Kutina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kutina
Petrokemija Kutina.jpg
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška149 m n. m.
StátChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
Kutina
Kutina
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha294,3 km²
Správa
Oficiální webwww.kutina.hr
PSČ44 320
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kutina je město v Chorvatsku. Žije zde 13 375 obyvatel, v celé opčině pak 22 760 obyvatel. V roce 1991 tvořili 1,15 % obyvatelstva (celkem 173 obyvatel) Češi, v roce 2011 v městě i v přilehlé opčině 314 Čechů, tedy 1,38 % obyvatelstva celé městské opčiny. Obcí protéká potok Kutinica. Sídlí zde regionální televizní stanice Nezavisna Televizija.

Přírodní poměry a poloha[editovat | editovat zdroj]

Město leží přibližně uprostřed země na svazích pahorkatiny Moslavina v Sisacko-moslavinské župě.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Areál společnosti Petrokemija.

První písemná zmínka o Kutině pochází z roku 1256 z dokumentu uherského krále Bély IV., opět byla připomínána roku 1334 v podobě Kotinna. V roce 1488 byla zmiňována v souvislosti s místním kostelem sv. Kateřiny. V roce 1789 začala ve městě působit historicky první škola (v současné době se zde nachází škol pět; prvního učitele získalo město již v 17. století).

Roku 1837 získala Kutina status města s tržním právem. Od roku 1850 působí v Kutině pošta. V roce 1886 město rozsáhleji poničil požár. Většina tehdejších domů byla ze dřeva a lehla popelem; zničena byla rovněž i kaple sv. Františka Xaverského. Roku 1895 sem bylo zavedeno telefonní spojení a o dva roky později také železnice. V roce 1901 vznikl první městský park. V téže době město zasáhl rozsáhlý požár. Po druhé světové válce bylo centrum města rozsáhle přestavěno do podoby panelového sídliště s bloky zasazenými v parku. Rozsáhlý byl areál společnosti Petrokemija, která byla klíčovým jugoslávským výrobcem minerálních hnojiv[1] a pro řadu obyvatel země synonymem rozvoje i podoby města. Její areál se postupně rozvíjel na jihovýchodním okraji města, při hlavní železniční trati.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Dominantou obce je Kostel Panny Marie sněžné. V budově bývalého Erdődyho paláce dnes sídlí regionální muzeum (chorvatsky Muzej Moslavine. Město má také vlastní knihovnu a čítárnu, dále Galerii při Muzeu Moslaviny a Dům kultury.

Počet historických budov je ve městě velmi nízký, a to vzhledem k požáru, který město postihl na počátku 20. století, stejně jako progresivní socialistické výstavbě, které musela řada starších budov ustoupit z cesty.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Ve městě se nachází železniční stanice železniční trati Bělehrad–Záhřeb. Díky ní jsou umístěny menší průmyslové podniky právě v jižní a východní části Kutiny, kde se nacházejí vlečky napojené na trať. Dále na jih potom vede dálnice do Záhřebu a Slavonie.

Známé osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Nakon dugog niza godina na koljenima industrijski div iz Kutine se uspravlja. Jutarnji list [online]. [cit. 2022-05-29]. Dostupné online. (chorvatsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]