plné městské zeleně s dominantními budovami. To se opravdu povedlo. I když je na této třídě hustý silniční provoz, stále láká k procházce po ní, a to v celé její délce. A to platí obzvláště v době květu sakurové aleje, která zde byla vysázena a je dodnes vzorně udržovaná. Centrální třída se však během let dočkala na některých místech necitlivých zásahů:
městská zeleň se rozrostla do nežádoucích rozměrů
módní dlažba byla zakryta nevkusným asfaltem
dominantní budovy dostaly nevhodnou fasádu, nebo je přerostla zeleň
Slezská univerzita jako jedna z dominant centrální třídy 17. listopadu
Vyvrcholením centrální třídy je prostor mezi křižovatkami u VZP a OD Prioru. Tento prostor, jemuž dominuje vzdálenější skupina výškových budov působí zanedbaným dojmem. Přítomnost nevkusně situovaných autobusových zastávek ještě více vytváří dojem periferního místa než centra města. Všude přítomný asfalt a zeleň zastiňující dominantní budovy tento dojem ještě více umocňuje. Přitom tento centrální prostor může i nadále být centrálním parkem aniž by kazil dojem centra města. Na tomto centrálním prostoru je totiž za bujnou zelení schována řada architektonických slohů, které po vykácení části zeleně vytvoří dominantní prvky celého centra. Jde především o nádhernou prvorepublikovou budovu Jiráskovy školy, roh rovněž prvorepublikové budovy Magistrátu, modernu zastupující OD Prior a restauraci s obytným blokem nebo funkcionalistické třípodlažní obytné domy. Hlavní dominantou celého tohoto centrálního prostoru je pak již zmiňovaná vzdálená skupina výškových domů. Centrálnímu prostoru rovněž chybí výšková solitéra např. v podobě hodinové věže, pomníku či sochy nebo fontány. V posledních letech se vyskytla řada urbanistických studií na dotvoření městského centra. Pro finanční náročnost nikdy nebyla realizována. Není potřeba stavět nové budovy, stačí celé třídě a především centrálnímu prostoru vrátit zašlý lesk šedesátých let:
Vykácet zeleň, která zastiňuje dominantní prvky
Dominantním budovám dát reprezentativní fasádu
Veřejný prostor zbavit asfaltu
Instalovat dominantní výškovou solitéru
Rekonstruovat autobusové zastávky do vzhledu hodného centra města
Instalovat informační tabule o zajímavostech města, nový mobiliář a reprezentativní veřejné osvětlení
Pověsti
Jiráskova škola z 20. let 20. století je dominantou centrálního prostoru na třídě 17. listopadu
Zvon ve zdejším kostele měl nejsilnější a nejlahodnější hlas ve Slezsku, neboť prý do zvonoviny při odlévání vhodili díl stříbra. Byl starší než samotné město, při zániku původní obce se ztratil, až po létech jej na poli vyhrabala svině. Zvon bylo slyšet až do Těšína a jeho hlasu naslouchala těšínská kněžna s takovou oblibou, že se rozhodla zvon koupit. Avšak fryštačtí jej nechtěli prodat, a proto jí řekli, že by za něj musela vysázet tolik dukátů, že by to dosáhlo po cestě z Těšína až do Fryštátu. Jenže kněžna na obchod přistoupila, a tak jí radní museli zvon vydat. Kněžna si zvon zavěsila na svém hradě, ale zvon přes noc ulétl zpět do Fryštátu. Kněžna vidouc ten zázrak to vzdala a nechala Fryštátu jak zvon, tak i peníze. Jen okna kostelní věže směrem k Těšínu nechala zazdít, aby ji hlas zvonu nelákal.
Město založené jako nové město fryštátské jeho prvním knížetem Měškem I. Piastovským roku 1290. Nejstarší stavbou nového města, povýšeného na Slezské knížecí město je areál zámku s kostelem, který pochází z přelomu 13. a 14. století a po celou dobu své existence byl sídlem nejvyšší slezské aristokracie. Přilehlé město pochází z počátku 14. století. V druhé polovině 19. století byly na fryštátském předměstí objeveny jodobromové prameny, díky kterým zde vznikly věhlasné lázně. Za dobu své existence se v nich léčila celá řada významných osob. Roku 1992 zde byla vyhlášená městská památková zóna. Podrobný seznam památek je uveden v článku Fryštát, Lázně Darkov, Doly (Karviná) a Staré Město (Karviná).
Vestibul hlavního nádraží v Bruselském stylu
Slezské knížecí město
Slezský knížecí zámek Fryštát, pohled z jihuSlezský knížecí zámek s kostelem a parkem
Stará radnice s věží a bývalým knížecím pivovarem
Knížecí dům
Vídeňská kašna
Kostel sv. Marka
Výškových domů "Brusel" je na třídě 17. listopadu několik
Staré lázně
Lázeňský most
Sanatorium
Společenský dům Kurhaus
Ostatní historické památky
Kostel sv. Petra z Alkantary
Zámecký dvůr hraběte Taafa
Metropolitní památková zóna
Výškový blok rehabilitačního Sanatoria
Především v 60. letech 20. století byl vybudován základ pro výstavbu páté české a největší slezskémetropole. Město mělo dosáhnout počtu obyvatel 120.000. Jeho nově vzniklé centrum tvořené třídou Osvobození a třídou 17. listopadu bylo doplněno řadou významných stavebních dominant postavených v architektuře "Bruselský styl". Tyto budovy dodnes připomínají původní záměr vytvořit z Karviné novou metropoli.
Oblast třídy Osvobození
Dům Pionýrů a mládeže
Administrativní výšková budova na tř Osvobození
Náměstí Budovatelů
Městský dům kultury
Administrativní výšková budova Kovona
Společenské centrum Kovona
Zámecký dvůr hraběte Taafa
Oblast třídy 17. listopadu
Zimní stadion
Obchodní dům PRIOR
Magistrát města Karviné
Slezská universita
Bytový výškový blok s tiskárnou Hutník
Výškové budovy Brusel
Sakurová alej
Nemocnice V Ráji
Hornická památka - důl Barbora
Oblast Horního okruhu
Náměstí Jurije Gagarina
Bytový výškový blok s kavárnou U Slunka
Kino Centrum
Obchodní středisko JAS
Výškové bloky Sanatoria Lázní Darkov
Administrativní výšková budova na tř. Havířská
Hala házené
Hlavní nádraží
Vlečný vůz karvinských tramvají č. 117
Industriální památky
Průmyslová zóna Kovona a Jäkl
Železniční nádraží Karviná - město
Vodárenská věž
Důl Gabriela
Důl Barbora
Železniční nádraží Karviná - Louky nad Olší
Úzkorozchodné tramvaje
Automobil Škoda 100 MB
Památná místa města Karviné
Kostel sv. Petra z Alkantary
Kaple Andělů strážných
Nádraží Severní dráhy císaře Ferdinanda
Kostel sv. Petra z Alkantary v Karviné-Dolech
Historická budova Košicko-bohumínské dráhy na karvinském předměstí Louky
Podle výsledků sčítání obyvatelstva v roce 2001 se 8,5 % obyvatel města hlásilo ke slovenské a 8 % obyvatel k polské národnosti.[7] Zajímavostí města je vysoký podíl obyvatel bydlících v panelových domech, který dosahuje 92 %.[8]
Věková struktura obyvatel obce Karviná roku 2011
Rodinný stav obyvatel obce Karviná roku 2011
Vzdělání obyvatel obce Karviná roku 2011
Členění města
Katastrální území Karviné
Karviná se člení na 6 katastrálních území, na kterých leží 9 místních částí:
Nejznámějším sportovním klubem ve městě je bezesporu HCB Karviná. Tento házenkářský klub, založený již v roce 1955, v nedávné době pravidelně sbíral tituly mistra republiky (je desetinásobným mistrem samostatné ČR – naposledy v sezoně 2017/2018) a od roku 2000 do roku 2006 byl každoročním účastníkem nejprestižnější evropské klubové soutěže – Ligy mistrů. Dalším významným klubem je fotbalový klub MFK Karviná, který od sezóny 2016/2017 hraje nejvyšší českou fotbalovou soutěž. Za zmínku stojí také lední hokej. Ten se hrál v Karviné již od 50. let, ale současný klub SK Karviná byl založen roku 1993. Ve městě se rovněž nachází basketbalový klub TJ Sokol Karviná, kde jeho junioři patří mezi špičku v ČR; muži však hrají pouze 3. nejvyšší soutěž. Karviná má také zastoupení v extralize hokejbalu (HbK Karviná), juda, sportovní střelby a ve městě se rovněž hraje florbal. V poslední době je velmi oblíbená nová sportovní disciplína workout. Ve městě tak vyrůstají nová workoutová hřiště, na kterých trénuje jeden z nejlepších světových závodníků Marek Matis.
Životní prostředí
Komplex dolu Darkov v Karviné
Znečištění ovzduší
V souvislosti s vysokou koncentrací těžkého průmyslu v oblastí patří ovzduší v Karviné mezi nejvíce znečištěné v České republice.[9] Ve znečištění rakovinotvornýmbenzopyrenem patří podle Státního zdravotního ústavu k nejzamořenějším oblastem. V roce 2005 průměrná celoroční koncentrace benzo-a-pyrenu činila 5,1 ng.m−3.[10] Podle výzkumu prováděného společnou laboratoří Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky a Zdravotního ústavu Středočeského kraje na vzorku 23 městských strážníků v Karviné bylo v jimi vdechovaném vzduchu naměřeno 6,6 ng.m−3 benzo-a-pyrenu. Např. u strážníků v Praze bylo naměřeno 0,8 ng.m−3.[11]
Následky těžby
Některé části města se také potýkají s důsledky hlubinné těžby uhlí, zejména s poddolováním, které narušuje statiku budov, z nichž řada musela být opuštěna a stržena. Postupně tak těžbě padla za oběť původní Karviná včetně řady pozoruhodných stavebních památek. Těžba si následně vyžádala likvidaci dalších příměstských lokalit. Zlikvidována a poddolována byla převážná většina místních částí Louky nebo Darkov. Dále se uvažuje o těžbě pod čtvrtí Staré Město nebo Starý Ráj. Jelikož se však uhelné sloje nachází pod převážnou částí města, je jeho budoucí rozvoj značně limitován.[12]
Ekonomika
V minulosti patřila Karviná k nejrychleji se rozvíjejícím průmyslovým městům u nás. Počet obyvatel rostl současně s objemem těžby a svého vrcholu dosáhl koncem 70. let (tehdy zde žilo bezmála 80 tisíc obyvatel). Základem prosperity byla těžba kvalitního kamenného uhlí, které se stalo základem rozvoje průmyslu na celém Ostravsku. Na katastru města postupně vzniklo slučováním někdejších menších šachet několik velkodolů – Důl ČSA, Důl Darkov, Důl ČSM. Obrat v tomto vývoji nastal v 90. letech v souvislosti s útlumem těžby (v ostravské části revíru byla těžba úplně zastavena). V posledních letech klesl počet obyvatel města o bezmála 20 tisíc, vzrostla naopak nezaměstnanost.
Kromě uhelných dolů sídlí ve městě řada dalších podniků. Sídlila zde Kovona Karviná – někdejší největší producent bytových jader a sklolaminátových materiálů u nás. Po roce 2000 vznikla ve městě průmyslová zóna Nové Pole. Své výrobní haly zde mají firmy jako Robe lighting, Shimano, Sejong, Gates, Mölnlycke Health Care a další.
Plán na výstavbu spalovny odpadů
Do městské části Karviná-Doly naplánoval krajský úřad výstavbu velkokapacitní spalovny odpadu, do které by se ze širokého okolí mohlo ročně svážet 200 tisíc tun komunálního odpadu. Se záměrem nesouhlasí místní obyvatelé, kteří se obávají, že by spalovna odpadů zhoršila kvalitu již dnes značně znečištěného ovzduší.[13]
Školství
Karviná je mimo jiné také univerzitním městem. Ve městě sídlí Obchodně podnikatelská fakulta Slezské univerzity v Opavě. Dále se zde nachází několik středních škol: gymnázium, střední průmyslová škola, obchodní akademie, střední zdravotnická škola aj. Kromě středních škol také základní a mateřské školy.
Osobnosti
KarvináRodný dům Dany Zátopkové, roz. Ingrové, v Karviné - FryštátěWacław Olszak (1868–1936), první polský starosta Karviné
↑ abTUREK, Adolf, a kol. Místopisný rejstřík obcí českého Slezska a severní Moravy. Opava: Zemský archiv v Opavě, 2004. 979 s. ISBN80-86388-23-9. S. 321-322.
↑ Novým primátorem Karviné se stal dosavadní první náměstek Jan Wolf z ČSSD. Aktuálně.cz. 2018-01-08. Dostupné online [cit. 2018-01-08].
↑WOJNAR, Petr. Hornická historie: Od krav k dolům aneb Jak se měnila a přesouvala Karviná. iDNES.cz [online]. 2016-08-05 [cit. 2018-01-13]. Dostupné online.
↑ abHistorický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-13]. Dostupné online.
.JPG)
.jpg)
.JPG)
Věková struktura obyvatel obce Karviná roku 2011
Rodinný stav obyvatel obce Karviná roku 2011
Vzdělání obyvatel obce Karviná roku 2011
Jastrzębie-Zdrój, Polsko
Kaili, Čína
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karviná na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Karviň v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Slovníkové heslo Karviná ve Wikislovníku
