Otakar Klapka
JUDr. Otakar Klapka | |
---|---|
![]() JUDr. Otakar Klapka | |
3. primátor hlavního města Prahy | |
Ve funkci: únor 1939 – 9. července 1940 | |
Předchůdce | Petr Zenkl |
Nástupce | Alois Říha |
Stranická příslušnost | |
Členství | ČSNS SNJ Národní souručenství |
Narození | 27. dubna 1891 Raná ![]() |
Úmrtí | 4. října 1941 (ve věku 50 let) Ruzyně ![]() |
Příbuzní | Jiří Klapka (bratr) |
Alma mater | Právnická fakulta Univerzity Karlovy |
Profese | politik a právník |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Otakar Klapka (27. dubna 1891 Raná[1] – 4. října 1941 Ruzyně) byl český právník, politik a odbojář. Odborník na správní právo a později dlouholetý poslanec Československé strany socialistické se stal ke sklonku druhé republiky pražským primátorem. Kvůli spolupráci s čs. odbojem byl v roce 1940 německými okupanty zatčen a o rok později popraven.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se do rodiny Jana Klapky, učitele v Rané, a jeho manželky Terezie, roz. Chlumecké. Oba rodiče pocházeli z vážených měšťanských rodin ve Skutči. Vystudoval gymnázium a poté Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Po úspěšných studiích absolvoval notářskou praxi a pracoval jako advokátní koncipient. Byl také na stáži na Sorbonně a jako právní vědec se věnoval územní samosprávě. Podílel se na přípravě Ústavy z roku 1920 i na vzniku zákona o organizaci politické správy, který byl proveden v roce 1928 (znamenal vytvoření čtyř zemí v rámci Československa).
Od roku 1909 byl členem České strany národně sociální, za tuto stranu byl poprvé v roce 1925 zvolen poslancem Poslanecké sněmovny, kdy ale nastoupil až v roce 1928 coby náhradník za mandátu zbaveného Jiřího Stříbrného. Po rozpuštění zastupitelstva hlavního města Prahy v únoru 1939 se stal předsedou správního výboru a po zahájení německé okupace nastoupil na post pražského primátora. Jeho náměstkem byl jmenován sudetoněmecký historik Josef Pfitzner, který zastupoval zájmy nacistů. Klapka navenek spolupracující s okupanty postupoval zejména metodou pasivní rezistence, kdy doslovným lpěním na předpisech a průtahy zdržoval například odstranění nepohodlných pomníků, přejmenování ulic či zavedení němčiny jako úřední řeči na magistrátu. Klapka také zařazoval bývalé důstojníky československé armády na různá důležitá místa na magistrátu, rovněž z magistrátních peněz finančně podporoval pozůstalé rodiny po popravených odbojářích. Byl též v čilém kontaktu s přední postavou odboje, generálem Aloisem Eliášem.
V létě 1940 začalo na pražském magistrátu zatýkání a 9. července došlo i na Klapku. Poté byl přes rok vězněn a mučen v různých českých i německých věznicích, nakonec byl na pokyn K. H. Franka odsouzen k trestu smrti a po nástupu Reinharda Heydricha do funkce zastupujícího říšského protektora 4. října 1941 v Ruzyňských kasárnách popraven. Dvě hodiny před popravou jej v podzemí Petschkova paláce vyzpovídal převor maltézských rytířů F. W. Bobe, jenž byl ovšem zároveň udavačem gestapa a zpovědní tajemství vyzrazoval.
Jeho mladší bratr Jiří (1900–1976) byl profesorem deskriptivní geometrie na Vysoké škole technické v Brně.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a křtu (vč. úředního oznámení o popravě zastřelením)
- ↑ Jiří Klapka. Encyklopedie dějin města Brna [online]. 2004 [cit. 2025-01-04]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PASÁK, Tomáš. Zápasy primátora JUDr. O. Klapky. Praha: Melantrich, 1991. 32 s.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Otakar Klapka
- Otakar Klapka v KDO BYL KDO v našich dějinách ve 20. století Archivováno 14. 3. 2008 na Wayback Machine.
- Ecce Homo – Otakar Klapka
- Čeští právníci
- Absolventi Právnické fakulty Univerzity Karlovy
- Poslanci československého Národního shromáždění
- Členové České strany národně sociální
- Členové Strany národní jednoty
- Členové Národního souručenství
- Primátoři Prahy
- Osobnosti československého odboje během druhé světové války
- Popravení politici
- Popravení v kasárnách Ruzyně
- Narození 27. dubna
- Narození v roce 1891
- Narození v okrese Chrudim
- Úmrtí v roce 1941
- Úmrtí 4. října