Drahanská vrchovina
Drahanská vrchovina | |
---|---|
Drahanská vrchovina – v pozadí městys Drahany | |
Nejvyšší bod | 735 m n. m. (Skalky) |
Rozloha | 1 183 km² |
Střední výška | 462,8 m n. m. |
Nadřazená jednotka | Brněnská vrchovina |
Sousední jednotky | Bobravská vrchovina, Boskovická brázda, Zábřežská vrchovina, Hornomoravský úval, Vyškovská brána, Dyjsko-svratecký úval |
Podřazené jednotky | Adamovská vrchovina, Konická vrchovina, Moravský kras |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Drahanská vrchovina na mapě Česka | |
Horniny | vápenec |
Povodí | Morava, Svitava |
Souřadnice | 49°23′0″ s. š., 17° v. d. |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | IID-3 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Drahanská vrchovina je geomorfologický celek, spadající pod Brněnskou vrchovinu. Na západě sousedí s Boskovickou brázdou a Bobravskou vrchovinou, na jihu s Dyjsko-Svrateckým úvalem a Vyškovskou bránou, na východě s Hornomoravským úvalem a na severu se Zábřežskou vrchovinou. Je nazvána podle obce Drahany, které leží na Prostějovsku. Nejvyšší bod Skalky, který leží 735 m n.m., se nachází ve východní části, označované jako Konická vrchovina (droby, slepence, břidlice, ostrůvky prvohorních devonských vápenců u Javoříčka a Mladče). Součástí Drahanské vrchoviny je Moravský kras, v němž prvohorní devonské vápence vystupují na ploše téměř 100 km čtverečních. Adamovská vrchovina (hlavně žula a granodiorit) byla rozrušena třetihorními tektonickými pohyby a činností řek.
Geologie
Na Drahanské vrchovině převládají prvohorní (karbonské) horniny usazené. Na velké části jsou také poměrně mocné čtvrtohorní usazeniny. Reliéf Moravského krasu vzniká v důsledku rozpouštění hornin a postupně se tak vytváří typická krajina s povrchovými a podzemními krasovými jevy.
Klimatické poměry
Drahanská vrchovina leží v klimatické oblasti mírně teplé, mírně vlhké, vrchovinné. Atmosférické srážky se pohybují v rozmezí 616–711 mm za rok. Ve vegetačním období je průměrná teplota 12,5 stupňů Celsia. Vzhledem k poloze i vzhledem k neexistenci velkých průmyslových podniků je zde jedno z nejčistších ovzduší v České republice. V roce 2008 ovšem expanduje výroba plastových akrylátových van a příslušenství v okolí nejvyšších partií vrchoviny – zejména obec Suchý (původní výrobní hala o velikosti několika hektarů se rozšiřuje o 70 %), a tak v tomto důsledku kvalita ovzduší v této části Drahanské vrchoviny výrazně klesá – firma RIHO v obci Suchý ohlásila IRZ (www.irz.cz) v roce 2007 6740 kg styrenu/ovzduší/rok. V zimním období bývají zpravidla partie nad 500 metrů nad mořem pokryty souvislou sněhovou pokrývkou.
Vodstvo
Drahanská vrchovina leží ve srážkovém stínu Českomoravské vrchoviny, která zadržuje většinu srážek přinášených západními větry. Je velmi chudá na povrchové vodní zdroje i na zásoby podzemních vod. Nemá velké toky, jedná se o pramennou oblast tvořící rozvodí řeky Moravy a Svratky. Drobné potoky jsou odváděny říčkou Hanou a Hloučelou do Moravy a Litavou a Svitavou do Svratky.
Flóra
Nacházejí se zde jak lesy jehličnaté, tak lesy s převahou listnáčů. V jehličnatých lesích roste smrk obecný, borovice lesní, modřín opadavý, douglaska tisolistá a jedle bělokorá. V lesích s převahou listnáčů se zejména vyskytuje buk lesní, dub zimní, dub letní, habr obecný, javor klen, bříza bělokorá, ojediněle lípa, jírovec maďal, osika obecná aj. Z keřů je velmi hojný bez hroznatý, bez černý, maliník obecný a mnoho druhů ostružiníků. V lesích roste poměrně velké množství hub.
Fauna
Drahanská vrchovina má poměrně dobré ekologické podmínky, nachází se zde množství živočichů.
- Šelmy: kuna lesní, kuna skalní, jezevec lesní, liška obecná
- Dravci: káně lesní, jestřáb lesní, krahujec obecný, včelojed lesní a další
- Sovy: kalous ušatý, puštík obecný, sýček obecný, výr velký, sova pálená
- Šplhavci: strakapoud velký, datel černý, žluna zelená
- Pěvci: různé druhy sýkor, pěnkava obecná, hýl obecný, strnad lesní, různé druhy pěnic, červenka obecná, kos černý, drozd zpěvný, sojka obecná, čížek lesní, střízlík obecný, krkavec velký, vrabec domácí.
- Další ptáci z různých skupin, např. kukačka obecná a další.
- Spárkatá zvěř: srnec obecný, jelen evropský, muflon evropský, prase divoké.
Nerostné suroviny
Rudy byly v této oblasti těženy jen výjimečně a těžba měla jen menší hospodářský význam. Mezi nejvýznamnější patřila naleziště železné rudy v oblasti Olomučan, Rudice, Habrůvky a Josefova. Na tuto těžbu sahající daleko do historie upozorňuje naučná stezka "Cesta železa Moravským krasem." Další lokalitou, kde se těžila železná ruda již v dobách Keltů, byla oblast kolem Malého, resp. Starého Hradiska. Ze stavebních surovin se v současnosti těží převážně droby, lomový kámen, v Moravském krasu dobíhá těžba vápence. V oblasti Křtin a Jedovnic jsou naleziště mramoru.
Ochrana přírody
Chráněná krajinná oblast
Národní přírodní památky
Národní přírodní rezervace
Přírodní památky
- Černá skála (Lipovec)
- Hamerská stráň
- Horní Bělá
- Obřanská stráň
- Pavlečkova skála
- Pod Liščím kupem
- Pod Obrovou nohou
- Pod Panským lesem
- Velká Klajdovka
Přírodní rezervace
- Babí lom (Lelekovice, Svinošice)
- Balcarova skála-Vintoky (Ostrov u Macochy)
- Bayerova rezervace (Křtiny)
- Bílá voda (Holštejn)
- Březinka (Březina)
- Bučina u Suché louky (Buková)
- Čihadlo (Babice nad Svitavou)
- Dřínová (Babice nad Svitavou)
- Durana (Úsobrno)
- Mokřad pod Tipečkem (Típeček)
- Lipovské úpolínové louky (Lipová)
- Rakovec (Jedovnice)
- Skály (Protivanov)
- Skelná Huť (Protivanov) (Protivanov)
- Sloupsko-šošůvské jeskyně (Sloup v Moravském krasu)
- Studnické louky (Krásensko)
- U Nového hradu (Olomučany)
- Mokřad pod Tipečkem (Jedovnice)
- U Brněnky (Kanice)
- U Výpustku (Březina)
- Údolí Říčky (Hostěnice, Ochoz u Brna)
- Velký Hornek (Brno-Líšeň, Mokrá-Horákov)
- Zadní Hády (Kanice, Ochoz u Brna)
Přírodní parky
Chráněné aleje
Chráněné stromy
Arboreta
Zajímavosti a památky
Hradiště a oppida
Černov, Obrova noha, Staré Hradisko
Hrady a zříceniny
Blansek, Boskovice, Čertův hrádek u Okluk, Čertův hrádek (Olomučany), Dědice, Doubravice, Holštejn, Horákov, Hrádek u Babic, Ježův hrad, Kuchlov, Lečenec, Luleč, Melice, Myslejovice, Nový hrad, Obřany, Otaslavice, Plankenberk, Plumlov, Pustiměř (Zelená Hora), Račice, Ronov, Rytířská jeskyně, Smilovo hradisko, Stagnov, Starý Plumlov, Stražisko (Grünberk), Svitávka, Úsobrno, Vildenberk
Zaniklé osady
Bystřec, Hamlíkov, městečko Holštejn, Sokolí, Típeček, Vilémov
Zámky
Boskovice, Konice, Křtiny, Plumlov, Přemyslovice, Rájec nad Svitavou
Větrné mlýny
Jednov (nepřístupný), Kořenec, Malé Hradisko (nepřístupný), Němčice, Ostrov u Macochy (nepřístupný), Petrovice, Přemyslovice (nepřístupný), Rudice (přístupný – muzeum), Ruprechtov (přístupný)
Poutní kostely
Chrám Jména Panny Marie ve Křtinách, kostel Panny Marie Bolestné ve Sloupě
Další památky
Betonové bunkry na Vyškovsku, Huť Františka, Sousoší husitských bojovníků, vápenka Velká dohoda
Rozhledny
Alexandrova rozhledna, Babí lom, Malý Chlum, Podvrší u Veselice, Strom
Televizní a rozhlasové vysílače, věže
Vysílač Hády, Vysílač Kojál, Radiolokační stanice Skalky
Historie
Až do 12. století byla Drahanská vrchovina velmi řídce osídlena, většinu z území tvořily hluboké lesy, jejím územím procházelo několik obchodních stezek. Ve 13. století dostávala vznikající šlechta od krále rozlehlá území, na kterých začala vznikat (případně se rozšiřovat) světská i církevní panství. Jejich centry se staly hrady Blansek, Boskovice, Dědice, Doubravice, Grünberk (Stražisko), Holštejn, Nový hrad, Obřany, Račice, Starý Plumlov, Vildenberk a další. V rámci velké (nebo též německé) kolonizace přišlo na území vrchoviny velké množství kolonistů z Bavorska, Dolních Rakous, Dolního Saska, ale i z Holandska a Flander. Po moravských markraběcích válkách a husitských válkách došlo k vylidnění této oblasti a zániku mnoha vsí, přičemž zde začal převládat český živel.
Drsná a zemědělsky málo výnosná Drahanská vrchovina již nepřitahovala nové osadníky a katastry zaniklých vsí obvykle zarostly lesem. Území bylo nadále využíváno zemědělsky, k těžbě dřeva a částečně i k těžbě surovin. Mnoho původních panských sídel zaniklo a vznikla nová centra panství, která se nacházela většinou na okraji Drahanské vrchoviny v níže položené oblasti. Bylo to Blansko, Boskovice, Habrovany, Konice, Plumlov, Pozořice, Račice, Rájec nad Svitavou, Šebetov a Vyškov. V průběhu staletí zde nevyrostlo žádné významné město, v době průmyslové revoluce zde nevznikl žádný významný podnik a obyvatelé, kteří se nezabývali zemědělstvím, začali cestovat za prací do měst, ležících v níže položených okolních oblastech. V roce 1935 došlo v jihovýchodní části zalesněného území Drahanské vrchoviny ke vzniku vojenské střelnice (Vojenský výcvikový prostor Vyškov). Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava bylo v rámci programu germanizace a konečného řešení české otázky vysídleno 33 obcí Drahanské vrchoviny, přičemž záminkou bylo rozšíření vojenské střelnice. Po druhé světové válce se obyvatelstvo vrátilo do svých vesnic zpět. Vojenská střelnice byla zachována v rozsahu z roku 1935 – nyní Vojenský újezd Březina. Za druhé světové války bylo na jižní části Drahanské vrchoviny zbudováno značné množství betonových bunkrů, jež byly součástí vojenského cvičiště a které zůstaly zachovány dodnes. V roce 1944 byl mezi Ruprechtovem a Račicemi vysazen partyzánský oddíl Jermak, který na Drahanské vrchovině působil až do konce války.
Ani po ukončení druhé světové války nedošlo na Drahanské vrchovině k rozvoji průmyslu, oblast byla využívána spíše zemědělsky. Od 70. let 20. století docházelo v rámci Jednotných zemědělských družstev k rozvoji nezemědělské výroby, která zajišťovala zaměstnanost pro značnou část pracovních sil. Po roce 1989 postupně docházelo k rušení těchto činností a snižování počtu pracovníků v zemědělství, čímž se výrazně zvýšil počet lidí dojíždějících za prací do center na okraji Drahanské vrchoviny, jako jsou Blansko, Boskovice, Brno, Prostějov a Vyškov.
Současnost
Drahanská vrchovina je nezatížena intenzívní průmyslovou výrobou a až na výjimky se jedná o oblast s nejčistším vzduchem. Dochází zde k rozmachu cyklostezek a ke stále většímu využívání pro rekreační účely. V zimě je díky sněhové pokrývce oblíbeným místem pro běžecké lyžování. Na několika místech existují značené a upravované běžecké okruhy.[1]
Reference
Literatura
- Ervín Černý-Křetínský, Dáša Zouharová, Drahanskou vrchovinou, Občanské sdružení Barvínek, 1998
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Drahanská vrchovina na Wikimedia Commons
- Mikroregion Drahanská vrchovina
- Informace o jižní části Drahanské vrchoviny
- Barvínek – příroda Drahanské vrchoviny
- Spolek pro Moravský kras – sdružení obcí
- Region Protivanovsko
- Středověk na Drahanské vrchovině
- Vysídlení Drahanské vrchoviny za druhé světové války
- Nejlepší běžkování na jižní Moravě? Na střeše Drahanské vrchoviny