Heraldická zvířata

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Heraldické zvíře)

Heraldická zvířata je souhrnné označení pro všechny živočichy, tedy pro zvířata včetně bájných tvorů a pro nestvůry, které se vyskytují v heraldice. Často se kreslí do štítu nebo tvoří štítonoše či klenot. Ve znaku se mohou vyskytovat i samostatné části zvířat – hlava, noha, křídlo apod.

Blason[editovat | editovat zdroj]

Postavení[editovat | editovat zdroj]

Normální postavení zvířat, tedy takové, které se nemusí blasonovat, je ve stoje z profilu, s hlavou otočenou heraldicky vpravo. Výjimku tvoří orel a orlice, kreslí se zepředu s rozepjatými křídly, symetricky podle svislé osy, takzvaně rozkřídlení. Jiná používaná postavení:

  • kráčející – u čtvernožců, zvíře stojí na třech nohách a pravou přední má zdviženou,
  • ve skoku – u čtvernožců, zvíře stojí na zadních nohách,
  • ležící.

Zbroj[editovat | editovat zdroj]

Zbroj je označení pro ty části zvířecích těl, které lze použít v boji:

  • u savců rohy, kopyta, zuby, tlapy, jazyk,
  • u ptáků zobák, pařáty, drápy, jazyk, lze za ni považovat i korunku na hlavě heraldického zvířete.

Kreslí se zpravidla odlišnou tinkturou, převážně podle těchto zásad:

  • zlaté figury mají zbroj stříbrnou, pokud je ovšem pole červené, mají zbroj modrou,
  • stříbrné figury mají zbroj zlatou, pokud je ovšem pole modré nebo černé, mají zbroj červenou,
  • figury v kovovém (zlatém nebo stříbrném) poli mají zbroj červenou, je-li však figura sama červená, má zbroj modrou.

Toto pravidlo je spíše tendencí, a proto vykazuje mnoho výjimek. Některé zásady malování zbroje jsou navíc v rozporu se základním pravidlem o tom, že na barvu může přijít jen kov a na kov jen barva, což ukazuje na okrajovou důležitost zbarvení zbroje.

Skutečná zvířata[editovat | editovat zdroj]

Kůň ve znaku Pardubic (Pardubice, Jindřišská 16)
Lev ve znaku města Lyon
Medvěd ve znaku Berlína

Bájná zvířata[editovat | editovat zdroj]

Svatý Jiří a drak na znaku Moskvy (1873)
Jednorožec na znaku obce Cuarnens (Švýcarsko)
  • Alerion – orlice bez zobáku a pařátů, obvykle rozkřídlená, např. francouzští Montmorencyové
  • Amfisbéna – čtyřnohé a dvouhlavé zvíře se lvími tlapami a hadími hlavami, hlavy i nohy jsou od sebe odvráceny
  • Bazilišek – drak s kohoutí hlavou a ostruhami
  • Beránek Boží – Agnus Dei, kráčející ovce se svatozáří, přední končetinou přidržuje žerď vexila s křížem
  • Drak – dvou- nebo čtyřnohý ještěr s netopýřími křídly a psí hlavou, z jejíž tlamy šlehají plameny; jindy s hlavou krokodýla, ovinutý kolem erbovního štítu jako dračí řád: Vartemberkové
  • Fénix – orlice vyrůstající z plamenů
  • Gryf – je spojením lva a orla (nejsilnějších zvířat na zemi a ve vzduchu), gryf má lví tělo, zadní nohy a ocas, orlí hlavu se lvíma ušima, orlí křídla a přední nohy; v heraldice také samotná gryfí noha, např. Desfoursové
  • Jajl – kopytník s pohyblivými rohy a ostrými tesáky v tlamě
  • Jednorožec – kůň, který má na čele dlouhý, spirálovitě stočený roh, má kozí bradku a kopyta (rozštěpená) a lví ocas, např. v erbu Jeníšků z Újezda nebo Vencelíků z Vrchovišť. Jednorožec je jedním ze štítonošů ve znaku Velké Británie
  • Kerberos – mytický antický pes se dvěma či třemi hlavami
  • Mořský kůň (či koník) – kůň, který má místo zadních nohou zavinuté rybí tělo s rybím ocasem (jakékoliv zvíře se označuje jako mořské, má-li místo zadní poloviny těla rybí ocas)
  • Okřídlená ryba
  • Okřídlený býk evangelisty sv. Lukáše
  • Okřídlený lev Sv. Marka – okřídlený leopard s aureolou, který v předních tlapách drží knihu s latinským textem: PAX TIBI MARCE EVANGELISTA MEVS (Pokoj tobě, Marku, evangelisto můj)
  • Panter – lev s dlouhým krkem a špičatou tlamou, z níž mohou šlehat plameny, někdy skvrnitý, panter může mít na hlavě rohy, např. ve znaku Štýrského Hradce, Bavorska
  • Pegas – okřídlený kůň, obvykle zobrazen ve skoku a s rozepjatými křídly (např. Serényiové)
  • Saň – zvíře podobné draku, ale se čtyřma nohama, bez křídel a obvykle nesrší oheň
  • Sfinga (Sfinx) – v heraldice lvice s ženskou hlavou a prsy
  • Uroboros – bájný had požírající svůj ocas
  • Vyverna – zvíře podobné draku, se dvěma nohama a nesršící oheň

Bájní tvorové[editovat | editovat zdroj]

Siréna ve znaku Varšavy (1659)

Částečně s lidskými těly

  • Gorgona – druh harpyje; někdy jen ženská hlava se zlou grimasou, vyplazeným jazykem a vlasy z živých hadů
  • Harpyje – orlice s dívčí hlavou, krkem a poprsím; v heraldice zpravidla rozkřídlená
  • Kentaur – kůň, který má místo krku horní polovinu lidského těla s hlavou muže, u nás v erbu Matěje z Vykrantic
  • Kohout s mužskou hlavou v klobouku – figura neznámého původu ve znaku České Třebové
  • Meluzína – polonahá dívka zakončená od pasu dolů dvěma rybími ocasy, které přidržuje rukama, může mít korunku
  • Midas – hlava muže – krále s oslíma ušima
  • Mořská panna – dívka s dolní polovinou těla ryby s rybím ocasem, v rukou mívá hřeben a zrcadlo
  • Střelec – Sagitarius, kentaur, který drží luk
  • Siréna – mořská panna (viz výše) s křídly racka

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. lovná zvěř v heraldice. www.radsvatehohuberta.cz [online]. [cit. 2021-06-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-06-07. 
  2. Palivec 1978, s. 47)
  3. Orel (heraldika)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Břetislav Štorm: Úvod do heraldiky, Praha : Vyšehrad, 1940
  • Břetislav Štorm: Báječná zvířata: obludy a nestvůry, úvodní slovo a kresby Břetislav Štorm. Olomouc : Otto F. Babler a Jaroslav Durych 1935
  • Viktor Palivec: Heraldická symbolika. GHS Praha 1978, dostupné online [1]
  • Milan Buben: Encyklopedie heraldiky, LIBRI, Praha 1999, ISBN 80-85983-68-0

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]