Hořící keř (film)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hořící keř
Původní název Hořící keř
Země ČeskoČesko Česko
Jazyk čeština
Délka 3 × 80 minut
sestřih pro kina v září 2013: 206 minut
Žánr drama / životopisný
Scénář Štěpán Hulík
Režie Agnieszka Hollandová
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role Táňa Pauhofová
Jaroslava Pokorná
Petr Stach
Igor Bareš
Vojtěch Kotek
Adrian Jastraban
Ivan Trojan
Produkce Tomáš Hrubý
Pavla Kubečková
Hudba Antoni Komasa-Lazarkiewicz
Kamera Martin Štrba
Kostýmy Katarína Hollá
Střih Pavel Hrdlička
Zvuk Marek Hart
Petr Čechák
Architekt Milan Býček
Výroba a distribuce
Premiéra 27. ledna 2013 20:00
(23. ledna 2013, předpremiéry v kinech)
12. září 2013 kina Cinestar, Česko
Distribuce HBO
v českých kinech Falcon
Hořící keř na ČSFD IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hořící keř (2013) je třídílný televizní film HBO o Janu Palachovi a hlavně událostech mezi jeho blízkými po jeho sebeupálení, který natočila Agnieszka Hollandová. Pojednává o advokátce Dagmar Burešové (Táňa Pauhofová), která podala žalobu na vysoce postaveného komunistického funkcionáře Viléma Nového (Martin Huba) kvůli jeho lživým výrokům o Palachově smrti.[1]

Na historickou přesnost scénáře dohlédl Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů.[1] Jiří Černý, který do filmu navrhoval dobovou hudbu, říká: „Nic silnějšího a hlubšího o tzv. normalizaci jsem zatím neviděl.“[2]

12. září 2013 byl v kinech Cinestar uveden 206 minut dlouhý sestřih.[3] V kinech jej v roce 2013 vidělo 17 384 diváků.[4]

Film byl vyslán za Česko na Oscara v kategorii nejlepší cizojazyčný film, americká Akademie jej ale neuznala, a tak jeho místo zaujali Donšajni Jiřího Menzela.[5]

Výroba[editovat | editovat zdroj]

Film se natáčel od března do 20. května 2012. Natáčení probíhalo mimo jiné ve Všetatech, odkud Palach pocházel, a na Olšanských hřbitovech (scény z pohřbu a exhumace jeho ostatků příslušníky StB). K dalším lokacím se řadilo autentické prostředí v hotelu Merkur v České Lípě, kde měl proslov Vilém Nový.[6] Scéna upálení na Václavském náměstí byla natočena ve vozovně ve Střešovicích kvůli tomu, že v roce 1969 na Václavském náměstí ještě jezdily tramvaje. Budova Národního muzea byla do natočených záběrů přidána později počítačově.[7] Ústřední píseň Directions je od skupiny Republic of Two.

Scéna ve třetím dílu, kdy lidé v tramvaji poznávají paní Palachovou, nebyla v původním scénáři. Vymyslela ji režisérka filmu na základě své obdobné zkušenosti s Josefem Smrkovským z roku 1969.[8]

Olbram Zoubek pro natáčení zapůjčil Palachovu posmrtnou masku.[6]

Záběry z natáčení Hořícího keře se objevují v souběžně točeném dokumentu o osobě režisérky Návrat Agnieszky H.[9]

Děj[editovat | editovat zdroj]

Drama vypráví o následcích Palachovy oběti a počátcích normalizace v posrpnové ČSSR. Jeho hlavní postavou je advokátka Dagmar Burešová (Táňa Pauhofová), která zastupovala Palachovu matku Libuši (Jaroslava Pokorná) a bratra Jiřího (Petr Stach) ve zdánlivě beznadějné soudní kauze. Důvodem žaloby blízkých mrtvého studenta bylo skandální nařčení od poslance Viléma Nového (Martin Huba). Ten Palachův čin zlehčoval na stranickém mítinku v České Lípě lživým prohlášením o takzvaném „studeném ohni“. Film, rozčleněný do tří samostatných kapitol, připomíná i sebeobětování Jana Zajíce z února 1969. Zobrazuje také dění ve studentských kruzích a kolaborantské aktivity příslušníků StB, již se Palachův odkaz snažili vymazat z národního povědomí.

Drama vypráví o individuální statečnosti, ale i o lámání charakterů a následné mravní devastaci, s nimiž se česká společnost potýká i v polistopadových dobách. Zdůrazňuje roli jedinců, kteří riskují existence, či dokonce obětují život kvůli zdánlivě nedosažitelným ideálům. Epilog pak připomíná události z ledna 1989 během takzvaného „Palachova týdne“.

Odlišnosti od skutečných událostí[editovat | editovat zdroj]

Postava studentského vůdce Ondřeje Trávníčka je složena z více skutečných osob, hlavním předobrazem byl Lubomír Holeček. Holeček mj. četl vzkaz v televizi, nikoliv Hana Čížková, jak je tomu ve filmu. Po návštěvě u Jana Palacha v nemocnici je jeho matka hospitalizována na psychiatrickém oddělení, ve skutečnosti zde byl hospitalizován i Jiří Palach. Další odlišností od skutečnosti je to, že Jan Zajíc před svým upálením nevypil kyselinu. Dagmar Burešová ve filmu váhá před tím, než vezme případ, údajně jej však přijala okamžitě, stejně jako její manžel. Odlišně proběhla exhumace Palachových ostatků i soudní proces. U soudu byli Pavel Kohout, Emil Zátopek, Lubomír Holeček, Vladimír Škutina a Luděk Pachman, což ve filmu chybí.[6]

Obsazení[editovat | editovat zdroj]

Táňa Pauhofová Dagmar Burešová
Jaroslava Pokorná Libuše Palachová
Petr Stach Jiří Palach
Igor Bareš Major Dočekal
Vojtěch Kotek Ondřej Trávníček
Jan Budař Radim Bureš
Adrian Jastraban Vladimír Charouz
Ivan Trojan Major Jireš
Patrik Děrgel Pavel Janda
Denny Ratajský Poručík Boček
Tomáš Dianiška Mlíko
Jenovéfa Boková Vlaďka Charouzová
Ivana Uhlířová soudkyně Orlová
Stanislav Zindulka JUDr. Sládeček
Ondřej Malý JUDr. Knapp
Martin Huba Vilém Nový
Míša Procházková Zuzanka Burešová
Tereza Korejsová Lucinka Burešová
Alois Švehlík náčelník Horyna
Hana Marie Maroušková Ilona Palachová
Jiří Bábek šachista Pachman
Miroslav Krobot průvodčí Jiřička
Emma Smetana Hana Čížková
Taťjana Medvecká MUDr. Ziková
Pavel Cisovský soudruh Hazura

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Film získal v rámci cen Českého filmového a televizního svazu Trilobit Cenu Václava Havla a Trilobitem byla oceněna i herečka Jaroslava Pokorná.[10] Na vyhlašování Cen české filmové kritiky zazářil celkem sedmkrát.[11]

Na soutěži Český lev získal film celkem 14 nominací, přičemž v 11 zvítězil.

Nominace Výsledek
Nejlepší film vítězství
Nejlepší režie
Agnieszka Hollandová
vítězství
Nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli
Tatiana Pauhofová
nominace
Nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli
Petr Stach
nominace
Nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli
Jaroslava Pokorná
vítězství
Nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli
Ivan Trojan
nominace
Nejlepší scénář
Štěpán Hulík
vítězství
Nejlepší kamera
Martin Štrba
vítězství
Nejlepší střih
Pavel Hrdlička
vítězství
Nejlepší zvuk
Petr Čechák, Marek Hart
vítězství
Nejlepší hudba
Antoni Komasa-Lazarkiewicz
vítězství
Nejlepší filmová scénografie
Milan Býček
vítězství
Nejlepší kostýmy
Katarína Hollá
vítězství
Nejlepší masky
Zdeněk Klika
vítězství
Speciální cena Cena za nejlepší filmový plakát

Na festivalu Finále Plzeň byl film oceněn Výroční cenou Asociace českých filmových klubů.[12]

Film byl vyslán za Česko na Oscara v kategorii nejlepší cizojazyčný film, americká Akademie jej ale neuznala, a tak jeho místo zaujali Donšajni Jiřího Menzela.[5] Hořící keř byl přihlášen do soutěže o Zlaté glóby v kategorii Zlatý glóbus za nejlepší cizojazyčný film,[13] nominován však nebyl.

V červnu 2013 byl uveden na televizním festivalu v Monte Carlu, kde získal cenu Zlatá nymfa v kategorii nejlepší herec v minisérii (pro Ivana Trojana).[14][15] V dubnu 2014 získal hlavní cenu CIGNIS na MFF v Hongkongu.[16] V květnu 2014 byl uveden na festivalu v Soulu za účasti Tatiany Pauhofové.[16]

Recenze[editovat | editovat zdroj]

Film o filmu[editovat | editovat zdroj]

Televizní film o filmu natočil Lukáš Kokeš, stopáž 27 minut.[17]

Doprovodné akce[editovat | editovat zdroj]

Věrný zůstanu[editovat | editovat zdroj]

Drama Hořící keř doplňuje internetový projekt vernyzustanu.cz, jenž ve své první fázi obsahuje rozhovory s pamětníky. K osobnostem, které pro HBO Europe poskytly svá svědectví o konci šedesátých let, husákovské normalizaci i o přelomovém roce 1989, patří Madeleine Albright, Kamila Moučková, Jiří Stránský, Olbram Zoubek, Dana Němcová, Ivan M. Havel, Vlasta Chramostová, Stanislav Milota či Věra Čáslavská. Na Palachův čin a jeho ohlasy vzpomínají také jeho spolužáci.

Další doprovodné akce[editovat | editovat zdroj]

Některé projekce doplňovala beseda s tvůrci a s historikem Petrem Blažkem; na besedách se podílelo také Národní muzeum. Zapojeny byly i školy v rámci vzdělávacího projektu „I zlo může mít pozlátko“ – kromě projekcí filmu byl např. zdarma zpřístupněn Národní památník na Vítkově. Drobné rekvizity a ukázky z filmu jsou součástí putovní výstavy „Jan Palach 69“, která během roku 2013 projde evropskými Českými centry. Tuto výstavu vytvořilo Národní muzeum ve spolupráci s ÚSTR a Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy.

Uvedení v zahraničí[editovat | editovat zdroj]

Film byl uveden i v ostatních evropských pobočkách HBO. 24. února má premiéru v Polsku, v dalších zemích 3. března. V různých podobách střihu se film prodal do 40 zemí.[18]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b KOŘÍNEK, Petr: HBO točí třídílné drama o Janu Palachovi, bude se jmenovat Hořící keř. iDNES.cz 21. února 2012. Dostupné online.
  2. ČERNÝ, Jiří: Klub osamělých srdcí seržanta Pepře. Český rozhlas 2 5. listopadu 2012. Dostupné online.
  3. SPÁČILOVÁ, Mirka. Televizní Hořící keř jde do kin, nová verze má skoro tři a půl hodiny. iDNES.cz [online]. 2013-08-30 [cit. 2014-09-10]. Dostupné online. 
  4. SPÁČILOVÁ, Mirka. GLOSA: Přišlo 132 diváků, tržby činí čtyři tisíce. Ať žije český film. iDNES.cz [online]. 2014-01-22 [cit. 2014-09-10]. Dostupné online. 
  5. a b ŠŤÁSTKA, Tomáš. Místo Hořícího keře budou o oscarovou nominaci bojovat Donšajni. iDNES.cz [online]. 2013-10-07 [cit. 2014-09-10]. Dostupné online. 
  6. a b c ČERNÁ, Michaela. Hořící keř vs. realita: u Palachova soudu chybí Zátopek, přebývá tenze Burešové. Lidovky.cz [online]. 2013-04-11 [cit. 2014-09-10]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  7. KOŘÍNEK, Petr. Film o Janu Palachovi má za sebou týden natáčení a nejobtížnější scénu. iDNES.cz [online]. 2012-03-12 [cit. 2014-09-10]. Dostupné online. 
  8. ŠEFRANÁ, Věra Adina. Rozplakali jste skálu!. 25 fps [online]. [cit. 2014-09-10]. Dostupné online. ISSN 1802-5714. 
  9. Portréty na vícero způsobů: sobotní jihlavská sklizeň. Indiefilm.cz [online]. 2013-10-28 [cit. 2014-09-10]. Dostupné online. ISSN 1804-3941. 
  10. Mirka Spáčilová. Ceny Trilobit mají Zdeněk Svěrák, Hořící keř i Muzeum Karla Zemana. iDNES.cz [online]. 2014-01-18 [cit. 2014-09-10]. Dostupné online. 
  11. BENEDIKTOVÁ, Jana. Hořící keř nenechal kritiky chladnými. Ocenili ho sedmkrát [online]. Praha: Česká televize, 2014-01-25 [cit. 2014-09-10]. Dostupné online. 
  12. PETŘÍKOVÁ, Petra. Zlatého ledňáčka na festivalu Finále Plzeň získal snímek Jako nikdy. iDNES.cz [online]. 2014-05-03 [cit. 2014-09-10]. Dostupné online. 
  13. SPÁČILOVÁ, Mirka. GLOSA: Zlaté glóby zkusí Hořící keř, Donšajni se nakonec nepřihlásili. iDNES.cz [online]. 2013-11-12 [cit. 2014-09-10]. Dostupné online. 
  14. HNÁTEK, Václav: Hořící keř získal nominaci festivalu v Monte Carlu, šanci má i Trojan. iDNES.cz 2. května 2013. [cit. 2013-05-09]. Dostupné online.
  15. Horící ker - Awards. [s.l.]: IMDb Dostupné online. IMDb ID: tt2280344. 
  16. a b ČTK: Hořící keř získal hlavní cenu na filmovém festivalu v Hongkongu. iDNES.cz 6. dubna 2014. [cit. 2014-04-08]. Dostupné online.
  17. http://www.csfd.cz/film/330301-film-o-filmu-horici-ker/
  18. LEKEŠOVÁ, Stanislava; HORÁLKOVÁ, Elena. Hořící keř se prodal do 40 zemí. Úspěch byl velký, pochvaluje si producentka Tereza Polachová. Rozhlas.cz [online]. 2016-03-23 [cit. 2016-06-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]