André Lhote

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
André Lhote
André Lhote v roce 1925, foto Edmond Boissonnet
André Lhote v roce 1925, foto Edmond Boissonnet
Narození 5. července 1885
Bordeaux
Úmrtí 24. ledna 1962
Paříž
Místo pohřbení Montparnasse
Alma mater école des beaux-arts de Bordeaux
Povolání malíř
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

André Lhote (5. července 1885 v Bordeaux24. ledna 1962 Paříž) byl francouzský malíř, představitel kubismu a velmi vlivný učitel a teoretik modernistického hnutí ve Francii.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Lhote se narodil v Bordeaux a od dvanácti let se učil řezbářství a sochařství ve dřevě u místního výrobce nábytku. V roce 1898 se zapsal na École des Beaux-Arts v Bordeaux a do roku 1904 zde studoval sochařství. V roce 1905 se rozhodl věnovat malbě a otevřel si vlastní ateliér. V roce 1907 přesídlil do Paříže, kde tvořil pod vlivem Gauguina a Cézanna. První samostatnou výstavu měl v roce 1910 v Galerie Druet.

Jeho práce zpočátku vznikaly pod vlivem fauvismu, ale od roku 1912 jsou v nich stále patrnější prvky kubismu, ale vždy zároveň pod vlivem klasického malířství, byl mj. velkým ctitelem Ingrese. V roce 1912 se připojil ke skupině Section D'Or (Zlatý řez) a spolu s ní vystavoval své práce.

Tři své práce vystavil na Salonu nezávislých v roce 1913.

Po 1. světové válce se připojil ke skupině kubistických umělců podporovaných galeristou Léoncem Rosenbergem. V roce 1918 spoluzaložil časopis Nouvelle Revue française, časopis o umění, ve kterém publikoval mj. své fejetony o dějinách umění.

V roce 1955 byl oceněn Grand Prix National de Peinture za celoživotní dílo.

Pedagogické působení[editovat | editovat zdroj]

V letech 1918-1920 působil jako učitel na Académie Notre-Dame des Champs, poté na Académie de la Grande Chaumière a zároveň i na své vlastní škole se sídlem v Rue d’Odessa na pařížském Montparnassu. Mezi jeho žáky William Klein, Tamara de Lempicka, Bertrand Dorny, Marcelle Rivier, Henri Cartier-Bresson, Dario Villalba, Robert Wehrlin, Lino Enea Spilimbergo, Julie van der Veen, Gwyneth Johnstone, Kuno Veeber, Simon Elwes, Adamson-Eric, Charlotte van Pallandt a další.

Od 30. let přednášel na řadě míst, mj. v Belgii, Velké Británii a Itálii, po roce 1950 také v Egyptě a Brazílii.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků André Lhote na anglické Wikipedii a André Lhote na polské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]