Primošten

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Primošten
Primošten
Primošten
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 0 m n. m.
Stát ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
Župa Šibenicko-kninská
Primošten
Primošten
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 57,18 km²
Počet obyvatel 2 828 (2011)
Hustota zalidnění 52 obyv./km²
Správa
Starosta Stipe Petrina
Oficiální web www.primosten.hr
Telefonní předvolba {+385} 022
PSČ 22 202
Označení vozidel ŠI
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Primošten (italsky Capocesto) je chorvatská vesnice a opčina na pobřeží Jaderského moře na poloostrově u zálivu Luka Primošten, 26 km jižně od Šibeniku. V 60. letech 20. století na sousedním poloostrově Raduća začalo vznikat turistické letovisko. Je zde také rybolov a pěstuje se vinná réva a olivy. Z tohoto regionu pochází červené víno Babić.

Poloha a obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Primošten leží při na pobřebí Jaderkého moře v střední Dalmácii přibližně 60 km severně od Splitu a 30 km jižne od Šibeniku. Obec pozestává ze 7 lokalit a osad a má 2828 obyvatel (2011), přičemž 1631 žije v centrální lokalitě Primošten.

Před přístavem v Primoštenu (Primoštenka luka) se nachází několik ostrovů a skalních výběžků, ze kterých největší je ostrov Maslinovik.

Na základě sčítání populace v roce 2011 měl Primošten celkově 2828 obyvatel, rozmístněných nasledovně:

  • Kruševo - 79
  • Ložnice - 44
  • Primošten - 1 631
  • Primošten Burnji - 739
  • Široke - 154
  • Vadalj - 93
  • Vezac- 88[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Jiří

Původně se vesnice nacházela na malém ostrově v blízkosti pevniny, se kterou byla spojena mostem. Most byl nahrazen hrází a od roku 1564 se nazývalo Primošten (od slovesa přemostit). Na nejvyšším bodě poloostrova stojí Kostel sv. Jiří (Crkva sv. Jurja) z roku 1485, který byl v 18. století barokně přestavěn. Dalšími historickými památkami Kostel sv. Rocha z roku 1680 a benátské hradby ze 17. století.

Obec Primošten byla založena v roce 1993 a její rozvoj začal v roce 1960. když studenti ze Záhřebu (z observatoře) a esperantisté objevili Primošten. Staví se tábor esperanta a přes léto sem přicházejí esperanto z celého světa.

První pracovní akce jsou organizovány z iniciativy pana Marka Skorina. Byly provedeny práce na přenosovém vedení a přívodu vody. Přišla elektřina, voda, telefon a byla postavena Jadranská dálnice (1964). Byly postaveny hotely: „Raduča“ v roce 1966, „Zora“ a „Slava“ v roce 1968, „Marina Lučica“ v roce 1971, přístav „Kremik“ 1983. a o něco dříve byl tábor "Adriatik" (Punta Maslina) postaven pro 3000 táborníků.

Primošten se stává jedním z nejkrásnějších letovisek na Jadranu. Byla to doba skutečného blahobytu a rozvoje turistické ekonomiky, kterou přerušily válečné události v naší oblasti.

Následovalo obtížné období pro Primošten, proto byla v roce 2000 navržena obec Primošten ke zrušení. Ukazatele byly zničující: roční rozpočet činil asi 3,5 milionu kuna a rozpočet minus 7,5 milionu kuna.

Rok 2001 přinesl pro Primošten radikální obrat. V místních volbách strany prohrávají a moc získává skupina místních shromážděných kolem Nezávislého seznamu Vinka Bolanče a dnes je to Nezávislý seznam Stipe Petrina.

V Primoštenu se nachází nově postavený památník Panny Marie Loretánské. Jedná se o největší její památník na světě. Monumentální socha s podstavcem o celkové výšce 17 metrů a hmotnosti 45 tun stojí na kopci Gaj nad Primoštenem (173 m n. m.), otočena obličejem k Primoštenu. Historie vesnice je s Pannou Marii Loretánskou spojena legendou od poloviny 19. století. Legenda vypráví o ochránění vesnice před cholerou. Mladík donesl do vesnice obraz Panny Marie, který viděl ve snu a ona pak obyvatele ochránila.[2]

Erb

Štít je ohraničen zlatou linkou a vyplněn modrou barvou moře, symbolem přežití a stálosti života v této oblasti. Uprostřed štítu je postava Panny Marie Loretánské, která je v této oblasti uctívána od 18. století a nachází se v centrálním Kostele sv. Juraje v Primoštenu.[3]

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Každoročně uprostřed léta se koná slavnost Primoštenske užance. Je to tradiční folklorní festival, kde obyvatelé Primoštenu ukazují jejich kulturní zvyklosti a dřívější způsob života v obci.[4] Obec má i vlastní dechovou kapelu.

Dědictví[editovat | editovat zdroj]

Primošten je známý svými rozsáhlými a pohlednými vinicemi. Fotka vinic z Primoštenu se nachází i v centrále OSN v New Yorku. Vinice v Primoštenu se aktuálne ucházejí o zápis na Seznam kulturního dědictví UNESCO.[5] Okrem viníc je Primošten známý i svými plážemi. Pláž Mala Raduča se uvádí mezi 10 nejkrásnějšími plážemi v Chorvatsku.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Dřívější rybářská vesnice je dnes vyhledávaným turistickým cílem v Dalmácii. Turizmus je také hlavním zdrojem příjmů Primoštenu.

Turizmus doplňuje rybářství, pěstování vinné révy a oliv Známé je především červené víno Babić.

Sport[editovat | editovat zdroj]

  • Klub vodního póla Primošten
  • JK Primošten - jachtařský klub
  • RK Spongiola - potapačský klub
  • MNK Primošten - klub malého fotbalu
  • Bowlingový klub Primošten

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. www.dzs.hr [online]. [cit. 2021-03-19]. Dostupné online. 
  2. Primošten má největší památník Panny Marie Loretánské na světě | Chorvatsko.cz. www.chorvatsko.cz [online]. [cit. 2017-08-18]. Dostupné online. 
  3. Grb i zastava Općine Primošten | Općina Primošten [online]. [cit. 2021-03-19]. Dostupné online. (chorvatsky) 
  4. Primosten - location, beaches, hotels and attractions [online]. [cit. 2018-03-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. UNESCO - Primosten

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]