Přeskočit na obsah

Messier 109

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Messier 109
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typspirální galaxie s příčkou
TřídaSB(rs)bc[1]
ObjevitelCharles Messier a Pierre Méchain
Datum objevu1781
Rektascenze11h 57m 36,0s[1]
Deklinace53°22′28″[1]
SouhvězdíVelká medvědice (lat. Ursa Major - UMa)
Zdánlivá magnituda (V)9,8[2], 10,94[3], 9,57[3], 7,848[4], 7,193[4], 6,937[4], 14,603[5], 12,511[5], 11,624[5], 11,149[5] a 10,794[5]
Úhlová velikost7,5'x4,4'[6]
Vzdálenost85 000 000 ly
Plošná jasnost13,4[6]
Poziční úhel68[6]
Rudý posuv0,003 496
Kupa galaxiískupina galaxií M 109[7]
Fyzikální charakteristiky
Poloměr65 000 ly
Označení v katalozích
Messierův katalogM 109
New General CatalogueNGC 3992
IRASIRAS 11549+5339 a IRAS 11550+5339
Uppsala General CatalogueUGC 6937
Principal Galaxies CataloguePGC 37617
Jiná označeníM109, NGC 3992, UGC 6937, PGC 37617[1]
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Messier 109 (také M109 nebo NGC 3992) je spirální galaxie s příčkou v souhvězdí Velké medvědice. Pravděpodobně ji objevil Charles Messier na jaře roku 1781.[7] Od Země je vzdálena přibližně 85 milionů světelných let[8] a je nejjasnějším členem skupiny galaxií M 109.[9]

Pozorování

[editovat | editovat zdroj]
Poloha M 109 v souhvězdí Velké medvědice

M109 se dá velmi snadno nalézt 40′ jihovýchodně od jasné a velmi známé hvězdy Phekda (γ UMa), která je součástí známého asterismu s názvem Velký vůz. Přestože není viditelná triedry nebo hledáčky o průměru 50 či 60 mm, dá se snadno vyhledat přímo dalekohledem pomocí hvězdy Phekda, ale pro následné pozorování je lepší umístit zorné pole dalekohledu mimo tuto hvězdu, jinak by rušila slabé světlo galaxie.[10] Nejlépe viditelnou částí galaxie je jádro, ze kterého vychází na dvě strany galaktická příčka a z jejích konců se odvíjí dvě spirální ramena.[11]

M109 má velkou severní deklinaci, proto je na velké části severní polokoule cirkumpolární, a to v téměř celé Evropě a velké části severní Ameriky. Naopak na jižní polokouli je viditelná pouze do středních zeměpisných šířek mírného pásu.[12] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od ledna do srpna.

1° jihozápadně od M109 leží podobně jasná galaxie s příčkou NGC 3953, která také patří do skupiny galaxií M 109.[9]

Historie pozorování

[editovat | editovat zdroj]

Tuto galaxii pravděpodobně objevil Charles Messier, když na jaře roku 1781 hledal tři mlhoviny, které v této oblasti oblohy objevil jeho spolupracovník Pierre Méchain.[7] Tyto tři mlhoviny si Messier zapsal do svých poznámek pod označením 97, 98 a 99, ale pouze u Soví mlhoviny (M97) stihl změřit její polohu, takže v konečném vydání Messierova katalogu pod čísly 98 a 99 vystupují jiné objekty. 12. dubna 1789 tuto galaxii nezávisle spoluobjevil William Herschel, ale mylně ji považoval za planetární mlhovinu.[7]

M109 do Messierova katalogu přidal až v roce 1953 Owen Gingerich, který usoudil, že Messier i Méchain pozorovali galaxii NGC 3992. [7] Henk Bril ovšem v roce 2006 prozkoumal historické prameny a dospěl k názoru, že Méchain pozoroval sousední galaxii NGC 3953 a Messier díky pozorování této galaxie objevil NGC 3992.[7]

Vlastnosti

[editovat | editovat zdroj]

Dřívější odhady vzdálenosti M109 od Země uváděly hodnoty kolem 55 milionů světelných let.[7] Novější výzkumy odhadují její vzdálenost na 85 milionů světelných let a M109 by tak mohla být nejvzdálenějším objektem Messierova katalogu.[13] Galaxie má úhlový rozměr 7,5'x4,4' a hvězdnou velikost 9,8.[6] Od Slunce se vzdaluje rychlostí 1 046 km/s.[14] V roce 1956 byla v této galaxii objevena zatím jediná supernova typu Ia, která 8. března 1956 dosáhla magnitudy 12,3 a dostala označení SN 1956A.[15]

M109 má tři satelitní galaxie označované jako UGC 6923, UGC 6940 a UGC 6969 a pravděpodobně i několik dalších ještě menších galaxií. U této soustavy galaxií bylo podrobně pozorováno emisní záření vodíku. Oblast neutrálního vodíku je kolem této galaxie rovnoměrně rozprostřena a trochu přesahuje mimo galaktický disk, ale v blízkosti galaktické příčky neutrální vodík chybí. Vodík byl možná do příčky vtažen a díky tomu, že již nebyl doplněn, se dá usoudit, že v astronomicky nedávné době galaxie nepohltila žádnou další galaxii.[16]

M109 je nejjasnějším členem skupiny galaxií M 109, což je velká skupina galaxií v souhvězdí Velké medvědice, která může mít více než 50 členů.[17][9]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků M109 na italské Wikipedii a Messier 109 na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d NASA/IPAC Extragalactic Database: Results for M 109 [online]. [cit. 2018-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Messier 109. Dostupné online. [cit. 2018-02-02].
  3. ↑ a b Baryonic distributions in galaxy dark matter haloes - I. New observations of neutral and ionized gas kinematics. In: Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 2016. DOI 10.1093/MNRAS/STW1016.
  4. ↑ a b c Thomas H. Jarrett, John M. Carpenter, John E. Gizis, Carol Lonsdale: The Two Micron All Sky Survey (2MASS). In: The Astronomical Journal. únor 2006. DOI 10.1086/498708.
  5. ↑ a b c d e Jennifer K. Adelman-McCarthy: The SDSS Photometric Catalog, Release 7. 2009.
  6. ↑ a b c d FROMMERT, Hartmut. SEDS.org: Revised NGC Data for NGC 3992 [online]. [cit. 2018-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ a b c d e f g SEDS Messier Objects Database: Messier 109 [online]. [cit. 2018-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ TULLY, R. Brent; COURTOIS, Hélène M.; SORCE, Jenny G. Cosmicflows-3. S. 21. Astronomical Journal [online]. Srpen 2016 [cit. 2018-02-02]. Roč. 152, čís. 2, s. 21. Dostupné online. DOI 10.3847/0004-6256/152/2/50. Bibcode 2016AJ....152...50T. (anglicky) 
  9. ↑ a b c GARCIA, A. General study of group membership. II - Determination of nearby groups. S. 47–90. Astronomy and Astrophysics Supplement [online]. Červenec 1993 [cit. 2018-02-02]. Roč. 100, s. 47–90. Dostupné online. Bibcode 1993A&AS..100...47G. (anglicky) 
  10. ↑ KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Velká medvědice [online]. [cit. 2018-02-02]. Dostupné online. 
  11. ↑ MANZINI, Federico. Il Catalogo di Messier. Nuovo Orione. 2000. (italsky) 
  12. ↑ Deklinace 53° severním směrem odpovídá úhlové vzdálenosti 37° od severního nebeského pólu. Severně od 37° severní šířky je tedy tato galaxie cirkumpolární (nikdy nezapadá), zatímco jižně od 37° jižní šířky objekt vůbec nevychází nad obzor.
  13. ↑ SIEGEL, Ethan. Messier Monday: The Farthest Messier Spiral, M109 [online]. 2013-09-30 [cit. 2018-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ SIMBAD Astronomical Database: Results for M 109 [online]. [cit. 2018-02-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ List of Supernovae [online]. Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (IAU) [cit. 2018-02-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ BOTTEMA, Roelof; VERHEIJEN, M. A. W. Dark and luminous matter in the NGC 3992 group of galaxies. I. The large barred spiral NGC 3992. S. 793–808. Astronomy and Astrophysics [online]. Červen 2002 [cit. 2018-02-05]. Roč. 388, s. 793–808. Dostupné online. arXiv astro-ph/0204335. DOI 10.1051/0004-6361:20020539. Bibcode 2002A&A...388..793B. (anglicky) 
  17. ↑ FOUQUE, P.; GOURGOULHON, E.; CHAMARAUX, P., et al. Groups of galaxies within 80 Mpc. II - The catalogue of groups and group members. S. 211–233. Astronomy and Astrophysics Supplement [online]. Květen 1992 [cit. 2018-02-05]. Roč. 93, čís. 2, s. 211–233. Dostupné online. Bibcode 1992A&AS...93..211F. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Knihy

[editovat | editovat zdroj]

Mapy hvězdné oblohy

[editovat | editovat zdroj]
  • Toshimi Taki. Taki's 8.5 Magnitude Star Atlas [online]. 2005 [cit. 2018-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-05. (anglicky)  - Atlas hvězdné oblohy volně stažitelný ve formátu PDF.
  • TIRION; RAPPAPORT; LOVI. Uranometria 2000.0 - Volume I - The Northern Hemisphere to -6°. Richmond, Virginia, USA: Willmann-Bell, inc., 1987. Dostupné online. ISBN 0-943396-14-X. 
  • TIRION; SINNOTT. Sky Atlas 2000.0. 2. vyd. Cambridge, USA: Cambridge University Press, 1998. ISBN 0-933346-90-5. 
  • TIRION. The Cambridge Star Atlas 2000.0. 3. vyd. Cambridge, USA: Cambridge University Press, 2001. Dostupné online. ISBN 0-521-80084-6. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Messier 109 na Wikimedia Commons
  • NASA/IPAC Extragalactic Database: Results for M 109 [online]. [cit. 2018-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  • SIMBAD Astronomical Database: Results for M 109 [online]. [cit. 2018-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  • SEDS Messier Objects Database: Messier 109 [online]. [cit. 2018-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  • KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Velká medvědice [online]. [cit. 2018-02-02]. Dostupné online. 
  • NASA - APOD. Astronomický snímek dne - Messier 109 [online]. astro.cz, 2013-05-23 [cit. 2018-02-02]. Dostupné online. 

Objekty v Messierově katalogu
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Messier_109&oldid=22199720“