Mali Lošinj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mali Lošinj
Mali Lošinj
Pohled na město
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 0 m n. m.
Stát Chorvatsko Chorvatsko
župa Přímořsko-gorskokotarská župa
ostrov Lošinj
Mali Lošinj
Mali Lošinj
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 223 km²
Počet obyvatel 8 388 (2001)
Hustota zalidnění 36.19 obyv./km²
Etnické složení Chorvati 91,52%, Italové 3,08 %, Albánci 0,75 %, Slovinci 0,61%, Srbové 0,57%, Ostatní 3,47%
Správa
Starosta Gari Capelli (HDZ)
Oficiální web www.mali-losinj.hr
Telefonní předvolba (+385) 051
PSČ 515 50
Označení vozidel RI, označení lodí je ML
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mali Lošinj (italsky Lussinpiccolo, benátsky Lusinpicollo) je město na ostrově Lošinj v západním Chorvatsku v Primorsko-goranske župě náležící k historické zemi Střední Chorvatsko, 60 km jihovýchodně od Puly. Spadá též do Kvarnerského zálivu nazývaného jednoduše Kvarner. V roce 2001 zde žilo téměř 8 400 obyvatel a bylo největším ostrovním městem v Chorvatsku. 83 % obyvatel bylo Chorvatů.

Mali Lošinj je hlavním městem ostrova Lošinj od roku 1806. Zajímavostí města je, že i když se jmenuje Mali Lošinj (Malý Lošinj) je větší než sousední Veli Lošinj. Veli Lošinj dříve býval opravdu větší. Mali Lošinj je také největším městem na ostrově. Město je chráněno Lošinjským zálivem, ve kterém se nachází. Skládá se ze 14 obcí: Belej, Ćunski, Ilovik, Male Srakane, Mali Lošinj, Nerezine, Osor, Punta Križa, Susak, Sveti Jakov, Unije, Ustrine, Vele Srakane a Veli Lošinj.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Mali Lošinj, panorama

Neobydlený, lesy a křovisky porostlý ostrov Lošinj, v dávných dobách nazývaný Osor, sloužil v římské době k pastvě koz, ovcí a vepřů. Stáda patřila bohaté smetánce z města Osor, které bývalo správném střediskem protilehlého ostrova Cres, jehož historie je mnohem bohatší a starobylejší. Poté co v novověku sláva města Osor upadla, byly ostrov i lošinjské pastviny opuštěny. Když na začátku 7. století přišli do západní části Balkánského poloostrova Chorvati, zabírali postupně pobřeží, i jaderské ostrovy. Město Osor na ostrově Cres zůstalo posledním útočištěm římských obyvatel. Pokud jde o protilehlý stejnojmenný ostrov na druhé straně úžiny, přistěhovalci ho shledali natolik nehostinným (Chorvatsky loš), že ho přejmenovali. Z Osoru se tak stal Lošinj. Tedy něco jako „nedobrý ostrov“. Pod tímto novým názvem byl poprvé zmíněn roku 812 ve smlouvě o příměří mezi Karlem Velikým a byzantskou říší.

První zmínka o městě Mali Lošinj pochází z roku 1398 pod názvem Malo Selo (Malá Vesnička). V roce 1868 město zažilo svůj „zlatý rok“. Během něho se rozšířilo tak, že zde nakonec bylo na jedenáct loděnic. Bylo zde již tak rozvinuté obchodní loďstvo, že se mohlo měřit s takovými městy jako Rijeka, Dubrovník, Terst či Benátky.

Mali Lošinj spadal pod Rakousko-Uhersko až do roku 1918. Po první světové válce město připadlo na základě Rapallské smlouvy Itálii. V roce 1947 bylo město včleněno do Jugoslávie. Jeho připojení do komunistické Jugoslávie vedlo k masové emigraci obyvatel. Po druhé světové válce zde žilo pouze 2200 obyvatel. V roce 1990 se Mali Lošinj stává součástí dnešního Chorvatska.

Turismus[editovat | editovat zdroj]

Příznivé klimatické podmínky, výstavba hotelů, letovisek, lesů a pláží mají společně silný vliv na rozvoj cestovního ruchu. Nejvíce areálů se nachází na jihozápad od města v chráněných zátokách. Z jihovýchodní části zátoky vede do města jediná silnice. Zde se dělí na cesty do města, a hlavní silnice pokračuje dále do městečka Veli Lošinj.

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Podnebí je zde mírné. Léta bývají horká a suchá, a zimy teplé a vlhké. Průměrná teplota vzduchu v lednu dosahuje 7,3 °C a v červenci 24,7 °C. Průměrná roční teplota je 15 °C.

Starostové[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]