Mali Lošinj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mali Lošinj
Mali Lošinj
Pohled na město
Pohled na město
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 0 m n. m.
stát: Chorvatsko Chorvatsko
župa: Přímořsko-gorskokotarská župa
ostrov: Lošinj
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 223 km²
počet obyvatel: 8388 (2001)
hustota zalidnění: 36.19 obyv. / km²
etnické složení: Chorvati 91,52%, Italové 3,08 %, Albánci 0,75 %, Slovinci 0,61%, Srbové 0,57%, Ostatní 3,47%
správa
starosta: Gari Capelli (HDZ)
oficiální web: http://www.mali-losinj.hr
telefonní předvolba: (+385) 051
PSČ: 515 50
označení vozidel: RI, označení lodí je ML

Mali Lošinj (italsky Lussinpiccolo, benátsky Lusinpicollo) je město na ostrově Lošinj v západním Chorvatsku v Primorsko-goranske župě náležící k historické zemi Střední Chorvatsko. Spadá též do Kvarnerského zálivu nazývaného jednoduše Kvarner.

Mali Lošinj je hlavním městem ostrova Lošinj od roku 1806. Zajímavostí města je, že i když se jmenuje Mali Lošinj (Malý Lošinj) je největším městem na ostrově. Další zajímavostí je, že Mali Lošinj je zároveň největším městem ze všech měst, která se nacházejí na chorvatských ostrovech, tedy mimo pevninu.

V době sčítání obyvatel v roce 2001 žilo ve městě 8338 obyvatel, z nichž bylo 83 % Chorvatů. Město je chráněno Lošinjským zálivem, ve kterém se nachází.

Mali Lošinj se skládá ze 14 obcí: Belej, Ćunski, Ilovik, Male Srakane, Mali Lošinj, Nerezine, Osor, Punta Križa, Susak, Sveti Jakov, Unije, Ustrine, Vele Srakane a Veli Lošinj.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Neobydlený, lesy a křovisky porostlý ostrov Lošinj, v dávných dobách nazývaný Osor, sloužil v římské době k pastvě koz, ovcí a vepřů. Stáda patřila bohaté smetánce z města Osor, které bývalo správném střediskem protilehlého ostrova Cres, jehož historie je mnohem bohatší a starobylejší. Poté co v novověku sláva města Osor upadla, byly ostrov i lošinjské pastviny opuštěny. Když na začátku 7. století přišli do západní části Balkánského poloostrova Chorvaté, zabírali postupně pobřeží, i jaderské ostrovy. Město Osor na ostrově Cres zůstalo posledním útočištěm římských obyvatel. Pokud jde o protilehlý stejnojmenný ostrov na druhé straně úžiny, přistěhovalci ho shledali natolik nehostinným (Chorvatsky loš), že ho přejmenovali. Z Osoru se tak stal Lošinj. Tedy něco jako „nedobrý ostrov“. Pod tímto novým názvem byl poprvé zmíněn roku 812 ve smlouvě o příměří mezi Karlem Velikým a byzantskou říší.

Mali Lošinj, panorama

První zmínka o městě Mali Lošinj pochází z roku 1398 pod názvem Malo Selo (Malá Vesnička). V roce 1868 město zažilo svůj „zlatý rok“. Během něho se rozšířilo tak, že zde nakonec bylo na jedenáct loděnic. Bylo zde již tak rozvinuté obchodní loďstvo, že se mohlo měřit s takovými městy jako Rijeka, Dubrovnik, Terst či Benátky.

Mali Lošinj spadal pod Rakousko-Uhersko až do roku 1918. Po první světové válce město připadlo na základě Rapallské smlouvy Itálii. V roce 1947 bylo město včleněno do Jugoslávie. Jeho připojení do komunistické Jugoslávie vedlo k masové emigraci obyvatel. Po druhé světové válce zde žilo pouze 2200 obyvatel. V roce 1990 se Mali Lošinj stává součástí dnešního Chorvatska.

Turismus[editovat | editovat zdroj]

Příznivé klimatické podmínky, výstavba hotelů, letovisek, lesů a pláží mají společně silný vliv an rozvoj cestovního ruchu. Nejvíce areálů se nachází na jihozápad od města v chráněných zátokách. Z jihovýchodní části zátoky vede do města jediná silnice. Zde se dělí na cesty do města, a hlavní silnice pokračuje dále do městečka Veli Lošinj.

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Podnebí je zde mírné. Léta býzvají horká a suchá, a zimy teplé a vlhké. Průměrná teplota vzduchu v lednu dosahuje 7,3 °C a v červenci 24,7 °C. Průměrná roční teplota je 15 °C.

Starostové[editovat | editovat zdroj]

Známé osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Oficiální stránky města