Nin
| Nin | |
|---|---|
 Kostel sv. Kříže, nejmenší katedrála na světě | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 44°14′25″ s. š., 15°10′34″ v. d. |
| Časové pásmo | UTC+1, UTC+2 (léto) |
| Stát |  Chorvatsko |
| Župa | Zadarská |
| Město | Nin |
| Administrativní dělení | 6 sídel (Grbe, Nin, Ninski Stanovi, Poljica-Brig, Zaton, Žerava) |
  Nin | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 2 705 (2021) |
| Etnické složení | Chorvaté (95,70%), Srbové (1,93%), Bosňané (0,98%) |
| Správa | |
| Starosta | Emil Čurko |
| Oficiální web | grad-nin |
| Adresa obecního úřadu | Višeslavov trg 1, 23232 Nin |
| Telefonní předvolba | +385 (0)23 |
| PSČ | 23232 |
| Označení vozidel | ZD |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nin (latinsky Aenona nebo Nona) je chorvatské město, které se nachází na pobřeží Jaderského moře v Zadarské župě, od samotného Zadaru je vzdáleno asi 15 km severozápadním směrem.
Administrativní dělení města
[editovat | editovat zdroj]Katastrální území města Nin se administrativně skládá ze 6 sídel:[1]
Počet obyvatel je z roku 2021.
- Grbe - 4,2 km2; 173 obyvatel
- Nin
- Ninski Stanovi - 19,3 km2; 340 obyvatel
- Poljica-Brig - 6,2 km2; 304 obyvatel
- Zaton - 9,3 km2; 595 obyvatel
- Žerava - 6,3 km2; 192 obyvatel
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]V celém katastrální území města žije přibližně 2 700[2] obyvatel. V samotném městě Nin žilo 1 101 obyvatel v roce 2021. V roce 2001 z celkového tehdejšího počtu obyvatel 95,70 % tvořili Chorvati, 1,93 % Srbové a 0,98 % Bosňané.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Založil ho ilyrský kmen Liburnů v 9. století př. n. l. pod názvem Aenona a právě zde lze v starověké osadě a díky archeologickým vykopávkám sledovat vývoj tehdejší liburnské kultury.
Na začátku 1. století př. n. l. zde získala vliv římská nadvláda. V tomto období to byl důležitý obecní a námořní přístav. Nejvýznamnějším komplexem z římské doby bylo fórum s kapitolem.
S imigrací Slovanů a Chorvatů do těchto oblastí na konci 6. a začátkem 7. století se Nin stal jejich prvním politickým, náboženským a kulturním centrem. Místem, kde se zrodil chorvatský stát. Nin je také nejstarším chorvatským královským městem, stálým nebo dočasným hlavním městem chorvatských národních vládců: knížet Višeslava, Branimíra (879–892), Petra Krešimira IV. (1058–1074), krále Dimitrije Zvonimíra (1075–1089) a dalších. Nin byl diecézí od 9. do 19. století. Později byl hlavním městem celé provincie a sídlilo zde první chorvatské biskupství.
Během své dlouhé historie byl Nin několikrát zničen a poté znovu postaven. Naposledy bylo město zcela zničeno v roce 1646, kdy jej obsadily Benátčané, aby zachránily tehdejší pevnost Zadar před tureckým dobytím. Po obnovení města později již sídlo nezískalo zpět nikdy svůj význam.[3]
Po získání nezávislosti Chorvatska na tehdejší Jugoslávii, získal Nin v roce 1997 rozhodnutím chorvatského parlamentu status města.
Ekonomika
[editovat | editovat zdroj]- Solana Nin - od roku 1423 zde existuje tzv. solná pánev, což je zařízení pro průmyslovou výrobu mořské soli odpařováním z mořské vody. Nachází se v Ninském zálivu a má velikost 55 hektarů.[4]
Památky
[editovat | editovat zdroj]Ve městě se zachovala řada památek. Dochovaly se trosky římského chrámu z 1. století našeho letopočtu, městské hradby, kostel sv. Anselma. Zajímavou památkou je kostel sv. Kříže, který je nejmenší katedrálou na světě. Poblíž tohoto kostela stojí pomník Grgura Ninského, nejslavnějšího biskupa pocházejícího z Chorvatska, který žil v období formování chorvatského státu na přelomu 9. a 10. století. V blízkosti města stojí kostel sv. Nikola z 11. století.
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]
Kraljičina plaža
Plaža Bilotinjak
Pohled na Nin ze zálivu
Donja gradska vrata
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Mjesni odbori - Grad Nin [online]. 2016-01-22 [cit. 2026-07-31]. Dostupné online. (chorvatsky)
- ↑ Popis stanovništva, kućanstava i stanova 2021. – stanovništvo prema starosti i spolu po naseljima. Chorvatský statistický úřad. 22. září 2022. Dostupné online.
- ↑ Povijest Nina - Turistička zajednica grada Nina. www.nin.hr [online]. [cit. 2026-07-31]. Dostupné online.
- ↑ Saznajte više o povijesti naše solane | Solana Nin. www.solananin.hr [online]. [cit. 2026-07-31]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nin na Wikimedia Commons - kompletní informace o městečku Nin - nejstarší chorvatské královské město
