Psárka luční

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Psárka luční

Psárka luční (Alopecurus pratensis)
Psárka luční (Alopecurus pratensis)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: jednoděložné (Liliopsida)
Řád: lipnicotvaré (Poales)
Čeleď: lipnicovité (Poaceae)
Rod: psárka (Alopecurus)
Binomické jméno
Alopecurus pratensis
L.

Psárka luční (Alopecurus pratensis) je vysoká, slabě trsnatá luční tráva která je ceněna jako pícnina. Je jedním ze čtyř druhů rodu psárka rostoucích v České republice.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Původní areál výskytu je v Eurasii, téměř nepřerušovaně od Atlantiku přes celou Evropu, Malou a Střední Asii, oblast okolo Kavkazu, Sibiř až po Mongolsko, Čínu, Dálný východ a Japonsko. Druhotně byla rozšířena, převážně záměrně, do Severní i Jižní Ameriky, Austrálie i na Nový Zéland.

Nejčastěji vyrůstá na vlhkých loukách a pastvinách rozprostřených na hlubokých, převážně jílovitých úživných půdách, od nížin až po horské oblasti. Je dominantním druhem zaplavovaných aluviálních luk. Snáší bez problémů dlouho ležící sníh i velké mrazy, stejně jako vysoké letní teploty. Na našem území je zcela běžným druhem, nejčastěji se vyskytuje např. ve společenstvech svazů Deschampsion cespitosae.[1][2]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Psárka luční je v České republice uváděna ve dvou poddruzích:

Psárka luční tmavá, vyskytující se vzácně, se od nominátního poddruhu psárka luční pravá odlišuje načernalým květenstvím které bývá dlouhé pouze 2 až 5 cm, delšími výběžky dosahujícími až 10 cm a růstem na suchých místech s plným sluncem.[1][3][4]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Vytrvalá, sytě zelená nebo našedlá tráva s trsnatým nebo plazivým oddenkem s výběžky 2 až 4 cm dlouhými. Vyrůstají z něj 30 až 100, maximálně 120 cm vysoká stébla se 3 až 5 kolénky, jsou hladká, přímá a jen někdy v kolénkách prohnutá, bývají snadno poléhavá. Porostlá jsou oddálenými čárkovitými, plochými, lysými, na líci mírně drsnými listy dlouhými do 25 cm a širokými 0,5 až 1 cm. Pochvy mají otevřené, mírně nadmuté; jazýček může být až 0,5 cm dlouhý s rovným nebo zubatým okrajem, bez oušek. Vyrůstající listy jsou svinuté.

Květenství je hustý, válcovitý, na omak hebký, 3 až 10 cm dlouhý lichoklas (lata s podobou hustého klasu). Je tvořen jednokvětými, z boku smáčknutými, 4 až 6 mm dlouhými klásky vyrůstající po 3 až 6 na krátkých stopkách přiléhajících těsně ke středové ose. Plevy jsou kopinaté, špičaté, ve spodní třetině spolu srůstají a na hřbetním kýlu jsou huňaté. Plucha je vyvinutá jen spodní a objímá kvítek dokola, vespod je svými okraji srostlá, má tři zelené žilky a na hřbetní straně v dolní čtvrtině má vláskovitě měkkou zahnutou osinu 0,9 cm dlouhou která z klásku ční ven. Plušky u tohoto druhu chybí. V kvítku se nacházejí tři tyčinkyprašníky velkými 2 až 3,5 mm které mění postupně barvu od bělavé až fialové do barvy rezavě žluté. Kulový lysý semeník má na vrcholu tenkou čnělku rozvětvující se ve dvě nitkovité blizny vyčnívající z vrcholu klásku. Ploidie 2n = 28. Kvete v květenu až červenu, semena dozrávají v červnu až červenci.

Plodem je plochá, podlouhle vejčitá, osinatou pluchou i plevami obalená žlutavá obilka dlouhá 5 až 6 mm a široká 2 až 2,5 mm. V jednom gramu bývá 1300 obilek.[1][2][5][6][7]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Je to velmi výnosná tráva která má vysokou výživnou hodnotu. Přidává se v malém množství do směsí pro obnovu vlhčích luk, při dostatku vláhy a živin v půdě vytlačuje ostatní druhy z porostu. Je velmi raná, přesto si udržuje poměrně dobrou kvalitu píce i v době kvetení.

V okrasném zahradnictví občas nacházejí uplatnění kultivary žlutozeleně zbarvené které ve volné přírodě nerostou; množí se výhradně dělením oddenků. Pyl psárky luční je také významným alergenem.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c DVORSKÝ, Miroslav. BOTANY.cz: Psárka luční [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 15.05.2009, [cit. 2012-12-16]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b CLAYTON, W. D.; VORONTSOVA, M. S.; HARMAN, K. T. et all.. Plants & Fungi: Alopecurus pratensis [online]. Kew, Royal Botanic Gardens, Richmond, UK, [cit. 2012-12-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ZICHA, Ondřej. BioLib.cz: Psárka luční [online]. BioLib, o. s., rev. 18.10.2004, [cit. 2012-12-16]. Dostupné online. (česky) 
  4. DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Jan et all.. Seznam druhů rostlin v ČR [online]. Botanický ústav AV ČR, Praha – Průhonice, rev. 23.01.2011, [cit. 2012-12-16]. Dostupné online. (česky) 
  5. a b Kapesní atlas trav: Chundelka metlice [online]. Agrostis Trávníky, s. r. o., Rousínov u Vyškova, [cit. 2012-12-16]. Dostupné online. (česky) 
  6. Flora of China: Alopecurus pratensis [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA, [cit. 2012-12-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Psárka luční [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, [cit. 2012-12-16]. S. 440. Dostupné online. (česky)