Přeskočit na obsah

Paprika: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m editace uživatele 37.188.189.35 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Tobartos
značka: rychlé vrácení zpět
Rozšíření článku
značka: možné subjektivní formulace
Řádek 2: Řádek 2:
{{Taxobox
{{Taxobox
| jméno = Paprika
| jméno = Paprika
| obrázek = Red capsicum and cross section.jpg
| obrázek = Chilli Pepper - Alter Ego (43527877681).jpg
| popisek = Paprika setá
| popisek = Paprika setá, kultivar 'Alter Ego'
| velikost obrázku = 258px
| velikost obrázku = 258px
| říše = [[rostliny]] (''Plantae'')
| říše = [[rostliny]] (''Plantae'')
Řádek 12: Řádek 12:
| čeleď = [[lilkovité]] (''Solanaceae'')
| čeleď = [[lilkovité]] (''Solanaceae'')
| rod = [[paprika]] (''Capsicum'')
| rod = [[paprika]] (''Capsicum'')
| rod popsal = [[Carl Linné|L.]], [[1753]]
| rod popsal = [[Carl Linné|L.]], 1753
| druhotné dělení = Druhy
| podřazené taxony =
* ''[[Paprika setá|C. annuum]]'' (paprika setá)
** (vč. [[pimento]], [[jalapeño]], [[cascabel]])
* ''[[Paprika křovitá|C. frutescens]]'' (paprika křovitá)
** (vč. [[cayenne pepper|cayenne]], [[African birdseye]])
* ''[[Paprika čínská|C. chinense]]'' (paprika čínská)
** (vč. [[Habanero]], [[Scotch bonnet (pepper)|scotch bonnet]], [[Bhut Jolokia]])
* ''C. pendulum'' (vč. [[Piri piri]]
* ''C. pubescens'' (vč. [[rocoto]])
* ''C. minimum''
* ''[[Paprika křídlatá|C. baccatum]]'' (vč. [[aji pepper|Ají]])
* ''C. abbreviatum''
* ''C. anomalum''
** = ''Turbocapsicum anomalum''
* ''C. breviflorum''
* ''C. buforum''
* ''C. brasilianum''
* ''C. campylopodium''
* ''C. cardenasii''
* ''C. chacoense''
* ''C. ciliare''
* ''C. ciliatum''
* ''C. chlorocladium''
* ''C. coccineum''
* ''C. cordiforme''
** = ''C. annuum''
* ''C. cornutum''
* ''C. dimorphum''
* ''C. dusenii''
* ''C. exile''
* ''C. eximium''
* ''C. fasciculatum''
* ''C. fastigiatum''
** = ''C. frutescens''
* ''C. flexuosum''
* ''C. galapagoensis''
* ''C. geminifolum''
* ''C. hookerianum''
* ''C. lanceolatum''
* ''C. leptopodum''
* ''C. luteum''
* ''C. microcarpum''
* ''C. minutiflorum''
* ''C. mirabile''
* ''C. parvifolium''
* ''C. praetermissum''
* ''C. schottianum''
* ''C. scolnikianum''
* ''C. stramonifolium''
** = ''Witheringia stramonifolia''
* ''C. tetragonum''
* ''C. tovarii''
* ''C. villosum''
* ''C. violaceum''
}}
}}
'''Paprika''' (''Capsicum'') je [[rod (biologie)|rod]] [[Rostliny|rostlin]] z [[Čeleď|čeledi]] [[lilkovité|lilkovitých]] (''Solanaceae''). Pochází ze [[Střední Amerika|Střední Ameriky]], kde byla tisíce let pěstována v tropech. Dnes se pěstuje po celém světě. Někteří zástupci rodu paprika se používají jako [[plodová zelenina]], jiné jako [[koření]] nebo [[lék]]. Pálivá forma papriky se označuje jako [[chilli paprička]], nepálivá jako [[kapie]].


'''Paprika''' (''Capsicum'') je rod rostlin z čeledi [[lilkovité]] (''Solanaceae''). Jsou to vytrvalé [[keř]]e nebo i malé [[strom]]y s jednoduchými střídavými [[list]]y a pravidelnými pětičetnými [[květ]]y, které jsou opylované [[hmyz]]em. Plodem je dužnatá [[bobule]]. Semena v přírodě rozšiřují [[ptáci]]. Rod zahrnuje asi 42 druhů a pochází z tropické a subtropické Ameriky, kde je rozšířen od jihu [[Spojené státy americké|USA]] po [[Argentina|Argentinu]].
== Kapsaicin ==
Papriky mají dlouhou kulturní historii, sahající tisíce let do minulosti, a byly široce domestikovány dávno před [[První výprava Kryštofa Kolumba|objevením Ameriky]]. Jejich pálivost je způsobena obsahem specifických [[alkaloidy|alkaloidů]], z nichž nejznámější je [[kapsaicin]]. Hospodářsky nejvýznamnějším druhem je [[paprika setá]], která je pěstována v celé řadě různorodých forem, dále [[paprika křovitá]] a [[paprika čínská]]. V oblastech mírného pásu bývají pěstovány jako jednoletky. Největším světovým producentem je [[Čína]]. Papriky a výtažky z nich mají význam v [[lékařství]] a okrasné kultivary jsou pěstovány jako pokojové nebo zahradní rostliny.
{{Podrobně|Kapsaicin}}


== Popis ==
Plody většiny zástupců rodu paprika obsahují [[kapsaicin]] (8-methyl-N-vanillyl-6-nonenamid), [[lipofilita|lipofilní]] látku, která působí silné pálení v ústech (pokud je špatně strávena, pak i v [[konečník]]u) neuvyklého konzumenta. Většině [[Savci|savců]] je [[kapsaicin]] velmi nepříjemný, avšak [[ptáci|ptákům]] nevadí. Je evidentní, že se jedná o adaptaci papriky, aby nebyla zkonzumována [[savci]], ale [[ptáci|ptáky]]. Ti totiž rozšiřují [[semeno|semena]].


Papriky jsou převážně [[keř]]e nebo někdy i [[strom]]y, pěstované nebo zplaňující rostliny mohou růst i jako jednoleté [[bylina|byliny]]. Odění se skládá z jednoduchých [[trichom|chlupů]]. [[List]]y jsou jednoduché, střídavé nebo v párech, řapíkaté, s celistvou nebo na okraji zvlněnou, celokrajnou [[čepel listová|čepelí]].
Množství [[kapsaicin]]u v paprikách je velmi proměnlivé a závisí na [[gen]]etické výbavě té či oné odrůdy. Jedinou paprikou bez [[kapsaicin]]u je jemná paprika — [[kapie]]. [[Chilli paprička]] naopak obsahuje velké množství této látky a používá se v [[Indiáni|indiánském]] léčitelství, stejně jako v moderní západní medicíně. [[Kapsaicin]] totiž tiší [[bolest]] a stimuluje [[srdce]]. Kromě toho působí vhodně na [[štítná žláza|štítnou žlázu]]. (Známá a oblíbená je i kapsaicinová náplast používaná např. při bolestech zad.). Je jednou z důležitých složek slovenské a [[Moravská kuchyně|moravské kuchyně]], přičemž paprika se v těchto zemích prokazatelně pěstuje již od poloviny 16. století.<ref>[ŽÁČEK Zdeněk, Vůně koření. Praha, Merkur 1973]</ref>
[[Květ]]y jsou pravidelné, oboupohlavné, úžlabní, jednotlivé nebo ve [[svazeček|svazečcích]], vzpřímené nebo převisavé. [[Kalich (botanika)|Kalich]] je zvonkovitý nebo miskovitý, na vrcholu s 5 až 10 zoubky. [[Koruna (botanika)|Koruna]] je bíá, modrá nebo fialová, hvězdovitá až kolovitá nebo řidčeji zvonkovitá, v horní polovině členěná na 5 cípů. [[Tyčinka (botanika)|Tyčinek]] je pět a jsou přirostlé u konce korunní trubky. Na bázi nitek mají u většiny druhů dvě postranní ouška, přirostlá ke koruně. [[Semeník]] je svrchní, obsahuje 2 nebo řidčeji 3 komůrky s mnoha vajíčky a nese štíhlou [[čnělka|čnělku]] zakončenou drobnou, hlavatou bliznou.
Plodem je drobná až poměrně velká, dužnatá, u většiny druhů kulovitá [[bobule]]. [[Semeno|Semena]] jsou nažloutlá nebo řidčeji tmavá, plochá.<ref name="kub14">{{Citace monografie
| příjmení = Kubitzki
| jméno = K. (ed.)
| titul = The families and genera of vascular plants. Vol. 14
| vydavatel = Springer
| místo = Berlin
| rok = 2016
| isbn = 978-3-319-28532-0
| jazyk = en
}}</ref><ref name="flchina">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Zhang
| jméno = Zhi-Yun
| příjmení2 = Lu
| jméno2 = Anmin
| příjmení3 = D'Arcy
| jméno3 = William G.
| titul = Flora of China: Capsicum
| url = http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=105577
| jazyk = en
}}</ref><ref name="garcia"/>


<gallery>
Paprika není nijak příbuzná s [[pepř černý|pepřem černým]], který obsahuje zcela jiné pálivé látky, například [[piperin]].
Flor de pebrot campana.JPG|Květ papriky křídlaté
Capsicum pubescens flower.jpg|Květ papriky chlupaté
Capsicum schottianum.JPG|Paprika ''Capsicum schottianum'' s plody
</gallery>


== Kuchyně ==
== Rozšíření ==
{{Podrobně|Kapie|Chilli paprička|Habanero|Jalapeño}}


Rod paprika zahrnuje asi 42 druhů a pochází výhradně z Ameriky. Přirozený areál rozšíření nedomestikovaných, divoce rostoucích druhů sahá od jihu [[Spojené státy americké|USA]] a [[Mexiko|Mexika]] přes [[Střední Amerika|Střední]] a [[Jižní Amerika|Jižní Ameriku]] po [[Uruguay]] a střední [[Argentina|Argentinu]] a zasahuje též na [[Kuba|Kubu]] a [[Galapágy]].<ref name="pwo">{{Citace elektronické monografie
Paprika se jí syrová nebo tepelně upravovaná. Při [[vaření]] se používají zejména druhy [[Paprika setá|Capsicum annuum]] a [[Paprika křovitá|Capsicum frutescens]], která jsou vhodné k plnění ([[sýr]]em, [[maso|masem]] nebo [[rýže|rýží]])
| titul = Plants of the world online
| url = http://powo.science.kew.org/
| datum přístupu =
| vydavatel = Royal Botanic Gardens, Kew
| jazyk = en
}}</ref><ref name="kub14"/>
[[Paprika setá]] byla v době objevení Ameriky pěstována v téměř celém Mexiku, Střední Americe a nejjižnějším cípu Texasu, [[paprika křovitá]] a [[paprika čínská]] v severní polovině Jižní Ameriky, Karibiku a jižní části Střední Ameriky, [[paprika křídlatá]] v širokém pásu od Ekvádoru, Peru a severního Chile po východní a jižní Brazílii a Uruguay a [[paprika chlupatá]] podél hřebene And od Kolumbie po severní Argentinu.<ref name="russo"/>


== Ekologické interakce ==
Čerstvé papriky se přidávají do [[Salát (pokrm)|salátů]]. Rovněž se dají nakládat nebo sušit. Je důležitou součástí slovenské a [[Moravská kuchyně|moravské kuchyně]], kde se prokazatelně pěstuje ve velké míře již od poloviny 16. století<ref>[ŽÁČEK Zdeněk, ''Vůně koření. Praha Merkur 1973. s. 88]</ref>
[[Soubor:Manduca sexta caterpillar.jpg|náhled|upright=0.7|Housenka lišaje ''Manduca sexta'' na paprice jalapeňo]]
Květy paprik jsou opylovány [[hmyz]]em sbírajícím [[nektar]] nebo [[pyl]]. Nejčastějšími opylovači jsou [[včely]], a to jak samotářské tak i [[včela medonosná]]. Většina druhů je samosprašná s výjimkou ''[[Capsicum cardenasii]]'', ''[[Capsicum buforum|C. buforum]]'', ''[[Capsicum flexuosum|C. flexuosum]]'' a některých linií domestikované papriky chlupaté, které jsou cizosprašné. Samoopylení v rámci květu je zabráněno protogynií (blizna dozrává před uvolněním pylu z prašníků).<ref name="urig"/>


V Americe jsou papriky živnými rostlinami [[lišajovití|lišajů]] rodu ''[[Manduca]]'' a druhu ''[[Amphion floridensis]]'', dále [[babočkovití|babočkovitých]] motýlů ''Episcada clausina'', ''Ithomia celemia'', ''I. iphianassa'', ''Pteronymia notilla'' a celé řady drobnějších druhů [[noční motýli|můr]] zejména z čeledí [[makadlovkovití]] (''Gelechiidae''), [[můrovití]] (''Noctuidae''), [[obalečovití]] (''Tortricidae''), [[píďalkovití]] (''Geometridae'') a [[zavíječovití]] (''Pyralidae''). Ve Starém světě je jako náhradní potravu občas vyhledává [[lišaj smrtihlav]] a příbuzný asijský druh ''[[Acherontia lachesis]]''.<ref name="hostplants">{{Citace elektronické monografie
V roce 2005 vzorek 2000 lidí z [[Spojené království|Velké Británie]] označil papriku za čtvrtou nejoblíbenější [[zelenina|zeleninu]].
| titul = HOSTS - a Database of the World's Lepidopteran Hostplants.
| url = http://www.nhm.ac.uk/our-science/data/hostplants/search/index.dsml
| vydavatel = Natural History Museum
| místo = London
| jazyk = en
}}</ref>

Obsažené pálivé [[kapsaicinoidy]] odpuzují savce včetně [[hlodavci|hlodavců]] od konzumace plodů, zatímco plodožravým ptákům nijak nevadí. Semena si navíc při průchodu ptačím trávicím traktem zachovávají plnou klíčivost, zatímco u savců dochází k jejich natrávení a vycházejí neklíčivá. Jedná se tak o selektivní přizpůsobení rostliny na šíření semen ptáky. Tato adaptace přináší i další benefity. Ve studii provedené v jižní [[Arizona|Arizoně]] bylo zjištěno, že nadpoloviční většina mladých semenáčků chilli vyrůstá pod stromy, které vyhledávají plodožraví ptáci (v dané oblasti zejména [[drozdec skvrnitoprsý]]), a kde jsou chráněny před slunečním úpalem.<ref name="tewksburry">{{Citace periodika
| příjmení = Tewksbury
| jméno = J.
| příjmení2 = Nabhan
| jméno2 = G.P.
| titul = Directed deterrence by capsaicin in chillies.
| periodikum = Nature
| rok = 2001
| číslo = 412
}}</ref><ref name="stewart"/>

== Obsahové látky, účinek a jedovatost ==

=== Kapsaicinoidy ===

Pálivost paprik je způsobena obsahem specifických [[alkaloidy|alkaloidů]], známých jako [[kapsaicinoidy]]. Nejznámější je [[kapsaicin]]. Tyto látky jsou přítomny u většiny divoce rostoucích druhů s výjimkou východobrazilské ''[[Capsicum longidentatum]]'' a skupiny 5 druhů, tvořících bazální vývojovou větev rodu.<ref name="spalink"/><ref name="garcia"/> Postrádá je také řada vyšlechtěných, tzv. sladkých odrůd papriky nebo jsou v nich obsaženy jen ve stopových množstvích.
Tvorba kapsaicinoidů v paprikovém plodu je soustředěna do přehrádek mezi oběma komůrkami semeníku. Látky jsou vylučovány žláznatými buňkami pokožky [[semenice]] (placenty) do prostorů pod [[kutikula|kutikulou]], které se tím zvětšují do podoby puchýřků vyplněných olejovitou tekutinou. U nepálivých kultivarů se tyto puchýřky nevytvářejí.<ref name="stewart"/>

Kapsaicinoidy jsou produktem metabolické dráhy, která začíná u aminokyseliny [[fenylalanin]]u. Ten je v řadě kroků převáděn na [[vanilylamin]], který kondenzuje s [[mastná kyselina|mastnou kyselinou]] s jednoduše větveným řetězcem z asi 8 až 13 uhlíků. Jednotlivé kapsaicinoidy se odlišují stavbou a počtem uhlíků postranního řetězce.<ref name="stewart">{{Citace periodika
| příjmení = Stewart
| jméno = Charles Jr. et al.
| titul = Genetic control of pungency in C. chinense via the Pun1 locus
| periodikum = Journal of Experimental Botany
| rok = 2007
| číslo = 58
}}</ref>
Nejúčinnější, tedy nejpálivější z nich je kapsaicin, nonivamid a dihydrokapsaicin. Kapsaicin a dihydrokapsaicin tvoří společně více jak 80 % obsahu kapsaicinoidů v plodech, zatímco jiné typy jsou zastoupeny minoritně.<ref name="schweiggert">{{Citace periodika
| příjmení Schweiggert
| jméno = U.
| příjmení2 = Carle
| jméno2 = R.
| příjmení3 = Schieber
| jméno3 = A.
| titul = Characterization of major and minor capsaicinoids and related compounds in chili pods (Capsicum frutescens L.) by high-performance liquid chromatography/atmospheric pressure chemical ionization mass spectrometry.
| periodikum = Analytica Chimica Acta
| rok = 2006
| číslo = 55
}}</ref><ref name="lim6">{{Citace monografie
| příjmení = Lim
| jméno = T.K.
| titul = Edible medicinal and nonmedicinal plants: Volume 6, fruits
| vydavatel = Springer
| rok = 2013
| isbn = 978-94-007-5628-1
| jazyk = en
}}</ref><ref name="russo"/>
Účinek kapsaicinoidů, provázený intenzivním pocitem horka a pálení, souvisí s aktivací tzv. vaniloidních ([[TRPV1]]) receptorů, zvláštních membránových bílkovin, nacházejících se zejména v neuronech [[periferní nervová soustava|periferní nervové soustavy]]. Úlohou těchto receptorů je detekce tepla a tvorbou vzruchů se podílejí na regulaci tělesné teploty. Aktivují se při teplotách přesahujících 43 °C, reagují však na řadu jiných podnětů, jako je kyselé prostředí a různé látky včetně kapsaicinoidů a [[allyl-isothiokyanát]]u, látky způsobující štiplavou chuť [[brukvovité|brukvovitých]] rostlin.<ref name="everaerts">{{Citace periodika
| příjmení = Everaerts
| jméno = W. et al.
| titul = The capsaicin receptor TRPV1 is a crucial mediator of the noxious effects of mustard oil
| periodikum = Current Biology
| rok = 2011
| měsíc = Feb.
| číslo = 21(4)
| url = https://reader.elsevier.com/reader/sd/pii/S0960982211000546?token=33D6EE925C8F666C1F673287279404EBF157AC4F64570D3256FA66B1BB5840FA80B5BDCF4599A160F58F399DE7C9ABAC&originRegion=eu-west-1&originCreation=20220102123250
}}</ref><ref name="patocka"/>

=== Barviva a další látky ===

Papriky jsou bohaté na žlutá až červená barviva ze skupiny [[karotenoidy|karotenoidů]], kterých bylo v plodech identifikováno asi 30 různých typů.<ref name="stommel2005"/> Jejich obsah ve 100 g sušiny plodů může dosáhnout až 4,8 g.<ref name="foodpl"/>
Tyto látky se nacházejí v [[Plastid#Chromoplasty|chromoplastech]], organelách vznikajících v průběhu zrání plodů přeměnou [[chloroplast]]ů. Charakteristická, intenzivně červená barva zralých paprik je způsobena obsahem [[kapsanthin]]u a [[kapsorubin]]u, zatímco [[violaxanthin]] a [[betakaroten]] jsou hlavními barvivy žlutě a oranžově vybarvených plodů.<ref name="topuz">{{Citace periodika
| příjmení = Topuz
| jméno = Ayhan
| příjmení2 = Ozdemir
| jméno2 = Feramuz
| titul = Assessment of carotenoids, capsaicinoids and ascorbic acid composition of some selected pepper cultivars (Capsicum annuum L.) grown in Turkey
| periodikum = Journal of Food Composition and Analysis
| rok = 2007
| číslo = 20
}}</ref><ref name="stommel2005"/>
Ve vegetativních částech i nedozrálých plodech paprik jsou dále přítomny [[antokyan]]y, jejich akumulací vzniká fialové až černé zbarvení. Tato barviva v průběhu zrání plodů většinou mizejí.<ref name="russo"/>
Z prchavých látek jsou přítomny zejména terpenoidy a estery.<ref name="lim6"/> Poměrně vysoký bývá obsah [[vitamín C|vitamínu C]], ve 100g čerstvých plodů dosahuje až 340 mg.<ref name="foodpl">{{Citace monografie
| příjmení = Vaughan
| jméno = J.G.
| příjmení2 = Geissler
| jméno2 = C.A.
| titul = The New Oxford Book of Food Plants
| vydavatel = Oxford University Press
| rok = 2009
| isbn = 978-0-19-954946-7
| jazyk = en
}}</ref>

<gallery>
Capsaicin Formulae.png|Strukturní vzorec kapsaicinu
Capsorubin structural formula 2.svg|Barvivo kapsorubin ze skupiny karotenoidů
</gallery>

=== Jedovatost ===

Při požití většího množství silně pálivých paprik mohou nastat dýchací potíže, nevolnost a zvracení. U vnímavých osob bývá ovlivněn i krevní tlak a srdeční rytmus. Zevně mohou papričky způsobit zarudnutí pokožky a tvorbu přechodných puchýřků. Smrtelná dávka kapsaicinu při požití je okolo 190 miligramů na 1 kg živé hmotnosti,<ref name="patocka">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Válková
| jméno = Alena
| titul = Kapsaicin
| url = http://toxicology.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=793
| datum vydání = 2015
| vydavatel = Toxicology
}}</ref> což u odrůdy typu [[Bhut Jolokia]] s pálivosti okolo 1 milionu jednotek [[Scovilleova stupnice|SHU]] odpovídá konzumaci téměř 200 až 250 g papriček.

== Kulturní historie ==

Paprika náleží k velmi starým kulturním rostlinám a byla domestikována tisíce let před [[První výprava Kryštofa Kolumba|objevením Ameriky]], a to nezávisle na sobě v různých částech Latinské Ameriky. Její domestikace dokonce předběhla počátky zemědělství a řadí papriku k nejstarším známým kulturním plodinám na americkém kontinentu.<ref name="russo"/>
Nejstarší archeologické nálezy, dokládající využití papriky člověkem, pocházejí z jeskynních vykopávek v [[Mexiko|Mexiku]] a [[Peru]]. Nejstarší nálezy pozůstatků [[paprika setá|papriky seté]] pocházejí z oblasti [[Tehuacán]] a [[Oaxaca]] ve středovýchodním Mexiku a jsou datovány do doby asi před 8000 lety, přičemž přibližně před 6000 lety došlo k její domestikaci.<ref name="russo"/> Nejstarší nálezy [[paprika čínská|papriky čínské]] pocházejí z Peru (jeskyně [[Guitarrero]]) a jsou datovány asi 8500 let do minulosti.<ref name="urig">{{Citace monografie
| příjmení = Urig
| jméno = Kelly
| titul = New Mexico chiles. History, legend and lore.
| vydavatel = American Palate
| rok = 2015
| isbn = 978-1-62619-864-7
| jazyk = en
}}</ref>
Domestikace [[paprika křídlatá|papriky křídlaté]] při úpatí And a přilehlých nížinných oblastech v Bolívii a nejjižnějším Peru je doložena přibližně z doby před 4000 let.<ref name="brown">{{Citace periodika
| příjmení = Brown
| jméno = Cecil H. et al.
| titul = The paleobiolinguistics of domesticated chili pepper (Capsicum spp.)
| periodikum = Ethnobiology Letters
| rok = 2013
| měsíc = Aug.
| číslo = 4
}}</ref>
[[Paprika křovitá]] byla zřejmě domestikována v [[Karibik]]u a [[paprika chlupatá]] ve středních polohách And.<ref name="russo"/>

Využití a pěstování paprik má velmi bohatou a dlouhou historii. [[Aztécká říše|Aztékové]], [[Mayové]], [[Incká říše|Inkové]] a další domorodé národy od jihozápadu [[Severní Amerika|Severní Ameriky]] až po [[Chile]] pěstovaly desítky různých typů dávno před příchodem Španělů. Paprika prostupovala náboženskými obřady a legendami indiánských kultur a co do důležitosti se řadila hned za hlavní plodinu, kterou byla [[kukuřice setá|kukuřice]].<ref name="stommel2005"/> Své místo nalezla i v umění. Poměrně často se lze s vyobrazeními papriček setkat například na keramice kultury [[Nazca (kultura)|Nazca]] a [[Kultura Chimú|Chimú]] z předkolumbovského Peru.<ref name="chiou">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Chiou
| jméno = Katherine
| příjmení2 = Hastorf
| jméno2 = Christine A.
| titul = Capsicum spp. at the preceramic sites of Huaca Prieta and Paredones, Chicama Valley, Peru
| url = https://escholarship.org/uc/item/6mm4m9sw
| datum vydání = 2012
| vydavatel = University of California
| místo = Berkeley
| jazyk = en
}}</ref> Aztékové přidávali chilli spolu s [[vanilka|vanilkou]] do [[čokoláda|čokolády]].<ref name="russo"/>

<gallery>
Vessel in the form of chile peppers, Peru, South Coast, Nasca, 1st century BC - 6th century AD, earthenware and pigment - De Young Museum - DSC00328.JPG|Nádoba kultury Nazca v podobě papriček
Painted Bowl MET 1970.245.17.jpg|Kolorovaná miska s papričkami
</gallery>
[[Soubor:Breyter Indianischer Pfeffer Leonhart Fuchs 1543.jpg|náhled|upright=0.7|Ilustrace papriky seté z roku 1543]]
Do Evropy přivezl poprvé papriku v roce 1493 lékař [[Diego Álvarez Chanca]], účastník druhé Kolumbovy výpravy do Karibiku.<ref name="urig"/>
Během následujících několika desetiletí se rozšířila nejen po Evropě, ale i na [[Střední východ|Středním východě]], [[Afrika|afrických]] pobřežích, [[Indie|Indii]], jihozápadní [[Čína|Číně]] a [[jihovýchodní Asie|jihovýchodní Asii]] a stala se nedílnou součástí zdejší gastronomie.<ref name="russo"/>
První kresba papriky v evropské literatuře se objevila v díle ''[[Codex Amphibiorum]]'' z roku 1540, brzy následovala vyobrazení různých typů paprik v řadě herbářů.<ref name="daunay">{{Citace periodika
| příjmení = Daunay
| jméno = M.
| příjmení2 = Laterrot
| jméno2 = H.
| příjmení3 = Janick
| jméno3 = J.
| titul = Iconography of the Solanaceae from antiquity to the XVllth century: a rich source of information on genetic diversity and uses.
| periodikum = Acta Horticulturae
| rok = 2007
| číslo = 74
| url = https://hort.purdue.edu/newcrop/actahort745.pdf
}}</ref>
V Anglii se podle dobových zmínek objevuje paprika nejpozději v roce 1548, na Moravě v roce 1585.<ref name="hedrick">{{Citace monografie
| příjmení = Hedrick
| jméno = U.P. (ed.)
| titul = Sturtevant's edible plants of the world
| rok = 1919
| jazyk = en
}}</ref>
Paprika se stala v různých částech světa základem tradičních pokrmů, jako je omáčka [[harissa]] v Tunisku, [[berbere]] v Etiopii, [[paprikáš (pokrm)|paprikáš]] v Maďarsku, [[pimenton]] ve Španělsku, [[kočchudžang]] v Koreji a [[kari]] v Thajsku, Indonésii, Indii a dalších asijských zemích.<ref name="russo"/>

== Taxonomie a prehistorie ==

Rod ''Capsicum'' je v rámci čeledi ''[[lilkovité|Solanaceae]]'' řazen do podčeledi ''[[Solanoideae]]'', kde společně se sesterským rodem ''[[Lycianthes]]'', zahrnujícím asi 150 druhů a rozšířeným v tropech Ameriky, Asie i Austrálie, tvoří tribus ''[[Capsiceae]]''. K odštěpení obou rodů došlo v období středního [[miocén]]u asi před 13 milióny let.<ref name="garcia"/> Oba rody se morfologicky odlišují zejména způsobem otevírání [[prašník]]ů. U rodu ''Capsicum'' se otevírají podélnou štěrbinou, zatímco u rodu ''Lycianthes'' vrcholovým pórem, což souvisí s přizpůsobením speciálnímu způsobu opylování (tzv. {{cizojazyčně|en|''[[buzz-pollination]]''}}). U rodu ''Lycianthes'' také chybí tvorba kapsaicinoidů, v květech nejsou přítomna [[nektárium|nektária]] a netvoří se [[nektar]].<ref name="spalink">{{Citace periodika
| příjmení = Spalink
| jméno = Daniel et al.
| titul = Comparative transcriptomics and genomic patterns of discordance in Capsiceae (Solanaceae)
| periodikum = Molecular Phylogenetics and Evolution
| rok = 2018
| číslo = 126
}}</ref> Výsledky [[fylogenetika|fylogenetických]] studií ukázaly, že rod ''Lycianthes'' je [[parafyletismus|parafyletický]], neboť jeho vývojový strom obsahuje jako jednu z větví rod ''Capsicum''. Oba rody proto čeká buď spojení do široce pojatého rodu ''Capsicum'', nebo bude rod ''Lycianthes'' rozčleněn do několika [[monofyletismus|monofyletických]] menších rodů.<ref name="barboza">{{Citace periodika
| příjmení = Barboza
| jméno = Gloria E. et al.
| titul = Four new species of Capsicum (Solanaceae) from the tropical Andes and an update on the phylogeny of the genus
| periodikum = PLoS ONE
| rok = 2019
| číslo = 14(1)
| url = https://journals.plos.org/plosone/article/file?id=10.1371/journal.pone.0209792&type=printable
}}</ref><ref name="spalink"/>

Dříve byla za pravlast rodu ''Capsicum'' považována [[Bolívie]], podle výsledků fylogenetických analýz však rod vznikl v širší oblasti podél východních svahů [[Andy|And]] na území [[Kolumbie]], [[Ekvádor]]u a zejména [[Peru]]. Poté probíhala expanze a diverzifikace rodu v širokém oblouku napříč kontinentem přes východní a jihovýchodní [[Brazílie|Brazílii]], [[Paraguay]], severní [[Argentina|Argentinu]], Bolívii a Peru. Expanze následně pokračovala jednak na severozápad Jižní Ameriky, do [[Střední Amerika|Střední Ameriky]] a na [[Galapágy]], rovněž však i zpětně přes Paraguay a Argentinu směrem do jihovýchodní Brazílie. Společný předek všech pěti domestikovaných druhů vznikl pravděpodobně na území Bolívie.<ref name="garcia">{{Citace periodika
| příjmení = García
| jméno = Carolina Carrizo et al.
| titul = Phylogenetic relationships, diversification and expansion of chili peppers (Capsicum, Solanaceae)
| periodikum = Annals of Botany
| rok = 2016
| měsíc = July
| číslo = 118(1)
}}</ref>

Domestikované druhy ''C. annuum'', ''C. frutescens'' a ''C. chinense'' jsou si po morfologické stránce velmi blízké a někteří taxonomové je dokonce považovali za různé formy jediného druhu. Výsledky nových molekulárních analýz zpochybňují oprávněnost rozlišování ''C. chinense'' a ''C. frutescens'' jako samostatných druhů.<ref name="urig"/>
V minulosti byly do rodu ''Capsicum'' řazeny i asijské druhy ''C. anomalum'' spolu s ''C. boninense'', které byly následně přeřazeny do samostatného rodu ''[[Tubocapsicum]]'', řazeného do jiného tribu podčeledi ''Solanoideae''. Nejsou tedy blízce příbuzné.

Blízce příbuzné druhy paprik, jako je ''C. annuum'', ''C. baccatum'', ''C. frutescens'' a ''C. chinense'', jsou schopny vzájemného křížení, ne vždy jsou však takto vzniklé hybridy fertilní. Naproti tomu druh ''C. pubescens'' je geneticky izolovaný a s danými druhy se nekříží. Také byla vypěstována řada kříženců mezi kulturními odrůdami a divokými formami paprik.<ref name="urig"/>

=== Vývojový strom domestikovaných druhů paprik ===

{{Klad | style=font-size:90%;line-height:90%
|popisek1=&nbsp;''Capsicum'' p.p.&nbsp;
|1={{Klad
|1=&nbsp;'''''Capsicum pubescens'''''
|2={{Klad
|1=&nbsp;''Capsicum tovarii''
|2={{Klad
|1={{Klad
|1=&nbsp;''Capsicum praetermissum''
|2=&nbsp;''Capsicum chacoense''
|3=&nbsp;'''''Capsicum baccatum'''''}}
|2={{Klad
|1=&nbsp;'''''Capsicum annuum'''''
|2=&nbsp;'''''Capsicum chinense'''''
|3={{Klad
|1=&nbsp;''Capsicum galapagoense''
|2=&nbsp;'''''Capsicum frutescens'''''
}}}}}}}}}}}}<ref name="garcia"/>

== Zástupci ==

* [[paprika čínská]] (''Capsicum chinense'')
* [[paprika chlupatá]] (''Capsicum pubescens'')
* [[paprika křovitá]] (''Capsicum frutescens'')
* [[paprika křídlatá]] (''Capsicum baccatum'')
* [[paprika setá]] (''Capsicum annuum''), též paprika roční<ref name="fls">{{Citace elektronické monografie
| titul = Florius - katalog botanických zahrad
| url = http://www.florius.cz/
}}</ref><ref name="biolib">{{Citace elektronické monografie
| titul = Biolib
| url = http://www.biolib.cz/cz/main/
}}</ref>

== Význam ==
[[Soubor:Farmer processing red chilies for preservation at her home 04.jpg|náhled|Zpracování chilli v Bangladéši]]
=== Gastronomie ===
[[Soubor:Capsicum baccatum in Saúde flea market, São Paulo, Brazil.jpg|náhled|Plody papriky křídlaté na trhu v São Paulo]]
Papriky jsou využívány v nepřeberném množství odrůd jako všestranně použitelná zelenina a koření. Formy různých druhů s pálivými a většinou drobnějšími plody, používanými jako koření, jsou označovány souborným názvem [[Chilli paprička|chilli]].
Nejpěstovanějším a ekonomicky nejvýznamnějším druhem je [[paprika setá]], pocházející z Mexika a Střední Ameriky. Kulturních odrůd, používaných jako zelenina nebo koření, je nepřeberné množství. Náleží mezi ně např. [[kapie]], [[maďarská paprika]], [[jalapeño]], mexické [[poblano]] a četné jiné.<ref name="russo"/><ref name="urig"/>
Jako [[feferonka|feferonky]] bývají v Čechách nejčastěji označovány pálivé šťavnaté papričky kulovitého tvaru, pojem však neoznačuje konkréní skupinu odrůd a překrývá se s pojmem chilli. Podobné je to i s pojmem kozí či beraní rohy, kterým se označují dužnaté chilli papričky dlouhého a úzkého, často pokrouceného tvaru. Nejpálivější kultivary chilli náležejí druhu [[paprika čínská]]. Podobná [[paprika křovitá]] se proslavila zejména omáčkou [[tabasco (omáčka)|tabasco]].<ref name="russo">{{Citace monografie
| příjmení = Russo
| jméno = Vincent M. (ed.)
| titul = Peppers. Botany, production and uses.
| vydavatel = CAB International
| rok = 2012
| isbn = 978-1-84593-767-6
| jazyk = en
}}</ref><ref name="urig"/> Paprika je mj. jednou z důležitých složek slovenské a [[Moravská kuchyně|moravské kuchyně]].<ref name="zacek">{{Citace monografie
| příjmení = Žáček
| jméno = Zdeněk
| titul = Vůně koření
| vydavatel = Merkur
| rok = 1973
}}</ref>

<gallery>
Jalapeños in a bin.jpg|Papriky jalapeño
Carolina Reaper pepper pods.jpg|Paprika čínská 'Carolina Reaper'
Aji Arequipa (Pérou).jpg|''C. baccatum'' var. ''pendulum'' 'Ají Amarillo'
</gallery>

=== Okrasné papriky ===

Papriky jsou pěstovány jako venkovní i pokojové okrasné jednoletky. Za tímto účelem byla zejména v rámci druhu [[paprika setá]] vypěstována řada okrasných kultivarů. Jako pokojové rostliny se najčastěji pěstují malé, kompaktně rostoucí kultivary typu 'Tabasco' s kulovitými nebo kuželovitými vzpřímenými plody, které plodí od pozdního jara až do podzimu. Ceněné jsou zejména kultivary, u nichž dozrávající plody nabývají postupně několika různých barev, přičemž na rostlině bývají papričky různého stupně zralosti. Mohou být vybarveny v různých odstínech červené, purpurové, žluté, oranžové, černé nebo bílé. Plody všech okrasných paprik je možno i konzumovat, většinou ale nejsou tak chutné jako plody odrůd šlechtěných na jídlo. Je třeba také pamatovat na to, že rostliny zakoupené v plodném stavu mohou být chemicky ošetřeny.<ref name="carroll">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Carroll
| jméno = Jackie
| titul = Ornamental Pepper Care: How To Grow Ornamental Pepper Plants
| url = https://www.gardeningknowhow.com/edible/vegetables/pepper/grow-ornamental-pepper-plants.htm
| vydavatel = Gardening Know How
| jazyk = en
}}</ref><ref name="stommel2005"/>
Na trhu se pokojové okrasné papričky v největším množství objevují v závěru roku. V 60. letech byla okrasná paprika přinejmenším v západních zemích nejoblíbenější vánoční květinou, než ji vystřídaly nově vyšlechtěné kultivary [[pryšec nádherný|pryšce nádherného]] neboli vánoční hvězdy.<ref name="stommel2005b">{{Citace periodika
| příjmení = Stommel
| jméno = John R.
| příjmení2 = Griesbach
| jméno2 = Robert J.
| titul = Capsicum annuum L. 'Black Pearl'
| periodikum = HortScience
| rok = 2005
| číslo = 40(5)
}}</ref>

Zahradní okrasné kultivary bývají většinou vyššího vzrůstu. Jsou mezi nimi i formy plodící chutné plody plně využitelné v kuchyni. Oblíbený je kultivar 'Tangerine Dream', plodící velké, nepálivé papriky. Hojnou sklizeň úzkých nepálivých papriček poskytují i kultivary ‘Chilly Chili’ and ‘Medusa’.
Poléhavě rostoucí kultivary jsou vhodné do závěsných nádob.<ref name="stommel2005"/>
V posledních desetiletích se také objevují kultivary s purpurovým až téměř černým olistěním, které ve výsadbách dobře kontrastují s ostatními zahradními rostlinami. Ceněný je kultivar 'Black Pearl', vynikající olistěním, které se v závěru sezóny barví do temně višňové barvy, a kulovitými plody, které jsou před dozráním leskle černé a za zralosti zářivě červené.<ref name="stommel2005b"/><ref name="stommel2005"/>
Pestře zbarvené drobné papričky okrasných odrůd bývají používány k ozdobení jídel. Papriky jsou dokonce používány do květinových aranžmá. Za tímto účelem byly vyšlechtěny některé kultivary s dlouhými stonky, např. 'NuMex Mirasol'. V Americe jsou chilli papričky svazovány do ozdobných snopů (tzv. ''ristra'') podobně jako například cibule či česnek.<ref name="stommel2005">{{Citace monografie
| příjmení = Stommel
| jméno = J.R.
| příjmení2 = Bosland
| jméno2 = P.W.
| titul = Ornamental pepper. Capsicum annuum. In: N.O. Anderson (ed.). Flower breeding and genetics: Issues, challenges and opportunities for the 21st century.
| vydavatel = Kluwer Academic Publ.
| místo = The Netherlands
| rok = 2005
| isbn = 978-1-4020-4428-1
| jazyk = en
}}</ref>

Semínka okrasných paprik se sázejí do výsevního substrátu asi 6 až 10 mm hluboko. Mladé rostlinky se přepichují asi 6 až 8 týdnů po vyklíčení. Asi tři týdny po vyklíčení se aplikuje první dávka hnojiva o polovině běžné koncentrace. Semenáčky se přesazují do výživné zeminy a umístí na slunečné místo.

<gallery>
Ornamental pepper.jpg|Okrasné papriky na záhoně
Peter pepper,Capsicum annuum var. annuum 3.jpg|Paprika setá, okrasný kultivar 'Peter Pepper'
Black Pearl Plant.jpg|Paprika setá, okrasný kultivar 'Black Pearl'
Ristras_(3109338714).jpg|Ristra z chilli papriček
</gallery>

=== Produkce ===

V roce 2019 bylo na celém světě vypěstováno asi 36 miliónů tun papriky.<ref name="fao2019">{{Citace elektronické monografie
| titul =Green chili and pepper production in 2019
| url = https://www.fao.org/faostat/en/#data/QCL/visualize
| datum vydání = 2021
| vydavatel = UN Food and Agriculture Organization, Statistics Division (FAOSTAT)
| jazyk = en
}}</ref>
Největším producentem je [[Čína]], kde bylo v daném roce vypěstováno více než 18 miliónů tun na ploše okolo 784000 ha. Produkce zde strmě stoupá již od 90. let 20. století, kdy činila asi 3,1 miliónu tun. Následuje [[Mexiko]] (3,45 [[Tuna#Megatuna|mt]] v roce 2019), [[Turecko]] (2,64 mt), [[Indonésie]] (2,58 mt) a [[Španělsko]] (1,30 mt). V České republice bylo ve stejném roce vypěstováno asi 10260 tun paprik na 404 ha. Největšími importéry jsou [[Spojené státy americké|USA]], [[Thajsko]] a Mexiko.<ref name="natmast">{{Citace elektronické monografie
| titul = Global trends, statistics and insights for peppers
| url = https://www.nationmaster.com/nmx/sector/peppers
| vydavatel = NationMaster
| jazyk = en
}}</ref>

<gallery>
Camp de pebreres a Mauella.jpg|Papriková plantáž ve Španělsku
Paprika, Hungary.jpg|Papriky na plantáži v Maďarsku
Collita Tap de Corti.jpg|Ruční sklizeň místní odrůdy papriky seté 'Tap de Cortí' na Mallorce
Capsicum - കാപ്‌സിക്കം 02.JPG|Skleníková kultura papriky
Solanales - Capsicum annuum - 43.jpg|Paprikové svazky v Maďarsku
</gallery>


== Průměrný obsah látek a minerálů ==
== Průměrný obsah látek a minerálů ==
Řádek 121: Řádek 435:
|}
|}


== Fotogalerie ==
== Odkazy ==
=== Reference ===
<gallery>
Soubor:Gevulde Paprika 2.jpg|Plněné papriky
Soubor:Cachi 02.jpg|Papriky v Argentině
</gallery>

== Reference ==
{{Překlad|en|Capsicum|162459213}}
<references />
<references />


== Související články ==
=== Související články ===
* [[Chilli paprička]]
* [[Chilli paprička]]
* [[Habanero]]
* [[Habanero]]
* [[Jalapeño]]
* [[Jalapeño]]


== Externí odkazy ==
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Capsicum}}
* {{Commonscat|Capsicum}}
* {{Wikislovník|heslo=paprika}}
* {{Wikislovník|heslo=paprika}}
Řádek 149: Řádek 457:
[[Kategorie:Papriky]]
[[Kategorie:Papriky]]
[[Kategorie:Plodová zelenina]]
[[Kategorie:Plodová zelenina]]
[[Kategorie:Koření]]
[[Kategorie:Flóra Brazílie]]
[[Kategorie:Flóra Brazílie]]
[[Kategorie:Flóra jihu Jižní Ameriky]]
[[Kategorie:Flóra jihu Jižní Ameriky]]

Verze z 5. 1. 2022, 04:38

Další významy jsou uvedeny na stránce Paprika (rozcestník).
Jak číst taxoboxPaprika
alternativní popis obrázku chybí
Paprika setá, kultivar 'Alter Ego'
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádlilkotvaré (Solanales)
Čeleďlilkovité (Solanaceae)
Rodpaprika (Capsicum)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Paprika (Capsicum) je rod rostlin z čeledi lilkovité (Solanaceae). Jsou to vytrvalé keře nebo i malé stromy s jednoduchými střídavými listy a pravidelnými pětičetnými květy, které jsou opylované hmyzem. Plodem je dužnatá bobule. Semena v přírodě rozšiřují ptáci. Rod zahrnuje asi 42 druhů a pochází z tropické a subtropické Ameriky, kde je rozšířen od jihu USA po Argentinu. Papriky mají dlouhou kulturní historii, sahající tisíce let do minulosti, a byly široce domestikovány dávno před objevením Ameriky. Jejich pálivost je způsobena obsahem specifických alkaloidů, z nichž nejznámější je kapsaicin. Hospodářsky nejvýznamnějším druhem je paprika setá, která je pěstována v celé řadě různorodých forem, dále paprika křovitá a paprika čínská. V oblastech mírného pásu bývají pěstovány jako jednoletky. Největším světovým producentem je Čína. Papriky a výtažky z nich mají význam v lékařství a okrasné kultivary jsou pěstovány jako pokojové nebo zahradní rostliny.

Popis

Papriky jsou převážně keře nebo někdy i stromy, pěstované nebo zplaňující rostliny mohou růst i jako jednoleté byliny. Odění se skládá z jednoduchých chlupů. Listy jsou jednoduché, střídavé nebo v párech, řapíkaté, s celistvou nebo na okraji zvlněnou, celokrajnou čepelí. Květy jsou pravidelné, oboupohlavné, úžlabní, jednotlivé nebo ve svazečcích, vzpřímené nebo převisavé. Kalich je zvonkovitý nebo miskovitý, na vrcholu s 5 až 10 zoubky. Koruna je bíá, modrá nebo fialová, hvězdovitá až kolovitá nebo řidčeji zvonkovitá, v horní polovině členěná na 5 cípů. Tyčinek je pět a jsou přirostlé u konce korunní trubky. Na bázi nitek mají u většiny druhů dvě postranní ouška, přirostlá ke koruně. Semeník je svrchní, obsahuje 2 nebo řidčeji 3 komůrky s mnoha vajíčky a nese štíhlou čnělku zakončenou drobnou, hlavatou bliznou. Plodem je drobná až poměrně velká, dužnatá, u většiny druhů kulovitá bobule. Semena jsou nažloutlá nebo řidčeji tmavá, plochá.[1][2][3]

  • Květ papriky křídlaté
    Květ papriky křídlaté
  • Květ papriky chlupaté
    Květ papriky chlupaté
  • Paprika Capsicum schottianum s plody
    Paprika Capsicum schottianum s plody

Rozšíření

Rod paprika zahrnuje asi 42 druhů a pochází výhradně z Ameriky. Přirozený areál rozšíření nedomestikovaných, divoce rostoucích druhů sahá od jihu USA a Mexika přes Střední a Jižní Ameriku po Uruguay a střední Argentinu a zasahuje též na Kubu a Galapágy.[4][1] Paprika setá byla v době objevení Ameriky pěstována v téměř celém Mexiku, Střední Americe a nejjižnějším cípu Texasu, paprika křovitá a paprika čínská v severní polovině Jižní Ameriky, Karibiku a jižní části Střední Ameriky, paprika křídlatá v širokém pásu od Ekvádoru, Peru a severního Chile po východní a jižní Brazílii a Uruguay a paprika chlupatá podél hřebene And od Kolumbie po severní Argentinu.[5]

Ekologické interakce

Housenka lišaje Manduca sexta na paprice jalapeňo

Květy paprik jsou opylovány hmyzem sbírajícím nektar nebo pyl. Nejčastějšími opylovači jsou včely, a to jak samotářské tak i včela medonosná. Většina druhů je samosprašná s výjimkou Capsicum cardenasii, C. buforum, C. flexuosum a některých linií domestikované papriky chlupaté, které jsou cizosprašné. Samoopylení v rámci květu je zabráněno protogynií (blizna dozrává před uvolněním pylu z prašníků).[6]

V Americe jsou papriky živnými rostlinami lišajů rodu Manduca a druhu Amphion floridensis, dále babočkovitých motýlů Episcada clausina, Ithomia celemia, I. iphianassa, Pteronymia notilla a celé řady drobnějších druhů můr zejména z čeledí makadlovkovití (Gelechiidae), můrovití (Noctuidae), obalečovití (Tortricidae), píďalkovití (Geometridae) a zavíječovití (Pyralidae). Ve Starém světě je jako náhradní potravu občas vyhledává lišaj smrtihlav a příbuzný asijský druh Acherontia lachesis.[7]

Obsažené pálivé kapsaicinoidy odpuzují savce včetně hlodavců od konzumace plodů, zatímco plodožravým ptákům nijak nevadí. Semena si navíc při průchodu ptačím trávicím traktem zachovávají plnou klíčivost, zatímco u savců dochází k jejich natrávení a vycházejí neklíčivá. Jedná se tak o selektivní přizpůsobení rostliny na šíření semen ptáky. Tato adaptace přináší i další benefity. Ve studii provedené v jižní Arizoně bylo zjištěno, že nadpoloviční většina mladých semenáčků chilli vyrůstá pod stromy, které vyhledávají plodožraví ptáci (v dané oblasti zejména drozdec skvrnitoprsý), a kde jsou chráněny před slunečním úpalem.[8][9]

Obsahové látky, účinek a jedovatost

Kapsaicinoidy

Pálivost paprik je způsobena obsahem specifických alkaloidů, známých jako kapsaicinoidy. Nejznámější je kapsaicin. Tyto látky jsou přítomny u většiny divoce rostoucích druhů s výjimkou východobrazilské Capsicum longidentatum a skupiny 5 druhů, tvořících bazální vývojovou větev rodu.[10][3] Postrádá je také řada vyšlechtěných, tzv. sladkých odrůd papriky nebo jsou v nich obsaženy jen ve stopových množstvích. Tvorba kapsaicinoidů v paprikovém plodu je soustředěna do přehrádek mezi oběma komůrkami semeníku. Látky jsou vylučovány žláznatými buňkami pokožky semenice (placenty) do prostorů pod kutikulou, které se tím zvětšují do podoby puchýřků vyplněných olejovitou tekutinou. U nepálivých kultivarů se tyto puchýřky nevytvářejí.[9]

Kapsaicinoidy jsou produktem metabolické dráhy, která začíná u aminokyseliny fenylalaninu. Ten je v řadě kroků převáděn na vanilylamin, který kondenzuje s mastnou kyselinou s jednoduše větveným řetězcem z asi 8 až 13 uhlíků. Jednotlivé kapsaicinoidy se odlišují stavbou a počtem uhlíků postranního řetězce.[9] Nejúčinnější, tedy nejpálivější z nich je kapsaicin, nonivamid a dihydrokapsaicin. Kapsaicin a dihydrokapsaicin tvoří společně více jak 80 % obsahu kapsaicinoidů v plodech, zatímco jiné typy jsou zastoupeny minoritně.[11][12][5] Účinek kapsaicinoidů, provázený intenzivním pocitem horka a pálení, souvisí s aktivací tzv. vaniloidních (TRPV1) receptorů, zvláštních membránových bílkovin, nacházejících se zejména v neuronech periferní nervové soustavy. Úlohou těchto receptorů je detekce tepla a tvorbou vzruchů se podílejí na regulaci tělesné teploty. Aktivují se při teplotách přesahujících 43 °C, reagují však na řadu jiných podnětů, jako je kyselé prostředí a různé látky včetně kapsaicinoidů a allyl-isothiokyanátu, látky způsobující štiplavou chuť brukvovitých rostlin.[13][14]

Barviva a další látky

Papriky jsou bohaté na žlutá až červená barviva ze skupiny karotenoidů, kterých bylo v plodech identifikováno asi 30 různých typů.[15] Jejich obsah ve 100 g sušiny plodů může dosáhnout až 4,8 g.[16] Tyto látky se nacházejí v chromoplastech, organelách vznikajících v průběhu zrání plodů přeměnou chloroplastů. Charakteristická, intenzivně červená barva zralých paprik je způsobena obsahem kapsanthinu a kapsorubinu, zatímco violaxanthin a betakaroten jsou hlavními barvivy žlutě a oranžově vybarvených plodů.[17][15] Ve vegetativních částech i nedozrálých plodech paprik jsou dále přítomny antokyany, jejich akumulací vzniká fialové až černé zbarvení. Tato barviva v průběhu zrání plodů většinou mizejí.[5] Z prchavých látek jsou přítomny zejména terpenoidy a estery.[12] Poměrně vysoký bývá obsah vitamínu C, ve 100g čerstvých plodů dosahuje až 340 mg.[16]

  • Strukturní vzorec kapsaicinu
    Strukturní vzorec kapsaicinu
  • Barvivo kapsorubin ze skupiny karotenoidů
    Barvivo kapsorubin ze skupiny karotenoidů

Jedovatost

Při požití většího množství silně pálivých paprik mohou nastat dýchací potíže, nevolnost a zvracení. U vnímavých osob bývá ovlivněn i krevní tlak a srdeční rytmus. Zevně mohou papričky způsobit zarudnutí pokožky a tvorbu přechodných puchýřků. Smrtelná dávka kapsaicinu při požití je okolo 190 miligramů na 1 kg živé hmotnosti,[14] což u odrůdy typu Bhut Jolokia s pálivosti okolo 1 milionu jednotek SHU odpovídá konzumaci téměř 200 až 250 g papriček.

Kulturní historie

Paprika náleží k velmi starým kulturním rostlinám a byla domestikována tisíce let před objevením Ameriky, a to nezávisle na sobě v různých částech Latinské Ameriky. Její domestikace dokonce předběhla počátky zemědělství a řadí papriku k nejstarším známým kulturním plodinám na americkém kontinentu.[5] Nejstarší archeologické nálezy, dokládající využití papriky člověkem, pocházejí z jeskynních vykopávek v Mexiku a Peru. Nejstarší nálezy pozůstatků papriky seté pocházejí z oblasti Tehuacán a Oaxaca ve středovýchodním Mexiku a jsou datovány do doby asi před 8000 lety, přičemž přibližně před 6000 lety došlo k její domestikaci.[5] Nejstarší nálezy papriky čínské pocházejí z Peru (jeskyně Guitarrero) a jsou datovány asi 8500 let do minulosti.[6] Domestikace papriky křídlaté při úpatí And a přilehlých nížinných oblastech v Bolívii a nejjižnějším Peru je doložena přibližně z doby před 4000 let.[18] Paprika křovitá byla zřejmě domestikována v Karibiku a paprika chlupatá ve středních polohách And.[5]

Využití a pěstování paprik má velmi bohatou a dlouhou historii. Aztékové, Mayové, Inkové a další domorodé národy od jihozápadu Severní Ameriky až po Chile pěstovaly desítky různých typů dávno před příchodem Španělů. Paprika prostupovala náboženskými obřady a legendami indiánských kultur a co do důležitosti se řadila hned za hlavní plodinu, kterou byla kukuřice.[15] Své místo nalezla i v umění. Poměrně často se lze s vyobrazeními papriček setkat například na keramice kultury Nazca a Chimú z předkolumbovského Peru.[19] Aztékové přidávali chilli spolu s vanilkou do čokolády.[5]

  • Nádoba kultury Nazca v podobě papriček
    Nádoba kultury Nazca v podobě papriček
  • Kolorovaná miska s papričkami
    Kolorovaná miska s papričkami
Ilustrace papriky seté z roku 1543

Do Evropy přivezl poprvé papriku v roce 1493 lékař Diego Álvarez Chanca, účastník druhé Kolumbovy výpravy do Karibiku.[6] Během následujících několika desetiletí se rozšířila nejen po Evropě, ale i na Středním východě, afrických pobřežích, Indii, jihozápadní Číně a jihovýchodní Asii a stala se nedílnou součástí zdejší gastronomie.[5] První kresba papriky v evropské literatuře se objevila v díle Codex Amphibiorum z roku 1540, brzy následovala vyobrazení různých typů paprik v řadě herbářů.[20] V Anglii se podle dobových zmínek objevuje paprika nejpozději v roce 1548, na Moravě v roce 1585.[21] Paprika se stala v různých částech světa základem tradičních pokrmů, jako je omáčka harissa v Tunisku, berbere v Etiopii, paprikáš v Maďarsku, pimenton ve Španělsku, kočchudžang v Koreji a kari v Thajsku, Indonésii, Indii a dalších asijských zemích.[5]

Taxonomie a prehistorie

Rod Capsicum je v rámci čeledi Solanaceae řazen do podčeledi Solanoideae, kde společně se sesterským rodem Lycianthes, zahrnujícím asi 150 druhů a rozšířeným v tropech Ameriky, Asie i Austrálie, tvoří tribus Capsiceae. K odštěpení obou rodů došlo v období středního miocénu asi před 13 milióny let.[3] Oba rody se morfologicky odlišují zejména způsobem otevírání prašníků. U rodu Capsicum se otevírají podélnou štěrbinou, zatímco u rodu Lycianthes vrcholovým pórem, což souvisí s přizpůsobením speciálnímu způsobu opylování (tzv. buzz-pollination). U rodu Lycianthes také chybí tvorba kapsaicinoidů, v květech nejsou přítomna nektária a netvoří se nektar.[10] Výsledky fylogenetických studií ukázaly, že rod Lycianthes je parafyletický, neboť jeho vývojový strom obsahuje jako jednu z větví rod Capsicum. Oba rody proto čeká buď spojení do široce pojatého rodu Capsicum, nebo bude rod Lycianthes rozčleněn do několika monofyletických menších rodů.[22][10]

Dříve byla za pravlast rodu Capsicum považována Bolívie, podle výsledků fylogenetických analýz však rod vznikl v širší oblasti podél východních svahů And na území Kolumbie, Ekvádoru a zejména Peru. Poté probíhala expanze a diverzifikace rodu v širokém oblouku napříč kontinentem přes východní a jihovýchodní Brazílii, Paraguay, severní Argentinu, Bolívii a Peru. Expanze následně pokračovala jednak na severozápad Jižní Ameriky, do Střední Ameriky a na Galapágy, rovněž však i zpětně přes Paraguay a Argentinu směrem do jihovýchodní Brazílie. Společný předek všech pěti domestikovaných druhů vznikl pravděpodobně na území Bolívie.[3]

Domestikované druhy C. annuum, C. frutescens a C. chinense jsou si po morfologické stránce velmi blízké a někteří taxonomové je dokonce považovali za různé formy jediného druhu. Výsledky nových molekulárních analýz zpochybňují oprávněnost rozlišování C. chinense a C. frutescens jako samostatných druhů.[6] V minulosti byly do rodu Capsicum řazeny i asijské druhy C. anomalum spolu s C. boninense, které byly následně přeřazeny do samostatného rodu Tubocapsicum, řazeného do jiného tribu podčeledi Solanoideae. Nejsou tedy blízce příbuzné.

Blízce příbuzné druhy paprik, jako je C. annuum, C. baccatum, C. frutescens a C. chinense, jsou schopny vzájemného křížení, ne vždy jsou však takto vzniklé hybridy fertilní. Naproti tomu druh C. pubescens je geneticky izolovaný a s danými druhy se nekříží. Také byla vypěstována řada kříženců mezi kulturními odrůdami a divokými formami paprik.[6]

Vývojový strom domestikovaných druhů paprik

 Capsicum p.p. 
 

 Capsicum pubescens

 
 
 

 Capsicum tovarii

 
 
 
 

 Capsicum praetermissum

 
 

 Capsicum chacoense

 
 

 Capsicum baccatum

 
 
 
 

 Capsicum annuum

 
 

 Capsicum chinense

 
 
 

 Capsicum galapagoense

 
 

 Capsicum frutescens

 
 
 
 
 
 

[3]

Zástupci

Význam

Zpracování chilli v Bangladéši

Gastronomie

Plody papriky křídlaté na trhu v São Paulo

Papriky jsou využívány v nepřeberném množství odrůd jako všestranně použitelná zelenina a koření. Formy různých druhů s pálivými a většinou drobnějšími plody, používanými jako koření, jsou označovány souborným názvem chilli. Nejpěstovanějším a ekonomicky nejvýznamnějším druhem je paprika setá, pocházející z Mexika a Střední Ameriky. Kulturních odrůd, používaných jako zelenina nebo koření, je nepřeberné množství. Náleží mezi ně např. kapie, maďarská paprika, jalapeño, mexické poblano a četné jiné.[5][6] Jako feferonky bývají v Čechách nejčastěji označovány pálivé šťavnaté papričky kulovitého tvaru, pojem však neoznačuje konkréní skupinu odrůd a překrývá se s pojmem chilli. Podobné je to i s pojmem kozí či beraní rohy, kterým se označují dužnaté chilli papričky dlouhého a úzkého, často pokrouceného tvaru. Nejpálivější kultivary chilli náležejí druhu paprika čínská. Podobná paprika křovitá se proslavila zejména omáčkou tabasco.[5][6] Paprika je mj. jednou z důležitých složek slovenské a moravské kuchyně.[25]

  • Papriky jalapeño
    Papriky jalapeño
  • Paprika čínská 'Carolina Reaper'
    Paprika čínská 'Carolina Reaper'
  • C. baccatum var. pendulum 'Ají Amarillo'
    C. baccatum var. pendulum 'Ají Amarillo'

Okrasné papriky

Papriky jsou pěstovány jako venkovní i pokojové okrasné jednoletky. Za tímto účelem byla zejména v rámci druhu paprika setá vypěstována řada okrasných kultivarů. Jako pokojové rostliny se najčastěji pěstují malé, kompaktně rostoucí kultivary typu 'Tabasco' s kulovitými nebo kuželovitými vzpřímenými plody, které plodí od pozdního jara až do podzimu. Ceněné jsou zejména kultivary, u nichž dozrávající plody nabývají postupně několika různých barev, přičemž na rostlině bývají papričky různého stupně zralosti. Mohou být vybarveny v různých odstínech červené, purpurové, žluté, oranžové, černé nebo bílé. Plody všech okrasných paprik je možno i konzumovat, většinou ale nejsou tak chutné jako plody odrůd šlechtěných na jídlo. Je třeba také pamatovat na to, že rostliny zakoupené v plodném stavu mohou být chemicky ošetřeny.[26][15] Na trhu se pokojové okrasné papričky v největším množství objevují v závěru roku. V 60. letech byla okrasná paprika přinejmenším v západních zemích nejoblíbenější vánoční květinou, než ji vystřídaly nově vyšlechtěné kultivary pryšce nádherného neboli vánoční hvězdy.[27]

Zahradní okrasné kultivary bývají většinou vyššího vzrůstu. Jsou mezi nimi i formy plodící chutné plody plně využitelné v kuchyni. Oblíbený je kultivar 'Tangerine Dream', plodící velké, nepálivé papriky. Hojnou sklizeň úzkých nepálivých papriček poskytují i kultivary ‘Chilly Chili’ and ‘Medusa’. Poléhavě rostoucí kultivary jsou vhodné do závěsných nádob.[15] V posledních desetiletích se také objevují kultivary s purpurovým až téměř černým olistěním, které ve výsadbách dobře kontrastují s ostatními zahradními rostlinami. Ceněný je kultivar 'Black Pearl', vynikající olistěním, které se v závěru sezóny barví do temně višňové barvy, a kulovitými plody, které jsou před dozráním leskle černé a za zralosti zářivě červené.[27][15] Pestře zbarvené drobné papričky okrasných odrůd bývají používány k ozdobení jídel. Papriky jsou dokonce používány do květinových aranžmá. Za tímto účelem byly vyšlechtěny některé kultivary s dlouhými stonky, např. 'NuMex Mirasol'. V Americe jsou chilli papričky svazovány do ozdobných snopů (tzv. ristra) podobně jako například cibule či česnek.[15]

Semínka okrasných paprik se sázejí do výsevního substrátu asi 6 až 10 mm hluboko. Mladé rostlinky se přepichují asi 6 až 8 týdnů po vyklíčení. Asi tři týdny po vyklíčení se aplikuje první dávka hnojiva o polovině běžné koncentrace. Semenáčky se přesazují do výživné zeminy a umístí na slunečné místo.

  • Okrasné papriky na záhoně
    Okrasné papriky na záhoně
  • Paprika setá, okrasný kultivar 'Peter Pepper'
    Paprika setá, okrasný kultivar 'Peter Pepper'
  • Paprika setá, okrasný kultivar 'Black Pearl'
    Paprika setá, okrasný kultivar 'Black Pearl'
  • Ristra z chilli papriček
    Ristra z chilli papriček

Produkce

V roce 2019 bylo na celém světě vypěstováno asi 36 miliónů tun papriky.[28] Největším producentem je Čína, kde bylo v daném roce vypěstováno více než 18 miliónů tun na ploše okolo 784000 ha. Produkce zde strmě stoupá již od 90. let 20. století, kdy činila asi 3,1 miliónu tun. Následuje Mexiko (3,45 mt v roce 2019), Turecko (2,64 mt), Indonésie (2,58 mt) a Španělsko (1,30 mt). V České republice bylo ve stejném roce vypěstováno asi 10260 tun paprik na 404 ha. Největšími importéry jsou USA, Thajsko a Mexiko.[29]

  • Papriková plantáž ve Španělsku
    Papriková plantáž ve Španělsku
  • Papriky na plantáži v Maďarsku
    Papriky na plantáži v Maďarsku
  • Ruční sklizeň místní odrůdy papriky seté 'Tap de Cortí' na Mallorce
    Ruční sklizeň místní odrůdy papriky seté 'Tap de Cortí' na Mallorce
  • Skleníková kultura papriky
    Skleníková kultura papriky
  • Paprikové svazky v Maďarsku
    Paprikové svazky v Maďarsku

Průměrný obsah látek a minerálů

Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v zelených paprikách.[30]

Složka Jednotka Průměrný obsah Prvek (mg/100 g) Průměrný obsah Složka (mg/100g) Průměrný obsah
voda g/100 g 93,3 Na 4 vitamin C 120
bílkoviny g/100 g 0,8 K 120 vitamin D 0
tuky g/100 g 0,3 Ca 8 vitamin E 0,80
cukry g/100 g 2,4 Mg 10 vitamin B6 0,30
celkový dusík g/100 g 0,13 P 19 vitamin B12 0
vláknina g/100 g 1,6 Fe 0,4 karoten 0,265
mastné kyseliny g/100 g 0,3 Cu 0,02 thiamin 0,01
cholesterol g/100 g 0 Zn 0,1 riboflavin 0,01
energie kJ/100 g 65 Mn 0,2 niacin 0,1

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b KUBITZKI, K. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 14. Berlin: Springer, 2016. ISBN 978-3-319-28532-0. (anglicky) 
  2. ↑ ZHANG, Zhi-Yun; LU, Anmin; D'ARCY, William G. Flora of China: Capsicum [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b c d e GARCÍA, Carolina Carrizo et al. Phylogenetic relationships, diversification and expansion of chili peppers (Capsicum, Solanaceae). Annals of Botany. July 2016, čís. 118(1). 
  4. ↑ Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b c d e f g h i j k RUSSO, Vincent M. (ed.). Peppers. Botany, production and uses.. [s.l.]: CAB International, 2012. ISBN 978-1-84593-767-6. (anglicky) 
  6. ↑ a b c d e f g URIG, Kelly. New Mexico chiles. History, legend and lore.. [s.l.]: American Palate, 2015. ISBN 978-1-62619-864-7. (anglicky) 
  7. ↑ HOSTS - a Database of the World's Lepidopteran Hostplants. [online]. London: Natural History Museum. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ TEWKSBURY, J.; NABHAN, G.P. Directed deterrence by capsaicin in chillies.. Nature. 2001, čís. 412. 
  9. ↑ a b c STEWART, Charles Jr. et al. Genetic control of pungency in C. chinense via the Pun1 locus. Journal of Experimental Botany. 2007, čís. 58. 
  10. ↑ ; CARLE, R.; SCHIEBER, A. Characterization of major and minor capsaicinoids and related compounds in chili pods (Capsicum frutescens L.) by high-performance liquid chromatography/atmospheric pressure chemical ionization mass spectrometry.. Analytica Chimica Acta. 2006, čís. 55. 
  11. ↑ a b LIM, T.K. Edible medicinal and nonmedicinal plants: Volume 6, fruits. [s.l.]: Springer, 2013. ISBN 978-94-007-5628-1. (anglicky) 
  12. ↑ EVERAERTS, W. et al. The capsaicin receptor TRPV1 is a crucial mediator of the noxious effects of mustard oil. Current Biology. Feb. 2011, čís. 21(4). Dostupné online. 
  13. ↑ a b VÁLKOVÁ, Alena. Kapsaicin [online]. Toxicology, 2015. Dostupné online. 
  14. ↑ a b c d e f g STOMMEL, J.R.; BOSLAND, P.W. Ornamental pepper. Capsicum annuum. In: N.O. Anderson (ed.). Flower breeding and genetics: Issues, challenges and opportunities for the 21st century.. The Netherlands: Kluwer Academic Publ., 2005. ISBN 978-1-4020-4428-1. (anglicky) 
  15. ↑ a b VAUGHAN, J.G.; GEISSLER, C.A. The New Oxford Book of Food Plants. [s.l.]: Oxford University Press, 2009. ISBN 978-0-19-954946-7. (anglicky) 
  16. ↑ TOPUZ, Ayhan; OZDEMIR, Feramuz. Assessment of carotenoids, capsaicinoids and ascorbic acid composition of some selected pepper cultivars (Capsicum annuum L.) grown in Turkey. Journal of Food Composition and Analysis. 2007, čís. 20. 
  17. ↑ BROWN, Cecil H. et al. The paleobiolinguistics of domesticated chili pepper (Capsicum spp.). Ethnobiology Letters. Aug. 2013, čís. 4. 
  18. ↑ CHIOU, Katherine; HASTORF, Christine A. Capsicum spp. at the preceramic sites of Huaca Prieta and Paredones, Chicama Valley, Peru [online]. Berkeley: University of California, 2012. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ DAUNAY, M.; LATERROT, H.; JANICK, J. Iconography of the Solanaceae from antiquity to the XVllth century: a rich source of information on genetic diversity and uses.. Acta Horticulturae. 2007, čís. 74. Dostupné online. 
  20. ↑ HEDRICK, U.P. (ed.). Sturtevant's edible plants of the world. [s.l.]: [s.n.], 1919. (anglicky) 
  21. ↑ BARBOZA, Gloria E. et al. Four new species of Capsicum (Solanaceae) from the tropical Andes and an update on the phylogeny of the genus. PLoS ONE. 2019, čís. 14(1). Dostupné online. 
  22. ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online. 
  23. ↑ Biolib [online]. Dostupné online. 
  24. ↑ ŽÁČEK, Zdeněk. Vůně koření. [s.l.]: Merkur, 1973. 
  25. ↑ CARROLL, Jackie. Ornamental Pepper Care: How To Grow Ornamental Pepper Plants [online]. Gardening Know How. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ a b STOMMEL, John R.; GRIESBACH, Robert J. Capsicum annuum L. 'Black Pearl'. HortScience. 2005, čís. 40(5). 
  27. ↑ Green chili and pepper production in 2019 [online]. UN Food and Agriculture Organization, Statistics Division (FAOSTAT), 2021. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ Global trends, statistics and insights for peppers [online]. NationMaster. Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑ McCance a Widdowson´s:The Composition of Foods, 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, ISBN 978-0-85404-428-3

Související články

Externí odkazy

Zelenina
cibulová
kořenová
hlíznatá
košťálová
listová
lusková
bob • cizrna • čočka • fazol • hrách • sója
plodová
baklažán • cuketa • dýně • kiwano • meloun • okurka • paprika • patizon • rajče
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Paprika&oldid=20790541“