Sali (Chorvatsko)
| Sali | |
|---|---|
 Pohled na Sali | |
.gif) Znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 43°56′12″ s. š., 15°9′45″ v. d. |
| Nadmořská výška | 27 m n. m. |
| Časové pásmo | +1 |
| Stát |  Chorvatsko |
| Region | Dalmácie |
| Župa | Zadarská |
| Administrativní dělení | Božava, Brbinj, Dragove, Luka, Sali, Savar, Soline, Veli Rat, Verunić, Zaglav, Zverinac, Žman |
  Sali | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 127 km² |
| Počet obyvatel | 1 746 (2021) |
| Hustota zalidnění | 13,7 obyv./km² |
| Etnické složení | Chorvati |
| Náboženské složení | Křesťané |
| Správa | |
| Status | Opčina |
| Telefonní předvolba | +385 023 |
| PSČ | 23 281 Sali |
| Označení vozidel | ZD |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sali (italsky Sale) je vesnice, přímořské letovisko a sídlo stejnojmenné opčiny v Chorvatsku v Zadarské župě. Sali je jedinou opčinou na ostrově Dugi otok a zasahuje i na jiné ostrovy, jako je např. Zverinac. V roce 2021 zde trvale žilo v Sali 740 obyvatel, v celé opčině pak 1 746 obyvatel.
V opčině se nachází celkem 12 obydlených vesnic:
Historie
[editovat | editovat zdroj]Nejstarší stopy osídlení představuje ilyrská mohyla z doby bronzové a nedaleko od ní odkrytý ilyrský hrob, vyložený kamennými deskami. V zátoce se dochovaly základy antické římské vily na čtvercovém půdorysu z vápencových kvádrů (villa rustica), o celkové ploše 160 m², většina zdiva je skryta pod hladinou moře. Vila sloužila obchodním účelům. Všechny tyto stavby jsou na území přírodní rezervace Teljašćica.
První písemná zmínka o slovanském osídlení Sali pochází z roku 1105. Název obce je odvozen ze soli, která se zde z moře získávala. Mariánský kostel v Sali je zmíněn již v roce 1350, ve slovanské liturgii se užíval vlastní jazyk a písmo hlaholice.
V roce 1841 byla v Sali založena první základní škola. Do roku 1873 se vyučovalo v italštině. Později si všechny vesnice založily vlastní školy. Dnes jsou v provozu vlastní školy pouze v Sali a Borji.
Ekonomika
[editovat | editovat zdroj]Továrna na konzervování ryb „Mardešić“ je nejstarší v Chorvatsku, byla založena roku 1905. Do 80. let 20. století měla vlastní rybářskou flotilu. Zpracovávají se v ní hlavně sardinky a makrely, také sůl ze sardinek a olivový olej. Továrna byla a je důležitým zaměstnavatelem obyvatel ostrova Dugi Otok. V sezóně zde pracuje 65 až 75 stálých zaměstnanců, dříve jich bylo až 450. V 80. letech 20. století byla postavena nová tovární budova. V roce 2017 podnik koupily firmy Pilchardus ze Zadaru a France Traditions Chancerelle a modernizovaly vybavení a infrastrukturu.[1]
Významný podíl na ekonomice má turistický ruch. V jeho ubytovacích a stravovacích službách pracuje většina obyvatel ostrova. Sali je také sídlem přírodního parku Telašćica.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Nejbližší letiště je v Zadaru. Lodní dopravu zajišťují trajekty námořní společnosti Jadrolinija, které jezdí ze Zadaru do Brbinje. Osobní dopravu mezi Sali a Zaglavem zajišťuje G&V Line Iadera. Individuální dopravě slouží taxislužba.
Památky
[editovat | editovat zdroj]- Římskokatolický kostel Nanebevzetí Panny Marie ("Crkva Svete Marije"), založen roku 1350, postaven roku 1465 v pozdně gotickém slohu, renesanční oltářní deska, kostel byl rozšířen v roce 1581 a renovován v letech 1871 a 1895.
- Římskokatolický kostel sv. Mikuláše, jednolodní stavba s odsazeným pravoúhlým presbytářem středověkého původu, loď je novověká. V průčelí jsou hodiny s daty obnovy 1869-1979 na ciferníku.
- Římskokatolický kostel sv. Rocha
- Grpašćak, vojenská základna s observatoří z roku 1876
- Saljsko Polje - přírodní rezervace s botanickou zahradou
Slavnosti
[editovat | editovat zdroj]- Saljske žanceki nebo Saljske užance - koná se 15. srpna, provozují se mj. lidové tance.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Petar Lorini (1850-1921)
Galerie
[editovat | editovat zdroj]
Přístav
Zátoka
Přístav
Přístav
Kostel sv. Rocha
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sali na německé Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sali na Wikimedia Commons
