Starigrad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Další významy jsou uvedeny na stránce Stari Grad (rozcestník).
Starigrad
Přístav
Přístav
Poloha
Souřadnice
Časové pásmoUTC+1, UTC+2 (léto)
StátChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
ŽupaZadarská
OpčinaStarigrad
Administrativní dělení3 sídla (Seline, Starigrad, Tribanj)
Starigrad
Starigrad
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha170,09 km²
Počet obyvatel1 876 (2011)
Hustota zalidnění11 obyv./km²
Etnické složeníChorvaté
Náboženské složeníkatolíci
Správa
StarostaKrste Ramić
Oficiální webwww.opcina-starigrad.hr
Telefonní předvolba(+385) 023
PSČ23 244
Označení vozidelZD
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Starigrad (italsky Cittavecchia), uváděné též jako Starigrad-Paklenica, je chorvatská vesnice a opčinaZadarské župě v blízkosti národního parku Paklenica. Město leží na úpatí pohoří Velebit poblíž dálnice A1 mezi Karlobagem a Zadarem. Název je snadno zaměnitelný s názvem obce Stari Grad na ostrově Hvar.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

V roce 2011 v opčině žilo 1 876 obyvatel, z čehož 1 140 ve vlastní vesnici Starigrad. Zbytek připadá na další dvě sídla a dříve samostatné obce Seline a Tribanj (Šibuljina, Kruščica a Mandalina).

Hlavní činností obyvatelstva jsou služby a cestovní ruch. Před rozvojem turistiky to byly především rybolov a chov dobytka.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Každoročně 15. srpna na svátek Nanebevzetí Panny Marie zde probíhá velká pouť a lidové oslavy. V 60. letech 20. století režisér Harald Reinl v okolí natáčel některé scény k filmům o Vinnetouovi.[1]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel sv. Petra (Sveti Petar) ze 13. století. U kostela jsou staré náhrobní kameny.
  • Zbytky protiturecké obranné věže Večka kula ze 16. století na mysu Stara kula. Podle pověsti zde zde měl královský dvůr Pasoglav
  • Zbytky hradu Paklarić v nadmořské výšce 121 m n. m. u vstupu do kaňonu Velika Paklenica
  • Pohřebiště Mirila u obce Ljubotić (15 km severozápadně od města) s náhrobky ze 17.-20. století, tzv. stećky[2][3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Římané zde v těchto místech měli osadu Argyruntum. Po napoleonských válkách bylo město v letech 1815-1918 součástí Rakousko-Uherska.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Alena Daňková. Po stopách Vinnetoua. iDNES.cz [online]. 2005-08-19 [cit. 2013-11-17]. Dostupné online. 
  2. Mirila - starobylý pohřební fenomén na Velebitu
  3. M. Zábský - Výlety za stećky

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]