Mali Lošinj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mali Lošinj
Mali Lošinj

Pohled na město
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 0 m n. m.
Stát Chorvatsko Chorvatsko
župa Přímořsko-gorskokotarská župa
ostrov Lošinj
Mali Lošinj
Red pog.svg
Mali Lošinj
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 223 km²
Počet obyvatel 8 388 (2001)
Hustota zalidnění 36.19 obyv./km²
Etnické složení Chorvati 91,52%, Italové 3,08 %, Albánci 0,75 %, Slovinci 0,61%, Srbové 0,57%, Ostatní 3,47%
Správa
Starosta Gari Capelli (HDZ)
Oficiální web www.mali-losinj.hr
Telefonní předvolba (+385) 051
PSČ 515 50
Označení vozidel RI, označení lodí je ML
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mali Lošinj (italsky Lussinpiccolo, benátsky Lusinpicollo) je město na ostrově Lošinj v západním Chorvatsku v Primorsko-goranske župě náležící k historické zemi Střední Chorvatsko, 60 km jihovýchodně od Puly. Spadá též do Kvarnerského zálivu nazývaného jednoduše Kvarner. V roce 2001 zde žilo téměř 8 400 obyvatel a bylo největším ostrovním městem v Chorvatsku. 83 % obyvatel bylo Chorvatů.

Mali Lošinj je hlavním městem ostrova Lošinj od roku 1806. Zajímavostí města je, že i když se jmenuje Mali Lošinj (Malý Lošinj) je největším městem na ostrově. Město je chráněno Lošinjským zálivem, ve kterém se nachází. Skládá se ze 14 obcí: Belej, Ćunski, Ilovik, Male Srakane, Mali Lošinj, Nerezine, Osor, Punta Križa, Susak, Sveti Jakov, Unije, Ustrine, Vele Srakane a Veli Lošinj.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Mali Lošinj, panorama

Neobydlený, lesy a křovisky porostlý ostrov Lošinj, v dávných dobách nazývaný Osor, sloužil v římské době k pastvě koz, ovcí a vepřů. Stáda patřila bohaté smetánce z města Osor, které bývalo správném střediskem protilehlého ostrova Cres, jehož historie je mnohem bohatší a starobylejší. Poté co v novověku sláva města Osor upadla, byly ostrov i lošinjské pastviny opuštěny. Když na začátku 7. století přišli do západní části Balkánského poloostrova Chorvati, zabírali postupně pobřeží, i jaderské ostrovy. Město Osor na ostrově Cres zůstalo posledním útočištěm římských obyvatel. Pokud jde o protilehlý stejnojmenný ostrov na druhé straně úžiny, přistěhovalci ho shledali natolik nehostinným (Chorvatsky loš), že ho přejmenovali. Z Osoru se tak stal Lošinj. Tedy něco jako „nedobrý ostrov“. Pod tímto novým názvem byl poprvé zmíněn roku 812 ve smlouvě o příměří mezi Karlem Velikým a byzantskou říší.

První zmínka o městě Mali Lošinj pochází z roku 1398 pod názvem Malo Selo (Malá Vesnička). V roce 1868 město zažilo svůj „zlatý rok“. Během něho se rozšířilo tak, že zde nakonec bylo na jedenáct loděnic. Bylo zde již tak rozvinuté obchodní loďstvo, že se mohlo měřit s takovými městy jako Rijeka, Dubrovník, Terst či Benátky.

Mali Lošinj spadal pod Rakousko-Uhersko až do roku 1918. Po první světové válce město připadlo na základě Rapallské smlouvy Itálii. V roce 1947 bylo město včleněno do Jugoslávie. Jeho připojení do komunistické Jugoslávie vedlo k masové emigraci obyvatel. Po druhé světové válce zde žilo pouze 2200 obyvatel. V roce 1990 se Mali Lošinj stává součástí dnešního Chorvatska.

Turismus[editovat | editovat zdroj]

Příznivé klimatické podmínky, výstavba hotelů, letovisek, lesů a pláží mají společně silný vliv na rozvoj cestovního ruchu. Nejvíce areálů se nachází na jihozápad od města v chráněných zátokách. Z jihovýchodní části zátoky vede do města jediná silnice. Zde se dělí na cesty do města, a hlavní silnice pokračuje dále do městečka Veli Lošinj.

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Podnebí je zde mírné. Léta bývají horká a suchá, a zimy teplé a vlhké. Průměrná teplota vzduchu v lednu dosahuje 7,3 °C a v červenci 24,7 °C. Průměrná roční teplota je 15 °C.

Starostové[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]