Dugi otok

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dugi otok
Dugi otok, západní pobřeží
Dugi otok, západní pobřeží
Croatia - Dugi Otok.PNG
LokalizaceJaderské moře
StátChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
• ŽupaZadarská
Topografie
Rozloha113,31 km²
Zeměpisné souřadnice
Nejvyšší vrcholVela Straža  (338 m n. m.)
Osídlení
Počet obyvatel1 718 (2001)
Hustota zalidnění15,2 obyv./km²
Největší sídloSali
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Spojení se sousedními ostrovy

Dugi otok (italsky Isola Lunga, v překladu do češtiny Dlouhý ostrov) je ostrov v Jaderském moři, který administrativně patří k Zadarské župě Chorvatska. Na ostrově žije 1718 obyvatel (2001).

Geografie[editovat | editovat zdroj]

S rozlohou 113,31 km² je sedmým největším chorvatským ostrovem. Na délku měří 43 km a široký je maximálně 4,6 km. Nejvyšším bodem je Vela Straža o nadmořské výšce 338 m. Na ostrově je třináct vesnic: Sali je hlavním sídlem ostrova, dále Zaglav, Žman, Luka, Savar, Brbinj, Dragove, Božava, Soline, Verunić a Veli Rat.

Název a historie[editovat | editovat zdroj]

Ostrov byl podle archeologických nálezů osídlen již v době římské. První písemná zpráva pochází z 10. století z kroniky byzantského císaře Konstantina VII. Porfyrogenneta De administrando imperio a ostrov se v ní nazývá Pizuh. V 11. století se objevuje latinský název Insula Tilagus, později ještě Insula Magna, Insula Tilago nebo Insula Maior. Z této doby pocházejí základy dvou nejstarších byzantských kostelů. Asi od počátku 15. století se ustálilo italské označení Isola Lunga a podle něj chorvatské Dugi otok. Souvislé osídlení se dlouho nedařilo udržet kvůli nedostatku pitné vody, přestože ostrov byl vybaven cisternami na dešťovou vodu. Teprve kolem roku 1600 je zaznamenáno kolem 1500 obyvatel.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Maják Veli Rat (na severozápadním cípu ostrova) - nyní slouží jako ubytovací zařízení
  • Vojenská pevnost z 1. světové války
  • Slané jezero
  • Základy byzantského kostela svatého Viktora z Alexandrie
  • Byzantský kostel svatého poustevníka Peregrina, Savar
  • Byzantský kostel Nanebevzetí Panny Marie, Sali

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Ostrov je chráněnou přírodní rezervací, ve které je povoleno stavět jen na vybraných lokalitách a pouze malé domky, výstavba výškových budov a hotelů není povolena. Většina obyvatel zde přebývá v sezóně a je zaměstnána ve službách a turistickém ruchu.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Na ostrově je provozována místní autobusová doprava, přístav je trajektem spojen se Zadarem.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dugi Otok na německé Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]