Seznam představitelů Prahy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Primátorský řetěz primátora hlavního města Prahy
Petr rytíř ze Sporschilů (1826–1838)
Purkmistr Josef rytíř Müller z Jiřetína (1839–1848)

Post nejvyššího představitele města Prahy vystřídal tři pojmenování: purkmistr, starosta a primátor. Pozice vznikla rozhodnutím císaře Josefa II. o ustavení královského hlavního města Prahy jako správního celku sjednocením Starého Města, Nového Města, Malé Strany a Hradčan ze dne 12. února 1784. Do té doby měla jednotlivá čtyři města vlastní představitele. Od roku 1882 se nejvýše postavený úředník začal titulovat jako starosta a funkce primátora vznikla k 1. lednu 1922 zároveň s vytvořením Velké Prahy.

Purkmistři královského hlavního města Prahy[editovat | editovat zdroj]

Purkmistr Václav Vaňka, (Kon. s. středu) (1848–1861)
Purkmistr Karel Leopold Klaudy, (NS) (1868–1869)
Purkmistr Emilián rytíř Skramlík, (NS) (1876–1882)

Pro společnou správu sloučených měst (královské hlavní město Praha) byl zřízen magistrát, v jehož čele stál purkmistr jmenovaný guberniem. Roku 1848 byla obnovena volba městského zastupitelstva a purkmistra.[1] Ve funkci „purkmistr měst pražských“ působili tito lidé:

č. Purkmistr Strana Začátek a konec v úřadu Poznámka
1. JUDr. Bernard Augustin Zahořanský z Vorlíka 30. 4. / 11. 6. 1784 1788

(odstoupil)

2. Ondřej Steiner ze Steinerů 1788 1799

(jmenován dvorním soudcem)

3. Jan Jindřich Neuber červen 1800 1804

(odchod do výslužby)

4. Ondřej Steiner ze Steinerů 1804 4. 7. 1810

(úmrtí)

5. Jan Jiří Karl 1811 20. 10. 1819

(úmrtí)

6. Josef Kirpal 20. 5. 1820 22. 2. 1823

(úmrtí)

7. Peter von Sporschill.jpg Petr rytíř ze Sporschilů 29. 6. 1825 / 11. 8. 1826 31. 7. 1838

(úmrtí)

8. JosefMuller.jpg Josef rytíř Müller z Jiřetína 1838 / 17. 4. 1839 březen 1848

(odstoupil v době politických změn)

9. Jan Vilímek - Antonín Štrobach.jpg JUDr. Antonín Strobach 9. 4. 1848 květen 1848

(rezignoval, aby se nepodílel na potlačení demonstrace)

10. Tomáš Pštross 18. 5. 1848 květen 1848

(odstoupil po českém bojkotu voleb do frankfurtského parlamentu - účast v Praze: 3 voliči)

11. Václav Vaňka (1798-1872).jpg JUDr. Václav Vaňka Konzervativní strana středu 31. 5. 1848 duben 1861

(nové volby)

12. Frantisek Vaclav Pstross 1875 Precechtel.jpg František Václav Pštross Národní strana 11. 4. 1861 12. 6. 1863

(úmrtí)

13. Brandejs Jan Adolf - JUDr. Václav Bělský (1867).jpg JUDr. Václav rytíř Bělský Národní strana červen 1863 4. 11. 1867

(rezignoval po výpadech místodržitelství)

14. Karel Leopold Klaudy Vilimek.jpg JUDr. Karel Leopold Klaudy Národní strana 7. 1. 1868 23. 9. 1869

(rezignoval na protest proti zásahům místodržitelství, byl znovu demonstrativně zvolen, ale funkci nepřijal)

15. Frantisek Dittrich 1868 Kriehuber.png František Dittrich Národní strana 28. 2. 1870 duben 1873

(odstoupil ze zdravotních důvodů)

16. Josef Hules 1887 Vilimek.png Josef Huleš Národní strana 9. 4. 1873 květen 1876

(odstoupil)

17. Skramlík Jan - Emilián Skramlík (1876-1882).jpg Emilián, rytíř Skramlík Národní strana 12. 7. 1876 31. 8. 1882

(odstoupil)

Starostové královského hlavního města Prahy[editovat | editovat zdroj]

Starosta Tomáš Černý, (NS) (1882–1885)

Ve druhé polovině 19. století vlivem národního obrození začalo být označení purkmistr (Bürgermeister) nahrazováno českým slovem „starosta“ nebo starším latinským názvem „primátor“.[1]

Starosta Jindřich Šolc (NS), (1887–1893)
Starosta Karel Groš, (NSS) (1906–1918)
č. Portrét Strana Začátek a konec v úřadu Poznámka
1. Tomas Cerny Mayor 1884.png JUDr. Tomáš Černý Národní strana 1882 1885

(nepřijal další volbu ze zdravotních důvodů)

2. Ferdinand Valis 1887 Vilimek.png Ferdinand Vališ Národní strana 1885 19. 9. 1887

(úmrtí)

3. Jindrich Solc ND.jpg JUDr. Jindřich Šolc Národní strana 12. 9. 1887 listopad 1893

(konec 2. volebního období)

4. Cenek Gregor 1893.png Čeněk Gregor 17. 11. 1893 12. 12. 1896

(konec volebního období)

5. Jan Vilímek - Jan Podlipný.jpg JUDr. Jan Podlipný Národní strana svobodomyslná 2. 1. 1897 18. 1. 1900

(konec volebního období)

6. Vladimir Srb.jpg JUDr. Vladimír Srb Národní strana 5. 2. 1900 10. 2. 1906

(konec 2. volebního období)

7. Karel Groš.jpg JUDr. Karel Groš, Národní strana svobodomyslná 15. 2. 1906 listopad 1918

(rozpuštění sboru obecních starších po vzniku ČSR)

Starosta Přemysl Šámal, (ČSD) (1918–1919)

Starostové hlavního města Prahy[editovat | editovat zdroj]

č. Starosta Strana Začátek a konec v úřadu Poznámka
1. Přemysl Šámal.jpg JUDr. Přemysl Šámal Česká státoprávní demokracie

Československá národní demokracie

13. 11. 1918 15. 6. 1919

(nastoupil do funkce prezidentova kancléře)

2. JUDr. Karel Baxa.jpg JUDr. Karel Baxa Československá strana socialistická (ČSNS) 15. 6. 1919 31. 12. 1921

(zánik funkce starosty)

Primátor hl. města Prahy Karel Baxa (ČSNS) (1919–1937)

Primátoři hlavního města Prahy[editovat | editovat zdroj]

Primátor Otakar Klapka (ČSNS) (1939–1940)
Primátor Václav Vacek (KSČ) (1945, 1946–1954)
Primátor Zdeněk Zuska (KSČ) (1970–1981)
Primátor Jaroslav Kořán (OF) (1990–1991)
Primátor Jan Kasl (ODS) (1998–2002)
Primátor Bohuslav Svoboda (ODS) (2010–2013)
Primátor Tomáš Hudeček, (TOP 09) (2013–2014)
Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) (od roku 2018)

Od vzniku Velké Prahy k 1. lednu 1922 stál v jejím čele primátor.

č. Primátor Strana Začátek a konec v úřadu Poznámka
1.
JUDr. Karel Baxa.jpg
JUDr. Karel Baxa ČSNS 1. 1. 1922 5. 4. 1937 rezignoval ze zdravotních důvodů
2. Petr Zenkl - 1938.jpg PhDr. Petr Zenkl ČSNS duben 1937 24. 2. 1939 zastupitelstvo rozpuštěno Zemským úřadem
3. Otakar Klapka.jpg JUDr. Otakar Klapka ČSNS únor 1939 9. 7. 1940 zatčen, později popraven
4. Alois Říha (1875-1945).jpg JUDr. Alois Říha 26. 8. 1940 5. 5. 1945 město "vedl" už od 11. 7. 1940
5. 1-Václav Vacek-Libochovice.jpg JUDr. Václav Vacek KSČ 5. 5. 1945 27. 8. 1945 rozhodnutí vlády
6. Petr Zenkl - 1938.jpg PhDr. Petr Zenkl ČSNS 27. 8. 1945 květen 1946 nové volby
7. 1-Václav Vacek-Libochovice.jpg JUDr. Václav Vacek KSČ 1. 7. 1946 21.5. 1954
8. Adolf Svoboda (primátor 1954–1964).jpg Adolf Svoboda KSČ 21. 5. 1954 29. 6. 1964
9. No portrait cs.svg Ludvík Černý KSČ 29. 6. 1964 10. 9. 1970
10. Zdenek Zuska (1980).jpg JUDr. RSDr. Zdeněk Zuska KSČ 10. 9. 1970 22. 6. 1981 odstoupil, aby se stal členem vlády
11. No portrait cs.svg Ing. František Štafa KSČ 22. 6. 1981 4. 7. 1988 odvolán
12. No portrait cs.svg Zdeněk Horčík KSČ 4. 7. 1988 8. 12. 1989 odstoupil po listopadové revoluci
13. No portrait cs.svg PaedDr. Josef Hájek 8. 12. 1989 23. 1. 1990
14. Kořán-Jaroslav.jpg Jaroslav Kořán OF 1. 2. 1990 13. 9. 1991 odvolán
15. No portrait cs.svg Ing. Milan Kondr ODS 28. 9. 1991 13. 5. 1993 odvolán
16. No portrait cs.svg RNDr. Jan Koukal, CSc. ODS 13. 5. 1993 26. 11. 1998 konec volebního období
17. Jan Kasl 2013.JPG Ing. arch. Jan Kasl (ODS) ODS 26. 11. 1998 28. 5. 2002 odstoupil [2]
18. No portrait cs.svg RNDr. Igor Němec ODS 15. 7. 2002 28. 11. 2002 konec volebního období [3]
19. Pavel Bém s manželkou 2013 (cropped).JPG MUDr. Pavel Bém ODS 28. 11. 2002 30. 11. 2010 konec volebního období 1. Rada Pavla Béma
2. Rada Pavla Béma
20. B Svoboda 2014.JPG doc. MUDr. Bohuslav Svoboda, CSc. ODS 30. 11. 2010 23. 5 2013 odvolán [4][5] 1. Rada Bohuslava Svobody
2. Rada Bohuslava Svobody
--- Tomáš Hudeček prosinec 2013.JPG RNDr. Tomáš Hudeček, Ph.D. TOP 09 23. 5 2013 20. 6. 2013. pověřen řízením
21. Tomáš Hudeček prosinec 2013.JPG RNDr. Tomáš Hudeček, Ph.D. TOP 09 20. 6. 2013. 26. 11. 2014 konec volebního období Rada Tomáše Hudečka
22. Adriana Krnáčová (říjen 2017).jpg Mgr. Adriana Krnáčová, M.A., MBA ANO 2011 26. 11. 2014 15. 11. 2018 konec volebního období Rada Adriany Krnáčové
23. Zdeněk Hřib Praha 2019.jpg MUDr. Zdeněk Hřib Piráti 15. 11. 2018 dosud Rada Zdeňka Hřiba


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Přehled primasů a primátorů Prahy, Archiv hlavního města Prahy
  2. Primátor Jan Kasl odstoupil z funkce. Rádio DAB Praha [online]. 2002-05-28 [cit. 2020-11-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-11-12. 
  3. Igor Němec by mohl být "letním primátorem" Prahy. Rádio DAB Praha [online]. 2002-06-25 [cit. 2020-11-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-11-12. 
  4. KOPECKÝ, Josef. Po bouřlivých protestech se Svoboda stal primátorem Prahy, porazil Tůmu. iDNES.cz [online]. 2010-11-30 [cit. 2013-05-23]. Dostupné online. 
  5. BRENDLOVÁ, Eva; ŠVEC, Pavel. Zastupitelé Prahy odvolali primátora Svobodu a dva radní z ODS. iDNES.cz [online]. 2013-05-23 [cit. 2013-05-23]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ERBEN, Karel Jaromír. Die Primatoren der kön. Altstadt Prag. Praha: Gottlieb Haase Söhne, 1858. 270 s. Dostupné online. (německy) 
  • Václav Vojtíšek: O vývoji samosprávy pražských měst, Praha 1927
  • Václav Vojtíšek: O původu a významu názvu „primátor hlavního města Prahy", Věstník hl. města Prahy, č. 3–4, 23. 6. 1945, s. 29–30
  • Jaroslav Douša: Seznam staroměstských purkmistrů z let 1618–1622, Pražský sborník historický 27, 1984, s. 105–110
  • Miloš Dvořák: Primátoři Starého Města pražského a hlavního města Prahy z let 1558–1985, Documenta Pragensia 5, 1985, s. 243–245
  • Táňa Jelínková: Pražští primátoři 1784–1993, Pražský sborník historický XXVI (1993), str. 103–137

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]