Otakar Klapka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Otakar Klapka

JUDr. Otakar Klapka
Narození 27. dubna 1891
Raná
Úmrtí 4. října 1941 (ve věku 50 let)
Praha
Alma mater Právnická fakulta Univerzity Karlovy
Politická strana Česká strana národně sociální
Některá data mohou pocházet z datové položky.

JUDr. Otakar Klapka (27. dubna 1891, Raná4. října 1941, Praha) byl český právník, politik a odbojář. Odborník na správní právo a později dlouholetý poslanec Československé strany socialistické se stal ke sklonku druhé republiky pražským primátorem. Kvůli spolupráci s čs. odbojem byl v roce 1940 německými okupanty zatčen a o rok později popraven.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval gymnázium a poté Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Po úspěšných studiích absolvoval notářskou praxi a pracoval jako advokátní koncipient. Byl také na stáži na Sorboně a jako právní vědec se věnoval územní samosprávě. Podílel se na přípravě Ústavy z roku 1920 i na vzniku zákona o organizaci politické správy, který byl proveden v roce 1928 (znamenal vytvoření 4 zemí v rámci ČSR).

Od roku 1909 byl členem České strany národně sociální, za tuto stranu byl poprvé v roce 1929 zvolen poslancem Poslanecké sněmovny. Po rozpuštění zastupitelstva hlavního města Prahy v únoru 1939 se stal předsedou správního výboru a po zahájení německé okupace nastoupil na post pražského primátora. Jeho náměstkem byl jmenován sudetoněmecký historik Josef Pfitzner, který zastupoval zájmy nacistů. Klapka navenek spolupracující s okupanty postupoval zejména metodou pasivní rezistence, kdy doslovným lpěním na předpisech a průtahy zdržoval například odstranění nepohodlných pomníků, přejmenování ulic či zavedení němčiny jako úřední řeči na magistrátu. Klapka také zařazoval bývalé důstojníky československé armády na různá důležitá místa na magistrátu, rovněž z magistrátních peněz finančně podporoval pozůstalé rodiny po popravených odbojářích. Byl též v čilém kontaktu s přední postavou odboje, generálem Aloisem Eliášem.

V létě 1940 začalo na pražském magistrátu zatýkání a 9. července došlo i na Klapku. Poté byl přes rok vězněn a mučen v různých českých i německých věznicích, nakonec byl na pokyn K. H. Franka odsouzen k trestu smrti a po nástupu Reinharda Heydricha do funkce zastupujícího říšského protektora 4. října 1941 v Ruzyňských kasárnách popraven.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]