Přeskočit na obsah

Republika Arcach

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Republika Arcach
Արցախի Հանրապետություն
Arcachi Hanrapetuthjun
 Náhorněkarabašská autonomní oblast
 Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika
19912023/2024 Ázerbájdžán 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna Ազատ ու Անկախ Արցախ
(Azat u ankach Arcach)
Geografie
Mapa
Tmavě Arcach po podzimu 2020, světle nárokovaná území (7 rajónů + hlavní město[p 1])
Rozloha
11 432[1] (před podzimem 2 020) km²
Obyvatelstvo
Počet obyvatel
140 535 (44,3 obyv./km²) (2020[p 1][3])
150 932 (sčítání 2015)
Národnostní složení
95 % Arméni
Státní útvar
Samvel Šahramanjan (srpen–září 2023)
státní ministr
Artur Harutjunjan (září 2023)
Vznik
Zánik
27. září 2023 – podepsání dekretu o zániku všech institucí republiky prezidentem
1. ledna 2024 – rozpuštěním arcašských úřadů a institucí
Státní útvary a území
Předcházející
Náhorněkarabašská autonomní oblast Náhorněkarabašská autonomní oblast
Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika
Následující
Ázerbájdžán Ázerbájdžán

Republika Arcach (arménsky Արցախի Հանրապետություն, Arcachi Hanrapetuthjun), dříve Náhornokarabašská republika (arménsky Լեռնային Ղարաբաղ Հանրապետություն, Lernajin Gharabagh Hanrapetuthjun), zkráceným názvem Arcach, byl mezinárodně nikým neuznaný stát na Jižním Kavkazu. Stát tvořila většina území Náhorního Karabachu, enklávy v Ázerbájdžánu, která byla obývaná převážně arménským obyvatelstvem, a po většinu dobu jeho existence také přilehlé území Ázerbájdžánu. Oproti rozloze Náhorněkarabašské autonomní oblasti byla jeho rozloha téměř trojnásobná.

Stát vznikl během první války o Náhorní Karabach v roce 1991. I když byl de iure považován za součást Ázerbájdžánu, který ho od té doby definoval jako separatistický, byl de facto nezávislý. Nebyl de facto považován za součást Arménie, která ho ekonomicky, politicky i vojensky podporovala.[4][5] Uznán byl pouze státy s omezeným mezinárodním uznáním: Abcházií, Jižní Osetií a Podněstřím, Arménie ho paradoxně nikdy neuznala.[5]

Po druhé válce o Náhorní Karabach v roce 2020 stát přišel o všechna území mimo větší části bývalého území Náhorněkarabašské autonomní oblasti. V září 2023 ázerbájdžánská armáda obsadila zbytek území státu a jeho vláda kapitulovala. K 1. lednu 2024 byly rozpuštěny všechny arcašské úřady a instituce a k tomuto datu stát zanikl.[6]

Oblast Náhorního Karabachu se stala předmětem sporu mezi Arménií a Ázerbájdžánem v době, kdy obě země získaly nezávislost na Ruském impériu roku 1918. V roce 1923, pár let poté, kdy Sovětský svaz získal kontrolu nad touto oblastí, byla vytvořena Náhorněkarabašská autonomní oblast (NKAO) uvnitř Ázerbájdžánské SSR. V posledních letech vlády Sovětského svazu se oblast znovu stala zdrojem sporů mezi Arménií a Ázerbájdžánem, které vyvrcholily v první karabašskou válku v letech 19881994. Ačkoliv bylo od 12. května 1994 podepsáno příměří, obě strany se navzájem v omezené míře vojensky napadaly i nadále.[7] Eskalace napětí vyústila na podzim 2020 do války v Náhorním Karabachu, v jejímž důsledku se výrazně zmenšilo území ovládané Arcachem.

Ve dnech 19. a 20. září roku 2023 provedla ázerbájdžánská armáda na území separatistické republiky bleskovou vojenskou operaci, jejímž cílem byla obnova svrchovanosti Ázerbájdžánu nad územím.[8] Ta vedla k rychlé kapitulaci Republiky Arcach, zástupci jejíhož vedení se v následujícím období v ázerbájdžánském městě Jevlachu snaží se zástupci vedení Ázerbájdžánské republiky dohodnout na podmínkách nového uspořádání na tomto území.[8] Dohody vedly k otevření humanitárního koridoru z Arménie a také k předpokladu amnestie pro vojáky Arcachu, kteří složili zbraně.[9] Dle výsledků rozhovorů s Ázerbájdžánem podepsal prezident Arcachu Samvel Šahramanjan dekret, kterým byly k 1. lednu 2024 rozpuštěny všechny arcašské úřady a instituce. K tomuto datu tato neuznaná republika také zanikla.[6]

Státní symboly

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Vlajka Arcachu.

Arcašská vlajka byla tvořena listem o poměru stran 1:2 se třemi vodorovnými pruhy: červeným, modrým a žlutým. Ve vlající části byly poskládány do tvaru trojúhelníku bílé obdélníky o výšce 1/9 šířky vlajky.

Podrobnější informace naleznete v článku Státní znak Arcachu.

Arcašský znak byl emblém, tvořený červenou orlicí s bílou hlavou a nad ní se vznášející korunou. V dolní části emblému byla vinná réva. Nad orlicí bylo vycházející slunce. Na orlici byl štítek, který měl v horní části modrobílé panorama hor, v dolní části byla svislá arcašská vlajka. Uprostřed štítku byly dvě zlaté sochy. Kolem celého znaku byla zlatá stuha, která měla na začátku a konci klasy. Na stuze byl arménský nápis Լեռնային Ղարաբաղի Հանրապետություն-Արցախ, Lernayin Karabach Arzach Hanrapetutiun (česky Arcašská republika Náhorního Karabachu).

Podrobnější informace naleznete v článku Hymna Arcachu.

Arcašská hymna byla píseň Azat u ankach Arcac (česky Svobodný a nezávislý Arcach). Text hymny napsal Vardan Hakobjan a hudbu složil Armen Nasibjan.

Poloha Republiky Arcach na mapě s Ázerbájdžánem[p 1]
Republika Arcach[p 1] s vyznačením původní Náhornokarabašské AO (hnědě), ázerbájdžánské rajóny pod správou Arcachu (žlutě), území Náhorního Karabachu (Šahumjanského rajónu a dalších) pod správou Ázerbájdžánu (červeně)

Stát ležel v Malém Kavkazu, na území mezinárodně uznávaném jako součást Ázerbájdžánu. Do roku 2020 přiléhaly hranice Arcachu k jihovýchodní hranici Arménie a severní hranici Íránu, poté však byl Arcach enklávou uvnitř Ázerbájdžánu. Republika se rozkládala na území Náhorního Karabachu (4 400 km²), na konci ji s Arménií spojoval pouze úzký Lačinský koridor kontrolovaný ruskou armádou. Malé cípy původního Náhorního Karabachu na severu kolem města Šahumjan a na jihovýchodě byly po válce v Náhorním Karabachu (podzim 2020) též pod kontrolou Ázerbájdžánu. Z původních cca 11 450 km²,[1] které byly před válkou pod kontrolou republiky Arcach, se její území zmenšilo na cca 3170 km².[10]

Administrativní dělení

[editovat | editovat zdroj]
mapa Číslo Rajón Počet obyvatel (rok 2015)[p 1][3] Správní centrum
Rajóny republiky (před podzimem 2020) - Hlavní město Stěpanakert 54 752
2 Askeran 15 777 Askeran
3 Hadrut 11 848 Hadrut
4 Martakert 19 122 Martakert
5 Martuni 20 227 Martuni
6 Šahumjan 3 004 Karvačar
7 Šuša 5 192 Šuša
8 Kašatach 10 613 Lačin
Arcach CELKEM 140 535 Stěpanakert

Cestování

[editovat | editovat zdroj]

Cizincům měl být zakázán vstup na území Ázerbájdžánu, pokud navštěvovali toto území bez předchozího souhlasu ázerbájdžánské vlády.[11] Ta rovněž udržovala a publikovala seznam cizinců, kteří tato území bez povolení navštívili.[12] Ke konci roku 2017 seznam obsahoval 699 osob, včetně 12 českých občanů, kteří Arcach navštívili od roku 2010.

Mezinárodní uznání

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Mezinárodní uznání Republiky Arcach.

Republiku coby nezávislý stát uznávaly pouze země, které samy nebyly uznány mezinárodním společenstvím: Abcházie, Jižní Osetie a Podněstří. Kromě toho ji uznaly podstátní entity, jako jsou některé členské státy USA či Austrálie nebo různá města ve světě.

  1. a b General information. KARABAKHCENTER.COM [online]. [cit. 2024-04-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Russian Language To Get Official Status In Nagorno-Karabakh. RadioFreeEurope/RadioLiberty [online]. [cit. 2021-04-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b Výsledky sčítání obyvatelstva v roce 2015, tabulka 1.1 Distribution of De facto and De jure Population (urban, rural) of NKR Administrative Units [online]. Statistický úřad republiky Arcach [cit. 2021-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-02-18. (anglicky) 
  4. Nagorno-Karabakh Conflict. Global Conflict Tracker [online]. [cit. 2024-04-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b Nagorno-Karabakh profile. BBC News. 2012-05-30. Dostupné online [cit. 2024-04-22]. (anglicky) 
  6. a b Karabašská republika přestane existovat. Neuznaný stát zrušil své instituce. iDNES.cz [online]. 28. září 2023 [cit. 2023-09-28]. Dostupné online. 
  7. BAROCHOVÁ, Anna. Na Kavkazu se šikují tanky, Náhornímu Karabachu hrozí další válka. iDNES.cz [online]. 2016-01-10 [cit. 2016-01-10]. Dostupné online. 
  8. a b KIRBY, Paul. Azerbaijan halts Karabakh offensive after ceasefire deal with Armenian separatists [online]. BBC, 21. září 2023 [cit. 2023-09-22]. Dostupné online. 
  9. Karabach se dohodl s Baku. Z Arménie může přijet humanitární konvoj Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/nahorni-karabach-armenie-dohoda.A230922_123913_zahranicni_mgn [online]. iDNES.cz, 22. září 2023 [cit. 2023-09-22]. Dostupné online. 
  10. Территориальные потери Арцаха в результате второй Карабахской войны (статистика и карты) [online]. www.kavkaz-uzel.eu [cit. 2021-01-23]. Dostupné online. (rusky) 
  11. Warning for the foreign nationals wishing to travel to the occupied territories of the Republic of Azerbaijan [online]. Ministerstvo zahraničních věcí Ázerbájdžánské republiky [cit. 2017-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-01. 
  12. List of foreign citizens illegally visited occupied territories of the Republic of Azerbaijan [online]. Ministerstvo zahraničních věcí Ázerbájdžánské republiky [cit. 2017-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-09. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]