Islám v Chorvatsku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mešita v Záhřebu
Mešita v Rijece

Islám v Chorvatsku vyznává méně než 2 % obyvatel, což tuto konfesi řadí mezi minoritní a celospolečensky okrajové náboženství. Islám do chorvatských zemí poprvé přinesla osmanská říše v 15. století, nicméně po jejím vytlačení koncem 17. století byla muslimská víra zcela potlačena. Muslimové do Chorvatska začali znovu přicházet po roce 1878, kdy Rakousko-Uhersko zabralo Bosnu a Hercegovinu, v masovějším měřítku až po druhé světové válce.

Roku 2011 se k islámu hlásilo 62 977 (1,5 %) lidí z celkových 4 284 889. Dle národnostního složení byla muslimská komunita členěna následovně: 27 959 (44,4 %) Bosňáci, 9 647 (15,3 %) Chorvaté, 9 594 (15,2 %) Albánci, 6 704 (10,6 %) etničtí Muslimové a 5 039 (8,0 %) Romové.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Za osmanské vlády od 15. do 17. století část chorvatského obyvatelstva přijala islám. Po porážce tureckého sultána během druhého obléhání Vídně (1683) a následné válce tito islamizovaní Slované znovu přijali křesťanství, anebo uprchli do nedaleké Bosny, která zůstala pod osmanskou vládou do roku 1878.

Chorvatským muslimům slouží několik svatostánků. První mešita na území Chorvatska po vytlačení Osmanů byla postavena roku 1969 v obci Gunja, nedaleko hranic s Bosnou a Hercegovinou. Roku 1987 pak bylo v Záhřebu otevřeno islámské centrum s mešitou, které roku 2013 doplnilo islámské centrum v Rijece.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Državni zavod za statistiku Republike Hrvatske. www.dzs.hr [online].  [cit. 2017-03-03]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]