Mali Lošinj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mali Lošinj
Mali Lošinj
Pohled na město
Pohled na město
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 0 m n. m.
stát: Chorvatsko Chorvatsko
župa: Přímořsko-gorskokotarská župa
ostrov: Lošinj
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 223 km²
počet obyvatel: 8388 (2001)
hustota zalidnění: 36.19 obyv. / km²
etnické složení: Chorvati 91,52%, Italové 3,08 %, Albánci 0,75 %, Slovinci 0,61%, Srbové 0,57%, Ostatní 3,47%
správa
starosta: Gari Capelli (HDZ)
oficiální web: http://www.mali-losinj.hr
telefonní předvolba: (+385) 051
PSČ: 515 50
označení vozidel: RI, označení lodí je ML

Mali Lošinj (italsky Lussinpiccolo, benátsky Lusinpicollo) je město na ostrově Lošinj v západním Chorvatsku v Primorsko-goranske župě náležící k historické zemi Střední Chorvatsko. Spadá též do Kvarnerského zálivu nazývaného jednoduše Kvarner.

Mali Lošinj je hlavním městem ostrova Lošinj od roku 1806. Zajímavostí města je, že i když se jmenuje Mali Lošinj (Malý Lošinj) je největším městem a ostrově. Další zajímavostí je, že Mali Lošinj je zároveň největším městem ze všech měst, která se nacházejí na chorvatských ostrovech, tedy mimo pevninu.

V době sčítání obyvatel v roce 2001 žilo ve městě 8338 obyvatel, z nichž bylo 83 % Chorvatů. Město je chráněno Lošinjským zálivem, ve kterém se nachází.

Mali Lošinj se skládá ze 14 obcí: Belej, Ćunski, Ilovik, Male Srakane, Mali Lošinj, Nerezine, Osor, Punta Križa, Susak, Sveti Jakov, Unije, Ustrine, Vele Srakane a Veli Lošinj.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Neobydlený, lesy a křovisky porostlý ostrov Lošinj, v dávných dobách nazývaný Osor, sloužil v římské době k pastvě koz, ovcí a vepřů. Stáda patřila bohaté smetánce z města Osor, které bývalo správném střediskem protilehlého ostrova Cres, jehož historie je mnohem bohatší a starobylejší. Poté co v novověku sláva města Osor upadla, byly ostrov i lošinjské pastviny opuštěny. Když na začátku 7. století přišli do západní části Balkánského poloostrova Chorvaté, zabírali postupně pobřeží, i jaderské ostrovy. Město Osor na ostrově Cres zůstalo posledním útočištěm římských obyvatel. Pokud jde o protilehlý stejnojmenný ostrov na druhé straně úžiny, přistěhovalci ho shledali natolik nehostinným (Chorvatsky loš), že ho přejmenovali. Z Osoru se tak stal Lošinj. Tedy něco jako „nedobrý ostrov“. Pod tímto novým názvem byl poprvé zmíněn roku 812 ve smlouvě o příměří mezi Karlem Velikým a byzantskou říší.

Mali Lošinj, panorama

První zmínka o městě Mali Lošinj pochází z roku 1398 pod názvem Malo Selo (Malá Vesnička). V roce 1868 město zažilo svůj „zlatý rok“. Během něho se rozšířilo tak, že zde nakonec bylo na jedenáct loděnic. Bylo zde již tak rozvinuté obchodní loďstvo, že se mohlo měřit s takovými městy jako Rijeka, Dubrovnik, Terst či Benátky.

Mali Lošinj spadal pod Rakousko-Uhersko až do roku 1918. Po první světové válce město připadlo na základě Rapallské smlouvy Itálii. V roce 1947 bylo město včleněno do Jugoslávie. Jeho připojení do komunistické Jugoslávie vedlo k masové emigraci obyvatel. Po druhé světové válce zde žilo pouze 2200 obyvatel. V roce 1990 se Mali Lošinj stává součástí dnešního Chorvatska.

Turismus[editovat | editovat zdroj]

Příznivé klimatické podmínky, výstavba hotelů, letovisek, lesů a pláží mají společně silný vliv an rozvoj cestovního ruchu. Nejvíce areálů se nachází na jihozápad od města v chráněných zátokách. Z jihovýchodní části zátoky vede do města jediná silnice. Zde se dělí na cesty do města, a hlavní silnice pokračuje dále do městečka Veli Lošinj.

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Podnebí je zde mírné. Léta býzvají horká a suchá, a zimy teplé a vlhké. Průměrná teplota vzduchu v lednu dosahuje 7,3 °C a v červenci 24,7 °C. Průměrná roční teplota je 15 °C.

Starostové[editovat | editovat zdroj]

Známé osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Oficiální stránky města