Rwanda
Rwanda, oficiálně Rwandská republika (anglicky Republic of Rwanda, francouzsky République Rwandaise, v kinyarwandě Repubulika y'u Rwanda) je malý vnitrozemský stát ve Střední Africe. Sousedí s Ugandou (na severu), Tanzanií (na východě), Burundi (na jihu) a s Demokratickou republikou Kongo (na západě). Rozloha je 26 338 km2. Počet obyvatel je k červenci 2009 10 473 282. Drtivá většina obyvatel se hlásí ke křesťanství, buď ke katolické církvi nebo k protestantské. Jako úřední jazyk se používá angličtina. Rwandština a francouzština jsou další používané jazyky, v menší míře svahilština. Ve Rwandě žijí dvě etnické skupiny, a to početnější Hutuové a méně početní Tutsiové. V minulosti byly mezi těmito dvěma etniky nesváry a spory. Od roku 2009 je Rwanda členem Commonwealthu.[2]
Historie
Nejstarší osídlení
Historie nejstaršího osídlení Rwandy není příliš dobře prozkoumána, na základě skutečnosti, že oblast národního parku Nyungwe byla teplá a úrodná i během poslední doby ledové se předpokládá příchod lidí již v neolitu. Předpokládá se, že tito původní obyvatelé byli Pygmejové skupiny Twa, kteří na tomto území žijí dodnes. Tito lovci a sběrači byli později vytlačeni početnějšími bantuskými kmeny. Bantuové se na území Rwandy usadili pravděpodobně v 6.-8. století a zde se postupně stali zemědělci a splynuli do jednoho etnika - Hutuů. Ve 13. století začaly z jihu na území Rwandy postupně pronikat pastevecké kmeny z bantuské jazykové skupiny - Tutsiové.
Tutsiové si Hutuy postupně podrobili a v 15. století byl jejich vůdce Ruganzu Bwimba schopen založit tzv. království Banyarwanda, které zaniklo až koncem 19. století.
Koloniální období
Na konci 19. století začínají Němci hledat oblasti, jež by mohli ovládnout a získat tak nové kolonie. A tak se tato oblast stává jejich kořistí, v roce 1890 je Ruanda–Urundi (jak se oblasti dříve říkalo) německou kolonií. Vládnoucí vrstvě Tutsiů bylo poskytnuto mnoho výhod (bylo jim poskytnuto evropské vzdělání atd.). Jsou také prosazováni do vedení kolonie, a tak se rozdíl mezi Tutsii a Huty stále více prohlubuje. Proto se zvyšuje odpor Hutuů proti německé a tutsijské nadvládě. V roce 1916 přebírá koloniální vedení nad Ruandou–Urundi Belgie. Stejně jako Němci, tak také Belgičané zvýhodňují menšinové Tutsie. Hutuové nemohou vykonávat vysoké pozice ve státě a jsou v podstatě belgickou vládou diskriminováni. Snaha Belgie odlišit tyto dvě skupiny od sebe byla naplněna, když každý občan dostal identifikační kartu, která udávala jeho tutsijskou či hutuskou příslušnost. V roce 1948 po vzniku OSN zůstává Ruanda–Urundi pod správou Belgie, ovšem pod dohledem OSN. V 50. letech 20. století vznikají první politické strany v Ruandě a Urundi. Strany vznikají na základě příslušnosti k jedné či druhé skupině obyvatel. Většina stran požadovala nezávislost a odchod Belgičanů z oblasti. Té se Rwandě i Burundi dostalo již v roce 1962, kdy končí belgický mandát a Belgie prohlašuje oba státy za nezávislé. V Burundi přetrval starý model státu, zůstalo monarchií a do čela se postavili opět Tutsiové. Rozdílná situace byla ve Rwandě, kde byla již v roce 1961 svržena monarchie a vyhlášena republika. Zdejší Tutsiové byli vytlačeni z vedení státu a jejich místo zaujali Hutuové.
Nezávislost a napětí mezi Hutuy a Tutsii
Od roku 1946 byla Rwanda poručenským územím OSN. Roku 1959 došlo ke vzniku první politické strany, Národního svazu Rwandy. Tato strana požadovala zrušení poručenského systému a zisk nezávislosti pro Rwandu. Ve stejném roce došlo ke vzniku dvou politických stran Hutů, které se snažily o zrušení feudálních výsad Tutsiů. Následně byla svržena Tutsijská monarchie a Tutsiové byli odstraňováni z politického života. Velká část z nich tak odchází do sousedních zemí, především do Burundi. Roku 1960 získala Rwanda autonomii a volby vyhráli Hutuové. 28. ledna 1961 došlo k vyhlášení republiky. V roce 1961 se také konalo referendum o budoucím uspořádání země. Výsledkem byl poměr 4 : 1 obyvatel pro zrušení monarchie.
Rwanda se stala opravdu nezávislou 27. června 1962, kdy přestala být nadále poručenským územím OSN. Tutsiové, kteří utekli z Rwandy do Burundi, se chystali na budoucí vpád do Rwandy. Požadovali návrat bývalého režimu do Rwandy. K tomu opravdu došlo roku 1963, kdy Tutsiové provedli invazi do Rwandy. V důsledku tohoto útoku došlo k masivním represím, které byly zaměřeny proti zbývajícím Tutsiům ve Rwandě. Výsledkem bylo asi 12 000 zabitých Tutsiů a jejich útěk do okolních zemí jako jsou Uganda, Tanzanie,Demokratická republika Kongo (tehdy Zaire) a Burundi. Mezi roky 1959 a 1964 tak uprchlo ze Rwandy celkem asi 150 000 Tutsiů.
Roku 1973 došlo k vojenskému puči pod vedením generála Juvénala Habyarimany. Ten svrhl vládu strany Mouvement Démocratique Républicain a také dosavadního prezidenta Grégoirea Kayibandu. Moc nyní dostal Národní výbor za mír a národní jednotu. Juvénal Habyarimana se tak stal prezidentem a založil vlastní stranu. Dále dává vypracovat ústavu, podle níž se Rwanda stala republikou v čele s prezidentem. Roku 1991 se Rwanda stala pluralitním státem. V roce 1990 vtrhla do Rwandy povstalecká armáda Tutsiů. Ta se dříve zformovala v Ugandě z Tutsiů, již kdysi do Ugandy z Rwandy uprchli (tzv. RPF – Rwandská vlastenecká fronta). Na severu země tak začala občanská válka. RPF dosáhla brzo významných úspěchů. Vládní jednotky na to reagovaly zabíjením Tutsiů. Nastalo příměří, ale už v lednu roku 1991 došlo k dalším bojům. Další příměří bylo podepsáno v dubnu roku 1993, kdy došlo k rozhovorům mezi rwandskou vládou a RPF a k rozdělení moci v zemi. Toto však nevyšlo a boje neskončily. Roku 1994 bylo sestřeleno letadlo, na jehož palubě se nacházeli prezidenti Rwandy a Burundi. Následovala obrovská vlna násilí.
Občanská válka a genocida
Vyvrcholením dlouhodobého zvyšování politického napětí byla občanská válka od roku 1990 a rwandská genocida roku 1994, jejímiž oběťmi byli Tutsiové a umírnění Hutuové. Nejprve došlo k násilnostem v hlavním městě Kigali, poté ve zbytku země. Zavražděno bylo asi 800 000 lidí, hovoří se o jedné z největších genocid 20. století. Situaci nezachránila ani OSN, musela být povolána vojska z Francie. 2,5 milionů Rwanďanů však v dobách války uprchlo před válkou do sousedních zemí, většina do Zairu. Krátce po rozpoutání se válka rozšířila i do okolních zemí, byl svržen zairský prezident, nepokoje vypukly i v Burundi. Zairské příhraničí bylo vyhlášeno Francií za bezpečnostní zónu. Ještě okolo roku 2000 byla situace velmi napjatá. Podle dokumentaristy Jorise Postemy mír ve Rwandě závisí na prezidentovi Paulu Kagameovi a obě skupiny se sebe vzájemně bojí.[3]
Politika
Přehled nejvyšších představitelů státu
28.1.1961-26.10.1961 – Dominique Mbonyumutwa – prezident; MDR-PARMEH
26.10.1961-5.7.1973 – Grégoire Kayibanda – prezident; MDR-PARMEH
5.7.1973-1.8.1973 – Juvénal Habyarimana – předseda Výboru pro mír a národní jednotu; voj.
1.8.1973-6.4.1994 – Juvénal Habyarimana – prezident; voj., MRND, MRNDD
8.4.1994-18.7.1994 – Théodore Sindikubwabo – úřadující prezident; MRNDD
19.7.1994-23.3.2000 – Pasteur Bizimungu – prezident; FPR
24.3.2000-22.4.2000 – Paul Kagame – prozatímní prezident; FPR
od 22.4.2000 – Paul Kagame – prezident; FPR
Demografie
V zemi žijí dvě znesvářené etnické skupiny, Hutuové a Tutsiové. V současnosti, v rámci snahy o usmíření a zabránění dalším konfliktům, není povoleno rozlišovat obyvatele podle etnických skupin a platí pouze označení Rwanďané.[4] V zemi jsou úředními jazyky rwandština, francouzština a angličtina. Některé menšiny mluví i svahilsky.
Ekonomika
Vinou občanské války se téměř celá ekonomika zhroutila. Země musí dovážet ohromné množství potravin a veškeré zboží. Vyváží se káva a čaj.
V současnosti ve Rwandě probíhá státní program označovaný jako "Vize 2020," v rámci něhož se z převážně zahraniční rozvojové pomoci investují značné částky do vzdělání obyvatelstva. V zemi se budují telekomunikační centra, vybavená počítači, skenery a další kancelářskou elektronikou, a též připojením k internetu. V těchto centrech probíhají školení místních obyvatel, především žen. Ti se zde učí kromě práce s počítači také základům podnikání. Žáci se již v základních školách setkávají se speciálními levnými počítači, pomocí nichž probíhá výuka a na počítačích vypracovávají i domácí úkoly. Podle plánu vlády by již v roce 2012 měly mít své počítače všechny děti ve věku od devíti do dvanácti let.[5]
Další rozvoj vzdělání a ekonomiky zatím brzdí nedostatek elektřiny a špatné propojení internetu na světovou síť. V roce 2011 by ale měla být spuštěna komerční těžba metanu v jezeře Kivu, jenž se bude spotřebovávat v nové elektrárně, která by měla mít větší výkon než všechny dosavadní rwandské zdroje dohromady. Z Keni do Rwandy již směřuje optický kabel s rychlým internetem.[5]
Města
- Kigali (hlavní)
- Biumba
- Remera
- Kibungu
- Rwamagana
- Kayonza
- Nyakayaga
- Gabiro
- Nyakatale
- Gisenye
- Butaré
- Kibingo
Odkazy
Související články
- Burundi
- Ruanda–Urundi
- Rwandská genocida
- Občanská válka ve Rwandě
- Kolonialismus
- Hutuové
- Tutsiové
- Historie konfliktu Hutuů a Tutsiů
Reference
- ↑ Světová banka. GDP per capita, PPP (current international $) [online]. [cit. 2017-01-14]. Dostupné online.
- ↑ mil. Britský Commonwealth se rozšířil, 54. členskou zemí je Rwanda. iHNed.cz [online]. Dostupné online.
- ↑ POLOCHOVÁ, Iveta. Rwanda? To je sopka ucpaná špuntem. Výbuch hrozí stále. iDNES.cz [online]. 3. dubna 2014 16:02. Dostupné online.
- ↑ Člověk v tísni
- ↑ a b LINDER, Tomáš. Jak se staví tygr. Respekt. 2010-05-21.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rwanda na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Rwanda ve Wikislovníku- Galerie Rwanda na Wikimedia Commons
- Rwanda - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International [cit. 2011-08-19]. Dostupné online. (anglicky)
- Rwanda (2011) [online]. Freedom House [cit. 2011-08-19]. Dostupné online. (anglicky)
- Bertelsmann Stiftung. BTI 2010 — Rwanda Country Report [online]. Gütersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009 [cit. 2011-08-19]. Dostupné online. (anglicky)
- Bureau of African Affairs. Background Note: Rwanda [online]. U.S. Department of State, 2011-04-12 [cit. 2011-08-19]. Dostupné online. (anglicky)
- CIA. The World Factbook - Rwanda [online]. Rev. 2011-08-16 [cit. 2011-08-19]. Dostupné online. (anglicky)
- Zastupitelský úřad ČR v Nairobi. Souhrnná teritoriální informace: Rwanda [online]. Businessinfo.cz, 2011-01-20 [cit. 2011-08-19]. Dostupné online.
- CLAY, Daniel; LEMARCHAND, René. Rwanda [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-19]. Dostupné online. (anglicky)
.svg)
Autoritní data  |
|
|---|