Lipovské upolínové louky
 Lipovské upolínové louky | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
 Lipovské upolínové louky | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 21.6.1990[1] |
| Vyhlásil | Okresní národní výbor v Prostějově[1] |
| Nadm. výška | 586–612[2] m n. m. |
| Rozloha | 6,27 ha[3][4] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Prostějov |
| Umístění | Lipová, Brodek u Konice |
| Souřadnice | 49°31′58,8″ s. š., 16°50′13,2″ v. d. |
  Lipovské upolínové louky | |
| Další informace | |
| Kód | 1199 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lipovské upolínové louky je přírodní rezervace ve správních územích obcí Lipová a Brodek u Konice v okrese Prostějov.[5] Rozkládá se na 6,3 ha v úzké nivě kolem říčky Okluka.[2][5][6][7] Jedná se o vlhké až podmáčené louky, které byly pouze minimálně zasaženy odvodňovací činností.[5] Jedná se o jeden z nejdochovalejších exemplářů mokřadních luk na Drahanské vrchovině.[5] Oblast spravuje Krajský úřad Olomouckého kraje.
Ochrana
[editovat | editovat zdroj]Důvodem ochrany je společenství luk vlhkomilného a mokřadního charakteru.[1]
V rezervaci roste zejména upolín nejvyšší (Trollius altissimus)[2] a další vzácné rostliny.
Ochranné pásmo se rozkládá v okruhu 50 metrů od hranic přírodní rezervace.[1]
Polovina luk je pravidelně jednou ročně[6] kosena členy Českého svazu ochránců přírody, díky čemuž se daří lokalitu ochránit před expanzivními druhy.[5] Kosení neprobíhá na vymezených prostranstvích.[6]
Flóra
[editovat | editovat zdroj].jpg)
Oblast patří do 5. jedlobukového vegetačního stupně.[7]
Břehové porosty jsou tvořeny olší lepkavou.[7]
Vegetace je složena ponejvíce společenstvým vlhkých pcháčových luk svazu Calthion, které charakterizují pcháč potoční, psárka luční, medyněk vlnatý, děhel lesní, rdesno hadí kořen a pryskyřník zlatožlutý.[2]
Z chráněných rostlin se na lokalitě vyskytuje prstnatec májový, zvonečník hlavatý či upolín nejvyšší, z ohrožených druhů rostlin například ostřice odchylná, suchopýr úzkolistý, vrba rozmarýnolistá, kozlík dvoudomý,[5] ostřice příbuzná, řebříček bertrám, starček potoční, rozrazil štítkový či vítod ostrokřídlý.[7]
Z mechů byl zaznamenán výskyt chráněného druhu rokyt luční či méně častá měchýřočepka hruškovitá[5]
Na kůře vrb, například vrby rozmarýnolisté,[7] se nalézá epifyt prstenatka plazivá.[5]
Z dalších druhů lze zmínit kadeřavec obecný a bařinatku nažloutlou.[5]
Fauna
[editovat | editovat zdroj].jpg)
Z motýlů se v lokalitě vyskytují ohniváček modrolemý a perleťovec kopřivový.[2]
Na rozhraní lesa a louky a v její sušší části se vyskytují kobylka šedá a kobylka cvrčivá.[2]
Z žab je v místě díky vysoké vlhkosti k vidění ropucha obecná a pro svůj lov bývá lokalita vyhledávána jako loviště čápem černým.[2][8]
Z ptáků v lokalitě hnízdí chřástal polní a bramborníček hnědý.[7]
Z ryb se v potoce vyskytuje vranka obecná.[7]
Historie
[editovat | editovat zdroj].jpg)
Lidská činnost se v minulosti na části luk minimalizovala, ovšem trend se mění a louky se tak vrací do svého polopřirozeného stavu.[5]
Přírodní rezervace byla na území vyhlášena Okresním národním výborem v Prostějově 21.6.1990.[1]
Dne 8. září 2015 byl podán návrh na zrušení a nové vyhlášení přírodní rezervace.[9] Důvodem bylo zahrnutí biologicky bezcenných území v původních hranicích, především polí a monokulturních smrkových lesů, zahrnuty naopak nebyly jiné oblasti biologicky zvláště cenné s výskytem chráněných druhů rostlin, především pak údolí bezejmenného levostranného přítoku Okluky.[9] Změna tak počítá s upravením hranic a rozšířením z 5,29 ha na 6,3 ha bez vyhlášeného ochranného pásma, které je tak automaticky stanoveno na 50m od hranic PR.[9] Tato změna měla být dle předpokladu provedena ve třetím čtvrtletí roku 2016.[9]
Vodstvo
[editovat | editovat zdroj]Oblast se nachází v údolí říčky Hloučela,[9] v tomto místě zvaném Okluka. Nově vyhlášené území zahrnuje též údolí malého levostranného přítoku Okluky.
Území je silně podmáčené, na konci roku 2016 byly na několika místech uměle vytvořeny drobné tůně.
Geologie
[editovat | editovat zdroj]Podloží tvoří kulmské droby, jež jsou překryty půdní vrstvou fluviálních písčitojílovitých hlín, na kterých se vytvořily gleje.[7]
Turistika
[editovat | editovat zdroj]Přírodní rezervací ani jejím okolím nevede žádná turistická značená trasa.
Po silnici Lipová – Horní Štěpánov kopírující hřeben nad údolím je vedena cyklotrasa 5039, která se vzdušnou čarou přibližuje až na vzdálenost cca 150 metrů (400 metrů po lesní a polní cestě, po níž vede pro návštěvníky nejlepší přístup).[10]
V jihovýchodní části chráněného území je nainstalována informační tabule s popisem chráněných druhů, důvodu ochrany a informace o výskytu živočichů v lokalitě.
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Jihozápadní okraj s informační tabulí pro turisty -
Kvetoucí upolíny v lokalitě -
Mokřadní část -
Soutok dvou ramen Hloučely -
Lokalita v zimě -
Lokalita v červnu -
Blatouch květoucí na chráněném území
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e HONZÁKOVÁ, Renata. oznámení [online]. Olomouc: Krajský úřad Olomouckého kraje, 16.8.2012 [cit. 2015-05-19]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g KREJCAROVÁ, Marie. Využití vesnice Lipová a jejího okolí pro předškolní vzdělávání se zaměřením na poznávání přírody. Hrochov, 2015. 124 s. Diplomová. UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Pedagogická fakulta. Vedoucí práce PhDr. Jitka Petrová, Ph.D.. Dostupné online.
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
- ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
- ↑ a b c d e f g h i j ČSOP ZO Hořepník. PR Lipovské upolínové louky [online]. 23. 9. 2010 [cit. 2015-05-19]. Dostupné online.
- ↑ a b c GALDA, Jiří. Mokřadní vegetace Drahanské vrchoviny. Brno, 2013. 57 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí práce doc. Mgr. Michal Hájek, Ph.D.. s. 25. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h LACINA, J.; MLATEČEK, F. Přírodní poměry Boskovicka. Příprava vydání Skořepa H. a kol.. Svazek 1.. Boskovice: Muzeum Boskovicka, 2008. Kapitola Chráněná území a další ekologicky významné lokality.
- ↑ VENEROVÁ, Marie. Fenomén druhého bydlení v mikroregionu Konicka. 2016 [cit. 2017-01-27]. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, Agronomická fakulta. Vedoucí práce doc. RNDr. Antonín Vaishar, CSc.. Dostupné online.
- ↑ a b c d e BERKA, Tomáš. Návrh na zrušení přírodní rezervace Lipovské upolínové louky a na nové vyhlášení přírodní rezervace Lipovské upolínové louky [online]. Krajský úřad Olomouckého kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, 8.9.2015 [cit. 2017-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-02.
- ↑ ŠUSTR, František. Turistické cíle [online]. Lipová: 9.7.2013 [cit. 2015-05-20]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KINCL, Lubomír; KINCL, Martin. Chráněná území Prostějovska. Prostějov: Český svaz ochránců přírody, Regionální sdružení Iris, 2012. 111 s. ISBN 978-80-904928-1-3. S. 26–27.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lipovské úpolínové louky na Wikimedia Commons
