Starigrad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Tento článek je o chorvatském městě. O pevnosti v Omiši pojednává článek Starigrad (pevnost).
Starigrad
p59stav
Poloha
Souřadnice
Časové pásmo UTC+1, UTC+2 (léto)
Stát Chorvatsko Chorvatsko
Župa Zadarská
Opčina Starigrad
Administrativní dělení 3 sídla (Seline, Starigrad, Tribanj)
Starigrad
Starigrad
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 170,09 km²
Počet obyvatel 1 876 (2011)
Hustota zalidnění 11 obyv./km²
Etnické složení Chorvaté
Náboženské složení katolíci
Správa
Starosta Krste Ramić
Oficiální web www.opcina-starigrad.hr
Telefonní předvolba (+385) 023
PSČ 23 244
Označení vozidel ZD
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Starigrad (italsky Cittavecchia), uváděné též jako Starigrad-Paklenica, je chorvatská vesnice a opčina v Zadarské župě v blízkosti národního parku Paklenica. Město leží na úpatí pohoří Velebit poblíž dálnice A1 mezi Karlobagem a Zadarem. Název je snadno zaměnitelný s názvem obce Stari Grad na ostrově Hvar.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

V roce 2011 v opčině žilo 1876 obyvatel, z čehož 1140 ve vlastní vesnici Starigrad. Zbytek připadá na další dvě sídla a dříve samostatné obce Seline a Tribanj (Šibuljina, Kruščica a Mandalina).

Hlavní činností obyvatelstva jsou služby a cestovní ruch. Před rozvojem turistiky to byly především rybolov a chov dobytka.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Každoročně 15. srpna na svátek Nanebevzetí Panny Marie zde probíhá velká pouť a lidové oslavy. V 60. letech 20. století režisér Harald Reinl v okolí natáčel některé scény k filmům o Vinnetouovi.[1]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel sv. Petra (Sveti Petar) ze 13. století. U kostela jsou staré náhrobní kameny.
  • Zbytky protiturecké obranné věže Večka kula ze 16. století na mysu Stara kula. Podle pověsti zde zde měl královský dvůr Pasoglav
  • Zbytky hradu Paklarić v nadmořské výšce 121 m n.m. u vstupu do kaňonu Velika Paklenica
  • Pohřebiště Mirila u obce Ljubotić (15 km severozápadně od města) s náhrobky ze 17.-20. století, tzv. stećky[2][3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Římané zde v těchto místech měli osadu Argyruntum. Po napoleonských válkách bylo město v letech 1815-1918 součástí Rakousko-Uherska.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Alena Daňková. Po stopách Vinnetoua. iDNES.cz [online]. 2005-08-19 [cit. 2013-11-17]. Dostupné online. 
  2. Mirila - starobylý pohřební fenomén na Velebitu
  3. M. Zábský - Výlety za stećky

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]