Islám v Černé Hoře

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rozložení náboženství v Černé Hoře podle sčítání z roku 2003

Islám se v Černé Hoře rozšířil za osmanské vlády a dnes je druhou nejčastější konfesí v této nevelké balkánské zemi. V Černé Hoře žije kolem 120 000 muslimů, odhadem pětina místní populace. Islám zde vyznávají hlavně Albánci, Bosňáci a Romové.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Islám se na území dnešní Černé Hory šířil od 15. století až do roku 1878, kdy země získala nezávislost na osmanské říši. V počátku budování černohorské státnosti bylo muslimské obyvatelstvo záměrně vyháněno, nicméně po první balkánské válce roku 1912 a územním rozšíření jeho procento stouplo natolik, že státní úřady jejich setrvání již nebránily.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Albánci v roce 2011 představovali 4,9 % obyvatel Černé Hory (z nich 73,2 % byli muslimové) a většinou žili na jihovýchodě země. Bosňáci s 8,7 % a etničtí Muslimové s 3,3 % naopak žili na severovýchodě republiky. Muslimští obyvatelé Černé Hory vyznávají převážně sunnitský islám hanífovského mazhabu.

Roku 2011 se k islámu přihlásilo 118 477 (v kategoriích islámská konfese 99 038 a muslimská konfese 19 439), což představovalo 19,1 % celkové populace 620 029 lidí.[1] Muslimové měli absolutní většinu ve 3 z tehdejších 21 občin (okresů), konkrétně v Plavu, Rožaje a Ulcinji. Dle národnostního složení byla muslimská komunita členěna následovně[2]:

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.monstat.org/userfiles/file/popis2011/saopstenje/saopstenje(1).pdf
  2. http://www.monstat.org/userfiles/file/popis2011/podaci%20cg/nove/Tabela%20CG5.xls