Žatec

Žatec
Náměstí Svobody s radnicí a trojičním sloupem
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Žatec
Obec s rozšířenou působností	Žatec (správní obvod)
Okres	Louny
Kraj	Ústecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°19′38″ s. š., 13°32′45″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	19 044 (2023)
Rozloha	42,68 km²
Nadmořská výška	233 m n. m.
PSČ	438 01
Počet domů	2 723 (2021)
Počet částí obce	7
Počet k. ú.	6
Počet ZSJ	29
Kontakt
Adresa městského úřadu	náměstí Svobody 1 438 01 Žatec 1 posta@mesto-zatec.cz
Starostka	Mgr. Zdeňka Hamousová (nestr./ANO)
Oficiální web: www.mesto-zatec.cz
Žatec
Další údaje
Kód obce	566985
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žatec (německy Saaz) je město na severozápadě Česka, v Ústeckém kraji, v okrese Louny. Leží na řece Ohři. Žije zde přibližně 19 tisíc obyvatel, což ze Žatce činí největší město okresu.

Dějiny

Od založení

Ostrožna nad Ohří však byla poprvé opevněna už na konci pozdní doby halštatské. V osmém a devátém století se na ní podle archeologických nálezů nacházela neopevněná osada, kterou v první polovině desátého století nahradilo žatecké hradiště. První písemnou zmínku z roku 1004 o něm obsahuje kronika Dětmara z Merseburku. V roce 1265 král Přemysl Otakar II. udělil Žatci městská privilegia. Velmi známé je dílo Oráč a smrt (Ackermann aus Böhmen) žateckého městského notáře Jana ze Žatce z roku 1400, považované za vrchol pozdně středověké německy psané literatury v českých zemích. Roku 1404 je poprvé zmiňován žatecký hrad.

Pohled na Žatec v 17. století

Pohled na vyvýšené centrum v 19. století

Husitství

Významnou úlohu Žatec sehrál v době husitské revoluce. Byl zpočátku, v době silného vlivu chiliasmu, dokonce považován za jedno z pěti měst (spolu s „městem Slunce“ Plzní, Louny, Klatovy a Slaným), která v nastávajícím konci světa uniknou zkáze. Ve městě působili významní husitští kněží Petr Němec a Petr Špička. V roce 1421 město ustálo útok druhé křížové výpravy do Čech. Spolu s městy Louny a Slaným byl vytvořen žatecko-lounský svaz, v jehož čele stál Jakoubek z Vřesovic.

Doba pohusitská

V 16. století patřil Žatec mezi největší česká města a byl centrem Žateckého kraje. Krajským městem zůstal až do roku 1850.

Bílá hora

Žatec se rovněž připojil ke stavovskému povstání. Jeho někdejší purkmistr – Maxmilián Hošťálek z Javořice – byl jedním z 27 českých povstalců popravených 21. června 1621 na Staroměstském náměstí. Třicetiletá válka znamenala výrazný úpadek a postupnou germanizaci dosud etnicky převážně českého města.

Od 18. století do okupace

18. i 19. století znamenala další rozvoj pivovarnictví a pěstování chmele ve městě a okolí. V těch dobách byl založen např. nový pivovar na místě bývalého hradu na Žižkově náměstí (kde je dodnes), chmelařský spolek a chmelný trh. Co se týče správního vývoje, zůstal Žatec i po reformě krajského zřízení v roce 1788 sídlem kraje, od roku 1850 klesl na postavení okresního města. Během období průmyslové revoluce se ve městě rozvíjel průmysl, vznikla zde továrna na výrobu kartonu a papírových krabic, jeden z největších podniků svého druhu v Rakousku-Uhersku, vybudovaná podnikatelem Moritzem Lüdersdorfem, či rozsáhlý areál Dreherova pivovaru. V roce 1930 žilo ve městě 18 tisíc obyvatel převážně německé národnosti, v říjnu 1938 bylo po Mnichovském diktátu připojeno k Třetí říši jako součást župy Sudetenland.

Druhá světová válka

Žatec se stal hraničním městem třetí říše. Koncem druhé světové války sloužilo město jako jeden velký lazaret a skrýš pro prchající vojáky Wehrmachtu. Poblíž města bylo vystavěno vojenské letiště, které sloužilo k testování nových, snad i „zázračných“ (dle říšského vůdce Hitlera) zbraní a jiné letecké techniky.

Vojenské letiště s betonovou dráhou pak ještě dlouho po válce sloužilo armádě ČSR a ČSSR a letka zde dislokovaná měla primárně za úkol ostrahu západní hranice se SRN. Na počátku 60. let pak odtud odstartovaly dva stroje typu MiG-15 proti narušiteli, kterého představovaly dva stroje americké armády typu Typhoon ze základny v SRN. Jeden stroj byl lehkou střelbou pilota ze žatecké základny částečně poškozen. I tak se však stihl vrátit nad území SRN, kde pár km za hranicemi nouzově přistál. Tento incident je jediný doložený bojový kontakt mezi československými piloty a piloty ze strany NATO.

Mezi piloty žateckého letiště také sloužil Oldřich Pelčák, pozdější člen připravované první neruské a neamerické kosmické posádky, kde druhým kandidátem z ČSSR byl Vladimír Remek, který byl nakonec pro tento úkol vybrán. V 80. letech a na začátku 90. let zde sloužil a výborně reprezentoval umění českých vojenských pilotů Václav Vašek, který vedle ruských a ukrajinských pilotů jako jediný předváděl se špičkovým nadzvukovým letounem prvek vysoké letecké akrobacie, tzv. „Zvon“.

Krátce před koncem války byl na dnešní západní nádraží proveden letecký nálet. Žatec byl osvobozen Rudou armádou.

Od konce druhé světové války do roku 1989

Ulice v historickém centru v roce 1994

Po druhé světové válce nastalo vysídlení německého obyvatelstva a dosídlování Čechy. Na přelomu května a června 1945 došlo v Žatci divokého odsunu prováděném členy Revolučních gard a armádou. Tyto akce vyvrcholily postoloprtským masakrem.

V létě 1948 bylo ze žateckého letiště odesláno 24 letadel Avia S-199 (rozebraných na jednotlivé části a v útrobách velkých letadel uložených) v rámci vojenské pomoci Československa nově vzniklému státu Izrael (tzv. akce Žatec – Haifa). V souladu se stejnou akcí na podporu nového státu Izrael ze žateckého letiště (kódové označení Etzion) také startovaly plně vojensky vyzbrojené 3 ks tzv. létajících pevností s mezipřistáním na základně v Itálii a s cílem nad Egyptem, kde bombardovaly egyptské pozice a pomáhaly tak udržet část vojenských sil, které tak nemohly zasáhnout při napadení Izraele. Piloty byli Američané nebo Angličané.

Při správní reformě, 1. června 1960, Žatec politicky „neobhájil“ titul okresního města, kterým se staly 20 km vzdálené Louny. V roce 1961 byl Žatec vyhlášen městskou památkovou rezervací. V období 70. a 80. let dochází k bouřlivé výstavbě sídlišť, zejména v západní a jižní části města, jsou likvidovány cenné podměstské statky a rozsáhlé čtvrtě z 19. a počátku 20. století. Historické jádro města chátrá, většina finančních prostředků, přerozdělená do okresu, připadá do nového okresního města Louny.^[zdroj⁠?] Ze Žatce jsou postupně odstraňovány okresní úřady, soud, některé strategické podniky (mlékárna aj.), z chladicího zařízení nové mlékárenské linky je v Lounech vybudováno kluziště.^[zdroj⁠?] Tento stav přetrvával až do roku 1989, kdy Žatec nastoupil cestu vlastní obnovy.

Současnost

Dnes dochází k postupné obnově historických památek. Některé objekty ve městě chátrají, ale na jejich obnově se již pracuje. Východní část městského jádra je na tom velmi špatně (tj. oblast Chelčického náměstí), neboť byla v dřívějších letech obývána nepřizpůsobivými obyvateli. V roce 2006 byla provedena rekonstrukce náměstí Svobody (prostranství před radnicí).

Ve městě je nemocnice, gymnázium, 2 obchodní akademie, dvě odborná učiliště, 4 základní školy, mateřské školy a speciální základní škola a 2 nádraží. Dále pak divadlo s digitálním kinem a 3D kinem, letní kino. Vydávají se Žatecké noviny a Žatecký týdeník. Bezpečnost zajišťuje Hasičský záchranný sbor, městská policie i Policie ČR, ve městě sídlí vojenská posádka (4. brigáda rychlého nasazení). Pracuje se na zásadní obnově a přestavbě kasáren v moderní vojenské městečko ve městě.

V okrese Louny se na přelomu tisíciletí zvýšila nezaměstnanost až na cca 15 % na počátku roku 2006. V roce se 2008 naopak výrazně poklesla na cca 7 %, což bylo způsobeno masivní výstavbou továren v okolí Žatce, Loun a Podbořan.

Přírodní poměry

Žatec leží v jihozápadní části Ústeckého kraje na jižním okraji Mostecké pánve v podhůří Doupovských hor. Jižně od města se rozkládá přírodní park Džbán. Proti proudu řeky Ohře se nachází Vodní nádrž Nechranice s nejdelší sypanou hrází ve střední Evropě.

Obyvatelstvo

Podle sčítání 1921 zde žilo v 1 237 domech 16 211 obyvatel, z nichž bylo 8 631 žen. 1 820 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 13 979 k německé a 53 k židovské. Žilo zde 14 321 římských katolíků, 648 evangelíků, 109 příslušníků Církve československé husitské a 907 židů. Podle sčítání 1930 zde žilo v 1 671 domech 18 100 obyvatel. 3 156 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 14 422 k německé. Žilo zde 15 856 římských katolíků, 707 evangelíků, 231 příslušníků Církve československé husitské a 760 židů.

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011

Obec Žatec
	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Obyvatelé	10 050	11 660	14 520	17 754	18 666	17 761	19 757	14 088	15 661	16 525	19 145	20 320	19 919	18 786
Místní část Žatec
Obyvatelé	8 869	10 425	13 234	16 188	17 130	16 211	18 100	13 174	14 582	15 608	18 368	19 699	19 266	18 139
Domy	695	759	885	1 034	1 197	1 237	1 671	2 059	1 791	1 726	1 866	2 015	2 134	2 264
Data z roku 1961 zahrnují i domy z místních částí Velichov a Záhoří.

• 
  Věková struktura obyvatel obce Žatec roku 2011
• 
  Rodinný stav obyvatel obce Žatec roku 2011
• 
  Vzdělání obyvatel obce Žatec roku 2011

Části města

Kněžská brána, součást středověkého opevnění v Žatci

Město se skládá ze sedmi částí:

• Žatec
• Bezděkov
• Milčeves
• Radíčeves
• Trnovany
• Velichov
• Záhoří

Hospodářství

Průmyslová zóna

Bývalé vojenské letiště bylo přeměněno na průmyslovou zónu Triangle. První velkou investicí byla již ukončená výroba displejů a televizorů japonských společností IPS Alpha a Hitachi. K roku 2018 funguje v jejich halách výroba vnitřního vybavení pro auta firmy Grammer. Od roku 2019 se rozbíhá výroba pneumatik korejské společnosti Nexen tyres. Největším zaměstnavatelem v zóně zůstává společnost Yanfeng s výrobou dílů pro automobilní průmysl.

V blízkosti průmyslové zóny se vybudoval úsek budoucí dálnice D7, spojující Prahu s Chomutovem.

Chmelařství a pivovarnictví

Oblast, jíž je Žatec střediskem, proslula pěstováním chmele. Pěstování chmele je rovněž inspirací pro každoroční chmelové slavnosti – tzv. Dočesná. Ve městě se nachází muzeum chmele, významný Chmelařský institut a sídla mnoha společností zabývajících se obchodem s touto komoditou. Žatecký chmel je ve světě velmi ceněný díky velkému obsahu hořkých aromatických látek (lupulin).

Právě díky chmelu a Dočesné je Žatec známý v celém Česku. Na chmelové brigády jezdili studenti ze všech koutů České i Slovenské republiky.

Ve městě sídlí Pivovar Žatec, jenž své pivo úspěšně vyváží do světa a pravidelně získává ocenění na degustacích v ČR, ale i ve světě. V červnu 2006 vyhrálo Žatecké pivo na Mezinárodním pivním festivalu v australském Sydney.

Ve městě působí recesistické občanské sdružení Chrám chmele a piva, které pořádá slavnosti Chmelfest a snaží se o propagaci nejen Žatce jako města chmele, ale i celé chmelařské oblasti v okolí.

Občanská vybavenost

Nyní je ve městě koupaliště s wellnes centrem a sportovištěm, město disponuje 2 fotbalovými hřišti, z toho jedno je přístupné pro veřejnost. Dále je zde digitální, 3D a letní kino, divadlo, nahrávací studio a mnoho obchodů jako například Obchodní Centrum Kaufland, které zahrnuje obchody Takko, Sportisimo, Kik, Elektro, Dračík, Jysk a další. Dále zde funguje Tesco, Lidl, Penny Market, Norma, Exe, ArmyShop, kavárny, cukrárny, čajovna a skateshop.

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Žatci.

• Budova radnice s radniční věží
• Budova Gymnázia Žatec
• Chrám Nanebevzetí Panny Marie
• Synagoga
• Chmelnička
• Systém městského opevnění s Husitskou baštou a dvěma zachovanými městskými bránami (Kněžská brána a Libočanská branka)
• Historické chmelařské budovy (navrženy na seznam UNESCO)
• Chmelařské muzeum
• Chrám chmele a piva s Chmelovým majákem a Chmelovým orlojem
• Sloup Nejsvětější Trojice
• Evangelický kostel
• Renesanční sladovna s expozicí galerie filmů natáčených v Žatci
• Pivní sud žateckého pivovaru na Kruhovém náměstí
• Kostel svatého Jakuba
• Kostel svatého Václava
• Klášterní zahrada s bylinkovou zahradou, expozicí domácích zvířat
• Mederův dům - historicky ceněný objekt, v pozdně gotickém stylu, oceněn jako památkou roku 2020

• 
  Kostel Nanebevzetí Panny Marie
• 
  Roubený dům na předměstí
• 
  Trojiční sloup na náměstí
• 
  Dům s galerií a muzeem na Masarykově ulici
• 
  Žatecká synagoga
• 
  Domy na hlavním náměstí
• 
  Mederův dům

V Regionálním muzeu K. A. Polánka byla v květnu roku 2002 otevřena stálá expozice Kabinet chmelových známek dokumentující historický vývoj a teritoriální rozšíření chmelových známek v Čechách. V současnosti expozice obsahuje bezmála 1300 vystavených sbírkových předmětů a je tak největším vystavovaným souborem svého druhu v České republice. Část těchto známek je k vidění ve Chmelařském muzeu. K expozici se váží webové stránky, které detailně pojednávají o jednotlivých druzích těchto pracovních známek.

Zaniklé stavby

Roku 1715 byla na žateckém náměstí vysvěcena nově postavená Loretánská kaple. Založena byla z odkazu lékárníka a žateckého radního Johanna Clemense Calderara. Roku 1738 ji poškodil požár, ale v krátké době byla opravena a její fasádu ozdobily sochy od J. K. Vettera. Roku 1790 byla Santa Casa odsvěcena a přestavěna na obytný dům, který byl po roce 1945 zbořen.

Zajímavosti

Žatecká nej

Nejmenší chmelnice světa vedle žatecké radnice

• Hrob nejstaršího pivaře světa – Lojzy Lupulína (recese)
• Nejmenší chmelnička na světě (na náměstí Svobody)
• Nejmenší pivovar na světě (pokusný pivovar ve Chmelařském institutu)
• Největší sklad chmele na světě
• Největší chmelařská oblast ČR (zahrnuje okresy Louny, Rakovník, Kladno, Chomutov a už pěstitelsky neaktivní okresy Plzeň-sever a Rokycany)
• Žatecko je nejsušší oblastí ČR (srážkový stín Doupovských a Krušných hor)
• Druhá největší synagoga v Čechách

Dočesná

Podrobnější informace naleznete v článku Dočesná.

Tato akce vznikla původně jako oslava dočesání posledního chmelového štoku a v průběhu let doznávala mnoha proměn. V dnešní podobě se těžištěm oslav a zábavy stalo centrální náměstí Svobody, kde je před radnicí umístěno hlavní pódium, na kterém se po oba dny střídají zábavné pořady především hudebních žánrů. Nedílnou součástí jsou chmelové a pivní soutěže, mezi nejoblíbenější patří ruční česání chmele a tanec s korbelem piva na hlavě. Výjimečnost programu umocňuje historická divadelní scénka jejímž vyvrcholením je pasování vybraného pěstitele do rytířského stavu a jeho dekorování chmelovým věncem, slavnostní narážení pivního sudu a strhnutí posledního štoku v nejmenší chmelnici na světě, která se nachází přímo na žateckém náměstí. Speciální programy jsou na dalších dvou scénách. Na dětské scéně do podvečera probíhají pásma soutěží, písniček a her. Ve večerních hodinách na tomto pódiu probíhá rockový program, nechybí vystoupení známých rockových hvězd. Druhou scénu tvoří pódium s programem zaměřeným na folkovou a country muziku. Na žatecké Dočesné se představují pivovary z celé České republiky, ale i ze zahraničí.

Ve filmu a televizi

Seriálové Náměstíčko je ve skutečnosti náměstí Maxmiliána Hošťálka v Žatci

Kostelík svatého Václava na Dolním předměstí

Ve městě se díky jeho starobylé podobě natáčí ročně několik filmů, seriálů a reklam. Množství českých a zahraničních děl zde nelze uvést, protože neustále přibývají neuvěřitelným tempem, ale asi nejznámější českým divákům bude seriálová tvorba České televize Náměstíčko, Náves, Příkopy, Nemocnice na kraji města, či Já Mattoni. Do Žatce sjíždí filmové štáby snad z celého světa a natáčí zde zejména historické filmy, zejména s židovskou tematikou. Ve městě funguje muzeum filmů natáčených v Žatci.

Filmy (částečně) natáčené v Žatci:

• Starci na chmelu
• Holky z porcelánu (1974)
• Yentl (Barbra Streisand) (1982)
• Pavučina (1986)
• Mladý Indiana Jones (1992–1993)
• Radeckého pochod (1995)
• Bídníci (1997)
• Oliver Twist (1999)
• Červený Bedrník (1999)
• Jean Moulin (2002)
• Pípady detektivní kanceláře Ostrozrak (2000)
• Meigret (2004)
• Doktor Živago (2002)
• Náměstíčko (2005)
• Příkopy 2007)
• Ještě žiju s věšákem, plácačkou a čepicí (2005)
• Srdce nepřítele (2007)
• Edith Piaf (2008)
• Hořící keř (film) (2013)
• PF, novoroční TV pořad ze Žatce, začátek roku 2014
• Já Mattoni, seriál ČT 1 (2016)
• Francouzský film Pytlík kuliček (2016)
• Americko-britské drama Úkryt v zoo (2016)
• Reklama firmy Apple „Frankie's holidays“ – v roce 2016 se na zdejším Hošťálkovu náměstí odehrávala převážná část reklamy americké technologické firmy Apple nazvaná „Frankie's holidays“. Hlavní natáčení na náměstí probíhalo v noci z 22. na 23. října a účinkující neměli o zadavateli reklamy žádné informace.
• Králíček Jojo (2019)

Rodáci

• Havel Cahera, utrakvistický kněz, teolog
• Peter Glaser, vědec, kosmický inženýr
• Anton Gnirs, archeolog
• Josef August Heller, hudební skladatel
• Maxmilián Hošťálek z Javořice, politik
• Jan Hudec, akademický malíř
• František Chvalovský, fotbalový funkcionář
• Josef Illing, politik
• František Kermer, architekt
• Milan Kindl, právník a spisovatel
• Sylvia Kodetová, operní pěvkyně
• Josef Kohout, hudební skladatel, loutnista
• Petr Kotvald, zpěvák
• Jan Kreisinger, atlet
• Václav Krocín starší z Drahobejle, politik
• Lukáš Ladra, IT grafik a recenzent PC her
• Karl Lehrmann, architekt
• Bohuslav z Michalovic, politik a právník
• Werner Nachtigall, biolog
• Josef Patzel, politik
• Jiří Pazour, hudební skladatel a klavírista
• Jan Petříček, kanoista, vodní slalomář
• Tomáš Petříček, kanoista, vodní slalomář
• Pavel Pistorius z Lucka, kněz a spisovatel
• Josef Rabas, římskokatolický kněz
• Karel Reiner, hudební skladatel
• Bohumír Roedl, historik a archivář
• Zdenko Schücker, politik
• Otto Stein, malíř a grafik
• Lucie Svěcená, sportovkyně
• Jan Svěrák, režisér
• Maria Treben, spisovatelka, bylinkářka
• Dagmar Vaňkátová, česká operní pěvkyně
• Petr Štrompf, spisovatel
• Karel Rafael Ungar, kněz a knihovník
• Miroslav Varga, olympijský vítěz
• František Kristian Waldherr, malíř
• Dominik Stroukal , ekonom a manažer

Partnerská města

• Krasnystaw, Polsko
• Poperinge, Belgie
• Thum, Německo
• Žalec, Slovinsko

Odkazy

Literatura

• Kolektiv autorů. Žatec. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 520 s. ISBN 80-7106-443-2. 
• KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku / 8. díl V-Ž. Praha: Libri, 2011. 896 s. ISBN 978-80-7277-410-4. 
• MIKOVEC, Ferdinand Břetislav. Starožitnosti a Památky země České. Ilustrace Josef Vojtěch Hellich, Vilém Kandler. Praha: Kober a Markgraf, 1860. Dostupné online. Kapitola Libočanská branka v Žatci, s. 177–178. 

Související články

• Městská autobusová doprava v Žatci

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Žatec na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Žatec ve Wikislovníku
• Encyklopedické heslo Žatec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Oficiální stránky
• Žatec v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Autoritní data	Biblio: 2e7db133-67c5-45f4-83e1-634fcc491764, 608d0fe6-822c-4d53-94b7-44f5e338ce98 NKC: ge131588 GND: 4105154-3 LCCN: no2004111963 NLI: 987007477937705171 VIAF: 143421388 WorldCat Identities: lccn-no2004111963

Portály: Česko