Ålandy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ahvenanmaa (fi)
Åland
(sv)
znak provincie   poloha provincie
Středisko: Mariehamn
Historická provincie: Ålandy
NUTS: FI 200
ISO 3166-2: FI-01
Rozloha:
– pevnina
– vodní plochy
1 579,88[1] km²
1 552,45 km²
27,43 km²
Počet obyvatel:
rok
28 299[2] osob
2011
Hustota zalidnění: 17,9 osob/km²
symboly provincie
webové stránky
www.aland.ax


Ålandy (někdy též „Alandy“, švédsky Åland ['oː.land] IPA, finsky Ahvenanmaa, sámsky Ålánda) jsou autonomní, demilitarizovaný a švédsky mluvící krajprovincie Finska, souostrovíBaltském moři na jihozápad od Finska. Hlavním městem je Mariehamn.

Ålandy jsou rozprostřeny na ploše cca 13 300 km² v hrdle Botnického zálivu a sestávají z 6 757 ostrovůútesů, které představují 1 555 km² pevniny. Jen 60 z nich je obydlených. Největší ostrov se jmenuje Åland (švédsky Fasta Åland, finsky Ahvenanmanner). Z hlavního ostrova je dvakrát blíže k Švédsku než k finskému pobřeží.

Přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Krajina, jejíž podklad tvoří žula, je vcelku plochá, nejvyšší bod Orrdalsklint na severu hlavního ostrova dosahuje výšky 129 m nad mořem. Podnebí je ve srovnání s vnitrozemskými oblastmi Finska velmi mírné, což přispívá k rozvoji místního zemědělství. Průměrná roční teplota činí 5,8 °C (v únoru –3,4 °C, v červenci 16,0 °C), roční úhrn srážek 631 mm.

Dějiny souostroví[editovat | editovat zdroj]

Vlajka Åland

Ålandy byly po staletí nedílnou částí Švédska, které je po prohrané válce roku 1809 muselo Fredrikshamnským mírem spolu s Finskem přenechat Rusku. V letech 18091917 tak byly v rámci Finského velkoknížectví částí ruské říše. Strategická poloha ostrovů uprostřed Baltu vedla v roce 1856 k uzavření tzv. Ålandské konvence mezi Velkou Británií, FranciíRuskem, podle níž měly ostrovy napříště zůstat demilitarizované (bez pevností, vojenských posádek či námořních základen). Když Finsko získalo roku 1917 nezávislost, požadovali švédští obyvatelé Åland téměř jednomyslně (96 %) připojení ke Švédsku. Spor mezi Švédskem a Finskem o ostrovy projednávala Společnost národů, která se nakonec spokojila s finským příslibem rozsáhlé autonomie. Podle jejího rozhodnutí z roku 1921 tak Ålandy zůstaly autonomní a demilitarizovanou součástí Finska.

Politické zřízení[editovat | editovat zdroj]

Mapa Åland
Družicový snímek Finského zálivu a okolí. Hrdlo Botnického zálivu i s Alandy je v levé části snímku.

Ålandy mají vlastní parlament, který má pravomoc vydávat zákony v oblastech školství, kultury, zdravotnictví, životního prostředí, dopravy, podpory průmyslu, pošty a telekomunikací.

Finský stát ale má právo, kromě jiných, vybírat na Ålandech daně. 0,45 % příjmu finského rozpočtu jde zpátky na Ålandy. K tomu Ålandy ještě dostávají doplatek, pokud příjmy z Åland převýší 0,5 % příjmu finského rozpočtu.

Pouze občané Åland mají právo vlastnit na Ålandech pozemky. Občanem se může stát člověk, který se narodil občanu nebo občance Åland. Imigrant může po pěti letech a prokázání znalosti švédštiny požádat o status občana, rovnající se zároveň finskému občanství. Právo občana člověk ztrácí, pokud žije více než pět let mimo ostrovy. Občané Åland, kteří se na ostrovech narodili, nebo se na ně přistěhovali před svým dvanáctým rokem, jsou vyjmuti z povinné vojenské služby. Na rozdíl od zbytku Finska je zde švédština jedinou úřední řečí.

Ålandy mají výlučný vztah k Evropské unii. Ačkoli mezinárodní politika náleží finské vládě, Ålandy mají v EU řadu výjimek. Nepodléhají například daňovému systému EU a jsou mimo celní oblast EU.[3] Ålandy jsou součástí Schengenského prostoru.

Související informace naleznete také v článku Administrativní dělení Åland.

Na ostrovech je šestnáct obcí, které jsou seskupeny do tří seutukunt. Obcí s nejvíce obyvateli je Mariehamn, nejméně, jen o něco více než sto obyvatel má Sottunga.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Ekonomika Åland je velmi malá, na ostrovech funguje asi 2 600 firem, z nichž 700 patří k zemědělství. Pouze asi 20 společností má přes 50 zaměstnanců. 40 % HDP je vytvářeno v námořním průmyslu. Převážně rozmach tohoto průmyslu také způsobuje, že na ostrovech je nedostatek pracovních sil, které tak dojíždějí z Finska a Švédska.

Ålandy jsou oblíbeným turistickým cílem, neboť jsou nejteplejší částí Finska a je možno na nich prožít klidnou dovolenou. Turisté velmi často jezdí po ostrovech na kole. Nejsou zde totiž žádné velké kopce a ostrovy jsou malé. Nejvyšším bodem celé provincie je Orrdalsklint o nadmořské výšce 129 m n. m.[4] Mezi ostrovy také fungují pravidelné přívozy, často bezplatné.

Ostrovy[editovat | editovat zdroj]

Trajekt společnosti Viking Line zajišťující dopravu mezi Ålandy a Švédskem i zbytkem Finska

Největší ostrov se jmenuje Åland (švédsky Fasta Åland, finsky Ahvenanmanner). Má rozlohu 685 km² a žije na něm přes 90 % z více než 26 000 obyvatel provincie. Další větší ostrovy jsou Lemland (92 km²), Eckerö (91 km²), Lumparland (33 km²), Vårdö (29 km²), Östersocknen (23 km²), Kumlinge (23 km²), Hummersölandet (17 km²), Degerö (14 km²), Hellsö (13 km²), Enklinge (12 km²), Sonnbodalandet (10 km²), Kökar (10 km²) a Seglinge (10 km²). Obydlených ostrovů je 65.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • V Mariehamnu lze navštívit Ålandské muzeum, Muzeum mořeplavectví a muzejní loď Pommern.
  • Ålandy mají vlastní národní doménu nejvyššího řádu .ax (od roku 2006 nahrazuje původně používanou doménu druhého řádu .aland.fi; zároveň se používá i doména .eu).
  • Od roku 1984 Ålandy vydávají vlastní známky (úřad Posten Åland sídlí ve městě Jomala), jsou členy SEPAC („Společnost malých evropských poštovních úřadů“).[5]
  • Ålandy jsou členem skupiny Baltic Islands Network.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FINLANDS AREAL KOMMUNVIS 1. 1. 2011 [online]. finský katastrální a kartografický úřad (Maanmittauslaitos), [cit. 2012-01-10]. Dostupné online. (finsky) 
  2. obyvatelstvo finských provincií v roce 2011 [online]. finský statistický úřad (Talastokeskus), [cit. 2012-01-10]. Dostupné online. (finsky) 
  3. FAQ - European commission - What territories of the Member States are excluded from the European Community VAT territories? [online]. Evropská komise, [cit. 2012-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Jollei Haltille niin ainakin Kinttumäelle [online]. finský statistický úřad (Talastokeskus), [cit. 2012-01-10]. Dostupné online. (finsky) 
  5. Member of SEPAC: Åland [online]. Small European Postal Administrations Cooperation, [cit. 2012-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu