Skály (Drahanská vrchovina)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Skály (přírodní rezervace))
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Skály
Vrchol 724 m n. m.
Prominence 7 m ↓ severní sedlo
Izolace 0,5 km → Skalky
Seznamy Hory Drahanské vrchoviny #2
Poloha
Státy Česko Česko
Pohoří Drahanská vrchovina / Konická vrchovina / Protivanovská planina
Souřadnice
Skály
Skály
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zdroje k infoboxuPřírodní rezervace
Skály
Přírodní rezervace Skály
Datum vyhlášení 1988
Kód ÚSOP 1200
Lokalita Protivanov
Výměra 4,85
Seznam CHÚ v okrese Prostějov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Přírodní rezervace v Česku

Skály jsou s nadmořskou výškou 724 metrů druhý nejvyšší vrchol Drahanské vrchoviny a také stejnojmenná přírodní rezervace, rozkládající se na svahu západně od vrcholu. Nachází se na katastrálních území Protivanova a Bukové v okrese Prostějov. Přírodní rezervace má rozlohu 5 hektarů, byla vyhlášena v roce 1988.

Důvod ochrany[editovat | editovat zdroj]

Důvodem ochrany jsou původní lesní porosty s převažujícím bukem a s ojedinělou příměsí smrku ztepilého a javoru klenu a s typickým bylinným podrostem.

Flóra[editovat | editovat zdroj]

Oblast spadá do 5. jedlobukového stupně.[1]

V bylinném patře roste kostřava lesní, strdivka jednokvětá, pitulník horský, bažanka vytrvalá, bukovník kapraďovitý a třtina chloupkatá.[1]

Stromové patro tvoří květnaté bučiny s mírnými příměsemi javoru klenu.[1]

Jižně od chráněné oblasti stojí v lesním porostu chráněná jedle bělokorá, která je označována jako Jedle pod Skalami.

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Z ptáků v lokalitě hnízdí holub doupňák či lejsek malý.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Lovecká chata Hanačka, která byla postavena v roce 1810, byla jedním z opěrných bodů partyzánské skupiny Jermak.

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Západně od přírodní rezervace pramení potok Luha.

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Podloží tvoří kulmské droby, na nich se vytvořily kambizemě, které jsou ve vrcholové části značně kamenité.[1]

Turistika[editovat | editovat zdroj]

modrá turistická značka Středem přírodní rezervace vede modrá turistická trasa z Javoříčka přes Kladky, Jaroměřice, Pohoru, Kořenec a Pavlov směrem na Skelnou Huť, Sloup a Blansko. Na severní hranici se z ní u rozcestníku Punkva - pramen, odb. odpojuje odbočka k prameni Luhy.

cykločervená turistická značka Při dostatku sněhu vede severním okrajem červená lyžařská stopa, která se napojuje na Protivanovský okruh.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e LACINA, J.; MLATEČEK, F. Přírodní poměry Boskovicka. Příprava vydání Skořepa H. a kol.. Svazek 1.. Boskovice: Muzeum Boskovicka, 2008. Kapitola Chráněná území a další ekologicky významné lokality. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]