Václav Krocín starší z Drahobejle
| Václav Krocín starší z Drahobejle | |||||||||||
| |||||||||||
| |||||||||||
|
| |||||||||||
| Narození |
1532 Žatec? | ||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Úmrtí |
23. prosinec 1605 Praha? | ||||||||||
| Choť |
1. Kateřina 2. Ludmila | ||||||||||
| Děti | Václav, Jan Kryštof a Anna | ||||||||||
| Alma mater | Pražská univerzita | ||||||||||
| Profese | politik | ||||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |||||||||||
Václav Krocín starší z Drahobejle (1532, Žatec? – 23. prosince 1605, Praha?) byl primátorem Starého Města pražského v letech 1584-1605. Nechal postavit tzv. Krocínovu kašnu na Staroměstském náměstí.
Jméno[editovat | editovat zdroj]
Původní jméno rodiny znělo pravděpodobně Šafránek. Z latinského názvu pro šafrán (crocus) pak vzniklo jméno Krocin.
Život[editovat | editovat zdroj]
Václav Krocín přišel do Prahy ze Žatce, kde jeho matka vlastnila několik nemovitostí. Po studiích na pražské univerzitě se stal roku 1560 pražským měšťanem a vstoupil do služeb staroměstské obce. Kolem roku 1571 je připomínán jako člen Úřadu mostu pražského. V roce 1584 zasedl v městské radě a stal se pražským primátorem. Dne 25. května 1587 byl Václav Krocín za své zásluhy obdařen erbem a přídomkem „z Drahobejle“ a 16. června 1594 byl povýšen do šlechtického stavu.
Václav Krocín byl dvakrát ženatý. Z prvního manželství s Kateřinou měl dva syny, Václava a Jana Kryštofa. Když kolem roku 1590 ovdověl, oženil se znovu s Lidmilou, s níž měl dceru Annu. Zemřel 23. prosince 1605 a byl pohřben v dnes již neexistujícím kostele sv. Štěpána Menšího.
Pražské památky[editovat | editovat zdroj]
Krocínovo jméno nesla především majestátní Krocínova kašna, kterou dal kolem r. 1591 postavit na Staroměstském náměstí v Praze. Stála zde do roku 1862, kdy byla jako již nefunkční zbourána podle usnesení pražské obce. Její pozůstatky jsou dnes k vidění v Lapidáriu Národního muzea.
Václav Starší Krocín z Drahobejle vlastnil v Praze několik domů. Mezi ně patřil i pivovar „U Hatiapatiů“, později zvaný „U Halánků“, ve kterém dnes sídlí Náprstkovo muzeum. Ve zdi tohoto domu ve dvoře lze dodnes nalézt Krocínův erb.
Rod Krocínů vlastnil vinice na Hanspaulce a na Proseku, kde stávala též usedlost Krocínka. Prosecká vinice byla roku 1935 rozparcelována na stavbu rodinných domků, na jejím místě se dnes nacházejí ulice Nad Krocínkou, Na Krocínce a Pod Krocínkou.
Ve Vysočanech byla od r. 1900 ulice Krocínova, roku 1904 byla přejmenována na Drahobejlovu.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí[editovat | editovat zdroj]
- Krocín z Drahobejle, Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopadie obecných vědomostí. Díl 15: Krajčij–Ligustrum. Praha: J.Otto, 1900. S. 233.
- K rodopisu Krocínů z Drahobejle. Lumír. Sv. 7. Vydání 27-53. S. 1218
- Stránky občanského sdružení krocan – historie Krocínky