Lokomotiva 372

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Šablona:Lokomotiva hlavička Šablona:Lokomotiva nadpis Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva nadpis Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva parametr Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva parametr Šablona:Lokomotiva parametr Šablona:Lokomotiva nadpis Šablona:Lokomotiva parametr Šablona:Lokomotiva parametr Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva patička Lokomotiva řady 372 (dle starého označení ČSD ES 499.2) je dvousystémová elektrická lokomotiva. Byla vyvinuta pro přeshraniční provoz mezi Československem a Německou demokratickou republikou. Vychází z českých strojů řad 163, 263 a 363, avšak svým technickým řešením se od nich velmi liší.

Vývoj

V roce 1988 byly vyrobeny dva prototypy - 372.001 ČSD a 230.001 DR (tovární označení 80E). Následně bylo v roce 1991 vyrobeno 14 strojů řady 372 ČSD (76E) a 19 strojů pro Deutsche Reichsbahn (80E). Lokomotivy byly vyvinuty pro přeshraniční provoz na napájecí systémy 3 kV ss a 15 kV 1623 Hz.

Ač jsou vizuálně téměř shodné s ostatními stroji Škoda 2. generace, je na nich použito mnoho zastaralých dílů. Hlavním rozdílem je použití kontaktní odporové regulace výkonu. K jejímu osazení došlo na základě požadavků východoněmecké strany, která se spolupodílela na návrhu koncepce lokomotivy a měla výhrady vůči pulzní regulaci, jež podle nich nebyla ještě v provozu dostatečně ověřena a navíc se vyznačovala vyšší hmotností než odporová regulace. Oficiální zdůvodnění tedy zní "Traťové poměry na území NDR, zejména nízká únosnost mostů, ovlivnily požadavek na max. hmotnost lokomotivy 84 t a tím nebylo možné v koncepci použít pulsní měniče, které podstatně zvětšují hmotnost včetně trakčního transformátoru na 16 2/3 Hz." Kvůli tomuto rozhodnutí se stala nová lokomotiva zastaralou již v době jejího vývoje, proto se uvažovalo, že má být jen jakýmsi "přechodným" strojem do doby, než budou vyvinuty zcela nové typy lokomotiv. To se však stalo až později a řada 372 (180) jezdí po českých a německých kolejích, byť už v menší míře než dříve, dodnes.

Technika

Lokomotiva je na obou systémech řízena odporovou regulací. Nepřímý kontrolér spíná elektropneumatické stykače - na stejnosměrném sériovém zapojení trakčních motorů má lokomotiva 27 jízdních stupňů a na sérioparelelu dalších 17, na každém hospodárném stupni lze zařadit ještě 5 šuntů. Trakční odporník je fechralový, využívá se i pro plynule řízenou cize buzenou nezávislou EDB (2200 kW).

Mechanická část lokomotivy je převzata z řady 263. Odtud je převzata i koncepce chlazení se žaluziemi v pravé bočnici.

Při jízdě na střídavé napájecí soustavě je obvodům lokomotivy předřazen transformátor a olejem chlazené diodové usměrňovače.

Aby lokomotivy měly přechodnost i na německé železnice, jsou vybaveny kromě mobilní části liniového zabezpečovače LS IV/I i německým bodovým zabezpečovačem PZ 80 a rychloměrem Metra GMR. Na lokomotivě 372.007 se od roku 2000 ověřuje statický měnič 3000/600 V se samostatnými výstupy pro nabíjení baterií a nabíjení střídače pomocných pohonů.

Provoz

Lokomotiva ČD Cargo 372.007 v Děčíně

U ČSD byly stroje řady 372 od počátku svého provozu soustředěny v Lokomotivním depu Děčín, ani po vzniku Českých drah nedošlo ke změně jejich působiště a byly dislokovány v DKV Ústí nad Labem, PJ Děčín. Od roku 1994 do června 2004 byly tyto lokomotivy mj. nasazovány na vozbu vlaků RoLa v úseku Lovosice - Drážďany. Mezi lety 1996 a 2001 klesl celkový počet lokomotiv z 15 na 9, protože část strojů byla rekonstruována na řadu 371 pro vozbu vlaků EuroCity a byla jim mj. zvýšena maximální rychlost na 160 km/h. Ty jsou deponovány v DKV Praha PJ Vršovice. V souvislosti se vznikem nákladní divize ČD Cargo na přelomu let 2007/2008 přešlo všech 9 strojů do stavu ČD Cargo SOKV Ústí nad Labem. V této souvislosti jsou opatřovány novým firemním lakem. Celkově se jedná o jedny z nejméně povedených lokomotiv Škody Plzeň. Vyskytuje se na nich velké množství závad, které jsou zapříčiněny použitím zastaralých technických řešení.

Po roce 2010, i díky dodávkám nových čtyřsystémových lokomotiv řady 189 a většímu podílu soukromých dopravců v nákladní dopravě, začal německý DB Schenker s postupným odstavováním svých lokomotiv řady 180. Několik lokomotiv bylo sešrotováno (po necelých 20 letech provozu), lokomotiva 180.014 byla předána železničnímu muzeu ve Weimaru, další část lokomotiv byla dlouhodobě odstavena v Chemnitzu. Roku 2014 postupně celkem 15 lokomotiv odkoupila česká společnost TSS Cargo, která z nich po opravě plánuje sestavit několik funkčních a používat pro svoje výkony. Posledním dnem provozu lokomotiv řady 180 u DB Schenker tak byl 4. prosinec 2014, kdy lokomotivy 180.006, 008, 011 a 015 dojely do Děčína, odkud byly následujícího dne spolu se 180.018 převezeny již v režii nového majitele do jeho areálu v Hulíně. Všechny vlaky Schenkeru jedoucí přes hraniční přechod Děčín/Bad Schandau od tohoto data převzaly lokomotivy řady 189, upravené pro provoz v ČR. Nyní tak ČD Cargo své stroje nasazuje na dopravu vlaků převážně na trati (Ústí nad Labem -) Děčín - Drážďany - Lipsko, občas ale také zajíždí například do Prahy či Nymburka. Po krátkém odstavení zprovoznila své odkoupené stroje i společnost TSS Cargo a jsou tak využívány k vedení vlaků po celé stejnosměrné části české železniční sítě, v čele kontejnerových vlaků však jezdí i do Německa - jízdy do Brém nebo Hannoveru byly sice po krátké době zrušeny, na trati do Drážďan jsou ale příležitostně k vidění i nadále.


Provozované lokomotivy

  • ČD Cargo: 372.006-014
  • TSS Cargo: 180.006, 008, 011, 013, 015, 016, 018

Historické lokomotivy

  • 180.014 (železniční muzeum Výmar)

Externí odkazy