Islám v Černé Hoře

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rozložení náboženství v Černé Hoře podle sčítání z roku 2003

Islám v Černé Hoře vyznává poměrně velká část populace tohoto balkánského státu. V Černé Hoře žije kolem 120 000 muslimů, což odhadem pětina místní populace. Islám vyznávají v Černé Hoře hlavně Albánci, Bosňáci a Romové. Albánci (2011 – 4,91 % obyvatel Černé Hory) většinou žijí na jihovýchodě země a mluví většinou pouze albánsky. Bosňáci (2011 – 8,65 %) naopak žijí na severovýchodě a mluví bosenštinou, která je velice podobná srbštině, tudíž je kontakt s těmito lidmi lehčí. Muslimští obyvatelé Černé Hory vyznávají převážně sunnitský islám.

Islám se na území dnešní Černé Hory šířil od 15. století až do roku 1878, kdy země získala nezávislost na osmanské říši. V počátku budování černohorské státnosti bylo muslimské obyvatelstvo záměrně vyháněno, nicméně po první balkánské válce roku 1912 a územním rozšíření jeho procento stouplo natolik, že státní úřady jejich setrvání již nebránily.

Roku 2011 se k islámu přihlásilo 118 477 (v kategorii islámská konfese 99 038 a muslimská konfese 19 439), což představovalo 19,1 % celkové populace 620 029 lidí.[1] Muslimové měli absolutní většinu ve 3 z tehdejších 21 občin/okresů, konkrétně v Plavu, Rožaje a Ulcinji. Dle národnostního složení byla muslimská komunita členěna následovně[2]:

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.monstat.org/userfiles/file/popis2011/saopstenje/saopstenje(1).pdf
  2. http://www.monstat.org/userfiles/file/popis2011/podaci%20cg/nove/Tabela%20CG5.xls