Elise Mertensová: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
aktualizace
aktualizace
Řádek 48: Řádek 48:
| aktuální k = {{Dts|2021|09|13}} <!-- rok|měsíc|den -->
| aktuální k = {{Dts|2021|09|13}} <!-- rok|měsíc|den -->
}}
}}
'''Elise Mertensová''' (* [[20. listopad|20.&nbsp;listopadu]] [[1995]] [[Lovaň]]) je [[Belgie|belgická]] profesionální [[tenis]]tka a bývalá [[Žebříček WTA#Světové jedničky ve čtyřhře|světová jednička ve čtyřhře]], když na této pozici strávila ve dvou obdobích deset týdnů. Na [[Grand Slam (tenis)|grandslamu]] se stala trojnásobnou vítězkou ženské čtyřhry, když triumfovala po boku [[Aryna Sabalenková|Aryny Sabalenkové]] na [[US Open 2019 – ženská čtyřhra|US Open 2019]] a [[Australian Open 2021 – ženská čtyřhra|Australian Open 2021]] a s Tchajwankou [[Sie Su-wej]] ve [[Wimbledon 2021 – ženská čtyřhra|Wimbledonu 2021]]. Ve&nbsp;své dosavadní kariéře na okruhu [[Ženská tenisová asociace|WTA&nbsp;Tour]] vyhrála šest singlových a&nbsp;třináct deblových turnajů, včetně dvou „doublů“ z&nbsp;australského [[Hobart International 2018]] a&nbsp;švýcarského [[Ladies Open Lugano 2018]] i [[Miami Masters#Vítězové Sunshine double|Sunshine double]] 2019 ve čtyřhře. V&nbsp;rámci [[Ženský okruh ITF|okruhu ITF]] získala jedenáct titulů ve dvouhře a&nbsp;třináct ve čtyřhře.<ref name="ITF">{{ITF profil}}, přístup: {{Dts|2021|07|23}}</ref>
'''Elise Mertensová''' (* [[20. listopad|20.&nbsp;listopadu]] [[1995]] [[Lovaň]]) je [[Belgie|belgická]] profesionální [[tenis]]tka a od září 2021 [[Žebříček WTA#Světové jedničky ve čtyřhře|světová jednička ve čtyřhře]]. Předtím na této pozici strávila ve dvou obdobích deset týdnů. Na [[Grand Slam (tenis)|grandslamu]] se stala trojnásobnou vítězkou ženské čtyřhry, když triumfovala po boku [[Aryna Sabalenková|Aryny Sabalenkové]] na [[US Open 2019 – ženská čtyřhra|US Open 2019]] a [[Australian Open 2021 – ženská čtyřhra|Australian Open 2021]] a s Tchajwankou [[Sie Su-wej]] ve [[Wimbledon 2021 – ženská čtyřhra|Wimbledonu 2021]]. Ve&nbsp;své dosavadní kariéře na okruhu [[Ženská tenisová asociace|WTA&nbsp;Tour]] vyhrála šest singlových a&nbsp;třináct deblových turnajů, včetně dvou „doublů“ z&nbsp;australského [[Hobart International 2018]] a&nbsp;švýcarského [[Ladies Open Lugano 2018]] i [[Miami Masters#Vítězové Sunshine double|Sunshine double]] 2019 ve čtyřhře. V&nbsp;rámci [[Ženský okruh ITF|okruhu ITF]] získala jedenáct titulů ve dvouhře a&nbsp;třináct ve čtyřhře.<ref name="ITF">{{ITF profil}}, přístup: {{Dts|2021|07|23}}</ref>


Na [[žebříček WTA|žebříčku WTA]] byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v&nbsp;listopadu 2018 na '''12.&nbsp;místě''' a&nbsp;ve čtyřhře pak v&nbsp;květnu 2021 na '''1.&nbsp;místě'''. V juniorské kombinované světové klasifikaci ITF nejvýše figurovala v roce 2013 na 7.&nbsp;příčce. Od sezóny 2018 ji trénuje Rick Vleeshouwers, Dříve tuto roli plnil Robbe Ceyssens. Připravuje se v tenisové akademii Kim Clijstersové.<ref name="ITF" /><ref name="WTA Profile">{{WTA}}, přístup: {{Dts|2021|07|23}}</ref>
Na [[žebříček WTA|žebříčku WTA]] byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v&nbsp;listopadu 2018 na '''12.&nbsp;místě''' a&nbsp;ve čtyřhře pak v&nbsp;květnu 2021 na '''1.&nbsp;místě'''. V juniorské kombinované světové klasifikaci ITF nejvýše figurovala v roce 2013 na 7.&nbsp;příčce. Od sezóny 2018 ji trénuje Rick Vleeshouwers, Dříve tuto roli plnil Robbe Ceyssens. Připravuje se v tenisové akademii Kim Clijstersové.<ref name="ITF" /><ref name="WTA Profile">{{WTA}}, přístup: {{Dts|2021|07|23}}</ref>
Řádek 699: Řádek 699:
{{P-start}}
{{P-start}}
{{P-jme}}
{{P-jme}}
{{P-před|předchůdce=<br />[[Sie Su-wej]]<br>[[Barbora Krejčíková]]}}
{{P-před|předchůdce=<br />[[Sie Su-wej]]<br>[[Barbora Krejčíková]]<br />Sie Su-wej}}
{{P-titul|titul=[[Žebříček WTA#Světové jedničky ve čtyřhře|Světová jednička ve čtyřhře]]|roky= 10. 5. 2021 – 16. 5. 2021<br>12. 7. 2021 – 12. 9. 2021}}
{{P-titul|titul=[[Žebříček WTA#Světové jedničky ve čtyřhře|Světová jednička ve čtyřhře]]|roky= 10. 5. 2021 – 16. 5. 2021<br>12. 7. 2021 – 12. 9. 2021<br>20. 9. 2021 – }}
{{P-po|nástupce=<br />{{nowrap|[[Kristina Mladenovicová]]}}<br>Sie Su-wej}}
{{P-po|nástupce=<br />{{nowrap|[[Kristina Mladenovicová]]}}<br>Sie Su-wej<br>úřadující}}
{{Infobox konec}}
{{Infobox konec}}
{{Žebříček ATP a WTA|ženská čtyřhra=a}}
{{Žebříček ATP a WTA|ženská čtyřhra=a}}

Verze z 20. 9. 2021, 11:42

Elise Mertensová
Mertensová na French Open 2018
Mertensová na French Open 2018
StátBelgieBelgie Belgie
Datum narození20. listopadu 1995 (28 let)[1]
Místo narozeníLovaň, Belgie[1]
BydlištěHamont-Achel, Belgie
Výška179 cm
Držení raketypravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek8 842 608 USD
Tenisová raketaHEAD
Dvouhra
Poměr zápasů425–244
Tituly6 WTA, 11 ITF
Nejvyšší umístění12. místo (26. listopadu 2018)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Opensemifinále (2018)
French Open4. kolo (2018)
Wimbledon4. kolo (2019)
US Openčtvrtfinále (2019, 2020)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry1. kolo (2021)
Čtyřhra
Poměr zápasů356–146
Tituly13 WTA, 13 ITF
Nejvyšší umístění1. místo (10. května 2021)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openvítězka (2021)
French Opensemifinále (2019)
Wimbledonvítězka (2021)
US Openvítězka (2019)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistryňčtvrtfinále (2018)
Olympijské hry1. kolo (2021)
Týmové soutěže
Fed Cupčtvrtfinále (2018, 2019)
Hopman Cupzákladní skupina (2018)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20210913a13. září 2021
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Elise Mertensová (* 20. listopadu 1995 Lovaň) je belgická profesionální tenistka a od září 2021 světová jednička ve čtyřhře. Předtím na této pozici strávila ve dvou obdobích deset týdnů. Na grandslamu se stala trojnásobnou vítězkou ženské čtyřhry, když triumfovala po boku Aryny Sabalenkové na US Open 2019 a Australian Open 2021 a s Tchajwankou Sie Su-wej ve Wimbledonu 2021. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála šest singlových a třináct deblových turnajů, včetně dvou „doublů“ z australského Hobart International 2018 a švýcarského Ladies Open Lugano 2018 i Sunshine double 2019 ve čtyřhře. V rámci okruhu ITF získala jedenáct titulů ve dvouhře a třináct ve čtyřhře.[1]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v listopadu 2018 na 12. místě a ve čtyřhře pak v květnu 2021 na 1. místě. V juniorské kombinované světové klasifikaci ITF nejvýše figurovala v roce 2013 na 7. příčce. Od sezóny 2018 ji trénuje Rick Vleeshouwers, Dříve tuto roli plnil Robbe Ceyssens. Připravuje se v tenisové akademii Kim Clijstersové.[1][2]

V belgickém fedcupovém týmu debutovala v roce 2017 bukurešťským čtvrtfinálem 2. světové skupiny proti Rumunsku, v němž vyhrála dvouhru nad Irinou-Camelií Beguovou. Belgičanky zvítězily 3:1 na zápasy. Do listopadu 2021 v soutěži nastoupila k šesti mezistátním utkáním s bilancí 8–3 ve dvouhře a 2–1 ve čtyřhře.[3]

Tenisová kariéra

Na juniorce Grand Slamu si zahrála čtvrtfinále dvouhry na Australian Open 2013 a ve Wimbledonu 2013, kde ji zastavila Američanka Louisa Chiricová.

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v dubnu 2010, když do čtyřhry turnaje v belgickém Torhoutu s dotací 50 tisíc dolarů obdržela v páru s Elke Lemmensovou divokou kartu. V prvním kole podlehly belgické dvojici Sofie Oyenová a An-Sophie Mestachová.[1] V červenci téhož roku si na události ITF s dotací 10 tisíc dolarů v Bree zahrála první singlový zápas, z něhož odešla poražena od krajanky Michaely Boevové.[1]

V deblové soutěži okruhu WTA Tour debutovala na srpnovém Copa Colsanitas 2015, kde hrála po boku Slovinky Nastji Kolarové. Na úvod podlehly čtvrtému nasazenému páru Elena Bogdanová a Nicole Melicharová.[2]

Premiérové finále na okruhu WTA Tour odehrála na lednovém ASB Classic 2016 a Barbora Strýcová, kde spolu s Anou-Sophií Mestachovou prošly do závěrečného boje o titul, v němž zdolaly černohorsko-českou dvojici Danka Kovinićová a Barbora Strýcová.[2]

Debut na grandslamu zaznamenala v kvalifikaci dvouhry Wimbledonu 2015, kde po výhrách nad Maríou Irigoyenovou a Katerynou Bondarenkovou postoupila do třetího, závěrečného kola. Do hlavní soutěže však neprošla po porážce od Petry Cetkovské.[2]

Začátkem nové sezóny 2017 získala svůj první singlový titul okruhu WTA Tour, když jako kvalifikantka porazila ve finále australského Hobart International 2017 turnajovou trojku Monica Niculescuovou z Rumunska po jednoznačném průběhu. Přitom chtěla ve 2. kole z turnaje odstoupit, aby stihla kvalifikaci ženské dvouhry Australian Open 2017, jenže její soupeřka Američanka Sachia Vickeryová měla podobné plány a po prvním gemu stihla skrečovat dříve.[4]

Do sezóny 2018 vstoupila mistrovstvím světa smíšených družstev, Hopman Cupem 2018, na němž debutovala v belgickém týmu po boku světové jedenáctky Davida Goffina. Po prohře od Angelique Kerberové zvítězila nad Gavrilovovou a Eugenií Bouchardovou. Belgičané však těsně obsadili druhé – první nepostupové, místo základní skupiny.

Z Perthu odjela na Hobart International 2018, kde obhájila singlovou trofej ve finále přerušovaném dešťem. V něm přehrála rumunskou 29letou hráčku a 57. ženu žebříčku Mihaelu Buzărnescuovou po třísetovém průběhu. Stala se tak první hráčkou na Hobart International, jíž se podařilo vyhrát dva tituly.[5] Navíc triumfovala i v soutěži čtyřhry s Nizozemkou Demi Schuursovou po vítězství nad ukrajinsko-japonskými turnajovovými čtyřkami Ljudmilou Kičenokovou a Makoto Ninomijovou.[6]

Ve Wimbledonu 2019 podlehla Barboře Strýcové

Navazující melbournský Australian Open 2018 pro ni znamenal premiérovou účast v grandslamovém čtvrtfinále[7] i následném semifinále, čímž se stala první Belgičankou v této fázi Grand Slamu od Kirsten Flipkensové a Wimbledonu 2013.[8] Ve druhém kole vyřadila dvacátou třetí nasazenou Australanku Darju Gavrilovovou, aby pokračovala na vítězné vlně s Francouzkou Alizé Cornetovou i Chorvatkou Petru Martićovou. Ani ve čtvrtfinále ji nezastavila ukrajinská světová čtyřka Elina Svitolinová, jíž ve druhé sadě uštědřila „kanára“. Navýšila tak neporazitelnost na devět zápasů a na cestě do semifinále v Melbourne Parku neztratila žádný set.[8][9] V něm však nenašla recept na dánskou světovou dvojku Caroline Wozniackou, jíž podlehla ve dvou setech, přestože zahrála o tři vítězné údery méně. Rozhodl však nízký počet chyb Dánky, která vyprodukovala o šestnáct nevynucených chyb méně. Mertensová měla po sérii deseti vítězných míčů v závěru druhé sady dva setboly, které nevyužila. Šňůra 10zápasové neporazitelnosti tak pro ni skončila, ovšem bodový zisk ze dvou lednových turnajů ji poprvé v kariéře zajistil posun do elitní světové dvacítky.[10]

Na dubnovém Ladies Open Lugano 2018 vybojovala druhý „double“ kariéry. Ve finále dvouhry zdolala běloruskou 19letou teenagerku Arynu Sabalenkovou, figurující na 61. příčce klasifikace,[11] po dvousetovém průběhu a připsala si třetí singlovou trofej. Po boku krajanky Kirsten Flipkensové pak ovládly i čtyřhru.[12] Bodový zisk ji po turnaji posunul na nová kariérní maxima, když figurovala na 17. místě singlového a 30. místě deblového žebříčku WTA.[13] Antukovou neporazitelnost navýšila na dvanáct utkání navazující týden, kdy se objevila na rabatském Grand Prix SAR La Princesse Lalla Meryem 2018. V soutěži splnila roli nejvýše nasazené, aby po hladké výhře nad Tchajwankou Sie Su-wej prošla do pátého kariérního finále. V něm zdolala Australanku Ajlu Tomljanovićovou po dvousetovém průběhu a opět posunula žebříčkové maximum, když jí ve dvouhře patřila 16. příčka.[14]

S Běloruskou Arynou Sabalenkovou vyhrála čtyřhru na BNP Paribas Open 2019 a Miami Open 2019. Staly se tak historicky pátou dvojicí, která zvítězila na obou březnových amerických turnajích v jedné sezóně, označovaných za „Sunshine double“. Jako pár odehrály teprve druhý a třetí turnaj.[15] Premiérové grandslamové finále si zahrála v ženské čtyřhře US Open 2019, do níž nastoupila s Běloruskou Arynou Sabalenkovou. Ve finále přehrály bělorusko-australské turnajové osmičky Viktoriji Azarenkovou s Ashleigh Bartyovou po zvládnutých koncovkách obou setů. Devátý deblový titul na okruhu WTA Tour znamenal posun na 2. místo žebříčku WTA ve čtyřhře.[16][17]

Finále na Grand Slamu

Ženská čtyřhra: 3 (3–0)

Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 2019 US Open tvrdý Bělorusko Aryna Sabalenková Bělorusko Viktoria Azarenková
Austrálie Ashleigh Bartyová 		7–5, 7–5
Vítězka 2021 Australian Open tvrdý Bělorusko Aryna Sabalenková Česko Barbora Krejčíková
Česko Kateřina Siniaková 		6–2, 6–3
Vítězka 2021 Wimbledon tráva Čínská Tchaj-pej Sie Su-wej Rusko Veronika Kuděrmetovová
Rusko Jelena Vesninová 		3–6, 7–5, 9–7

Finále na okruhu WTA Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (3–0 Č)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000(3–2 Č)
Premier / WTA 500 (2–0 D; 1–1 Č)
International / WTA 250 (4–4 D; 6–2 Č)

Dvouhra: 10 (6–4)

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 14. ledna 2017 Hobart, Austrálie tvrdý Rumunsko Monica Niculescuová 6–3, 6–1
Finalistka 1. 30. dubna 2017 Istanbul, Turecko antuka Ukrajina Elina Svitolinová 2–6, 4–6
Vítězka 2. 13. ledna 2018 Hobart, Austrálie (2) tvrdý Rumunsko Mihaela Buzărnescuová 6–1, 4–6, 6–3
Vítězka 3. 14. dubna 2018 Lugano, Švýcarsko antuka Bělorusko Aryna Sabalenková 7–5, 6–2
Vítězka 4. 6. května 2018 Rabat, Maroko antuka Austrálie Ajla Tomljanovićová 6–2, 7–6(7–4)
Vítězka 5. 16. února 2019 Dauhá, Katar tvrdý Rumunsko Simona Halepová 3–6, 6–4, 6–3
Finalistka 2. 16. srpna 2020 Praha, Česko antuka Rumunsko Simona Halepová 2–6, 5–7
Finalistka 3. 15. listopadu 2020 Linec, Rakousko tvrdý (h) Bělorusko Aryna Sabalenková 5–7, 2–6
Vítězka 6. 7. února 2021 Melbourne, Austrálie tvrdý Estonsko Kaia Kanepiová 6–4, 6–1
Finalistka 4. 25. dubna 2021 Istanbul, Turecko antuka Rumunsko Sorana Cîrsteaová 1–6, 6–7(3–7)

Čtyřhra: 18 (13–5)

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 9. ledna 2016 Auckland, Nový Zéland tvrdý Belgie An-Sophie Mestachová Černá Hora Danka Kovinićová
Česko Barbora Strýcová 		2–6, 6–3, [10–5]
Finalistka 1. 30. dubna 2017 Istanbul, Turecko antuka USA Nicole Melicharová Slovinsko Dalila Jakupovićová
Ukrajina Nadija Kičenoková 		6–7 (6–8) , 2–6
Finalistka 2. 23. července 2017 Bukurešť, Rumunsko antuka Nizozemsko Demi Schuursová Rumunsko Irina-Camelia Beguová
Rumunsko Raluca Olaruová 		3-6, 3-6
Vítězka 2. 23. září 2017 Kanton, Čína tvrdý Nizozemsko Demi Schuursová Austrálie Monique Adamczaková
Austrálie Storm Sandersová 		6–2, 6–3
Vítězka 3. 13. ledna 2018 Hobart, Austrálie tvrdý Nizozemsko Demi Schuursová Ukrajina Ljudmila Kičenoková
Japonsko Makoto Ninomijová 		6–2, 6–2
Vítězka 4. 14. dubna 2018 Lugano, Švýcarsko antuka Belgie Kirsten Flipkensová Bělorusko Věra Lapková
Bělorusko Aryna Sabalenková 		6–1, 6–3
Vítězka 5. 16. června 2018 's Hertogenbosch, Nizozemsko tráva Nizozemsko Demi Schuursová Nizozemsko Kiki Bertensová
Belgie Kirsten Flipkensová 		3–3skreč
Finalistka 3. 24. června 2018 Birmingham, Spojené království tráva Nizozemsko Demi Schuursová Maďarsko Tímea Babosová
Francie Kristina Mladenovicová 		6–4, 3–6, [8–10]
Finalistka 4. 19. srpna 2018 Cincinnati, Spojené státy tvrdý Nizozemsko Demi Schuursová Rusko Jekatěrina Makarovová
Česko Lucie Hradecká 		2–6, 5–7
Vítězka 6. 29. září 2018 Wu-chan, ČLR tvrdý Nizozemsko Demi Schuursová Česko Barbora Strýcová
Česko Andrea Sestini Hlaváčková 		6–3, 6–3
Vítězka 7. 17. března 2019 Indian Wells, Spojené státy tvrdý Bělorusko Aryna Sabalenková Česko Barbora Krejčíková
Česko Kateřina Siniaková 		6–3, 6–2
Vítězka 8. 31. března 2019 Miami, Spojené státy tvrdý Bělorusko Aryna Sabalenková Austrálie Samantha Stosurová
Čína Čang Šuaj 		7–6(7–5), 6–2
Vítězka 9. 8. září 2019 US Open, New York, Spojené státy tvrdý Bělorusko Aryna Sabalenková Bělorusko Viktoria Azarenková
Austrálie Ashleigh Bartyová 		7–5, 7–5
Finalistka 5. 28. září 2019 Wu-chan, ČLR tvrdý Bělorusko Aryna Sabalenková Čína Tuan Jing-jing
Rusko Veronika Kuděrmetovová 		6–7(3–7), 2–6
Vítězka 10. 25. října 2020 Ostrava, Česko tvrdý (h) Bělorusko Aryna Sabalenková Kanada Gabriela Dabrowská
Brazílie Luisa Stefaniová 		6–1, 6–3
Vítězka 11. 19. února 2021 Australian Open, Melborune, Austrálie tvrdý Bělorusko Aryna Sabalenková Česko Barbora Krejčíková
Česko Kateřina Siniaková 		6–2, 6–3
Vítězka 12. 25. dubna 2021 Istanbul, Turecko antuka Rusko Veronika Kuděrmetovová Japonsko Nao Hibinová
Japonsko Makoto Ninomijová 		6–1, 6–1
Vítězka 13. 10. července 2021 Wimbledon, Londýn, Spojené království tráva Čínská Tchaj-pej Sie Su-wej Rusko Veronika Kuděrmetovová
Rusko Jelena Vesninová 		3–6, 7–5, 9–7

Finále série WTA 125s

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125s (0–1 Č)

Čtyřhra: 1 (0–1)

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 22. listopadu 2015 Tchaj-pej, Tchaj-wan koberec (h) Rusko Marina Melnikovová Japonsko Kanae Hisamiová
Japonsko Kotomi Takahatová 		1–6, 2–6

Finále na okruhu ITF

100 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments
25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments
10 000 $ tournaments

Dvouhra: 13 (11–2)

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 21. dubna 2013 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Španělsko Arabela Fernández Rabener 6–4, 6–3
Vítězka 2. 14. října 2013 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Belgie Klaartje Liebensová 2–6, 6–2, 6–4
Vítězka 3. 21. října 2013 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Belgie Klaartje Liebensová 6–7(0–7), 6–1, 6–3
Vítězka 4. 23. prosince 2013 Istanbul, Turecko tvrdý (h) Dánsko Karen Barbatová 7–5, 4–6, 6–4
Vítězka 5. 17. března 2014 Ponta Delgada, Portugalsko tvrdý Portugalsko Bárbara Luzová 6–2, 6–4
Finalistka 1. 25. května 2014 Hilton Head Island, Spojené státy tvrdý Spojené státy americké Caitlin Whoriskeyová 3–6, 6–7(5–7)
Vítězka 6. 8. června 2014 El Paso, Spojené státy tvrdý USA Ashley Weinholdová 6–1, 3–6, 6–4
Vítězka 7. 28. června 2014 Bangkok, Thajsko tvrdý Čínská Tchaj-pej Lee Pei-chi 6–3, 6–2
Vítězka 8. 4. července 2014 Bangkok, Thajsko tvrdý Thajsko Nungnadda Wannasuková 6–1, 6–1
Finalistka 2. 19. ledna 2015 Daytona Beach, Spojené státy antuka Rusko Darja Kasatkinová 2–6, 6–4, 0–6
Vítězka 9. 3. května 2015 Pula, Itálie antuka Španělsko Yvonne Cavalléová Reimersová 7–6(8–6), 6–4
Vítězka 10. 3. října 2015 Ciudad Victoria, Mexiko tvrdý Francie Amandine Hesseová 6–4, 6–3
Vítězka 11. 17. září 2016 Atlanta, Spojené státy tvrdý USA Melanie Oudinová 6–4, 6–2

Čtyřhra (14 titulů)

č. datum turnaj povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. 7. dubna 2013 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Belgie Justine De Sutterová Rusko Alina Michejevová
Kanada Jillian O'Neillová 		6–1, 6–4
2. 21. října 2013 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Polsko Sandra Zaniewská Ukrajina Valerija Strachovová
Brazílie Karina Vendittiová 		6–4, 6–7(5), 12–10
3. 23. prosince 2013 Istanbul, Turecko tvrdý (h) Turecko İpek Soyluová Japonsko Juuki Tanaková
Rusko Jekatěrina Jašinová 		6–0, 7–6(7–3)
4. 17. března 2014 Ponta Delgada, Portugalsko tvrdý Bělorusko Světlana Piraženková Česko Tereza Malíková
Česko Pernilla Mendesová 		6–1, 6–2
5. 16. srpna 2014 Westende, Belgie tvrdý Belgie Ysaline Bonaventureová Rusko Marina Melnikovová
Rusko Jevgenija Rodinová 		6–2, 6–2
6. 18. srpna 2014 Wanfercée-Baulet, Belgie antuka Nizozemsko Demi Schuursová Argentina Tatiana Búová
Chile Daniela Seguelová 		6–2, 6–3
7. 27. října 2014 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Itálie Alice Matteucciová Rumunsko Ioana Loredana Roșcová
Bulharsko Julia Terzijská 		6–7(1–7), 7–6(7–4), [10–6]
8. 29. června 2015 Denain, France antuka Turecko İpek Soyluová Švýcarsko Xenia Knollová
Argentina Florencia Molinerová 		7–6(7–3), 6–3
9. 3. srpna 2015 Koksijde, Belgie antuka Nizozemsko Demi Schuursová Polsko Justyna Jegiołková
Francie Sherazad Reixová 		6–3, 6–2
10. 26. září 2015 Monterrey, Mexiko tvrdý Belgie Ysaline Bonaventureová Rusko Marina Melnikovová
Lucembursko Mandy Minellaová 		6–4, 3–6, [11–9]
11. 3. října 2015 Ciudad Victoria, Mexiko tvrdý Belgie Ysaline Bonaventureová Argentina María Irigoyenová
Česko Barbora Krejčíková 		6–4, 4–6, [10–6]
12. 25. ledna 2016 Andrézieux-Bouthéon, Francie tvrdý (h) Belgie An-Sophie Mestachová Švýcarsko Viktorija Golubicová
Švýcarsko Xenia Knollová 		6–4, 3–6, [10–7]
13. 29. října 2016 Tampico, Mexiko tvrdý Rumunsko Mihaela Buzărnescuová USA Usue Maitane Arconadová
Spojené království Katie Swanová 		6–0, 6–2

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elise Mertens na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f Elise Mertensová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20210723a23. července 2021
  2. ↑ a b c d Elise Mertensová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20210723a23. července 2021
  3. ↑ Elise Mertensová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20210723a23. července 2021
  4. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Ve druhém kole chtěla vzdát. Dnes v Mertensová v Hobartu získala premiérový titul [online]. Tenisportal.cz, 2017-01-14 [cit. 2017-01-14]. Dostupné online. 
  5. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Druhý titul, druhý z Hobartu. Mertensová v Tasmánii obhájila svůj triumf a slaví i double [online]. TenisPortal.cz, 2018-01-13 [cit. 2018-01-16]. Dostupné online. 
  6. ↑ Tweede titel op rij voor Schuurs in Hobart [online]. www.knltb.nl, 2018-01-13 [cit. 2018-01-16]. Dostupné online. (nizozemsky) [nedostupný zdroj]
  7. ↑ David Packman. Mertens' dream AO debut rolls on [online]. 21-01-2018 [cit. 2018-01-23]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. Mertensová porazila i Svitolinovou a zahraje si první grandslamové semifinále! [online]. TenisPortal.cz, 2018-01-23 [cit. 2018-01-23]. Dostupné online. 
  9. ↑ Piers Newbery. Elise Mertens shocks Elina Svitolina to reach semi-finals [online]. 23-01-2018 [cit. 2018-01-23]. Dostupné online. 
  10. ↑ Luboš Zabloudil, Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. Wozniacká zastavila Mertensovou a potřetí v kariéře zaútočí na premiérový grandslamový titul [online]. TenisPortal.cz, 2018-01-26 [cit. 2018-01-27]. Dostupné online. 
  11. ↑ WTA Lugano: Kirsten Flipkens et Elise Mertens, déjà lauréate en simple, remportent le double [online]. Le Soir.be, 2018-04-15 [cit. 2018-04-17]. Dostupné online. (francouzsky) 
  12. ↑ WTA Lugano: Kirsten Flipkens et Elise Mertens, déjà lauréate en simple, remportent le double [online]. Le Soir.be, 2018-04-15 [cit. 2018-04-17]. Dostupné online. (francouzsky) 
  13. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Mertensová v Luganu získala první titul z antuky a přidala i double [online]. TenisPortal.cz, 2018-04-15 [cit. 2018-04-17]. Dostupné online. 
  14. ↑ Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. 12 výher v řadě! Mertensová po Luganu ovládla i antuku v Rabatu [online]. RABAT: TenisPortal.cz, 2018-05-05 [cit. 2018-05-07]. Dostupné online. 
  15. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Sunshine Double pro Mertensovou a Sabalenkovou. Po Indian Wells ovládly i Miami [online]. TenisPortal.cz, 2019-04-01 [cit. 2019-04-02]. Dostupné online. 
  16. ↑ Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. Mertensová se Sabalenkovou své premiérové grandslamové finále přetavily v triumf [online]. TenisPortal.cz, 2019-09-08 [cit. 2019-09-11]. Dostupné online. 
  17. ↑ Mertens, Sabalenka capture first Grand Slam title in women's doubles at US Open [online]. WTA Tour, Inc., 2019-09-08 [cit. 2019-09-11]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Předchůdce Elise Mertensová Nástupce

Sie Su-wej
Barbora Krejčíková
Sie Su-wej 		Světová jednička ve čtyřhře
10. 5. 2021 – 16. 5. 2021
12. 7. 2021 – 12. 9. 2021
20. 9. 2021 –
Kristina Mladenovicová
Sie Su-wej
úřadující
Žebříček ATP Žebříček WTA
Mužská dvouhra – 20240506a6. května 2024
Poř. tenista body posun
1. Srbsko Novak Djoković (SRB) 9 990 ▬
2. Itálie Jannik Sinner (ITA) 8 860 ▬
3. Španělsko Carlos Alcaraz (ESP) 7 345 ▬
4.   Daniil Medveděv 7 195 ▬
5. Německo Alexander Zverev (GER) 5 435 ▬
6.   Andrej Rubljov 4 740 ▲ 2
7. Norsko Casper Ruud (NOR) 4 535 ▼ 1
8. Řecko Stefanos Tsitsipas (GRE) 3 860 ▼ 1
9. Polsko Hubert Hurkacz (POL) 3 730 ▬
10. Bulharsko Grigor Dimitrov (BUL) 3 605 ▬
Ženská dvouhra – 20240506a6. května 2024
Poř. tenistka body posun
1. Polsko Iga Świąteková (POL) 10 910 ▬
2.   Aryna Sabalenková 7 448 ▬
3. USA Coco Gauffová (USA) 7 313 ▬
4. Kazachstán Jelena Rybakinová (KAZ) 6 673 ▬
5. USA Jessica Pegulaová (USA) 4 655 ▬
6. Česko Markéta Vondroušová (CZE) 4 090 ▲ 1
7. Čína Čeng Čchin-wen (CHN) 3 945 ▲ 1
8. Řecko Maria Sakkariová (GRE) 3 925 ▼ 2
9. Tunisko Ons Džabúrová (TUN) 3 748 ▬
10. Lotyšsko Jeļena Ostapenková (LAT) 3 493 ▬
Mužská čtyřhra – 20240506a6. května 2024
Poř. tenista body posun
1. Španělsko Marcel Granollers (ESP) 7 490 ▲ 2
Argentina Horacio Zeballos (ARG) 7 490 ▲ 2
3. Austrálie Matthew Ebden (AUS) 7 390 ▼ 2
4. Indie Rohan Bopanna (IND) 7 210 ▼ 2
5. Spojené království Joe Salisbury (GBR) 6 630 ▲ 1
6. USA Rajeev Ram (USA) 6 585 ▼ 1
7. Nizozemsko Wesley Koolhof (NED) 6 300 ▬
8. Chorvatsko Ivan Dodig (CRO) 6 230 ▬
9. USA Austin Krajicek (USA) 6 230 ▬
10. Spojené království Neal Skupski (GBR) 5 060 ▬
Ženská čtyřhra – 20240506a6. května 2024
Poř. tenistka body posun
1. Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej (TPE) 8 740 ▬
2. Belgie Elise Mertensová (BEL) 8 615 ▬
3. Austrálie Storm Hunterová (AUS) 7 695 ▬
4. Kanada Gabriela Dabrowská (CAN) 6 385 ▬
5. Německo Laura Siegemundová (GER) 6 210 ▲ 1
6. Nový Zéland Erin Routliffeová (NZL) 6 140 ▼ 1
7. USA Nicole Melichar-Martinezová (USA) 5 275 ▬
Austrálie Ellen Perezová (AUS) 5 275 ▬
9.  Věra Zvonarevová 4 998 ▬
10. Brazílie Luisa Stefaniová (BRA) 4 560 ▬
WTA – Tenistky na prvním místě světového žebříčku ve čtyřhře
Martina Navrátilová (1984/1990 – 237 t.) • Pam Shriverová (1985/1986 – 48 t.) • Helena Suková (1990/1993 – 68 t.) • Jana Novotná (1990/1999 – 67 t.) • Gigi Fernándezová (1991/1995 – 80 t.) • Nataša Zverevová (1991/1999 – 124 t.) • Larisa Neilandová (1992 – 4 t.) • Arantxa Sánchezová Vicariová (1992/1997 – 111 t.) • Lindsay Davenportová (1997/2000 – 32 t.) • Martina Hingisová (1998/2018 – 90 t.) • Anna Kurnikovová (1999/2000 – 10 t.) • Corina Morariuová (2000 – 7 t.) • Lisa Raymondová (2000/2012 – 138 t.) • Rennae Stubbsová (2000 – 3 t.) • Julie Halardová-Decugisová (2000 – 14 t.) • Ai Sugijamová (2000/2003 – 45 t.) • Paola Suárezová (2002/2004 – 87 t.) • Kim Clijstersová (2003 – 4 t.) • Virginia Ruanová Pascualová (2003/2005 – 65 t.) • Cara Blacková 2005/2010 – 163 t.) • Samantha Stosurová (2006/2007 – 61 t.) • Liezel Huberová (2007/2012 – 200 t.) • Serena Williamsová (2010 – 8 t.) • Venus Williamsová (2010 – 8 t.) • Gisela Dulková (2010/2011 – 24 t.) • Flavia Pennettaová (2011 – 18 t.) • Květa Peschkeová (2011 – 10 t.) • Katarina Srebotniková (2011 – 10 t.) • Sara Erraniová (2012/2015 – 87 t.) • Roberta Vinciová (2012/2015 – 110 t.) • Pcheng Šuaj (2014 – 20 t.) • Sie Šu-wej (2014/2024 – 56 t.) • Sania Mirzaová (2015/2017 – 91 t.) • Bethanie Matteková-Sandsová (2017 – 32 t.) • Lucie Šafářová (2017 – 6 t.) • Latisha Chan (2017/2018 – 34 t.)  • Jekatěrina Makarovová (2018 – 5 t.) • Jelena Vesninová (2018 – 5 t.) • Tímea Babosová (2018 – 13 t.) • Barbora Krejčíková (2018/2021 – 19 t.) • Kateřina Siniaková (2018/2023 – 115 t.) • Kristina Mladenovicová (2019/2021 – 12 t.) • Barbora Strýcová (2019/2020 – 28 t.) • Aryna Sabalenková (2021 – 6 t.) • Elise Mertensová (2021/2024 – 34 t.) • Coco Gauffová (2022/2023 – 7 t.) • Jessica Pegulaová (2023 – 3 t.) • Storm Hunterová (2023/2024 – 12 t.)
Žebříček WTA byl zaveden 4. září 1984 • (rok prvně/naposledy jedničkou – počet týdnů (t.)) • současná světová jednička tučně, aktualizováno 13. května 2024
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Elise_Mertensová&oldid=20486787“