Islám v Německu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Vzhledem k pracovním migracím od 60. let a několika uprchlickým vlnám od 70. let se stal islám v Německu viditelným náboženstvím.[1] Podle sčítání lidu provedeného v roce 2011 se 1,9 % německého obyvatelstva (asi 1,5 mil. lidí) považuje za muslimy. Nicméně je pravděpodobné, že jde o podhodnocený údaj vzhledem k tomu, že mnoho respondentů využilo své právo své náboženství při sčítání neuvést a skutečné číslo je vyšší.[2] Odhady z roku 2009 hovoří o 4,3 milionech muslimech v Německu (5,4 % obyvatelstva), z nichž má 1,9 mil německé občanství (2,4 %).[3] K roku 2006 bylo v Německu asi 15 000 konvertitů německého původu. Pode německého statistického úřadu má 9,1 % všech novorozenců v Německu muslimské rodiče. Jednou ze zastřešujících muslimských organizacích v Německu je např. Ústřední rada muslimů v Německu.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Islám je největší náboženskou menšinou v zemi, přičemž protestantské a římskokatolické vyznání jsou většinová náboženství. Většina muslimů v Německu je tureckého původu (63,2 %)[4] následovaná menšími skupinami z Pákistánu, zemí bývalé Jugoslávie, arabských zemí, Íránu a Afghánistánu. Většina muslimů žije v Berlíně a větších městech bývalého Západního Německa.

Na rozdíl od většiny ostatních evropských zemí existují značné muslimské komunity i v některých venkovských oblastech Německa, zejména Bádensku-Württembersku, Hesensku, částech Bavorska a Severního Porýní-Vestfálska.

Před rokem 1989 prakticky neexistovala migrace do NDR a na jejím území tak žije muslimů velmi málo. Většinu muslimů v Německu tvoří sunnité (cca 75 %). Dále se zda nachází ší'ité (7 %), většinou z Íránu a přívrženci větvě ahmadíja (1 %), povětšinou z Pákistánu. Většina tureckých muslimů jsou sunnité, ale něco mezi pětinou a čtvrtinou z nich představují Alevité.

Historie[editovat | editovat zdroj]

20. století[editovat | editovat zdroj]

Třetí Říše[editovat | editovat zdroj]

Amín al-Husajní a Adolf Hitler (prosinec 1941).

Po vzestupu nacismu v Německu se muslimové terčem nestali. Pochvalně se o islámu a muslimech vyjadřoval sám Adolf Hitler. Opakovaně vyslovil názor, že by byl islám s "germánskou rasou" daleko lépe slučitelný, než "tiché" a "slabé" křesťanství:

Kdyby Karel Martel u bitvu u Poitiers nevyhrál [...], pak bychom s největší pravděpodobností konvertovali k mohamedánství - kultu, který oslavuje hrdinství a otevírá sedmé nebe pro samé smělé bojovníky. Pak by germánská rasa dobyla svět[5]

Hitlerův důvěrník Albert Speer citoval podobná Hitlerova prohlášení: „Muslimské náboženství by pro nás bylo o mnoho přijatelnější než křesťanství. Proč to muselo být křesťanství se svou pokorou a ochablostí?“[6]

Velký jeruzalémský muftí Amín al-Husajní energicky muslimy verboval pro jednotky SS (Schutzstaffel).[7] Povedlo se mu pro německé ozbrojené síly získat mnoho dobrovolníků a byl zapojen do organizace divizí Waffen SS či arabského legionu.

21. století[editovat | editovat zdroj]

Přední německý salafista Pierre Vogel

Evropská migrační krize a rostoucí vliv salafismu[editovat | editovat zdroj]

Podle průzkumu z roku 2012 72 % německých Turků věří, že islám je jediná správná víra a 46 % si přeje, aby jednoho dne bylo v Německu více muslimů než křesťanů.[8][9][10] V současné době je Německo zmítáno migrační krizí a roste počet muslimských imigrantů. Dále je v Německu rozšířeno radikální salfistické hnutí.[11] Ohledně podezření z možné podpory terorismu policie uzavřela mešitu ve Stuttgartu.[12]

Během evropské migrační krize dorazilo v roce 2015 přes milion migrantů. Převážná část se dostala právě do Německa a problémy na sebe nenechaly dlouho čekat. Během silvestrovské noci byla v Kolíně nad Rýnem spousta žen a dívek hromadně okradena a sexuálně napadena přistěhovalci převážně severoafrického a arabského vzhledu.[13][14] Policie a média o incedentech i původu útočníků nejprve mlčela a sklidila ostrou kritiku.[15][16][17] Později byly hlášeny podobné útoky i z dalších měst jako Stuttgart, Hamburk a Düsseldorf.[18] Do 21. ledna bylo podáno 821 trestních oznámení a policie vyšetřuje 30 lidí.[19] K incidentům se vyjádřil i kolínský salafistický imám Sami abú Jusúf, který napadené ženy obvinil, že si za útoky můžou samy.[20]

V roce 2016 došlo k několika teroristickým akcím, např. zradikalizovaná šestnáctiletá dívka zaútočila nožem na policistu a zranila jej[21], dále mladý Afghánec brutálně napadl cestující ve vlaku v Bavorsku,[22] či k odpálení neúspěšného syrského žadatele o azyl v bavorském městě Ansbach.[23] 19. prosince 2016 byl proveden útok kamionem na vánočních trzích v Berlíně.

Varující zprávy Spolkového kriminálního úřadu (2017)[editovat | editovat zdroj]

Na konci ledna roku 2017 se objevila varující zpráva, opírající se o tvrzení Spolkového kriminálního úřadu (BKA), hovořící o možném teroristickém útoku chemikáliemi v Německu.[24][25] Dále také BKA poskytl tvrzení, dle kterého je v zemi zhruba 570 islamistů, představujících nebezpečí pro německou společnost.[26]

V červnu roku 2017 bylo oznámeno, že se v Německu neznámo kde nachází 351 islamistů, na něž byl vydán tamními úřady zatykač.[27]

Zavedení islámských svátků v Německu (2017)[editovat | editovat zdroj]

V říjnu roku 2017 přišel Thomas de Maizière (CDU), německý ministr vnitra, ve Wolfenbüttelelu s návrhem zavedení islámských svátků v Německu, což se avšak setkalo s kritikou i ve vlastních řadách (např. u Alexandera Dobrindta).[28][29] Martin Schulz (SPD) by byl naproti tomu ochoten o tomto návrhu přemýšlet.[30]

Zahalování v Německu[editovat | editovat zdroj]

Žaloba na školský úřad (2015–)[editovat | editovat zdroj]

V roce 2017 konstatoval správní soud v Osnabrücku na základě žaloby muslimské učitelky z roku 2015, že se nejednalo o diskriminaci, když jí nebylo ve škole umožněno vyučovat v šátku, a proto její žádost o odškodné, byť nepravomocně, zamítl.[31][32]

Vliv Blízkého východu[editovat | editovat zdroj]

Dle zprávy Spolkové zpravodajské služby (BND) a Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV) z roku 2016 vyplývá, že jsou němečtí salafisté hojně podporováni organizacemi ze Saúdské Arábie, Kataru a Kuvajtu, a to hlavně prostřednictvím saúdskoarabské Světové muslimské ligy, kuvajtské společnosti Oživení islámského dědictví (The Revival of Islamic Heritage Society; RIHS)[33] a katarské Charitativní nadace šajch íd.[34]

Oživení islámského dědictví (RIHS)[editovat | editovat zdroj]

Společnost Oživení islámského dědictví je ve Spojených státech amerických a Ruské federaci na listině podporovatelů teroristických skupin, je zde zakázaná, v Evropě avšak svoji činnost vyvíjí.[35]

Galerie mešit[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. "Rauf Ceylan: Muslims in Germany: Religious and Political Challenges and Perspectives in the Diaspora,
  2. Census reveals German population lower than thought [online]. BBC News, [cit. 2013-05-31]. [1]. (anglicky) 
  3. Studie: Deutlich mehr Muslime in Deutschland | Deutschland | DW.COM | 23.06.2009. DW.COM [online].  [cit. 2016-09-08]. Dostupné online.  
  4. Germany [online]. Berkley Center for Religion, Peace, and World Affairs, [cit. 2011-12-29]. [2]. (anglicky) 
  5. Hitler, Adolf(1953). Hitler's Table Talk, 1941–1944: His Private Conversations, 667. 
  6. Speer, Albert(1970). Inside the Third ReichSimon & Schuster, 96. ISBN 978-0-684-82949-4. OCLC 87656. 
  7. Sam Roberts. Declassified Papers Show U.S. Recruited Ex-Nazis [online]. New York Times, December 2010, [cit. 2011-01-03]. [3]. (anglicky) 
  8. Liljeberg Research International: Deutsch-Türkische Lebens und Wertewelten 2012, July/August 2012, p. 67
  9. Die Welt: Türkische Migranten hoffen auf muslimische Mehrheit, 17 August 2012, retrieved 23 August 2012
  10. The Jewish Press: In Germany, Turkish Muslims Hope for Muslim Majority, 27 August 2012, retrieved 27 September 2012
  11. ČT. Německo se obává rostoucího vlivu salafistů [online]. [cit. 2016-09-08]. Dostupné online.  
  12. Mešita ve Stuttgartu sbírala peníze pro islamisty. Policie ji zavřela - Echo24.cz [online]. 2015-12-17, [cit. 2016-09-08]. Dostupné online. (cs-CZ) 
  13. Gangy cizinců v Německu osahávaly ženy a kradly, vláda je zděšená. iDNES.cz [online]. 2016-01-05 [cit. 2016-09-08]. Dostupné online.  
  14. Sahali nám všude. Ženy z Kolína nad Rýnem popsaly sexuální útoky. iDNES.cz [online]. 2016-01-07 [cit. 2016-09-08]. Dostupné online.  
  15. Policie mlčela o sexuálním násilí na ženách v Německu, pravda vyšla najevo až pět dní poté - Česká justice [online]. 2016-01-06, [cit. 2016-09-08]. Dostupné online. (cs-CZ) 
  16. BUBLÍKOVÁ, Barbara. Německá média čelí kritice za mlčení o útoku v Kolíně. Informovala pozdě a zkresleně [online]. 2016-01-08, [cit. 2016-09-08]. Dostupné online. (cs-CZ) 
  17. ČT. O původu pachatelů se nezřídka mlčelo, tvrdí část německých policistů [online]. [cit. 2016-09-08]. Dostupné online.  
  18. Přistěhovalci nás obklíčili a začali se sápat, líčí německá dívka silvestrovský útok [online]. Novinky.cz, [cit. 2016-09-08]. Dostupné online. (cs-CZ) 
  19. Vyšetřovaných v Kolíně je už třicet, trestní oznámení podalo 821 lidí. iDNES.cz [online]. 2016-01-21 [cit. 2016-09-08]. Dostupné online.  
  20. Za obtěžování si mohly poloobnažené navoněné ženy, řekl salafistický kolínský imám [online]. Novinky.cz, [cit. 2016-09-08]. Dostupné online. (cs-CZ) 
  21. Šestnáctiletá dívka pobodala v Německu policistu, hlásila se k islamistům. Dostala šest let vězení. Aktuálně.cz - Víte co se právě děje [online].  [cit. 2017-01-26]. Dostupné online.  (česky) 
  22. 17letý Afghánec napadl v Bavorsku cestující ve vlaku sekyrou. V pokoji měl vlajku IS | Svět. Lidovky.cz [online]. 2016-07-18 [cit. 2016-09-08]. Dostupné online.  
  23. Další útok v Německu: Syrský atentátník se odpálil v bavorském Ansbachu, zranil 12 lidí [online]. Reflex.cz, [cit. 2016-09-08]. Dostupné online.  
  24. Islamisté mohou v Německu otrávit potraviny nebo pitnou vodu, píše deník Bild. Aktuálně.cz - Víte co se právě děje [online].  [cit. 2017-01-24]. Dostupné online.  (česky) 
  25. «Bild»: BKA warnt vor möglichen Anschlägen mit Chemikalien. Frankfurter Allgemeine Zeitung. 2017-01-24. Dostupné online [cit. 2017-01-24]. ISSN 0174-4909.  
  26. V Německu má trvalý pobyt 570 islamistů, kteří by mohli chystat útok. Aktuálně.cz [online]. 2017-02-02 [cit. 2017-02-02]. Dostupné online.  (česky) 
  27. Němcům se ztratilo 351 islamistů. Novinky.cz. . Dostupné online [cit. 2017-06-13]. (cs-CZ) 
  28. ČTK, DPA. Zaveďme muslimské státní svátky, navrhl ministr. Sklidil kritiku. TÝDEN.cz. 2017-10-14. Dostupné online [cit. 2017-10-14].  
  29. O zavedení muslimských svátků v Německu uvažují nejvyšší politici. Novinky.cz. 2017-10-14. Dostupné online [cit. 2017-10-14]. (cs-CZ) 
  30. ČTK, iDNES.cz. Zaveďme i muslimské svátky, navrhuje německý ministr de Maizière. iDNES.cz [online]. 2017-10-14 [cit. 2017-10-14]. Dostupné online.  
  31. Muslimku nenechali učit v šátku, její žalobu německý soud smetl. Novinky.cz. . Dostupné online [cit. 2017-01-25]. (cs-CZ) 
  32. cht. Niedersachsen: Kopftuchurteil - Lehrerin erhält keinen Schadensersatz - SPIEGEL ONLINE - Leben und Lernen. SPIEGEL ONLINE [online]. 2017-01-18 [cit. 2017-01-25]. Dostupné online.  
  33. HEFNER, Robert W.. Making Modern Muslims: The Politics of Islamic Education in Southeast Asia. [s.l.] : University of Hawaii Press. 258 s. Dostupné online. ISBN 9780824832803. (anglicky) Google-Books-ID: 7d4inSHnOZAC. 
  34. Saúdská Arábie posílá do Německa kázat radikální islamisty. Novinky.cz. . Dostupné online [cit. 2016-12-13]. (cs-CZ) 
  35. BUCHERT, Viliam. Teror v Německu: Islamisty financují dlouhé roky Saúdská Arábie, Katar a Kuvajt. Nikdo to nezakázal. Reflex.cz. 2016-12-22. Dostupné online [cit. 2016-12-25].  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]