Přírodní park Řehořkovo Kořenecko
 Řehořkovo Kořenecko | |
|---|---|
.jpg) Přírodní rezervace Pavlovské mokřady | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 14. dubna 1988 |
| Nadm. výška | 600–800 m n. m. |
| Rozloha | 23,14 km²[1] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Blansko |
| Souřadnice | 49°31′26,09″ s. š., 16°45′25,81″ v. d. |
  Řehořkovo Kořenecko | |
| Další informace | |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Řehořkovo Kořenecko je přírodní park v okrese Blansko.
Historie[editovat | editovat zdroj]
K prvnímu vyhlášení došlo v roce 1992, tehdy v kategorii klidová oblast. Za přírodní park bylo Řehořkovo Kořenecko vyhlášeno v roce 2000.[2]
Původní plán počítal s vyhlášením na území okresů Blansko a Prostějov v malé části okolo Horního Štěpánova , k vyhlášení nakonec došlo v mírně menším rozsahu pouze v prvním jmenovaném.[2] Celková rozloha tak činí 23,14 km².
Tato oblast je pojmenována podle místního umělce Františka Řehořka (1890-1982), který mimo jiné zobrazoval zdejší krajinu ve svých malbách.
Příroda[editovat | editovat zdroj]
Oblast spadá do 5. jedlobukového vegetačního stupně.[2] Polovinu území je porostlá lesy, které jsou však z větší části zastoupeny smrkovou monokulturou, zbylá část je zemědělsky obhospodařována.[2] Zbytky bučin lze nalézt na Mojetínském hřbetu.[2]
Mezi samotou Pilka a osadou Melkov stojí kolem vyasfaltované lesní cesty Melkovská alej, která se v roce 2015 umístila na druhém místě v soutěži Alej roku.[3]
Maloplošná chráněná území[editovat | editovat zdroj]
Z maloplošných chráněných území jsou zastoupeny Pavlovské mokřady a Horní Bělá. Těsně za hranicí se dále nachází Uhliska, Pod Švancarkou, Pohorská louka, V chaloupkách a Lipovské upolínové louky.
Za zmínku též stojí významné krajinné prvky Kocourov a Prameniště Bělé.[2]
Památky[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
V obci Kořenec se nachází zachovalý větrný mlýn holandského typu.
Na Benešově stojí kostel Povýšení svatého Kříže.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Oblast leží z větší části na území Protivanovské planiny, ze severu ji ohraničuje Konická planina a za hlubokým údolím říčky Bělé se zvedá Mojetínský hřbet.
Do přírodního parku zasahují katastry obcí Kořenec, Benešov, Okrouhlá, Knínice a Šebetov, stojí tu také osady Pavlov, Melkov a samota Pilka.
Nejvyšším vrcholem je Paprč, který dosahuje 721 m n. m.[2]
Geologie[editovat | editovat zdroj]
Podloží je tvořeno drobami, slepenci a břidlicemi, nad nimi se v různých místech i přes provedené meliorační práce stále nacházejí podmáčené půdy.[2]
Hydrologie[editovat | editovat zdroj]
Hlavní sběrnicí vody je říčka Bělá, která pramení v jihovýchodní části parku, poté teče severně přes osadu Pavlov, odkud protéká skrze Pavlovské mokřady, kde napájí několik rybníků a sbírá vodu z tamějších rašelinišť. Poté teče dále na sever, kde u obce Horní Štěpánov tvoří severní hranici parku a po stočení k jihu jeho západní hranici. Zde protéká skrze přírodní památku Horní Bělá. Řehořkovo Kořenecko opouští Bělá v jeho jihozápadním cípu, když se vlévá do vodní nádrže Boskovice. Na území parku se do ní u přírodní památky Horní Bělá vlévá Podhora a u osady Melkov vtéká Benešovský potok s přítokem Višňového potoka.
Na východní hranici pramení množství dalších toků, například Okluka, Bukový potok, Zábrana či Žďárná.
Okolo Pavlovského dvora se nachází několik rybníků. Kvůli vysychání oblasti byly v roce 2015 provedeny záchranné práce, v rámci kterých byl odbahněn Červený rybník a postaven nový, dvouhektarový rybník.[4] Další vodní plocha se nachází u osady Melkov, jižně od ní se již za hranicí rozkládá vodní nádrž Boskovice.
Na území dnešní přírodní rezervace Pavlovské mokřady se dříve těžila rašelina, na začátku 60. let intenzivně.[2] Kvůli tomu byla oblast odvodněna a z biologického hlediska značně znehodnocena. Dnes se v místě nachází pouze zbytky rašelinišť a jezírka vzniklá těžbou.[2]
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
-
Cedule -
Les mezi Kořencem a Benešovem -
Meandry na horním toku Bělé -
Přírodní památka Horní Bělá -
Rozhraní přírodní rezervace Pod Švancarkou a přírodní památky Horní Bělá -
Přírodní park Řehořkovo Kořenecko - pohled směrem na Kořenec od PP Horní Bělá -
Přírodní rezervace Pavlovské mokřady
.jpg)
.jpg)
Panorama[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Související články[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Přírodní parky Jihomoravského kraje [online]. Arcgis.com [cit. 2020-10-12]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j LACINA, J.; MLATEČEK, F. Přírodní poměry Boskovicka. Příprava vydání Skořepa H. a kol.. Svazek 1.. Boskovice: Muzeum Boskovicka, 2008. Kapitola Chráněná území a další ekologicky významné lokality.
- ↑ Arnika. Melkovská alej [online]. [cit. 2016-01-04]. Dostupné online.
- ↑ HRUŠKA, Radim. Záchrana mokřadu: Dvouhektarový rybník je téměř hotov [online]. 11.8.2015 [cit. 2017-01-19]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Řehořkovo Kořenecko na Wikimedia Commons
