Sesvete
| Sesvete | |
|---|---|
 Kostel všech svatých | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 45°49′38″ s. š., 16°6′40″ v. d. |
| Nadmořská výška | 129 m n. m. |
| Stát |  Chorvatsko |
| Župa | Město Záhřeb |
  Sesvete | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 165 km² |
| Počet obyvatel | 59 212 (2001) |
| Hustota zalidnění | 358 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Milan Bandić |
| Telefonní předvolba | {+385} 01 |
| PSČ | 10 300 |
| Označení vozidel | ZG |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sesvete (pomnožné, tj. ty Sesvete) jsou chorvatské město, ležící asi 10 km východně od centra Záhřebu v nadmořské výšce 129 m n. m. Žije zde 59 212 obyvatel. Administrativně pod Záhřeb i spadají a představují jeho nejvýchodnější část (zabírají cca 1/4 plochy Záhřebu mimo jeho užší jádro[1]). Jsou tedy jednou z největších místních částí chorvatské metropole.[2] Protéká jimi říčka Sopnica.
Poloha[editovat | editovat zdroj]
Město se nachází v regionu tzv. Podhoří (chorvatsky Prigorje východně od Záhřebu. Chorvatská metropole jej obklopuje ze západu; severně od Sesvetů se nacházejí vesnice Dobrodol, Markovo Polje a Popovec, východně Sesvetski Kraljevec a město Dugo Selo, jižně potom řeka Sáva a obce Jelkovec a Sesvetska Sopnica.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o Sesvetech pochází z roku 1201, obec je připomínána jako majetek záhřebského biskupa. Místní kostel Všech svatých (odtud zkomolením vzešlo jméno města) je připomínán v roce 1328. V 15. a 16. století již existují záznamy o okolních vesnicích (Adamovec, Belovar, Moravče, Jesenovec, Planina, Šašinovec, Kraljevec). Právo konat trhy udělil městu Matyáš Korvín v roce 1457.
Rozvoj obce v období konce středověku a začátku raného novověku ohrozily výpady Turků. Proto zde byl vybudován hrad s hliněnými valy, který měl chorvatské Záhoří a dále Habsburskou monarchii chránit. Na mapách prvního vojenského mapování z konce 18. století se objevují jako malá vesnice s pomaďarštěným názvem (Szeszvete), tvořilo ji několik chalup (např. v prostoru dnešní základní školy). Severně od obce se nacházely rozsáhlé lesy. Po tehdejší pevnosti již v této době nebyly žádné pozůstatky.
Počet obyvatel se tak pohyboval okolo jedné až dvou stovek; v roce 1866 žilo v Sesvetech jen 159 lidí. Velkou změnou bylo otevření železnice (zprovozněna v roce 1870), jejíž nádraží bylo umístěno hned při samotném středu obce. V témže roce byla také modernizována místní silnice, neboť provoz na ní v té době zhoustl.
V červenci 1879 zde byl založen podnik na zpracování masa. V téže době se velmi rychle v okolí objevily i další podniky, např. na výrobu alkoholických nápojů a další. V roce 1934 byl do Sesvetů zaveden elektrický proud. V meziválečném období sem byla ze Záhřebu vybudována moderní silnice.
Další rozvoj po druhé světové válce byl umožněn výstavbou celojugoslávské dálnice Bratrství a jednoty a později i moderní dálnice. Rostoucí metropole Záhřeb z obce učinila příměstské sídlo, které se postupem času propojilo s metropolí. Vznikly výškové budovy. V roce 1975 se stala obec součást sdružení Zagrebački prsten, které zahrnuje všechna sídla okolo chorvatské metropole.
V roce 1994 došlo v Sesvetech k výbuchu muničního skladu, který poškodil místní sportoviště.
Sesvete ve svém plánu předpokládají nárůst až na 90 tisíc obyvatel, výstavbu dalších částí města a vznik větrných elektráren. Postaven by měl být také nový Centrální park.[3] Prudký růst počtu obyvatel v 21. století byl způsoben suburbanizací nedaleké metropole Záhřebu. Díky tomu se staly Sesvete jedním z nejrychleji rostoucích sídel v Chorvatsku.[4]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Růst počtu obyvatel je dán přímým šířením města Záhřebu především v 20. století.
| 1857 | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1931 | 1948 | 1953 | 1961 | 1971 | 1981 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 047 | 1 224 | 1 345 | 1 611 | 1 863 | 1 915 | 2 102 | 2 505 | 2 898 | 3 522 | 5 815 | 15 683 | 28 340 | 35 337 | 44 914 | 54 085 |
V roce 1991 se cca 90 % obyvatel přihlásilo k chorvatské národnosti a zhruba 3 % k srbské.
Ekonomika[editovat | editovat zdroj]
Hlavním zdrojem příjmů města je turistika. Navštěvovaný je barokní kostel všech svatých (chorvatsky Svih svetih) s dvěma zvonicemi. Kostel byl zbudován v letech 1766 až 1773. Navštěvovány jsou také okolní kopcea přírodní park Medvednica.
Významným zaměstnavatelem jsou také i různé podniky, které vznikly především díky blízkosti chorvatského hlavního města a také dálniční sítě.
V Sesvetech sídlí rovněž i muzeum Chorvatského podhoří (chorvatsky Muzej Prigorja), město má i svojí knihovnu.
Administrativní dělení[editovat | editovat zdroj]
Samy Sesvete se dělí ještě na 46 místních částí (chorvatsky mjesne zajednice).
Školství[editovat | editovat zdroj]
V Sesvetech se nachází jedno gymnázium, jedna střední škola a deset škol základních.
Zdravotnictví[editovat | editovat zdroj]
V centru stojí poliklinika (chorvatsky Dom zdravlja).
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Městem prochází ve východo-západním směru železniční trať, která spojuje Záhřeb se Slavonií a se srbskou metropolí Bělehradem. Jediné nádraží v Sesvetech se nachází v samotném středu města. Z hlediska městské dopravy jsou významné jak příměstská železnice, tak autobusy.
Silničně je napojeno na dálnici A3 do Slavonského Brodu a na dálnici A4 do Budapešti, dále potom na metropoli Záhřeb prostřednictvím původní silnice Záhřeb–Sesvete–Dugo Selo.
Známé osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Dragutin Domjanić, právník a básník
- Igor Vori, házenkář
- Filip Hrgović, boxer
- Mateo Kovačić, fotbalista
- Luka Plantić, boxer
- Lucija Bešen, vojelbalistka
- Rudolf Barišić, historik
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ ANKETA Biramo najbolju zagrebačku četvrt: Dajte svoj glas. Večernji. Dostupné online [cit. 2022-05-13]. (chorvatština)
- ↑ Gradske četvrti grada Zagreba – Zagreb se sastoji od 17 gradskih četvrti. Zgportal. Dostupné online [cit. 2023-09-27]. (chorvatština)
- ↑ Ovo su nove Sesvete: imat će 90.000 stanovnika, svoj Central Park i vjetrenjače na krovovima hotela. vecernji.hr. Dostupné online [cit. 2023-09-27]. (chorvatština)
- ↑ DOBRODOŠLI U NAJVITALNIJI I NAJBRŽE RASTUĆI GRAD U HRVATSKOJ! Kako se na periferiji Zagreba planira urbanistički makeover desetljeća. jutarnji.hr. Dostupné online [cit. 2023-09-27]. (chorvatština)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sesvete na Wikimedia Commons
