Wikipedista:KristStank/Pískoviště

Městské muzeum Jaroměř

Městské muzeum v Jaroměři je jednou z nejstarších institucí svého druhu v Královéhradeckém kraji.

Historie

Vzniku muzea předcházela výstava starožitností v roce 1879. Vystaveno bylo několik set předmětů, které pocházely především z Jaroměřska. Městské muzeum bylo založeno společným nákladem spořitelny, obce a občanské záložny. Návrh na schůzi spořitelního výboru podal v roce 1883 podnikatel František Polický. Nato byli občané Jaroměře pobídnuti ke sbírání a záchraně památek. První muzejní expozice byla k vidění v roce 1886 v nové chlapecké škole v Ostrově.

Na počátku své existence muzeum spravovalo také městský archiv a veřejnou městskou knihovnu. Jelikož muzeum vzniklo dříve, účastnilo se jako svébytná jednotka Jubilejní zemské výstavy v Praze v roce 1891 a Národopisné výstavy českoslovanské v Praze v roce 1895. Na Národopisné výstavě byla vystavena tzv. Jaroměřská chalupa. Stejně tak je jeho účast zaznamenána na národopisných výstavách v Hradci Králové, Pardubicích a Hořicích.

Již v průběhu 30. let usilovali představitelé muzea o získání nové budovy pro muzeum. Veškeré snahy ale přerušila druhá světová válka.  

V roce 1947 se městské muzeum přestěhovalo o budovy bývalého obchodního domu A. Wenke a syn, kterou navrhl Josef Gočár. První výstavy v novém objektu se zhostili významní jaroměřští rodáci a sochaři Otakar Španiel a Josef Wagner.

Na přelomu 50. a 60. let 20. století bylo otevřeno hned několik expozic. V roce 1959 byla otevřena expozice Pravěk Jaroměřska. Dva roky na to byla navázána spolupráce s Národní galerií v Praze na expozici věnovanou plastikám a medailím Otakara Španiela. Světlo světa spatřila také nová expozice Historický vývoj Jaroměřska za feudalismu do roku 1848. V roce 1962 bylo v muzeu instalováno dílo Josefa Wagnera.

Mezi léty 1978–2011 muzeum zajišťovalo i chod prohlídkového okruhu podzemí j Josefově, kasematy v Bastionu I a lapidárium socha Matyáše Bernarda Brauna. Mezi léty 2004–2007 pak dohlíželo i na expozici Prvního vojenskohistorického muzea M. Frosta.

Budova muzea

Od roku 1947 Městské muzeum sídlí v budově Wenkeova domu. Obchodní dům Wenke a syn byl postaven mezi roky 1910 - 1911. Navrhl ho architekt Josef Gočár a stavitelem se stal Josef Máša. Budova byla v roce 1958 vyhlášena kulturní památkou a v roce 2017 národní kulturní památkou.

Hlavní budova Městského muzea v Jaroměři se nachází v řadové zástavbě na ulici Husova. Interiér je skvěle prosvětlen díky výkadním skříním v přízemí a pásovému oknu v první patře. Hlavní prostor v přízemí je ideálně řešený obchodní sál s malovanou výzdobou stropu v přední části, s bohatým moderním lustrem a výtahem.

Sbírka

Sbírka Městského muzea v Jaroměři čítá přibližně deset tisíc sbírkových předmětů. Mezi hlavní fondy se řadí: archeologický, etnografický, uměleckoprůmyslový, výtvarný, fotografický a fond militarií. K dalším částem sbírky patří také muzejní knihovna a muzejní archiv.

V archeologickém fondu se nachází největší sbírkový předmět muzea monoxylon – dřevěná loď vydlabaná z jednoho kmene.

Ve válečných letech byla část sbírky muzea uložena v kryptě kostela sv. Mikuláše. V roce 1949 Městské muzeum v Jaroměři převzalo sbírku zrušeného muzea v Josefově.

Městské muzeum Dvůr Králové nad Labem

Městské muzeum Dvůr Králové nad Labem je městská muzejní instituce, která sídlí ve Dvoře Králové nad Labem.

Zřizovatelem muzea je město Dvůr Králové nad Labem.

Sbírka je od roku 2002 evidována v Centrální evidenci sbírek (CES) Miniusterstva kultury ČR.

Městské muzeum sídlí ve Sladkovského ulici v prostorách tzv. Kohoutova dvora.

Kohoutův dvůr

Prostor Kohoutova dvora, kde v současné době městské muzeum sídlí, byl vystavěn v roce 1738 jako uzavřený zemanský dvůr. Usedlost nechal postavit Anasthasius Berger, úředník hraběte Františka Antonína Šporka pro potřeby panství. Původně obytnou budovu a špýchar spojuje pískovcový barokní portál s třemi sochami. Tyto sochy pocházejí z dílny Matyáše Bernarda Brauna a symbolizují Pannu Marii, sv. Jana Křtitele a Jana Evangelistu.

Z půdodního zemanského dvora se dodnes zachovala hlavní budova, špýchar a konírna. V hlavní budově jsou umístěné expozice o historii města a výrobě ozdob. Ve špýcharu se nachází umělecká expozice a přednáškový sál.

Své jméno dvůr dostal podle majitele Aloise Kohouta, který jej vlastnil od 40. let 19. století.

Kohoutův dům slouží muzejním účelům od roku 1978.

Historie muzea

Historie muzea sahá od roku 1891.

Sbírka

Sbírka Městského muzea ve Dvoře Králové nad Labem je rozdělena na čtyři podsbírky. Je to historická podsbírka, v níž jsou zastoupeny předměty dokumentující převážně 19. a 20. století jako například lidový nábytek, řemeslné nástoje, výtvarné umění, militaria a technika. Dále je to numizmatická podsbírka, spravující mince a papírová platidla z českých zemí, ale také medaile, vyznamenání a odznaky. Fotografická podsbírka dokumentuje především 20. století v regionu a čítá fotografie, diapozitivy, negativy, filmy, videokazety, obrazové a zvukové záznamy. Čtvrtou a poslední je podsbírka písemností a tisků, která zahrnuje mnoho významných předmětů. Jedná se například o tisky ze Šporkovy knižnice v Kuksu, Kancionál z roku 1577 nebo latinský žaltář Dvora Králové z roku 1592.

Ke konci roku 2022 bylo ve sbírkách Městského muzea ve Dvoře Králové nad Labem evidováno celkem 45 750 sbírkových předmětů.

Stálé expozice

Městské muzeum ve Dvoře Králové nad Labem nabízí návštěvníkovi tři stálé expozice: Tradice výroby vánočních ozdob, Historie města Dvora Králové a textilní průmysl na Královédvorsku a Křížová cesta.

Tradice výroby vánočních ozdob

Expozice je rozdělena na dvě části. První část se věnuje výrobnímu procesu perličkových i foukaných ozdob. Druhá část nabízí vzorkovnu ozdob přímo z Královédvorska, a to od prvorepublikových ozdob po ty současné.

Historie města Dvora Králové a textilní průmysl

Jedná se o největší expozici v královédvorském muzeu.?? Věnuje se milníkům v dějinách města a zvlášť také 20. století ve Dvoře Králové nad Labem. Představuje také dějiny textilní výroby na Královédvorsku. Součástí expozice je rytecká dílna, následuje prohlídka technologickými postupy textilního tisku a vše končí u historie textilních továren.

Křížová cesta

Umělecká expozice ve špýcharu představuje cyklus barokních olejomaleb královédvorského rodáka J. V. Bergla. který jej zhotovil pro kostel sv. Jana Křtitele. V 90. letech 20. století byly obrazy zrestaurovány a trvale umístěny v prostorách muzea.

Knihovna

Městské muzeum ve Dvoře Králové nad Labem spravuje knihovnu. Knihovna muzea plní také funkce regionální knihovny.

• https://muzeumdk.cz/wp-content/uploads/2023/12/Zrizovaci-listina-MM-DKNL.pdf
• https://muzeumdk.cz/wp-content/uploads/2023/12/Vyrocni-zprava-2022.pdf
• https://muzeumdk.cz/stale-expozice/
• https://regiony.rozhlas.cz/prurez-historii-kohoutuv-dvur-ve-dvore-kralove-nad-labem-slouzi-jako-muzeum-a-7428143
• https://www.pamatkovykatalog.cz/pravni-ochrana/kohoutuv-dvur-147616
• HALÍK, Tomáš: Dějiny Dvora Králové n. L., Dvůr Králové n. L. 1926, s. 68.

Věra Jičínská

Mládí a studium

Věra Jičínská se narodila 3. července 1898 v Petřkovicích, které jsou od roku 1976 součástí Ostravy. Její otec Jaroslav Jičínský byl vrchním báňským radou a matka Gisela rozená Spothová měla velký vliv na budoucí uměleckou kariéru své dcery. Věra Jičínská pocházela z významných rodin s hornickou tradicí, ve kterých ale nechyběly umelecké sklony. Její dědeček z otcovy strany Vilém Jičínský byl důlním inženýrem, ale zajímal se také o umění. Absolvoval dokonce dva semestry na Akademii výtvarných umění v Praze, než se rozhodl pokračovatv rodinné tradici práce v důlním průmyslu.

Dětství a dospívání Věry Jičínské bylo spojeno s Brnem. V roce 1909 nastoupila na dívčí lyceum Vesna, kde v roce 1916 složila maturitní zkoušku.

Věra Jičínská se 15. listopadu 1930 v Paříži vdala za akademického malíře Prokopa Laichtera (1898–1975). Byla jeho druhou manželkou a měli společně jedinou dceru Danu Görnerovou-Laichterovou, která se narodila 4. května 1937.

Život

Svá výtvarná studia začala u profesora Františka Kysely na Uměleckoprůmyslové škole v Praze (1916–1922). Potom studovala v Mnichově (1922–1923) u profesora Fritze Helmutha Ehmckeho a v Paříži (1923–1931), kde byli jejími učiteli Othon Friesz, Fernard Léger a Andre Lhote. V době mezi světovými válkami vystavovala obrazy v Paříži, Budapešti a na mnoha místech v Československu. V roce 1952 se s ní při restaurátorských pracích zřítilo lešení a těžce se zranila. Následky úrazu postupně snižovaly její umělecké a pracovní možnosti. V Praze XII bydlela na adrese U Riegrových sadů 4.

První dochované obrazy svědčí o vlivu purismu a kubismu. Nejvíce její pařížskou tvorbu poznamenal André Lhote. Pod jeho vlivem se po roce 1925 postupně odpoutala od kubizujících tvarů a začala malovat v duchu neoklasicismu. Námětově v její tehdejší tvorbě převládaly především ženské akty. Kolem roku 1930 se na jejích obrazech zintenzívnila barevnost a uvolnily tvary, což bylo předzvěstí radikální proměny její tvorby, která nastala po roce 1931, kdy se vrátila do Čech. Některé obrazy z roku 1935 se pohybují na pomezí abstrakce.

Miloš Morávek

Miloš Morávek (*12. června 1932, Svobodné Dvory)

Miloš Morávek se narodil 12. června 1932 na statku ve Svobodných Dvorech do rodiny Jiřího Morávka (22. 6. 1898 – 13. 11. 1941) z Poděbrad a jeho ženy Marie Morávkové, rozené Křížové (25. 10. 1907 – ? ).

Pro svůj původ se nedostal na vysokou školu a po maturitě nastoupil do konstrukční kanceláře mostárny v ZVU.

V roce 1963 zpracoval kompletní projekt zastřešení východní a západní tribuny Všesportovního stadionu v Malšovicích.

https://www.pribehynasichsousedu.cz/media/ivotopis-ing-milos-moravek.pdf

https://www.pametnaroda.cz/cs/moravek-milos-20230110-0

Vojtěch Kulhánek

Živnost založil v roce 1856 Vojtěch Kulhánek, umělecký kovář a strojní zámečník.

Karel Mahrla

Karel Mahrla (17. května 1911 Dvůr Králové nad Labem – 27. září 1999 Hradec Králové) byl český architekt, sochař, malíř, fotograf a básník.

Narodil se 17. května 1911 ve Dvoře Králové nad Labem. Většinu života byl ale propojen s Hradcem Králové. Zde v letech 1928–1932 vystudoval vyšší stavební školu.

Karel Mahrla byl žákem Josefa Gočára při studiu architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Absolvoval v roce 1937 a poté pracoval několik let v jeho ateliéru. Už tam se zajímal o projekty pro Hradec Králové. Svou tvorbou navázal na dílo Josefa Gočára. Jeho malířská tvorba byla spíše tradiční, zaměřoval se na krajiny a zátiší. V pevné a vyvážené kompoziční výstavbě využívá tvarovou a barevnou redukci. Sochařské dílo je inspirováno minimalismem a většinou se jedná o plastiky umístěné do volného prostoru. Plastiky v areálu Fakultní nemocnice jsou propojeny s možností moderního člověka ovládnout přírodu v zájmu dobra pro lidstvo. Pro svou tvorbu se často inspiroval na svých studijních cestách, především v Itálii.

Jeho výtvarnou tvorbu doplňovalo psaní poezie. Obdivoval básnické metafory Jiřího Wolkera. Mimo jiné se přátelil s Františkem Hrubínem, Ivanem Divišem a Vítězslavem Nezvalem.

Byl členem oblastního sdružení Unie výtvarných umělců v Hradci Králové a pravidelně se účastnil Hradeckých výtvarných salónů, pořádaných právě tímto sdružením.

Dílo

• Paprsek procházející hmoty - Nachází se před Radiologickou klinikou Fakultní nemocnice Hradec Králové.
• Nervy (1983) - Nachází se před Neurochirurgickou klinikou Fakultní nemocnice Hradec Králové.
• Dívka s kruhy neboli Řecký oheň (1968)- Plastika ze 60. let 20. století je umístěna v areálu bývalého Všesportovního stadionu, dnes Malšovická aréna. Mahrla vytvořil typickou ukázku stylu „Brusel“, který byl právě v 60. letech v Československu velmi populární. Plastika je monumentálním dvacetimetrovým dílem, kde se snoubí figurativní tvorba a geometrická abstrakce.
• kovová dekorativní mříž, hala společenského domu Třineckých železáren v Třinci
• litografie: Hradecké věže, Hradec v zimě, Zieglerova ulička

„	Někdy už je umění anticipací zítřka. Už říká něco, k čemu ten dnešek ještě nedozrál. Úkolem umění je však nacházet cestičku k pravdě a k přírodě, která je geniálně vytvořená.	“
— ML. Karel Mahrla byl posledním žákem profesora Gočára. Hradecké noviny -- Roč. 10, č. 114 (20010517), s. 20. 2001. ISSN ISSN. [cit. 2024-03-21].

Karel Mahrla zemřel 27. září 1999 v Hradci Králové. Pohřeb se konal 1. října 1999 v chrámu sv. Ducha v Hradci Králové.

Jan Nepomuk Steinský

Jan Nepomuk Antonín Steinský (15. června 1848 Smiřice – 31. července 1922 Praha) byl zakadatel Komitétu pro udržování pomníků na bojišti Králové-hradeckém.

Život

Jan Nepomuk Steinský se narodil ve Smiřicích do rodiny hostinského Františka Steinského (15. srpna 1809 – ?) a jeho manželky Rozálie roz. Rottové (25. srpna 1811 – 30. ledna 1850). Steinský měl pět starších vlastních sourozenců. Jeho matka zemřela, když mu byli pouhé dva roky a otec se znovu oženil. Z druhého otcova manželství přibyli do rodiny další čtyři sourozenci.

Školní docházku Steinský absolvoval ve Smiřicích a v Jaroměři. Poté ještě před válkou v roce 1866 pravděpodobně studoval na obchodní škole ve Vídni. Steinský pod atmosférou prusko-rakouského soupeření ve střední Evropě vstoupil v březnu roku 1866 jako osmnáctiletý mladík do armády. Jako svobodník se účastnil dílčích střetů na konci června, především pak ale rozhodující bitvy u Hradce Králové 3. července 1866.

Prusko-rakouská válka v roce 1866 se stala Steinského osudovou událostí, zbytek života zasvětil péči o vojenské památky a stal se zakladatelem Komitétu pro udržování pomníků na bojišti Králové-hradeckém.

V roce 1888 se Steinský účastnil honu v lese Svíb, v místě nekrvavějšího boje bitvy u Hradce Králové.

citace narození: https://aron.vychodoceskearchivy.cz/apu/c6e3fb47-cc4b-400a-8cde-eb2d189728c6/dao/c6e3fb47-cc4b-400a-8cde-eb2d189728c6/file/db7d372e-07b9-496f-8211-08ea3509cb1b

František Ulrich

Ve volbách podpořili Ulricha především zástupci svobodných povolání, úředníci a liberální podnikatelé.

Znovuzvolení 1899, 1902, 1906, 1911, 1914

Kameny zmizelých

Chlumec nad Cidlinou

Obrázek	Nápis	Bydliště	Odhalení	Jméno, život
			2022
			2022
			2022
			2022
	ZDE ŽIL OTTO ŠVELB NAR. 1895 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1942 V TREBLINCE	Palackého čp. 79	5. září 2023	Otto Švelb
	ZDE ŽIL KAREL FIŠER NAR. 1901 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 2. 9. 1942 V MAJDANKU	Čelakovského čp. 43	5. září 2023	Karel Fišer
	ZDE ŽILA IRMA FIŠEROVÁ ROZ. STÁRKOVÁ NAR. 1904 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1942 V POLSKU	Čelakovského čp. 43	5. září 2023	Irma Fišerová
	ZDE ŽIL ZDENĚK FIŠER NAR. DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1942 V POLSKU	Čelakovského čp. 43	5. září 2023	Zdeněk Fišer
	ZDE ŽILA VILEMÍNA WEISSOVÁ ROZ. NAR. DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1942 V TREBLINCE	Klicperovo náměstí čp. 12	5. září 2023	Vilemína Weissová

Holice

Obrázek	Nápis	Bydliště	Odhalení	Jméno, život
	ZDE ŽIL RUDOLF SEINER NAR. 1886 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	Zborovská čp. 590 50°4′16″ s. š., 15°58′45″ v. d.	8. září 2023	Rudolf Seiner se narodil 28. 5. 1886 jako druhorozený syn z osmi dětí Bedřicha a Augusty Seinerových. Odstěhoval se do Blšan v Ústeckém kraji a měl obchod se střižním zbožím. V důsledku okupace pohraničí se s manželkou Olgou a dětmi Karlem a Helenou přestěhovali zpět do Holic.
	ZDE ŽILA OLGA SEINEROVÁ NAR. 1893 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI	Zborovská čp. 590 50°4′16″ s. š., 15°58′45″ v. d.	8. září 2023	Olga Seinerová se narodila 5. 3 1893.
	ZDE ŽIL KAREL SEINER NAR. 1922 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	Zborovská čp. 590 50°4′16″ s. š., 15°58′45″ v. d.	8. září 2023	Karel Seiner se narodil 4. 7. 1922 v Blšanech.
	ZDE ŽILA HELENA SEINEROVÁ NAR. 1924 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI	Zborovská čp. 590 50°4′16″ s. š., 15°58′45″ v. d.	8. září 2023	Helena Seinerová se narodila 9. 4. 1924 v Blšanech.
	ZDE ŽIL LUDVÍK WEINSTEIN NAR. 1877 DEPORTOVÁN 1943 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	nám. T. G. Masaryka 27 50°4′1″ s. š., 15°59′15″ v. d.	8. září 2023	Ludvík Weinstein se narodil 18. 8. 1877. V Holicích měl továrnu na krabice a papírové zboží. S první manželkou Ellou, rozenou Aronovou měl syna Zdeňka a dceru Lily. Ella v roce 1916 zemřela a Ludvík se oženil s vdovou Idou Popperovou, rozenou Blochovou. S druhou manželkou byli kvůli účasti syna Zdeňka v zahraničním odboji internováni ve Svatobořicích, kde Ida zemřela.
	ZDE ŽILA IDA WEINSTEINOVÁ NAR. 1880 DEPORTOVÁNA ZAVRAŽDĚNA	nám. T. G. Masaryka 27 50°4′1″ s. š., 15°59′15″ v. d.	8. září 2023	Ida Weinsteinová se narodila 4. 1. 1880 v Kynšperku nad Ohří. Zahynula 26. 10 1942 ve Svatobořicích u Kyjova.
	ZDE ŽILA FRANTIŠKA GLASEROVÁ NAR. 1884 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI	Palackého čp. 232 50°4′6″ s. š., 15°59′20″ v. d.	8. září 2023	Františka Glaserová se narodila 26. listopadu 1884. Její manžel Vítězslav Glaser zemřel v roce 1938. Syn Jan zahynul spolu s ní v Osvětimi, dcera Anna se dočkala osvobození v Bergen-Belsenu.
	ZDE ŽIL JAN GLASER NAR. 1910 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	Palackého čp. 232 50°4′6″ s. š., 15°59′20″ v. d.	8. září 2023	Jan Glaser se narodil 15. 7. 1910.
	ZDE ŽILA ANNA FIALOVÁ NAR. 1886 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI	Husova čp. 480 50°4′24″ s. š., 15°59′16″ v. d.	8. září 2023	Anna Fialová, vlastním jménem Olga rozená Friedová byla sestrou Oskara Frieda. Narodila se 19. 4. 1886. V roce 1909 se před sňatkem s Václavem Fialou nechala pokřtítn a přijala jméno Anna. Společně měli syna Františka a dceru Marii. Pod tlakem protižidovských opatření se Václav s Annou rozvedl, ta již pak nebyla chráněna smíšeným manželstvím.

Chrudim

Obrázek	Nápis	Bydliště	Odhalení	Jméno, život
	ZDE ŽILA OLGA HAMMERSCHLAGOVÁ NAR. 1873 DEPORTOVÁNA 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 15. 12. 1943	U Parku čp. 330 49°57′16″ s. š., 15°47′30″ v. d.	15. srpna 2018	Olga Hammerschlagová
	ZDE ŽIL VIKTOR SALUS NAR. 1892 DEPORTOVÁN 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 4. 6. 1944	U Parku čp. 330 49°57′16″ s. š., 15°47′30″ v. d.	15. srpna 2018	Viktor Salus byl majitelem obchodu s pražírnou kávy.
	ZDE ŽILA MARIE SALUSOVÁ NAR. 1895 DEPORTOVÁNA 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 1944	U Parku čp. 330 49°57′16″ s. š., 15°47′30″ v. d.	15. srpna 2018	Marie Salusová
	ZDE ŽIL EMIL SALUS NAR. 1920 DEPORTOVÁN 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 1944	U Parku čp. 330 49°57′16″ s. š., 15°47′30″ v. d.	15. srpna 2018	Emil Salus
	ZDE ŽIL EMIL SALUS NAR. 1921 DEPORTOVÁN 1942 DO OSVĚTIMI OSVOBOZEN V ORANIENBURGU	U Parku čp. 330 49°57′16″ s. š., 15°47′30″ v. d.	15. srpna 2018	Jan Salus
	ZDE ŽIL BEDŘICH BUCHFUHRER NAR. 1897 DEPORTOVÁN 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 21. 1. 1943	U Parku čp. 330 49°57′16″ s. š., 15°47′30″ v. d.	15. srpna 2018	Bedřich Buchfuhrer pracoval v rodinném obchodě a také u Salusů bydlel.
	ZDE ŽIL JIŘÍ AGULÁR NAR. 1875 DEPORTOVÁNAA 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 15. 12. 1943	Široká č. 118	15. srpna 2018	Adolf Agulár
	ZDE ŽILA ANTONIE AGULÁROVÁ NAR. 1883 DEPORTOVÁNA 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 23. 10. 1944	Široká č. 118	15. srpna 2018	Antonie Agulárová se narodila 24. srpna 1883v Litomyšli.
	ZDE ŽILA VĚRA AGULÁROVÁ NAR. 1911 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA OSVOBOZENA	Široká č. 118	15. srpna 2018	Věra Agulárová
	ZDE ŽIL JIŘÍ AGULÁR NAR. 1917 DEPORTOVÁN 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 23. 1. 1943	Široká č. 118	15. srpna 2018	Jiří Agulár
	ZDE ŽIL JUDR. EDVARD STRASS NAR. 1865 DEPORTOVÁN DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN	parčík u okružní křižovatky na Bídě	9. září 2019	Edvard Strass se narodil 7. 1. 1865. Vystudoval reálné gymnázium v Chrudimi a práva v Praze. Vlastní akvokátní kancelář si založil v roce 1897. Byl velmi aktivní ve veřejném životě, stal se členem, jednatelem a dokonce i předsedou několika spolků. Poskytoval pomoc židovským uprchlíkům z Haliče a Bukoviny během první světové války. S manželkou Martou měli tři děti, pouze dvě se dožily dospělosti, a to dcera Milada a syn Jiří. Dcera Milada si se provdala za pařížského právníka Jeana Camille-Carré a přežila válku ve Francii.
	ZDE ŽILA MARTA STRASSOVÁ NAR. 1881 DEPORTOVÁNA DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA	parčík u okružní křižovatky na Bídě	9. září 2019	Marta Strassová se narodila 9. září 1881 a byla manželkou Edvarda Strasse.
	ZDE ŽIL JIŘÍ STRASS NAR. 1912 DEPORTOVÁN DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN	parčík u okružní křižovatky na Bídě	9. září 2019	Jiří Strass se narodil 8. října 1912 a stejně jako jeho otec Edvard Strass vystudoval práva v Praze. Spolu se svým bratrancem Karlem byl pracovně nasazen na stavbu vlečky v Bílku u Chotěboře.
	ZDE ŽIL EMIL STRASS NAR. 1880 DEPORTOVÁN DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN	parčík u okružní křižovatky na Bídě	9. září 2019	Emil Strass se narodil 29. března 1880. zakoupil od svého bratra Lea obchod s galanterním zbožím.
	ZDE ŽILA EUGENIE STRASSOVÁ NAR. 1878 DEPORTOVÁNA DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA	parčík u okružní křižovatky na Bídě	9. září 2019	Eugenie Strassová se narodila 20. října 1878. Byla manželkou Emila Strasse. S manželem měli dvě děti, syna Karla a dceru Annu. Osud dcery Anny není znám, ale pravděpodobně také tahynula v koncentračním táboře jako celá její rodina.
	ZDE ŽIL KAREL STRASS NAR. 1907 DEPORTOVÁN DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN	parčík u okružní křižovatky na Bídě	9. září 2019	Karel Strass se stal právníkem, stejně jako jeho strýc Edvard a bratranec Jiří. Za svou praxí se odstěhoval do Teplic, ale po okupaci pohraničí se vrátil do rodné Chrudimi. Spolu se svým bratrancem Jiřím byl pracovně nasazen na stavbu vlečky v Bílku u Chotěboře.
	ZDE ŽILA IDA POCHOBRADSKÁ ROZ. SALUSOVÁ NAR. 1894 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI	Hniličkova čp. 372 49°57′6″ s. š., 15°48′13″ v. d.	9. září 2019	Ida Pochobradská se narodila 29. března 1984 Emilovi a Kláře Salusovým. Byla nejmladší sestrou Viktora Saluse, který také zahynul v Osvětimi. Provdala se za Ferdinanda Pochobradského, malíře a středoškolského učitele. Společně měli dvě děti, syna Petra, který zemřel tragicky jako chlepec, a dceru Alexandru. Smíšené manželství chránilo Idu až do roku 1940, kdy Ferdinand zemřel. Poté byla s rodinou bratra deportována do Terezina a následně do Osvětimi. Dcera Alexandra nacistické perzekuci jako potomek smíšeného manželství unikla, i tak po válce zůstala z rodiny sama.
	ZDE ŽIL JOSEF ORNSTEIN-ORSKÝ NAR. DEPORTOVÁN ZAVRAŽDĚN	V Tejnecku č. 535 49°57′2″ s. š., 15°48′22″ v. d.	9. září 2019	Josef Ornstein-Orský se s manželkou Karolínou a dětmi Romanem a Ilonou přestěhovali do nového domu v ulici V Tejnecku v roce 1937. Manželka Karolína nebyla židovského původu a v nátlaku protižidovských opatření se s ní Josef Ornstein formálně rozvedl. Převedl na ni veškeré majetky, dál spolu v tajnosti žili a rodina si změnila jméno na Orský. Ani tak nebyl Josef Ornstein transportu ušetřen, prošel několika koncentračními tábory a poslední zmínka o jeho osudu je z roku 1945 z Kauferingu, odkud absolvoval pochod smrti, při němž zřejmě zahynul.
	ZDE ŽIL KAREL HERRMANN NAR. DEPORTOVÁN ZAVRAŽDĚN	Široká čp. 129	9. září 2019	Karel Herrmann
	ZDE ŽILA ŠTEPÁNKA HERRMANNOVÁ NAR. DEPORTOVÁNA ZAVRAŽDĚNA	Široká čp. 129	9. září 2019	Štěpánka Herrmannová
	ZDE ŽILA HANA HERRMANNOVÁ NAR. DEPORTOVÁNA ZAVRAŽDĚNA	Široká čp. 129	9. září 2019	Hana Herrmannová
	ZDE ŽILA BOŽENA PICKOVÁ NAR. 1901 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	Gorkého čp. 505 49°57′12″ s. š., 15°46′53″ v. d.		Božena Picková
	ZDE ŽILA EMILIE PICKOVÁ ROZ. FREUNDOVÁ NAR. 1869 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 17. 3. 1943	Gorkého čp. 505 49°57′12″ s. š., 15°46′53″ v. d.		Emilie Picková
	ZDE ŽILA ADELHEID POLLAKOVÁ NAR. 1873 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 17. 2. 1943	Resselovo náměstí 49°57′5″ s. š., 15°47′42″ v. d.		Adelheid Pollaková
	ZDE ŽIL ING. ARNOŠT POLLAK NAR. 1890 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1944 DO OSVĚTIMI OSVOBOZEN GLEIWITZ	Resselovo náměstí 49°57′5″ s. š., 15°47′42″ v. d.		Ing. Arnošt Pollak
	ZDE ŽILA ADELHEID POLLAKOVÁ NAR. 1903 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA OSVOBOZENA	Resselovo náměstí 49°57′5″ s. š., 15°47′42″ v. d.		Marie Pollaková
	ZDE ŽIL VILÉM POLLAK NAR. 1927 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1944 DO OSVĚTIMI BUCHENWALDU ZAVRAŽDĚN V DUBNU 1945 NA POCHODU SMRTI U TACHOVA	Resselovo náměstí 49°57′5″ s. š., 15°47′42″ v. d.		Vilém Pollak
	ZDE ŽIL EDUARD WITZ NAR. 1876 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN	Havlíčkova čp. 91 (původní dům již nestojí)	14. července 2022	Eduard Witz Rodina Witzova ve svém domě provozovala likérku.
	ZDE ŽILA HELENA WIRZOVÁ ROZ. DEIMLOVÁ NAR. 1888 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA OSVOBOZENA	Havlíčkova čp. 91 (původní dům již nestojí)	14. července 2022	Helena Witzová
	ZDE ŽILA VALERIE WIRZOVÁ ROZ. KLEINOVÁ NAR. 1897 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA OSVOBOZENA	Havlíčkova čp. 91 (původní dům již nestojí)	14. července 2022	Valerie Witzová
	ZDE ŽILA BLAŽENA (BEÁTA) WIRZOVÁ NAR. 1922 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA OSVOBOZENA	Havlíčkova čp. 91 (původní dům již nestojí)	14. července 2022	Blažena (Beáta) Witzová
	ZDE ŽIL JIŘÍ WITZ NAR. 1925 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN	Havlíčkova čp. 91 (původní dům již nestojí)	14. července 2022	Jiří Witz
	ZDE ŽIL VLADIMÍR WITZ NAR. 1925 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN	Havlíčkova čp. 91 (původní dům již nestojí)	14. července 2022	Vladimír Witz
	ZDE ŽILA BERTA MANDELÍKOVÁ ROZ. WEISSENSTEINOVÁ NAR. 1879 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 28. 2. 1944	Masarykovo náměstí 60/9	14. července 2022	Berta Mandelíková
	ZDE ŽIL OTTO MANDELÍK NAR. 1904 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 11. 12. 1944 VE SCHWARZHEIDE	Masarykovo náměstí 60/9	14. července 2022	Otto Mandelík
	ZDE ŽILA ANNA MANDELÍKOVÁ ROZ. HAMÁČKOVÁOVÁ NAR. 1906 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI 1944 DO STUTTHOFU OSVOBOZENA	Masarykovo náměstí 60/9	14. července 2022	Anna Mandelíková
	ZDE ŽILA IDA NERMUŤOVÁ ROZ. BLUMENKRANZOVÁ NAR. 1881 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	Lupáčova 72	6. září 2023	Ida Nermuťová
	ZDE ŽILA HEDVIKA LEBENFELDOVÁ ROZ. STRASSEROVÁ NAR. 1876 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	Opletalova čp. 15 49°57′4″ s. š., 15°47′57″ v. d.	6. září 2023	Hedvika Rebenfeldová se narodila 15. 12. 1876. Její manžel Eduard měl obchod se suknem a zemřel v roce 1937. Do deportace se živila jako učitelka jazyků. Obě její děti nacistům unikly. Syn Oskar emigroval do Velké Británie a stal se členem RAF. Alice přečkala válku v Chrudimi, zřejmě kvůli smíšenému manželství.
	ZDE ŽIL JUDR. ROBERT MEISL NAR. 1900 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI	Rybičkova čp. 7 49°57′7″ s. š., 15°47′43″ v. d.	6. září 2023	JUDr. Robert Meisl
	ZDE ŽILA ELIŠKA WEISSOVÁ ROZ. FLASCHNEROVÁ NAR. 1865 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1. 1. 1943	Rybičkova čp. 7 49°57′7″ s. š., 15°47′43″ v. d.	6. září 2023	Eliška Weissová
		Široká čp. 87	6. září 2023

Polička

Obrázek	Nápis	Bydliště	Odhalení	Jméno, život
	ZDE ŽIL GUSTAV FUCHS NAR. 26. 6. 1867 DEPORTOVÁN 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 15. 4. 1943 V TEREZÍNĚ	Riegerova čp. 25 49°42′49″ s. š., 16°15′54″ v. d.	8. března 2022	Gustav Fuchs
	ZDE ŽIL ARNOŠT ŠLESINGER NAR. 21. 1. 1896 DEPORTOVÁN 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI	Riegerova čp. 25 49°42′49″ s. š., 16°15′54″ v. d.	8. března 2022	Arnošt Šlesinger
	ZDE ŽILA ELLA ŠLESINGEROVÁ NAR. 30. 7. 1892 DEPORTOVÁNA 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	Riegerova čp. 25 49°42′49″ s. š., 16°15′54″ v. d.	8. března 2022	Ella Šlesingerová
	ZDE ŽILA EDITA ŠLESINGEROVÁ NAR. 10. 7. 1924 DEPORTOVÁNA 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	Riegerova čp. 25 49°42′49″ s. š., 16°15′54″ v. d.	8. března 2022	Edita Šlesingerová
	ZDE ŽIL RUDOLF DEUTSCH NAR. 6. 5. 1890 ZATČEN V ČERVNU 1941 ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI	Riegerova čp. 25 49°42′49″ s. š., 16°15′54″ v. d.	8. března 2022	Rudolf Deutsch
	ZDE ŽILA OLGA DEUTSCHOVÁ NAR. 24. 11. 1891 DEPORTOVÁNA 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	Riegerova čp. 25 49°42′49″ s. š., 16°15′54″ v. d.	8. března 2022	Olga Deutschová
	ZDE ŽIL ARNOŠT DEUTSCH NAR. 24. 12. 1913 DEPORTOVÁN 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI	Riegerova čp. 25 49°42′49″ s. š., 16°15′54″ v. d.	8. března 2022	Arnošt Deutsch
	ZDE ŽIL JIŘÍ DEUTSCH NAR. 10. 11. 1917 DEPORTOVÁN 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI	Riegerova čp. 25 49°42′49″ s. š., 16°15′54″ v. d.	8. března 2022	Jiří Deutsch
	ZDE ŽIL ZDENĚK DEUTSCH NAR. 2. 11. 1922 DEPORTOVÁN 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI	Riegerova čp. 25 49°42′49″ s. š., 16°15′54″ v. d.	8. března 2022	Zdeněk Deutsch
	ZDE ŽILA ELEONORA SCHLESINGEROVÁ ROZ. KLEINOVÁ NAR. 2. 5. 1861 DEPORTOVÁNA 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 20. 12. 1942 V TEREZÍNĚ	Riegerova čp. 36 49°42′48″ s. š., 16°15′50″ v. d.	16. března 2023	Eleonora Schlesingerová byla manželkou Zikmunda Schlesingera, který v Poličce provozoval obchod s textilem.
	ZDE ŽIL OTA SCHLESINGER NAR. 25. 12. 1901 DEPORTOVÁN 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI	Riegerova čp. 36 49°42′48″ s. š., 16°15′50″ v. d.	16. března 2023	Ota Schlesinger
	ZDE ŽILA ZDEŇKA SCHLESINGEROVÁ ROZ. NAR. 30. 8. 1902 DEPORTOVÁNA 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	Riegerova čp. 36 49°42′48″ s. š., 16°15′50″ v. d.	16. března 2023	Zdeňka Schlesingerová
	ZDE ŽILA TRUDA SCHLESINGEROVÁ NAR. 1. 2. 1926 DEPORTOVÁNA 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	Riegerova čp. 36 49°42′48″ s. š., 16°15′50″ v. d.	16. března 2023	Truda Schlesingerová
	ZDE ŽIL JIŘÍ SCHLESINGER NAR. 17. 2. 1930 DEPORTOVÁN 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI	Riegerova čp. 36 49°42′48″ s. š., 16°15′50″ v. d.	16. března 2023	Jiří Schlesinger
	ZDE ŽIL LEO SCHNEIER NAR. 25. 1. 1908 DEPORTOVÁN 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI	Riegerova čp. 36 49°42′48″ s. š., 16°15′50″ v. d.	16. března 2023	Leo Schneier
	ZDE ŽIL HUGO KLEIN NAR. 24. 4. 1889 DEPORTOVÁN 9. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI	Riegerova čp. 41 49°42′47″ s. š., 16°15′48″ v. d.	7. března 2024	Hugo Klein se narodil 24. dubna 1889 v České Třebové. Po svém otci Jindřichu Kleinovi převzal živost s koženým zbožím. V roce 1921 se oženil s Valerií Schlasingerovou a měli společně čtyři děti: Ilonu, Ota, Lily a Věru.
	ZDE ŽILA VALERIE KLEINOVÁ ROZ. SCHLESINGEROVÁ NAR. 6. 2. 1890 DEPORTOVÁNA 9. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	Riegerova čp. 41 49°42′47″ s. š., 16°15′48″ v. d.	7. března 2024	Valerie Kleinová rozená Schlesingerová se narodila 6. února 1890 Zikmundovi a Eleonoře Schlesingerovým. Jejím bratrem byla Ota Schlesinger.
	ZDE ŽILA ILONA KLEINOVÁ NAR. 1. 2. 1923 DEPORTOVÁNA 9. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	Riegerova čp. 41 49°42′47″ s. š., 16°15′48″ v. d.	7. března 2024	Ilona Kleinová
	ZDE ŽIL OTA KLEIN NAR. 3. 11. 1924 DEPORTOVÁN 9. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI	Riegerova čp. 41 49°42′47″ s. š., 16°15′48″ v. d.	7. března 2024	Ota Klein
	ZDE ŽILA LILY KLEINOVÁ NAR. 19. 5. 1927 DEPORTOVÁNA 9. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	Riegerova čp. 41 49°42′47″ s. š., 16°15′48″ v. d.	7. března 2024	Lily Kleinová
	ZDE ŽILA VĚRA KLEINOVÁ NAR. 17. 5. 1931 DEPORTOVÁNA 9. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	Riegerova čp. 41 49°42′47″ s. š., 16°15′48″ v. d.	7. března 2024	Věra Kleinová
	ZDE ŽIL VILÉM KLEIN NAR. 22. 3. 1902 DEPORTOVÁN 9. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI	Riegerova čp. 41 49°42′47″ s. š., 16°15′48″ v. d.	7. března 2024	Vilém Klein byl mladším bratrem Hugo Kleina. Narodil se 22. března 1902 ve Stašově. Také se živil jako obchodník s kůžemi. Na konci 30. let 20. století musel opustit svůj dům v Hegerově ulici čp. 299 a přestěhovat se k rodině svého bratra.
	ZDE ŽIL BOHDAN MINICH NAR. 2. 2. 1874 DEPORTOVÁN 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI	Riegerova čp. 41 49°42′47″ s. š., 16°15′48″ v. d.	7. března 2024	Bohdan Minich se narodil 2. února 1874 v Hluboké. V Poličce žil od roku 1902. Byl úředníkem Hořické mechanické tkalcovny Feuerstein a spol., která měla pobočku v Poličce. Se svou druhou manželkou Františkou Krausovou se oženil v roce 1912 v Praze. Narodil se jim syn Arnošt, který se vyhnul transportu a stihnul emigrovat do Palestiny. Před deportací žili společně s rodinou Kleinovou na Riegerově ulici čp. 41.
	ZDE ŽILA FRANTIŠKA MINICHOVÁ ROZ. KRAUSOVÁ NAR. 24. 7. 1883 DEPORTOVÁNA 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	Riegerova čp. 41 49°42′47″ s. š., 16°15′48″ v. d.	7. března 2024	Františka Minichová rozená Krausová se narodila 24. července 1883 v Podole (okr Mělník).

Vysoké Mýto

Obrázek	Nápis	Bydliště	Odhalení	Jméno, život
	ZDE ŽIL JIŘÍ SVOBODA STUDENT GYMNÁZIA NAR. 31. 10. 1923 ZATČEN GESTAPEM POPRAVEN 15. 4. 1943 V BERLÍNĚ-PLÖTZENSEE	A. V. Šembery	6. září 2019	Jiří Svoboda
	ZDE ŽIL MILOSLAV SVOBODA STUDENT GYMNÁZIA NAR. 28. 8. 1923 ZATČEN GESTAPEM POPRAVEN 15. 4. 1943 V BERLÍNĚ-PLÖTZENSEE	Kpt. Poplera čp. 73 49°57′16″ s. š., 16°10′4″ v. d.	6. září 2019	Miloslav Svoboda
	ZDE ŽILA HANA FRISCHMANNOVÁ NAR. 1896 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	Litomyšlská čp. 55 49°56′59″ s. š., 16°9′35″ v. d.	1. září 2020	Hana Frischmannová se narodila 13. listopadu 1896 v Nových Hradech. Byla dcerou pekaře Moritze Pfeifera. V roce 1920 si vzala obchodníka Alfréda Frischmanna, s nímž měla dva syny Františka a Jiřího. V roce 1931 ovdověla, Alfréd zemřel na zánět slepého střeva. Dál ale ve Vysokém Mýtě provozovala vyšívačkou firmu a prodejnu textilního zboží. Firmu stihla před zabavením prodat, transportu do koncentračního tábora se ale nevyhnula.
	ZDE ŽIL FRANTIŠEK FRISCHMANN NAR. 1921 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 13. 2. 1943 V OSVĚTIMI	Litomyšlská čp. 55 49°56′59″ s. š., 16°9′35″ v. d.	1. září 2020	František Frischmann se narodil 18. září 1921 do rodiny Alfréda a Hany Frischmannových. Byl talentovaným sportovcem a skautem. V roce 1940 odmaturoval na gymnáziu ve Vysoké Mýtě. Emigrovat již nestihl a dobrovolně nastoupil do transportu do Osvětimi, protože nechtěl opustit matku. František Frischmann byl po válce oceněn zlatým stupněm Junáckého kříže za statečnost.
	ZDE ŽIL JIŘÍ FRISCHMANN NAR. 1922 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI DO SACHSENHAUSENU OSVOBOZEN	Litomyšlská čp. 55 49°56′59″ s. š., 16°9′35″ v. d.	1. září 2020	Jiří Frischmann se narodil 24. listopadu 1922 do rodiny Alfréda a Hany Frischmannových. Stejně jako bratr František byl skautem. Před válkou nestihl odmaturovat a spolu s bratrem pracovali na stavbě vodovodu. V Terezíně i v Osvětimi se uplatnil jako ošetřovatel a vychovatel malých dětí. Osvobození se dočkal v Sachsenhausenu, odkud poslal přihlášku na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Po válce přijal jméno Franěk, odmaturoval a vystudoval češtinu a ruštinu a nadále působil na filozofické fakultě v Praze. Po okupaci vojsky Varšavské smlouvy byl nucen z fakulty odejít na pracoval na dráze. Po revoluci byl rehabilitován a jmneován profesorem. Zemřel 30. prosince 2007.
	ZDE ŽIL OTTO SCHWARZ NAR. 1912 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA, SCHWARZHEIDE OSVOBOZEN V TEREZÍNĚ	Vladislavova čp. 86 49°57′13″ s. š., 16°9′47″ v. d.	12. září 2021	Otto Schwarz se narodil v roce 1912 v Luži. Jeho rodina tam vlastnila továrnu na ruční vyšívání. Po návratu z koncentračního tábora chtěl tuto firmu obnovit. Doba tomu ale nepřála a s manželkou a synem Janem odešli od Izraele.
	ZDE ŽILA EVA SCHWARZOVÁ ROZ. PICKOVÁ NAR. 1918 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA 1944 DO OSVĚTIMI, NEUENHAMME, BERGEN-BELSENU OSVOBOZENA	Vladislavova čp. 86 49°57′13″ s. š., 16°9′47″ v. d.	12. září 2021	Eva Schwarzová rozená Picková se narodila v roce 1918 ve Vysokém Mýtě. Byla dcerou Karla a Olgy Pickových. Její otec se války nedožil a matka a bratr zemřeli v koncetračních táborech.
	ZDE ŽILA OLGA PICKOVÁ ROZ. BREITENFELDOVÁ NAR. 1887 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA	Vladislavova čp. 86 49°57′13″ s. š., 16°9′47″ v. d.	12. září 2021	Olga Picková rozená Breitenfeldová se narodila 18. srpna 1887. Provdala se za Arnošta Picka. Jeho rodiny vlastnila ve Vysokém Mýtě továrnu a obchod s likéry a lihovinami. Společně měli tři děti, syny Pavla a Karla a dceru Evu. Pavel zemřel pravděpodobně jako dítě, Karel zemřel v koncentračním táboře a Eva provdaná Schwarzová druhou světovou válku přežila.
	ZDE ŽIL KAREL PICK NAR. 1916 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN	Vladislavova čp. 86 49°57′13″ s. š., 16°9′47″ v. d.	12. září 2021	Karel Pick se narodil 30. června 1916 do rodiny Arnošta a Olgy Pickových. V roce 1935 odmaturoval na gymnáziu ve Vysokém Mýtě. Několik měsíců pobýval v přeškolovacím táboře v Lípě u Havlíčkova Brodu, stejně jako Bedřich Koblitz. Zde se měli mladíci židovského původu učit práci v zemědělství pod záminkou budoucího vystěhování do Palestiny, ke kterému ale nedošlo.
	ZDE ŽILA IDA PICKOVÁ ROZ. WEISSOVÁ NAR. 1890 DEPORTOVÁNA 1942 DO SVATOBOŘIC, TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 8. 3. 1944	Vladislavova čp. 86 49°57′13″ s. š., 16°9′47″ v. d.	12. září 2021	Ida Picková rozená Weissová se narodila 5. ledna 1890. Provdala se za Bohumila Picka s nímž měla dvě děti, syna Ottu a dceru Hanu. Syn stihl emigrovat od Velké Británie, kde v řadách RAF pracoval jako tlumočník. Kvůli jeho emigraci a působení v zahraničních odboji byly jeho matka i sestra internovány v táboře ve Svatobořicích. Propuštěny byly obě s podlomeným zdravím, tak aby prakticky ihned nastoupily do transportu do Terezína.
	ZDE ŽILA HANA PICKOVÁ NAR. 1918 DEPORTOVÁNA 1942 DO SVATOBOŘIC, TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 8. 3. 1944	Vladislavova čp. 86 49°57′13″ s. š., 16°9′47″ v. d.	12. září 2021	Hana Picková se narodila 20. března 1918 do rodiny Bohumila a Idy Pickových. Před transportem do Terezína byla ještě po dobu několika měsíců držena v internačním táboře ve Svatovořicích v rámci tzv. AKCE E pro rodinné příslušníky emigrantů.
	ZDE ŽILA BERTA ADLEROVÁ ROZ. ADLEROVÁ NAR. 1884 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA	nám. Přemysla Otakara II. čp. 185 49°57′10″ s. š., 16°9′38″ v. d.	23. září 2022	Berta Adlerová rozená Adlerová se narodila 26. ledna 1884 v Pardubicích. V roce 1904 se provdala za Hugo Adlera. Společně měli čtyři děti: Zdeňka, Jiřího, Hanu a Karla. Rodina vlastnila obchod s textilním zbožím. Dcera Hana se provdala za inženýra Rudolfa Gottlieba z Pardubic, odkud byla také deportována do koncentračního tábora. Válku nepřežila, od roku 2021 má káme zmizelých v Pardubicích.
	ZDE ŽIL ZDENĚK ADLER NAR. 1909 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN	nám. Přemysla Otakara II. čp. 185 49°57′10″ s. š., 16°9′38″ v. d.	23. září 2022	Zdeněk Adler se narodil 24. dubna 1909 do rodiny Huga a Berty Adlerových. Vystudoval tkalcovskou školu a po smrti otce převzal obchod.
	ZDE ŽIL JIŘÍ ADLER NAR. 1910 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN	nám. Přemysla Otakara II. čp. 185 49°57′10″ s. š., 16°9′38″ v. d.	23. září 2022	Jiří Adler se narodil 31. srpna 1910 do rodiny Huga a Berty Adlerových. Přestože byl Jiří od narození hluchoněmý, v Praze se vyuřil krejčím.
	ZDE ŽIL KAREL ADLER NAR. 1917 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN	nám. Přemysla Otakara II. čp. 185 49°57′10″ s. š., 16°9′38″ v. d.	23. září 2022	Karel Adler se narodil 20. května 1917 do rodiny Huga a Berty Adlerových. Vystudoval obchodní akademii v Liberci.
	ZDE ŽILA HERMÍNA VOHRYZKOVÁ ROZ. WEINEROVÁ NAR. 1877 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA OSVOBOZENA	Litomyšlská čp. 57 49°56′57″ s. š., 16°9′35″ v. d.	23. září 2022	Hermína Vohryzková rozená Weinerová se narodila v roce 1877 v Přelouči. V roce 1899 se provdala za Maxe Vohryzka. Společně přivedli na svět dvě děti, snad Otu a dceru Annu. Provozovali obchod se železem ve Vysokém Mýtě. Max Vohryzek zemřel ještě před nástupem do transportu v roce 1941. Dcera Anna se transportu vyhnula kvůli smíšenému manželství s filmovým kritikem Karlem Smržem. Hermína se dožila konce války v Terezíně, kde byla osvobozena, zbytek života bydlela u své dcery Anny v Praze. Zemřela v roce 1973 a dožila se tedy úctyhodného věku 96 let. Její vnučkou byla česká psycholožka Hana Junová.
	ZDE ŽIL OTA VOHRYZEK NAR. 1901 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1944 DO OSVĚTIMI BUCHENWALDU OSVOBOZEN	Litomyšlská čp. 57 49°56′57″ s. š., 16°9′35″ v. d.	23. září 2022	Ota Vohryzek se narodil v roce 1901 do rodiny Maxe a Hermíny Vohryzkových. Vystudoval ČVUT v Praze. Pracoval pro plzeňskou Škodovku a věnoval se i vlastním vynálezům. Ota Vohryzek přežil Terezín, Osvětim, Buchenwald a pochod smrti, na kterém byl osvobozen. Po válce se přestěhoval k sestře Anně do Prahy. Po smrti matky a sestry se ke konci života vrátil do Vysokého Mýta, kde si přál být pohřben.
	ZDE ŽILA REGINA MÄNDLOVÁ ROZ. BERGEROVÁ NAR. 1866 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA 1943 OD OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA	náměstí Přemysla Otakara II. čp. 187	7. září 2023	Regina Mändlová se narodila 3. ledna 1866 ve Vysokém Mýtě do rodiny Tobiáše a Terezie Bergerových. Měla celkem deset sourozenců, dva starší a sedm mladších. Provdala se za Ludvíka Mändla, se kterým měla tři děti. Bohužel jen jediná dcera se dožila dospělosti, ale tragicky zemřela po nákaze v manželově lékařské ordinaci. Regina Mändlová převzala po rodičích obchod s textíliemi
	ZDE ŽIL JUDR. FRANTIŠEK BERGER NAR. 1882 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN	náměstí Přemysla Otakara II. čp. 98	7. září 2023	František Berger se narodil 27. června 1882 v Litomyšli. Byl synem sestry Reginy Mändlové Barbary. Vystudoval práva na Karlově univerzitě v Praze a poté se přestěhoval do Vysokého Mýta, kde provozoval advokátskou praxi.
	ZDE ŽIL KAREL KOBLITZ NAR. 1885 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN	Pražská čp. 86 49°57′17″ s. š., 16°9′25″ v. d.	7. září 2023	Karel Koblitz se narodil 23. srpna 1885.
	ZDE ŽILA VILEMÍNA KOBLITZOVÁ ROZ. WEISSOVÁ NAR. 1887 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA	Pražská čp. 86 49°57′17″ s. š., 16°9′25″ v. d.	7. září 2023	Vilemína Koblitzová rozená Weissová se narodila v roce 1887.
	ZDE ŽIL JUDR. BEDŘICH KOBLITZ NAR. 1911 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN	Pražská čp. 86 49°57′17″ s. š., 16°9′25″ v. d.	7. září 2023	Bedřich Koblitz se narodil 24. května 1911 ve Vysdokém Mýtě. V roce 1936 absolvoval práva na Karlově univerzitě v Praze. Několik měsíců pobýval na přeškolovacím táboře v Lípě u Havlíčkova Brodu mj. ve společnosti Karla Picka. Zde se měli mladíci židovského původu učit práci v zemědělství pod záminkou budoucího vystěhování do Palestiny, ke kterému ale nedošlo.
	ZDE ŽIL JAN KOBLITZ NAR. 1916 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN	Pražská čp. 86 49°57′17″ s. š., 16°9′25″ v. d.	7. září 2023	Jan (Hanuš) Koblitz se narodil 6. července 1916. Ve Vysokém Mýtě studoval gymnázium a obchodní školu. Byl jazykově nadaný a pravděpodobně pracoval ve firmě svých rodičů.

Borová

Obrázek	Nápis	Bydliště	Odhalení	Jméno, život
	ZDE ŽIL GUSTAV PAM NAR. 3. 6. 1876 DEPORTOVÁN 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 15. 12. 1943 V OSVĚTIMI	Borová čp. 196 49°44′42″ s. š., 16°9′30″ v. d.	7. září 2018	Gustav Pam se narodil 3. června 1876 v Lačnově. V roce 1903 se oženil s Olgou Freundovou. Měli společně čtyři děti, dceru Martu a snyny Ludvíka, Josefa a Richarda.
	ZDE ŽILA OLGA PAMOVÁ ROZ. FREUNDOVÁ NAR. 14. 1. 1880 DEPORTOVÁNA 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 16. 1. 1943 V TEREZÍNĚ	Borová čp. 196 49°44′42″ s. š., 16°9′30″ v. d.	7. září 2018	Olga Pamová
	ZDE ŽIL LUDVÍK PAM NAR. 22. 6. 1906 DEPORTOVÁN 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 5. 3. 1943 V OSVĚTIMI	Borová čp. 196 49°44′42″ s. š., 16°9′30″ v. d.	7. září 2018	Ludvík Pam
	ZDE ŽILA KAMILA PAMOVÁ ROZ. KOHNOVÁ NAR. 12. 8. 1910 DEPORTOVÁNA 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 23. 1. 1943 V OSVĚTIMI	Borová čp. 196 49°44′42″ s. š., 16°9′30″ v. d.	7. září 2018	Kamila Pamová se narodila 12. srpna 1910 v Sobědruzích (dnešní část Teplic). V roce 1941 se vdala za Ludvíka Pama a společně žili v Borové.
	ZDE ŽIL JOSEF PAM NAR. 21. 2. 1910 DEPORTOVÁN DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 6. 3. 1942 V OSVĚTIMI	Borová čp. 196 49°44′42″ s. š., 16°9′30″ v. d.	7. září 2018	Josef Pam
	ZDE ŽILA MARTA VIELGUTOVÁ ROZ. PAMOVÁ NAR. 2. 5. 1904 DEPORTOVÁNA 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 23. 1. 1943 V OSVĚTIMI	Borová čp. 196 49°44′42″ s. š., 16°9′30″ v. d.	7. září 2018	Marta Vielgutová
	ZDE ŽIL RICHARD PAM NAR. 23. 7. 1915 DEPORTOVÁN 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 14. 2. 1943 V OSVĚTIMI	Borová čp. 196 49°44′42″ s. š., 16°9′30″ v. d.	7. září 2018	Richard Pam

Seznam Kamenů zmizelých v Česku

Hlavní město Praha

místo	kraj	datum první instalace	počet kamenů	datum poslední instalace	galerie	seznam
Praha	Hlavní město Praha	20081008a8. října 2008	více než 466	do roku 2021	Kategorie „Stolpersteine in Prague“ na Wikimedia Commons	Seznamy kamenů zmizelých v Praze

Středočeský kraj

místo	kraj	datum první instalace	počet kamenů	datum poslední instalace	galerie	seznam
Benešov	Středočeský kraj	20150507a7. května 2015	10	20150507a7. května 2015	Kategorie „Gedenksteine in Benešov“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých ve Středočeském kraji
Čáslav	Středočeský kraj	6. září 2020	30	25. října 2023	Kategorie „Gedenksteine in Benešov“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých ve Středočeském kraji
Kladno	Středočeský kraj	20211109a9. listopadu 2021	10	22. února 2024	Kategorie „Gedenksteine in Benešov“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých ve Středočeském kraji
Kolín	Středočeský kraj	20081010a10. října 2008	30	17. září 2021	Kategorie „Stolpersteine in Kolín“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých ve Středočeském kraji
Kutná Hora	Středočeský kraj	20160802a2. srpna 2016	47	20180815a15. srpna 2018	Kategorie „Stolpersteine in Kutná Hora“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých ve Středočeském kraji
Lidice	Středočeský kraj	2022	1	2022	Kategorie „Stolpersteine in Kutná Hora“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých ve Středočeském kraji
Mělník	Středočeský kraj	14. července 2022	13	14. července 2022	Kategorie „Stolpersteine in Kutná Hora“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých ve Středočeském kraji
Milovice	Středočeský kraj	20140913a13. září 2014	5	20140913a13. září 2014	Kategorie „Stolpersteine in Milovice“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých ve Středočeském kraji
Mladá Boleslav	Středočeský kraj	20140913a13. září 2014	9	20140913a13. září 2014	Kategorie „Stolpersteine in Mladá Boleslav“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých ve Středočeském kraji
Mnichovice u Říčan	Středočeský kraj	2021	12	2022		Seznam kamenů zmizelých ve Středočeském kraji
Neratovice	Středočeský kraj	2010	17	2010	Kategorie „Stolpersteine in Neratovice“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých ve Středočeském kraji
Nymburk	Středočeský kraj	20211001a1. října 2021	11		Kategorie „Stolpersteine in Neratovice“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých ve Středočeském kraji
Pečky	Středočeský kraj	9. července 2021	16	2022	Kategorie „Stolpersteine in Neratovice“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých ve Středočeském kraji
Poděbrady	Středočeský kraj	11. října 2022	5	11. října 2022	Kategorie „Stolpersteine in Neratovice“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých ve Středočeském kraji
Ratenice	Středočeský kraj	20121029a29. října 2012	3	20121029a29. října 2012	Kategorie „Stolpersteine in Ratenice“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých ve Středočeském kraji
Říčany	Středočeský kraj	20170919a19. září 2017	15	20190531a31. května 2019	Kategorie „Gedenksteine in Říčany“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých ve Středočeském kraji
Roztoky	Středočeský kraj	20180816a16. srpna 2018	17	20180816a16. srpna 2018	Kategorie „Stolpersteine in Central Bohemian Region“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých ve Středočeském kraji
Sázava	Středočeský kraj	20170920a20. září 2017	3	20170920a20. září 2017	Kategorie „Stolpersteine in Sazava“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých ve Středočeském kraji
Štěchovice	Středočeský kraj		4		Kategorie „Stolpersteine in Sazava“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých ve Středočeském kraji
Úvaly	Středočeský kraj	20180816a16. srpna 2018	1	20180816a16. srpna 2018	Kategorie „Gedenksteine in Úvaly“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých ve Středočeském kraji

Královéhradecký kraj

místo	kraj	datum první instalace	počet kamenů	datum poslední instalace	galerie	seznam
Bohdašín	Královéhradecký kraj	7. července 2019	2	7. července 2019	Kategorie „Stolpersteine in Kostelec nad Orlici“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Královéhradeckém kraji|-
Dobruška	Královéhradecký kraj	2021	16	18. května 2023	Kategorie „Stolpersteine in Kostelec nad Orlici“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Královéhradeckém kraji
Doubravice	Královéhradecký kraj	8. října 2019	1	8. října 2019	Kategorie „Stolpersteine in Kostelec nad Orlici“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Královéhradeckém kraji
Chlumec nad Cidlinou	Královéhradecký kraj				Kategorie „Stolpersteine in Kostelec nad Orlici“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Královéhradeckém kraji
Kostelec nad Orlicí	Královéhradecký kraj	20121029a29. října 2012	1	20121029a29. října 2012	Kategorie „Stolpersteine in Kostelec nad Orlici“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Královéhradeckém kraji
Kostelecké Končiny	Královéhradecký kraj	7. července 2019	6		Kategorie „Stolpersteine in Kostelec nad Orlici“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Královéhradeckém kraji
Náchod	Královéhradecký kraj	20160802a2. srpna 2016	5	20160802a2. srpna 2016	Kategorie „Stolpersteine in Náchod“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Královéhradeckém kraji
Rychnov nad Kněžnou	Královéhradecký kraj				Kategorie „Stolpersteine in Kostelec nad Orlici“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Královéhradeckém kraji
Trutnov	Královéhradecký kraj	15. listopadu 2021	12	12. listopadu 2023	Kategorie „Stolpersteine in Kostelec nad Orlici“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Královéhradeckém kraji

Pardubický kraj

místo	kraj	datum první instalace	počet kamenů	datum poslední instalace	galerie	seznam
Borová	Pardubický kraj	7. října 2018	7	7. října 2018	Kategorie „Stolpersteine in Luže“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Pardubickém kraji
Holice	Pardubický kraj	16. července 2021	22	8. září 2023	Kategorie „Stolpersteine in Luže“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Pardubickém kraji
Chrudim	Pardubický kraj	20. září 2017	45	6. září 2023	Kategorie „Stolpersteine in Luže“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Pardubickém kraji
Luže	Pardubický kraj	20200831a31. srpna 2020	40		Kategorie „Stolpersteine in Luže“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Pardubickém kraji
Pardubice	Pardubický kraj	20200901a1. září 2020	40	20230905a5. září 2023	Kategorie „Stolpersteine in Pardubice“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Pardubickém kraji
Polička	Pardubický kraj	8. března 2022	24	7. března 2024	Kategorie „Stolpersteine in Pardubice“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Pardubickém kraji
Slatiňany	Pardubický kraj	20180815a15. srpna 2018	6	20180815a15. srpna 2018	Kategorie „Stolpersteine in Slatiňany“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Pardubickém kraji
Svitavy	Pardubický kraj	20130423a23. dubna 2013	8	20171102a2. listopadu 2017	Kategorie „Stolpersteine in Svitavy“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Pardubickém kraji
Vysoké Mýto	Pardubický kraj	6. září 2019	23	7. září 2023	Kategorie „Stolpersteine in Svitavy“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Pardubickém kraji

Liberecký kraj

místo	kraj	datum první instalace	počet kamenů	datum poslední instalace	galerie	seznam
Česká Lípa	Liberecký kraj	4. května 2018	14	2021	Kategorie „Stolpersteine in Česká Lípa“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Libereckém kraji
Hejnice	Liberecký kraj	20191105a5. listopadu 2019	4	20191105a5. listopadu 2019	Kategorie „Stolpersteine in Hejnice-Haindorf“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Libereckém kraji
Liberec	Liberecký kraj	20160817a17. srpna 2016	71	2023	Kategorie „Stolpersteine in Liberec“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Libereckém kraji
Turnov	Liberecký kraj	20210901azáří 2021	32	20221001aříjna 2022	Kategorie „Stolpersteine in Liberec“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Libereckém kraji

Ústecký kraj

místo	kraj	datum první instalace	počet kamenů	datum poslední instalace	galerie	seznam
Děčín	Ústecký kraj	12. září 2014	1	12. září 2014	Kategorie „Stolpersteine in Děčín“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Ústeckém kraji
Chomutov	Ústecký kraj	2021	7	2021	Kategorie „Stolpersteine in Děčín“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Ústeckém kraji
Kadaň	Ústecký kraj	30. září 2021	17	20. listopadu 2023	Kategorie „Stolpersteine in Děčín“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Ústeckém kraji
Peruc	Ústecký kraj	20150607a7. června 2015	3	20150607a7. června 2015	Kategorie „Stolpersteine in Peruc“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Ústeckém kraji
Roudnice nad Labem	Ústecký kraj	srpen 2016	2	srpen 2016	Kategorie „Stolpersteine in Roudnice nad Labem“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Ústeckém kraji
Teplice	Ústecký kraj	20110617a17. června 2011	min. 9	20130717a17. července 2013	Kategorie „Stolpersteine in Teplice“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Ústeckém kraji
Žatec	Ústecký kraj	20140912a12. září 2014	3	20140912a12. září 2014	Kategorie „Stolpersteine in Žatec“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Ústeckém kraji

Karlovarský kraj

místo	kraj	datum první instalace	počet kamenů	datum poslední instalace	galerie	seznam
Chodov	Karlovarský kraj	20150802a2. srpna 2015	12	20170917a17. září 2017	Kategorie „Stolpersteine in Chodov (Sokolov District)“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Karlovarském kraji
Karlovy Vary	Karlovarský kraj	20160801a1. srpna 2016	12	duben 2023	Kategorie „Stolpersteine in Karlovy Vary Region“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Karlovarském kraji
Ostrov	Karlovarský kraj	září 2020			Kategorie „Stolpersteine in Karlovy Vary Region“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Karlovarském kraji
Sokolov	Karlovarský kraj	10. listopadu 2020	23	9. listopadu 2023	Kategorie „Stolpersteine in Karlovy Vary Region“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Karlovarském kraji

Plzeňský kraj

místo	kraj	datum první instalace	počet kamenů	datum poslední instalace	galerie	seznam
Horažďovice	Plzeňský kraj	20140914a14. září 2014	24	20150803a3. srpna 2015	Kategorie „Stolpersteine in Horažďovice“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Plzeňském kraji
Plzeň	Plzeňský kraj	20121028a28. října 2012	136	říjen 2023	Kategorie „Stolpersteine in Pilsen“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Plzeňském kraji
Spálené Poříčí	Plzeňský kraj	20230712a12. července 2023	7	20230712a12. července 2023	Kategorie „Stolpersteine in Spálené Poříčí“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Plzeňském kraji
Sušice	Plzeňský kraj	20150802a2. srpna 2015	7	20150802a2. srpna 2015	Kategorie „Stolpersteine in Sušice“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Plzeňském kraji

Jihočeský kraj

místo	kraj	datum první instalace	počet kamenů	datum poslední instalace	galerie	seznam
České Budějovice	Jihočeský kraj	20140914a14. září 2014	12	20190904a4. září 2019	Kategorie „Stolpersteine in České Budějovice“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Jihočeském kraji
Dačice	Jihočeský kraj	17. září 2021	4	17. září 2021	Kategorie „Stolpersteine in České Budějovice“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Jihočeském kraji
Chlum u Třeboně	Jihočeský kraj	20130717a17. července 2013	2	20130717a17. července 2013	Kategorie „Stolpersteine in Chlum u Třeboně“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Jihočeském kraji
Milevsko	Jihočeský kraj	20231102a2. listopadu 2023	20	20231102a2. listopadu 2023	Kategorie „Stolpersteine in Milevsko“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Jihočeském kraji
Třeboň	Jihočeský kraj	20100606a6. června 2010	3	20100606a6. června 2010	Kategorie „Stolpersteine in Třeboň“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Jihočeském kraji

Kraj Vysočina

místo	kraj	datum první instalace	počet kamenů	datum poslední instalace	galerie	seznam
Havlíčkův Brod	Kraj Vysočina	20140915a15. září 2014	2	20140915a15. září 2014	Kategorie „Stolpersteine in Havlíčkův brod“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Kraji Vysočina
Humpolec	Kraj Vysočina	20220609a9. června 2022	4	20220609a9. června 2022	Kategorie „Stolpersteine in Humpolec“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Kraji Vysočina
Chotěboř	Kraj Vysočina	20160803a3. srpna 2016	3	20160803a3. srpna 2016	Kategorie „Stolpersteine in Chotěboř“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Kraji Vysočina
Jihlava	Kraj Vysočina	20180814a14. srpna 2018	3	20180814a14. srpna 2018	Kategorie „Stolpersteine in Jihlava“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Kraji Vysočina
Pacov	Kraj Vysočina	20140914a14. září 2014	4	20140914a14. září 2014	Kategorie „Stolpersteine in Pacov“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Kraji Vysočina
Pohled	Kraj Vysočina	20180814a14. srpna 2018	4	20180814a14. srpna 2018	Kategorie „Stolpersteine in Pohled“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Kraji Vysočina
Senožaty	Kraj Vysočina	20150803a3. srpna 2015	4	20150803a3. srpna 2015	Kategorie „Stolpersteine in Senožaty“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Kraji Vysočina
Třebíč	Kraj Vysočina	20130718a18. července 2013	32	20220522a22. května 2022	Kategorie „Stolpersteine in Třebíč“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Kraji Vysočina
Velká Bíteš	Kraj Vysočina	8. května 2023	4	8. května 2023	Kategorie „Stolpersteine in Třebíč“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Kraji Vysočina
Velké Meziříčí	Kraj Vysočina	18. května 2022	13	18. května 2022	Kategorie „Stolpersteine in Třebíč“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Kraji Vysočina

Jihomoravský kraj

místo	kraj	datum první instalace	počet kamenů	datum poslední instalace	galerie	seznam
Boskovice	Jihomoravský kraj	září 2018	80	2023	Kategorie „Stolpersteine in Brno“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Jihomoravském kraji
Brno	Jihomoravský kraj	9. června 2010	258	2022	Kategorie „Stolpersteine in Brno“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Jihomoravském kraji
Břeclav	Jihomoravský kraj	16. června 2015	3	16. června 2015	Kategorie „Stolpersteine in Brno“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Jihomoravském kraji
Bučovice	Jihomoravský kraj	listopad 2015	6		Kategorie „Stolpersteine in Brno“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Jihomoravském kraji
Heroltice	Jihomoravský kraj	21. května 2016	6	21. května 2016	Kategorie „Stolpersteine in Brno“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Jihomoravském kraji
Kyjov	Jihomoravský kraj				Kategorie „Stolpersteine in Brno“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Jihomoravském kraji
Lomnice	Jihomoravský kraj	20110706a6. července 2011	9	20130914a14. září 2013	Kategorie „Stolpersteine in Lomnice u Tišnova“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Jihomoravském kraji
Mikulov	Jihomoravský kraj	20121030a30. října 2012	3	20121030a30. října 2012	Kategorie „Stolpersteine in Mikulov“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Jihomoravském kraji
Miroslav	Jihomoravský kraj	20240309a9. března 2024	3	20240309a9. března 2024	Kategorie „Stolpersteine in Brno“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Jihomoravském kraji
Nedvědice	Jihomoravský kraj	10. října 2013	1	10. října 2013	Kategorie „Stolpersteine in Brno“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Jihomoravském kraji
Slavkov u Brna	Jihomoravský kraj	20140915a15. září 2014	1	20140915a15. září 2014	Kategorie „Stolperstein in Slavkov u Brna“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Jihomoravském kraji
Šlapanice	Jihomoravský kraj				Kategorie „Stolperstein in Slavkov u Brna“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Jihomoravském kraji
Těšany	Jihomoravský kraj	15. října 2015	3	15. října 2015	Kategorie „Stolpersteine in Brno“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Jihomoravském kraji
Tišnov	Jihomoravský kraj	20140915a15. září 2014	15	5. prosince 2019	Kategorie „Stolpersteine in Tišnov“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Jihomoravském kraji
Vracov	Jihomoravský kraj	20190925a25. září 2019	5	20190925a25. září 2019	Kategorie „Stolpersteine ​​in Vracov“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Jihomoravském kraji
Znojmo	Jihomoravský kraj	20160804a4. srpna 2016	2×2	20160804a4. srpna 2016	Kategorie „Stolpersteine in Znojmo“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Jihomoravském kraji

Zlínský kraj

místo	kraj	datum první instalace	počet kamenů	datum poslední instalace	galerie	seznam
Boršice	Zlínský kraj	20130718a18. července 2013	3	20130718a18. července 2013	Kategorie „Stolpersteine in Boršice“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých ve Zlínském kraji
Kroměříž	Zlínský kraj	20140916a16. září 2014	15	20201201a1. prosince 2020	Kategorie „Stolpersteine in Kroměříž“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých ve Zlínském kraji
Valašské Meziříčí	Zlínský kraj	20210810a10. srpna 2021	16	20210810a10. srpna 2021	Kategorie „Stolpersteine in Boršice“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých ve Zlínském kraji

Olomoucký kraj

místo	kraj	datum první instalace	počet kamenů	datum poslední instalace	galerie	seznam
Hranice	Olomoucký kraj	20150805a5. srpna 2015	3	20150805a5. srpna 2015	Kategorie „Stolpersteine in Hranice na Moravě“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Hranicích
Loštice	Olomoucký kraj	20170921a21. září 2017	8	20170921a21. září 2017	Kategorie „Stolpersteine in Loštice“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Lošticích
Olomouc	Olomoucký kraj	20110616a16. června 2011	270	20190423a23. dubna 2019	Kategorie „Stolpersteine in Olomouc“ na Wikimedia Commons
Šumperk	Olomoucký kraj		4	2. června 2023	Kategorie „Stolpersteine in Olomouc“ na Wikimedia Commons

Moravskoslezský kraj

místo	kraj	datum první instalace	počet kamenů	datum poslední instalace	galerie	seznam
Český Těšín	Moravskoslezský kraj	20121030a30. října 2012	1	20121030a30. října 2012	Kategorie „Stolpersteine in Český Těšín“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Moravskoslezském kraji
Krnov	Moravskoslezský kraj	20130719a19. července 2013	16	20140919a19. září 2014	Kategorie „Stolpersteine in Krnov“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Moravskoslezském kraji
Ostrava	Moravskoslezský kraj	20100610a10. června 2010	38	20170921a21. září 2017	Kategorie „Stolpersteine in Ostrava“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Moravskoslezském kraji
Příbor	Moravskoslezský kraj	20130719a19. července 2013	1	20130719a19. července 2013	Kategorie „Stolpersteine in Příbor“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Moravskoslezském kraji

Trutnov

V Trutnově se nacházejí tyto kameny zmizelých:

Obrázek	Nápis	Bydliště	Odhalení	Jméno, život
	ZDE ŽIL ERNST ALTSCHUL NAR. 1899 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V TREBLINCE	Krakonošovo náměstí č. p. 70	15. listopadu 2021	Ernst Altschul
	ZDE ŽIL PINKAS FLESCH NAR. 1871 DEPORTOVÁN DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 22. 2. 1944	Jihoslovanská č. p. 26	15. listopadu 2021	Pinkas Flesch
	ZDE ŽILA MARTA FLESCHOVÁ NAR. 1895 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI	Jihoslovanská č. p. 26	15. listopadu 2021	Marta Fleschová
	ZDE ŽIL OTTO FLESCH NAR. 1917 DEPORTOVÁN 1941 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 3. 3. 1945 V DACHAU	Jihoslovanská č. p. 26	15. listopadu 2021	Otto Flesch
	ZDE ŽIL MUDR. JULIUS KOHN NAR. 1892 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 5. 12. 1944 V DACHAU	Slezská č. p. 41	15. listopadu 2021	MUDr. Julius Kohn
	ZDE ŽILA LEOPOLDINA KOHNOVÁ NAR. 1887 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI	Slezská č. p. 41	15. listopadu 2021	Leopoldina Kohnová
	ZDE ŽIL MARKUS LEDERER NAR. 1864 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1. 10. 1942	Bulharská ulice č. p. 63	12. listopadu 2023	Markus Lederer
	ZDE ŽILA REGINA LEDEREROVÁ NAR. 1866 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 21. 7. 1944	Bulharská ulice č. p. 63	12. listopadu 2023	Regina Ledererová
	ZDE ŽILA MARIE BEITLEROVÁ NAR. 1886 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 13. 2. 1945	Polní ulice č. p. 129	12. listopadu 2023	Marie Beitlerová
	ZDE ŽIL MUDR. JULIUS GANS NAR. 1866 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	Pražská ulice č. p. 135	12. listopadu 2023	MUDr. Julius Gans
	ZDE ŽIL JUDR. HUGO TAUSSIG NAR. 1876 DEPORTOVÁN 1941 DO LODŽE ZAVRAŽDĚN 15. 5. 1942	Polská ulice č. p. 189	12. listopadu 2023	JUDr. Hugo Taussig
	ZDE ŽIL MAXIMILIÁN ROUBÍČEK NAR. 1887 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 31. 10. 1944 V OSVĚTIMI	Sokolská ulice č. p. 237	12. listopadu 2023	Maximilián Roubíček

Rychnov nad Kněžnou

Obrázek	Nápis	Bydliště	Jméno, život
	ZDE ŽIL KAREL POLÁČEK NAR. 22. 3. 1892 DEPORTOVÁN 5. 7. 1943 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN NA POCHODU SMRTI 1945	Palackého ulice čp. 47 50°9′47″ s. š., 16°16′30″ v. d.	Karel Poláček
	ZDE ŽIL MILAN POLÁČEK NAR. 18. 10. 1907 DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 47 50°9′47″ s. š., 16°16′30″ v. d.	Milan Poláček
	ZDE ŽIL KAMIL ŠŤASTNÝ NAR. 8. 4. 1894 DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 47 50°9′47″ s. š., 16°16′30″ v. d.	Kamil Šťastný
	ZDE ŽILA BERTA ŠŤASTNÁ ROZ. POLÁČKOVÁ NAR. 13. 9. 1901 DEPORTOVÁNA 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 47 50°9′47″ s. š., 16°16′30″ v. d.	Berta Šťastná
	ZDE ŽIL JAN THORSCH NAR. 25. 2. 1902 DEPORTOVÁN DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN	Palackého ulice čp. 696 50°9′45″ s. š., 16°16′31″ v. d.	Jan Thorsch - obchodník s bavlněnou přízí
	ZDE ŽILA ANNA THORSCHOVÁ NAR. 2. 2. 1911 DEPORTOVÁNA 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 696 50°9′45″ s. š., 16°16′31″ v. d.	Anna Thorschová
	ZDE ŽILA HELENA THORSCHOVÁ NAR. 14. 3. 1937 DEPORTOVÁNA 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 696 50°9′45″ s. š., 16°16′31″ v. d.	Helena Thorschová
	ZDE ŽIL LEO FISCHER NAR. 29. 8. 1906 DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 696 50°9′45″ s. š., 16°16′31″ v. d.	Leo Fischer
	ZDE ŽILA LILY FISCHEROVÁ NAR. 29. 8. 1914 DEPORTOVÁNA 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 696 50°9′45″ s. š., 16°16′31″ v. d.	Lily Fischerová
	ZDE ŽILA JOSEF FISCHER NAR. 16. 3. 1936 DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 696 50°9′45″ s. š., 16°16′31″ v. d.	Josef Fischer
	ZDE ŽIL THEODOR DEUTSCHMANN NAR. 17. 4. 1865 DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN	Poláčkovo náměstí 86/87 50°9′54″ s. š., 16°16′32″ v. d.	Theodor Deutschmann - továrník, výrobce kapesníků a bílého zboží
	ZDE ŽIL OTTO DEUTSCHMANN NAR. 3. 2. 1899 DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	Poláčkovo náměstí 86/87 50°9′54″ s. š., 16°16′32″ v. d.	Otto Deutschmann
	ZDE ŽILA ELLA DEUTSCHMANNOVÁ NAR. 20. 6. 1908 DEPORTOVÁNA 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA	Poláčkovo náměstí 86/87 50°9′54″ s. š., 16°16′32″ v. d.	Ella Deutschmannová
	ZDE ŽIL FRANTIŠEK DEUTSCHMANN NAR. 17. 9. 1931 DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	Poláčkovo náměstí 86/87 50°9′54″ s. š., 16°16′32″ v. d.	František Deutschmann
	ZDE ŽIL JAN DEUTSCHMANN NAR. 18. 7. 1935 DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	Poláčkovo náměstí 86/87 50°9′54″ s. š., 16°16′32″ v. d.	Jan Deutschmann
	ZDE ŽILA FRANTIŠKA DEUTSCHMANNOVÁ NAR. 25. 2. 1907 DEPORTOVÁNA 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI	Poláčkovo náměstí 86/87 50°9′54″ s. š., 16°16′32″ v. d.	Františka Deutschmannová
	ZDE ŽIL JOSEF DEUTSCHMANN NAR. 25. 6. 1931 DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	Poláčkovo náměstí 86/87 50°9′54″ s. š., 16°16′32″ v. d.	Josef Deutschmann
	ZDE ŽIL PAVEL DEUTSCHMANN NAR. 11. 5. 1934 DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	Poláčkovo náměstí 86/87 50°9′54″ s. š., 16°16′32″ v. d.	Pavel Deutschmann
	ZDE ŽIL MAX LÖWY NAR. 15. 3. 1865 DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN	Palackého ulice čp. 109 50°9′44″ s. š., 16°16′32″ v. d.	Max Löwy - obchodník s dřívím a uhlím znám z díla Karla Poláčka, hudebník, zpěvák
	ZDE ŽILA BOŽENA LÖWYOVÁ NAR. 7. 9. 1872 DEPORTOVÁNA 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 109 50°9′44″ s. š., 16°16′32″ v. d.	Božena Löwyová
	ZDE ŽIL OSKAR WEINER NAR. DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 109 50°9′44″ s. š., 16°16′32″ v. d.	Oskar Weiner
	ZDE ŽILA FRANTIŠKA WEINEROVÁ NAR. DEPORTOVÁNA 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 109 50°9′44″ s. š., 16°16′32″ v. d.	Františka Weinerová
	ZDE ŽILA VĚRA WEINEROVÁ NAR. DEPORTOVÁNA 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 109 50°9′44″ s. š., 16°16′32″ v. d.	Věra Weinerová
	ZDE ŽIL JOSEF WEINER NAR. DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 109 50°9′44″ s. š., 16°16′32″ v. d.	Josef Weiner
	ZDE ŽIL ARNOLD BOEHM NAR. 24. 11. 1892 DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 694 50°9′45″ s. š., 16°16′33″ v. d.	Arnold Boehm (Böhm)
	ZDE ŽILA MARTA BOEHMOVÁ NAR. 6. 9. 1903 DEPORTOVÁNA 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 694 50°9′45″ s. š., 16°16′33″ v. d.	Marta Boehmová (Böhmová)
	ZDE ŽIL JIŘÍ BOEHM NAR. 17. 11. 1924 DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 694 50°9′45″ s. š., 16°16′33″ v. d.	Jiří Boehm (Böhm)
	ZDE ŽIL KAREL BOEHM NAR. 14. 12. 1926 DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 694 50°9′45″ s. š., 16°16′33″ v. d.	Karel Boehm (Böhm)
	ZDE ŽIL RUDOLF MARGOLIUS NAR. 13. 11. 1905 DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 694 50°9′45″ s. š., 16°16′33″ v. d.	Rudolf Margolius - praktický lékař

Dobruška

	ZDE ŽIL KAREL ADLER NAR. 25. 1. 1909 DEPORTOVÁN 18. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI	Novoměstská čp. 186 50°17′34″ s. š., 16°9′33″ v. d.	2021	Karel Adler
	ZDE ŽILA MARTA ADLEROVÁ NAR. 12. 6. 1914 DEPORTOVÁNA 18. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	Novoměstská čp. 186 50°17′34″ s. š., 16°9′33″ v. d.	2021	Marta Adlerová
	ZDE ŽILA HANA ADLEROVÁ NAR. 21. 3. 1938 DEPORTOVÁNA 18. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	Novoměstská čp. 186 50°17′34″ s. š., 16°9′33″ v. d.	2021	Hana Adlerová
	ZDE ŽIL Ing. ARNOŠT TAUSIK TOMSKÝ NAR. 8. 12. 1887 DEPORTOVÁN 20. 6. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1942 V MALÉM TROSTINCI	Novoměstská čp. 186 50°17′34″ s. š., 16°9′33″ v. d.	2021	Arnošt Tausik
	ZDE ŽIL JOSEF FLEISCHER NAR. 17. 10. 1853 DEPORTOVÁN 18. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V TEREZÍNĚ	Šubertovo nám. čp. 46 50°17′32″ s. š., 16°9′44″ v. d.	13. května 2022	Josef Fleischer
	ZDE ŽILA JENNY FLEISCHEROVÁ NAR. 8. 6. 1874 DEPORTOVÁNA 18. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZEMŘELA 1945 NA NÁSLEDKY ÚTRAP	Šubertovo nám. čp. 46 50°17′32″ s. š., 16°9′44″ v. d.	13. května 2022	Jenny Fleischerová
	ZDE ŽILA OTIILIE KOHNOVÁ NAR. 11. 10. 1871 DEPORTOVÁNA 18. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V TEREZÍNĚ	Šubertovo nám. čp. 46 50°17′32″ s. š., 16°9′44″ v. d.	13. května 2022	Otiilie Kohnová
	ZDE ŽIL RUDOLF KORNFELD NAR. 15. 3. 1880 VĚZNĚN OD 1941 V HRADCI KRÁLOVÉ ZAVRAŽDĚN 10. 1942 V OSVĚTIMI	nám. F. L. Věka čp. 19 50°17′32″ s. š., 16°9′33″ v. d.	18. května 2023	Rudolf Kornfeld
	ZDE ŽILA HERMÍNA KORNFELDOVÁ ROZ. LÖWYOVÁ NAR. 22. 6. 1886 DEPORTOVÁNA DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA	nám. F. L. Věka čp. 19 50°17′32″ s. š., 16°9′33″ v. d.	18. května 2023	Hermína Kornfeldová
	ZDE ŽIL KAREL KORNFELD NAR. DEPORTOVÁN DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN	nám. F. L. Věka čp. 19 50°17′32″ s. š., 16°9′33″ v. d.	18. května 2023	Karel Kornfeld
	ZDE ŽIL BEDŘICH KORNFELD NAR. 26. 4. 1882 DEPORTOVÁN DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN	Kostelní ulice čp. 8 50°17′34″ s. š., 16°9′39″ v. d.	18. května 2023	Bedřich Kornfeld
	ZDE ŽILA ANNA KORNFELDOVÁ NAR. 24. 11. 1897 DEPORTOVÁNA DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA	Kostelní ulice čp. 8 50°17′34″ s. š., 16°9′39″ v. d.	18. května 2023	Anna Kornfeldová
	ZDE ŽILA HANA KORNFELDOVÁ NAR. 29. 12. 1927 DEPORTOVÁNA DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA	Kostelní ulice čp. 8 50°17′34″ s. š., 16°9′39″ v. d.	18. května 2023	Hana Kornfeldová

Doubravice

ZDE VYUČOVAL KAREL JEŽEK NAR. 29. 5. 1902 ZATČEN GESTAPEM 2. 7. 1942 POPRAVEN 9. 7. 1942 V PARDUBICÍCH NA ZÁMEČKU

Karel Ježek - členem odbojové skupiny S21B

Jičín

	ZDE ŽIL OTTO GOLIATH NAR. 1869 ZATČEN 1. 9. 1938 DEPORTOVÁN 1938 DO BUCHENWALDU ZAVRAŽDĚN 20. 6. 1940	Valdštejnovo nám. čp. 3 50°26′11″ s. š., 15°21′5″ v. d.	Otto Goliath
	ZDE ŽILA ARNOŠTKA GOLIATHOVÁ ROZ. LUSTIGOVÁ NAR. 1880 ZATČEN 17. 9. 1942 DEPORTOVÁNA DO SVATOBOŘIC 1943 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI	Valdštejnovo nám. čp. 3 50°26′11″ s. š., 15°21′5″ v. d.	Arnoštka Goliathová
	ZDE ŽIL JUDR. KAREL GOLIATH NAR. 1901 UPRCHL 14. 3. 1939 DO KRAKOVA ZATČEN 3. 11. 1939 V OLOHOVICÍCH DEPORTOVÁN 1942 DO GULAGU PROPUŠTĚN	Valdštejnovo nám. čp. 3 50°26′11″ s. š., 15°21′5″ v. d.	Karel Goliath
	ZDE ŽILA EMÍLIE CHVALOVSKÁ ROZ. GOLIATHOVÁ NAR. 1902 ZATČEN 17. 9. 1942 DEPORTOVÁNA DO SVATOBOŘIC 1944 DO TEREZÍNA OSVOBOZENA	Valdštejnovo nám. čp. 3 50°26′11″ s. š., 15°21′5″ v. d.	Emílie Chvalovská
	ZDE ŽIL FRANTIŠEK GOLIATH NAR. 1904 ZATČEN 15. 3. 1939 DEPORTOVÁN 1939 DO SACHSENHAUSENU 1940 DO DACHAU ZAVRAŽDĚN 27. 4. 1941	Valdštejnovo nám. čp. 3 50°26′11″ s. š., 15°21′5″ v. d.	František Goliath
	ZDE ŽIL ROMAN STEINER NAR. 1929 DEPORTOVÁN 13.1.1943 DO TEREZÍNA DO OSVĚTIMI 20.1.1943 ZAVRAŽDĚN	Žižkovo nám. čp. 6 50°26′12″ s. š., 15°21′15″ v. d.	Roman Steiner
	ZDE ŽIL JIŘÍ STEINER NAR. 1931 DEPORTOVÁN 13.1.1943 DO TEREZÍNA DO OSVĚTIMI 20.1.1943 ZAVRAŽDĚN	Žižkovo nám. čp. 6 50°26′12″ s. š., 15°21′15″ v. d.	Jiří Steiner
	ZDE ŽIL MAX STEINER NAR. 1886 DEPORTOVÁN 13.1.1943 DO TEREZÍNA DO OSVĚTIMI 20.1.1943 ZAVRAŽDĚN	Žižkovo nám. čp. 6 50°26′12″ s. š., 15°21′15″ v. d.	Max Steiner
	ZDE ŽILA IRMA STEINEROVÁ ROZ. FREUNDOVÁ NAR. 1896 DEPORTOVÁNA 13.1.1943 DO TEREZÍNA DO OSVĚTIMI 20.1.1943 ZAVRAŽDĚNA	Žižkovo nám. čp. 6 50°26′12″ s. š., 15°21′15″ v. d.	Irma Steinerová
	ZDE ŽIL HARRY STEINER NAR. 1922 DEPORTOVÁN 13.1.1943 DO TEREZÍNA DO OSVĚTIMI 20.1.1943 ZAVRAŽDĚN	Žižkovo nám. čp. 6 50°26′12″ s. š., 15°21′15″ v. d.	Harry Steiner
	ZDE ŽILA MAGDA STEINEROVÁ NAR. 1925 DEPORTOVÁNA 13.1.1943 DO TEREZÍNA DO OSVĚTIMI 20.1.1943 ZAVRAŽDĚNA	Žižkovo nám. čp. 6 50°26′12″ s. š., 15°21′15″ v. d.	Magda Steinerová
	ZDE ŽIL OTTO STEINER NAR. 1883 DEPORTOVÁN 13.1.1943 DO TEREZÍNA DO OSVĚTIMI 20.1.1943 ZAVRAŽDĚN	Žižkovo nám. čp. 6 50°26′12″ s. š., 15°21′15″ v. d.	Otto Steiner
	ZDE ŽILA RŮŽENA STEINEROVÁ ROZ. LÖWYOVÁ NAR. 1898 DEPORTOVÁNA 13.1.1943 DO TEREZÍNA DO OSVĚTIMI 20.1.1943 ZAVRAŽDĚNA	Žižkovo nám. čp. 6 50°26′12″ s. š., 15°21′15″ v. d.	Růžena Steinerová