Emilio Gino Segrè
Emilio Gino Segrè | |
---|---|
Emilio Segrè na fotografii z roku 1959 | |
Narození | 1. února 1905 Tivoli, Italské království |
Úmrtí | 22. dubna 1989 (ve věku 84 let) Lafayette, Kalifornie, USA |
Alma mater | Univerzita La Sapienza |
Pracoviště | Národní laboratoř Los Alamos University of California, Berkeley Univerzita Palermo Univerzita La Sapienza |
Známý díky | objev antiprotonu objev technecia objev astatu |
Ocenění | Nobelova cena za fyziku |
Manžel(ka) | Elfriede Spiro |
Děti | Claudio Segrè |
Příbuzní | Angelo Segrè (sourozenec) |
Podpis | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Emilio Gino Segrè (1. února 1905, Tivoli – 22. dubna 1989) byl italský fyzik židovského původu. Proslavil se zejména objevem antiprotonu, za což obdržel společně s Owenem Chamberlainem v roce 1959 Nobelovu cenu za fyziku. V letech 1943 až 1946 pracoval v Národní laboratoři Los Alamos jako vedoucí skupiny v rámci projektu Manhattan.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Segrè se narodil do sefardské židovské rodiny v italském Tivoli poblíž Říma. Přihlásil se na římskou univerzitu La Sapienza jako student strojírenství. V roce 1927 změnil svůj obor na fyziku a již roku 1928 získal doktorát z fyziky (na univerzitě byl žákem Enrica Fermiho).
Po službě v italské armádě v letech 1928 až 1929 pracoval v roce 1930 s Otto Sternem v Hamburku a Pieterem Zeemanem v Amsterdamu jako vědecký pracovník Rockefellerovy nadace. V roce 1932 byl Segrè jmenován asistentem profesora fyziky na Římské univerzitě a v této pozici setrval až do roku 1936. V letech 1936 až 1938 byl ředitelem fyzikálních laboratoří na univerzitě v Palermu. Po návštěvě Radiační laboratoře v Berkeley Ernesta O. Lawrence mu byl v roce 1937 poslán molybdenový pás z laboratorního cyklotronového deflektoru, který vyzařoval anomální formy radiace. Po pečlivé chemické a teoretické analýze byl Segrè schopen dokázat, že část radiace je produkována dosud neznámým prvkem, dnes známým jako technecium, jenž se stal prvním uměle syntetizovaným chemickým prvkem, který se nenachází v přírodě.
Byl kolegou a blízkým přítelem Ettore Majorana, který záhadně zmizel v roce 1938.
Během jeho letní návštěvy v Berkeley v roce 1938 prosadila fašistická vláda Benita Mussoliniho v Itálii antisemitské zákony, které zakazovaly Židům působit v akademických postech. Coby Žid se tak Segrè stal emigrantem na dobu neurčitou. Lawrence mu nabídl místo výzkumného asistenta v laboratořích v Berkeley. Šlo o relativně nízkou postavenou pozici pro někoho kdo objevil výše uvedený prvek, s platem 300 dolarů měsíčně. Poté, co se však dozvěděl, že je Segrè de facto právně chycen v Kalifornii (nemohl se vrátit domů), snížil mu plat na pouhých 116 dolarů. Mimo práce v laboratoři pracoval jako přednášející na katedře fyziky Kalifornské univerzity v Berkeley.
V době jeho působení v Berkeley pomohl objevit prvek astat a izotop plutonia-239 (které bylo později použito k výrobě jaderné bomby Fat Man svržené na Nagasaki). V dubnu 1944 zjistil, že Thin Man, navržená plutoniová bomba nebude fungovat (z důvodu přítomnosti nečistot Pu-240), díky čemuž získala prioritu plutoniová implozní bomba Fat Man.
V letech 1943 až 1946 pracoval v Národní laboratoři Los Alamos jako vedoucí skupiny v rámci projektu Manhattan. V roce 1944 se stal naturalizovaným občanem Spojených států. Vyučoval na Columbia University, University of Illinois a University of Rio de Janeiro. Po svém návratu do Berkeley v roce 1946 se stal profesorem fyziky a dějin vědy a působil zde až do roku 1972. V roce 1974 se vrátil na Římskou univerzitu jako profesor jaderné fyziky.
V roce 1970 vydal biografii svého učitele Enrica Fermiho (Enrico Fermi: Physicist, University of Chicago Press).
Segrè byl rovněž aktivním fotografem a pořídil mnoho fotografií dokumentující události a osoby v historii moderní vědy. Americký institut fyziky po něm na jeho počest pojmenoval svůj fotografický archiv dějin fyziky. Segrè zemřel ve věku 84 let na srdeční infarkt.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Emilio G. Segrè na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Emilio Gino Segrè na Wikimedia Commons
- Osoba Emilio Gino Segrè ve Wikicitátech
- (anglicky) Nobelova cena za fyziku 1959 Archivováno 12. 7. 2004 na Wayback Machine.
- (anglicky) National Academy of Science biography
- Italští fyzici
- Američtí fyzici
- Židovští fyzici
- Fyzici 20. století
- Objevitelé chemických prvků
- Nositelé Nobelovy ceny za fyziku
- Italští nositelé Nobelovy ceny
- Židovští nositelé Nobelovy ceny
- Američtí nositelé Nobelovy ceny
- Nositelé Guggenheimova stipendia
- Účastníci projektu Manhattan
- Italští Židé
- Osobnosti roku časopisu Time
- Absolventi Univerzity La Sapienza
- Narození v roce 1905
- Narození 1. února
- Narození v Laziu
- Úmrtí v roce 1989
- Úmrtí 22. dubna
- Úmrtí v Kalifornii
- Zemřelí na infarkt myokardu