Administrativní dělení Prahy: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Správní obvody (1–22): zpět, samozřejmě nebyly vždy a už vůbec ne tak, jak popsáno; navíc referenci nelze přesunout k předchozí větě, protože tvrzení o správních obvodech neobsahuje
zmínka o "neoficiálních" čtvrtích
Řádek 1: Řádek 1:
{{Přejmenovat|Administrativní dělení Prahy|komentář=Přesnější, analogicky k [[Administrativní dělení Česka]] a kategorizaci. „Části Prahy“ vypadá spíše jako zkrácený název pro [[Městská část (Praha)]].}}
{{Přejmenovat|Administrativní dělení Prahy|komentář=Přesnější, analogicky k [[Administrativní dělení Česka]] a kategorizaci. „Části Prahy“ vypadá spíše jako zkrácený název pro [[Městská část (Praha)]].}}


'''Členění hlavního města [[Praha|Prahy]]''' není jednoduché, protože je v platnosti souběžně několik různých typů členění: katastrální, státně-územní, samosprávné a několik úrovní a druhů správního, území Prahy si podle svých potřeb člení i různé organizace. Některá členění navzájem zvláště v centrální oblasti města nekorespondují. Z evidenčního hlediska a hlediska územní orientace je nejdůležitější členění na 112 [[Katastrální území|katastrálních území]], které v případě Prahy ze zákona plní zároveň funkci evidenčních [[Část obce|částí obce]], a členění na 10 [[Obvod (územní jednotka Prahy)|obvodů]] Praha 1 – Praha 10. Z hlediska veřejné správy se území Prahy člení na 57 samosprávných [[Městská část a městský obvod|městských částí]], které na svém území vykonávají svoji samostatnou působnost, z toho 22 tzv. „velkých“ městských částí má názvy podobné názvům obvodů (Praha 1 – Praha 22) a vykonávají též [[Přenesená působnost|přenesenou působnost]] státní správy pro své území a případně i pro území jedné či více „malých“ městských částí, čímž je Praha rozdělena na 22 číslovaných správních obvodů.
'''Členění hlavního města [[Praha|Prahy]]''' není jednoduché, protože je v platnosti souběžně několik různých typů členění: katastrální, státně-územní, samosprávné a několik úrovní a druhů správního, území Prahy si podle svých potřeb člení i různé organizace. Některá členění navzájem zvláště v centrální oblasti města nekorespondují. Z evidenčního hlediska a hlediska územní orientace je nejdůležitější členění na 112 [[Katastrální území|katastrálních území]], které v případě Prahy ze zákona plní zároveň funkci evidenčních [[Část obce|částí obce]], a členění na 10 [[Obvod (územní jednotka Prahy)|obvodů]] Praha 1 – Praha 10. Z hlediska veřejné správy se území Prahy člení na 57 samosprávných [[Městská část a městský obvod|městských částí]], které na svém území vykonávají svoji samostatnou působnost, z toho 22 tzv. „velkých“ městských částí má názvy podobné názvům obvodů (Praha 1 – Praha 22) a vykonávají též [[Přenesená působnost|přenesenou působnost]] státní správy pro své území a případně i pro území jedné či více „malých“ městských částí, čímž je Praha rozdělena na 22 číslovaných správních obvodů. Některé [[čtvrť|čtvrti]] však nejsou ani samostatnými evidenčními jednotkami a jsou součástí čtvrtě větší, která evidenční nebo samosprávnou územní jednotkou je.


Původně byly části Prahy, podobně jako části jiných obcí a měst, číslovány římskými čísly. Po vytvoření Velké Prahy v roce 1920 však byly některé z nově připojených obcí seskupeny do větších obvodů. V roce 1947 byla poprvé narušena skladebnost částí města do obvodů, v roce 1949 bylo členění Prahy reformováno a Praha rozčleněna do 16 obvodů číslovaných nově arabskými číslicemi, v roce 1960 byl počet obvodů redukován na 10 a při rozšiřování Prahy v letech 1968 a 1974 byly nové části připojovány k již existujících 10 obvodům, avšak obce připojené v roce 1974 si zároveň zachovaly své místní národní výbory. V roce 1992 bylo vytvořeno 56 samosprávných městských částí, jejichž základem byly obvody působnosti dosavadních místních úřadů a deset obvodů osekaných o připojené části, přičemž obvodní úřady nadále vykonávaly přenesenou působnost pro celé obvody. V letech [[1995]]–[[2002]] však město přenesenou působnost přeorganizovalo do systému nejprve 15, později 22 správních obvodů, ačkoliv územní členění Prahy na 10 obvodů platí stále.
Původně byly části Prahy, podobně jako části jiných obcí a měst, číslovány římskými čísly. Po vytvoření Velké Prahy v roce 1920 však byly některé z nově připojených obcí seskupeny do větších obvodů. V roce 1947 byla poprvé narušena skladebnost částí města do obvodů, v roce 1949 bylo členění Prahy reformováno a Praha rozčleněna do 16 obvodů číslovaných nově arabskými číslicemi, v roce 1960 byl počet obvodů redukován na 10 a při rozšiřování Prahy v letech 1968 a 1974 byly nové části připojovány k již existujících 10 obvodům, avšak obce připojené v roce 1974 si zároveň zachovaly své místní národní výbory. V roce 1992 bylo vytvořeno 56 samosprávných městských částí, jejichž základem byly obvody působnosti dosavadních místních úřadů a deset obvodů osekaných o připojené části, přičemž obvodní úřady nadále vykonávaly přenesenou působnost pro celé obvody. V letech [[1995]]–[[2002]] však město přenesenou působnost přeorganizovalo do systému nejprve 15, později 22 správních obvodů, ačkoliv územní členění Prahy na 10 obvodů platí stále.

Verze z 30. 7. 2021, 17:14

ikona
Je navrženo přejmenování tohoto článku na nový název Administrativní dělení Prahy
Odsud pak na nový název bude přesměrováno. K návrhu se můžete vyjádřit v diskusi.
Komentář k návrhu: Přesnější, analogicky k Administrativní dělení Česka a kategorizaci. „Části Prahy“ vypadá spíše jako zkrácený název pro Městská část (Praha).

Členění hlavního města Prahy není jednoduché, protože je v platnosti souběžně několik různých typů členění: katastrální, státně-územní, samosprávné a několik úrovní a druhů správního, území Prahy si podle svých potřeb člení i různé organizace. Některá členění navzájem zvláště v centrální oblasti města nekorespondují. Z evidenčního hlediska a hlediska územní orientace je nejdůležitější členění na 112 katastrálních území, které v případě Prahy ze zákona plní zároveň funkci evidenčních částí obce, a členění na 10 obvodů Praha 1 – Praha 10. Z hlediska veřejné správy se území Prahy člení na 57 samosprávných městských částí, které na svém území vykonávají svoji samostatnou působnost, z toho 22 tzv. „velkých“ městských částí má názvy podobné názvům obvodů (Praha 1 – Praha 22) a vykonávají též přenesenou působnost státní správy pro své území a případně i pro území jedné či více „malých“ městských částí, čímž je Praha rozdělena na 22 číslovaných správních obvodů. Některé čtvrti však nejsou ani samostatnými evidenčními jednotkami a jsou součástí čtvrtě větší, která evidenční nebo samosprávnou územní jednotkou je.

Původně byly části Prahy, podobně jako části jiných obcí a měst, číslovány římskými čísly. Po vytvoření Velké Prahy v roce 1920 však byly některé z nově připojených obcí seskupeny do větších obvodů. V roce 1947 byla poprvé narušena skladebnost částí města do obvodů, v roce 1949 bylo členění Prahy reformováno a Praha rozčleněna do 16 obvodů číslovaných nově arabskými číslicemi, v roce 1960 byl počet obvodů redukován na 10 a při rozšiřování Prahy v letech 1968 a 1974 byly nové části připojovány k již existujících 10 obvodům, avšak obce připojené v roce 1974 si zároveň zachovaly své místní národní výbory. V roce 1992 bylo vytvořeno 56 samosprávných městských částí, jejichž základem byly obvody působnosti dosavadních místních úřadů a deset obvodů osekaných o připojené části, přičemž obvodní úřady nadále vykonávaly přenesenou působnost pro celé obvody. V letech 1995–2002 však město přenesenou působnost přeorganizovalo do systému nejprve 15, později 22 správních obvodů, ačkoliv územní členění Prahy na 10 obvodů platí stále.

Katastrální území (evidenční části)

112 katastrálních území Prahy

Praha je složena z celkem 112 katastrálních území. Stejně jako jinde v České republice se nejedná o jednotky územní samosprávy. Některá pražská katastrální území jsou však územně shodná s celým územím některé pražské městské části. Z urbanistického hlediska mají mnohá pražská katastrální území charakter čtvrti či vesnice. Pražská katastrální území jsou totožná s pražskými evidenčními částmi obce, proto také popisná čísla domů jsou přidělována podle příslušnosti k evidenční části obce, nikoliv podle příslušnosti k samosprávné městské části. Jde o zcela jiný pojem než samosprávné městské části. Podle katastrálního zákona, č. 344/1992 Sb., jsou katastrální území základní jednotkou pro evidenci pozemků a staveb.

Obec je vymezena výčtem katastrálních území – žádné katastrální území podle zákona nemá být rozděleno do více obcí nebo okresů. Může však zasahovat do více pražských obvodů nebo do více městských částí, což je v Praze z důvodů historického vývoje zcela běžné. Například Vinohrady jsou rozděleny do pěti městských částí, z nichž každá patří do jiného územního obvodu i do jiného správního obvodu.

Původně historicky bývalo správní a samosprávné členění totožné s katastrálním, od roku 1947 a silně od roku 1949 se však začínala dosud souvislá katastrální území dělit do více správních obvodů. Nyní již je jejich odlišnost natolik zásadní, že s jejich opětovným úplným sladěním se nepočítá. Katastrální členění musí mít trvalejší charakter, a proto se nepřizpůsobuje všem správně-organizačním změnám. Přesto ke změnám občas dochází, například 1. 1. 1988 k vytvoření katastrálního území Černý Most, 1. 1. 1989 k vytvoření katastrálního území Kamýk, v některých oblastech došlo k mírným úpravám katastrálních hranic.

Na současném území Prahy po vzniku katastrů vzniklo 9 nových katastrálních území (Černý Most, Háje, Hájek u Uhříněvsi, Holyně, Kamýk, Klánovice, Komořany, Újezd nad Lesy, Žižkov) a 8 jich zaniklo (sloučené Horní Krč a Dolní Krč, Chaby, Chvaly, Lipany (nezaměňovat se stejnojmenným katastrálním územím Lipany v městské části Praha-Kolovraty), Roztyly, Svépravice, Záběhlice u Zbraslavi, Žabovřesky).[1]

Mnohé pražské čtvrti nebo osady, například Barrandov, Spořilov, Košík, Zahradní Město, Pankrác, Letná, Bubny, Zlíchov, Klíčov, Butovice, Klukovice, Kačerov, Jenerálka, Šárka, Strahov, Chodovec, Litochleby, Dubeček, Lázeňka, Netluky, Zmrzlík, Cikánka, Kateřinky, Hrnčíře, Pitkovičky, Lahovičky, Dolní Černošice, Kazín, Závist, Baně, Strnady a další, nemají vlastní samostatné katastrální území. Některé z nich však přesto výjimečně bývají na tabulkách s číslem popisným uváděny místo názvu katastrálního území. Mnohé bývalé čtvrtě či osady splynuly se souvislou zástavbou a jejich jména mají spíše charakter pomístních názvů či se dochovala v názvech ulic.

Seznam katastrálních území

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam katastrálních území v Praze.

Katastrální území v případě hlavního města Prahy plní zároveň funkci evidenčních částí obce, tj. jednotek, v jejichž rámci jsou přidělována popisná a evidenční čísla budov. K 1. červenci 2016 byly dvě evidenční části Prahy přejmenovány tak, aby jejich názvy byly zcela shodné s odpovídajícími katastrálními územími (Nedvězí u Říčan a Újezd u Průhonic).

V závorce jsou uvedeny městské části, do kterých katastrální území a část obce spadá (nikoliv městské obvody!).

Kódy katastrálních území a jejich výměru uvádí celostátní Územně identifikační registr – ÚIR [2] Archivováno 20. 2. 2017 na Wayback Machine..

Městské části a obvody

Podrobnější informace naleznete v článcích Obvod (územní jednotka Prahy) a Městská část a městský obvod.

Praha se člení na 10 městských obvodů, 22 správních obvodů a 57 městských částí.

Městské obvody (1–10)

Praha se územně člení na 10 městských obvodů, které jsou číslovány arabskými číslicemi (Praha 1 – Praha 10)] a podle zákona jsou na úrovni okresů. Tyto městské obvody zavedené roku 1960 v současnosti stanovuje Zákon o územně správním členění státu z roku 2020[2] a územně vymezuje vyhláška ministerstva vnitra výčtem základních správních obvodů městských částí.[3]. Městské obvody jsou zároveň soudními obvody. Městské obvody Praha 1, Praha 2 a Praha 3 jsou územně totožné se stejnojmennými městskými částmi. Ostatní městské obvody jsou již pouze formálními jednotkami a nemají vlastní samosprávu ani obecní úřady. Toto dělení Prahy využívají i další instituce, např. soudy a Česká pošta.

Správní obvody (1–22)

22 správních obvodů Prahy

Městské části Praha 1 – Praha 22 vykonávají přenesenou působnost státní správy na svém území i na území ostatních „malých“ městských částí. Praha se tak dělí na 22 správních obvodů, ve kterých vykonává přenesenou působnost 22 „velkých“ městských částí. Vykonávají ji od roku 2001 na základě Statutu hlavního města Prahy[4]

Městské části (57)

57 městských částí Prahy
Městské části a katastrální území

Praha se člení na celkem 57 městských částí. Městské části poprvé stanovil s účinností od 24. listopadu 1990 dnes již zrušený zákon č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze. Postavení a působnost městských částí v současné době upravuje zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, zvláštní zákon a obecně závazná vyhláška č. 55/2000 Sb. hl. m. Prahy. Městská část je samostatný celek spravovaný voleným zastupitelstvem, radou a úřadem městské části. Stejně jako hlavní město Praha i každá městská část sama hospodaří s vlastním rozpočtem, který je sestavován individuálně dle potřeb dané městské části.

Z hlediska samosprávné působnosti si je všech 57 městských částí rovno. Městské části, jejichž úřady mají rozšířenou působnost státní správy, mají názvy podle svých správních obvodů. Zbylých 35 městských částí zůstalo pojmenováno podle katastrálního území, kterými jsou tvořeny nebo v nichž má sídlo úřad městské části. Název městské části se od názvu katastrálního území liší tím, že obsahuje navíc slovo „Praha“ se spojovníkem a v několika případech je zkrácen o specifikující přívlastky (například městská část Praha-Újezd je tvořena katastrálním územím Újezd u Průhonic). Hranice městských částí mnohde jsou z praktických důvodů stanoveny odlišně od hranic katastrálních území.

O změnách počtu i hranic městských částí rozhodují orgány města v souladu se zákonem o hl. m. Praze a Statutem. Některé změny musí být projednány s katastrálním úřadem, což by mělo umožnit koordinaci obou druhů členění.

35 tzv. malých městských částí:

Další členění

Soudní obvody

Soudní obvody jsou vymezeny pro jednotlivé obvodní soudy přílohou č. 4 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, a to výčtem městských částí takto:

Fakticky jsou shodné jako městské obvody podle zákona o územním členění státu.

Policejní obvody

Od 1. ledna 2004 vytvořila Policie České republiky v Praze čtyři policejní obvody s obvodními ředitelstvími:

  • Praha I (obvody Praha 1, Praha 6, Praha 7)
  • Praha II (obvody Praha 2, Praha 5)
  • Praha III (obvody Praha 3, Praha 8, Praha 9)
  • Praha IV (obvody Praha 4, Praha 10)

Tyto obvody zatím nejsou dány zákonem. Pro případ zrušení deseti pražských obvodů navrhuje vláda uzákonění stejných čtyř policejních obvodů, které v zákoně redefinuje výčtem soudních obvodů.

Volební obvody

Pro sněmovní volby tvoří Praha podle zákona č. 247/1995 Sb. jediný volební obvod.

Pro senátní volby je území Prahy rozděleno zákonem č. 247/1995 Sb. a jeho pravidelných novel na 10 volebních obvodů, jejichž přesné vymezení je novelami zákona příležitostně upravováno tak, aby se počet obyvatel neodchyloval o více než 15 % oproti průměrnému počtu obyvatel republiky připadajících na mandát.

Zákonem č. 195/2010 Sb. byla městská část Praha-Zličín přeřazena ze senátního obvodu 21 (Praha 5) do obvodu 25 (Praha 6), městská část Praha 18 byla přeřazena z obvodu 24 (Praha 9) do obvodu 23 (Praha 8) a katastrální území Vyšehrad z obvodu 26 (Praha 2) do obvodu 27 (Praha 1).

Pro volby do Zastupitelstva hl. m. Prahy v roce 1994 a 2006 tvořilo území města jediný volební obvod. V roce 1998 Rada hl. m. Prahy vyhlásila 10 volebních obvodů, z toho obvody I., III., V., VI. a X. byly pětimandátové a obvody II., IV., VII., VIII. a IX. šestimandátové.

Pro volby do Zastupitelstva hl. m. Prahy v roce 2002 tvořilo území města na základě usnesení Zastupitelstva hlavního města Prahy č. 42/02 pět čtrnáctimandátových volebních obvodů:

  • I. – městské části Praha 1, Praha 2, Praha 6, Praha 7, Praha–Troja, Praha–Lysolaje, Praha–Nebušice, Praha–Přední Kopanina, Praha–Suchdol
  • II. – městské části Praha 5, Praha 12, Praha 13, Praha 16, Praha 17, Praha–Slivenec, Praha–Libuš, Praha–Řeporyje, Praha–Lipence, Praha–Lochkov, Praha–Velká Chuchle, Praha–Zbraslav, Praha–Zličín
  • III. – městské části Praha 4, Praha 11, Praha–Kunratice, Praha–Křeslice, Praha–Šeberov, Praha–Újezd
  • IV. – městské části Praha 3, Praha 10, Praha 15, Praha 22, Praha–Dolní Měcholupy, Praha–Dubeč, Praha–Petrovice, Praha–Štěrboholy, Praha–Benice, Praha–Kolovraty, Praha–Královice, Praha–Nedvězí
  • V. – městské části Praha 8, Praha 9, Praha 14, Praha 18, Praha 19, Praha 20, Praha 21, Praha–Březiněves, Praha–Dolní Chabry, Praha– Ďáblice, Praha–Dolní Počernice, Praha–Čakovice, Praha–Satalice, Praha–Vinoř, Praha–Běchovice, Praha–Klánovice, Praha–Koloděje

Pro volby v roce 2010 bylo vytvořeno 7 volebních obvodů, v nichž se volí po 9 mandátech:[15][16] Zástupci menších stran (například Markéta Reedová za VV nebo František Laudát za TOP 09) proti zavedení volebních obvodů protestovali, protože se tím podle Reedové fakticky zvyšuje kvórum pro získání mandátu na cca 11 % hlasů. Petr Hulinský z ČSSD rozdělení vytýkal, že pouze sedmina Pražanů bude moci volit hlavního lídra strany, a Petr Štěpánek (SZ), že jsou spojeny tak nesourodé části jako Staré Město a Přední Kopanina. V ostatních krajích zákon nepřipouští dělit kraj do více volebních obvodů, ve volbách do zastupitelstev statutárních měst však rozdělení je možné.[17] Návrh pěti stran (SZ, ČSSD, KDU-ČSL, SNK ED a VV) z 9. července 2010 na zrušení rozhodnutí Nejvyšší správní soud 9. srpna zamítl jako nedůvodný.[18][19]

Oblastní správy komunikací

Technická správa komunikací hl. m. Prahy pro svou vnitřní potřebu a pro kontakt s městskými částmi a veřejností člení území hlavního města Prahy do oblastních správ:[20]

  • OS centrum (Praha 1, Praha 2, Praha 3)
  • OS sever (Praha 8, Praha 9)
  • OS východ (Praha 10)
  • OS jih (Praha 4)
  • OS jihozápad (Praha 5)
  • OS severozápad (Praha 6, Praha 7)

Církevní členění

Římskokatolická církev

Související informace naleznete také v článku Vikariáty a farnosti pražské arcidiecéze.

Římskokatolická církev člení asi 70 pražských farnosti do čtyř vikariátů rozlišených římskými čísly, tyto vikariáty menší částí přesahují i za hranice Prahy. I. pražský vikariát zahrnuje farnosti v centru města, II. pražský vikariát západní břeh Vltavy, III. pražský vikariát jihovýchod Prahy a IV. pražský vikariát severovýchod Prahy.

Českobratrská církev evangelická

Českobratrská církev evangelická má v Praze 21 sborů, které jsou součástí Pražského seniorátu; tento seniorát zahrnuje nejen území hlavního města Prahy, ale i podstatnou část Středočeského kraje, kde k němu náleží dalších 10 sborů.[21]

Církev československá husitská

Církev československá husitská člení svých 31 náboženských obcí v Praze do dvou vikariátů – Praha východ a Praha západ. Oba vikariáty jsou součástí Pražské diecéze.[22]

Židovská obec

Židovská obec v Praze zahrnuje celé území Prahy; celkově tato obec sdružuje občany, hlásící se k židovskému vyznání, národnosti nebo původu z více než 40 % území České republiky.[23]

Historie

ikona
Je navrženo vyjmutí této části článku a její přesunutí na nový název Správní dějiny Prahy.
K návrhu se můžete vyjádřit v diskusi.

Královské hlavní město Praha (1784–1921)

Podívejte se také na článek Královské hlavní město Praha
  • 1784
    1784
  • 1850
    1850
  • 1883
    1883
  • 1884
    1884
  • 1901
    1901

Velká Praha (od roku 1922)

Období Obvody hlavního města Prahy (přibližné schéma návaznosti)
historické I. III. IV. V. II. VI. XII. VII. VIII. X. IX. XI XII. XX. XIII. XIV. XV. XVI. XVII. XVIII. XIX.
1949–1960 1 2 7 8 3 9 11 12 10 13 14 15 16 4 5 6
od 1960 1 2 7 8 9 3 10 4 5 6
od 2002 1 2 7 8 9 14 18 19 20 21 3 10 15 22 11 4 12 5 13 16 17 6

Vznik Velké Prahy

Vznik Velké Prahy
Související informace naleznete také v článku Velká Praha.

Hlavní město Praha (tzv. Velká Praha) vzniklo 1. ledna 1922 na základě zákona č. 114/1920 Sb. z. a n. připojením 37 obcí a osad, z toho 10 měst. Připojeno bylo:

Praha I – Praha XIX (1923–1947)

Vládní nařízení 7/1923 Sb. s účinností ode dne vyhlášení (17. ledna 1923) rozdělilo Prahu do 19 obvodů označených římskými čísly. Toto rozdělení platilo pouze pro účely voleb a místní samosprávy. Pro státní správu zůstalo v platnosti původní uspořádání. Obvodů bylo vlastně jen 13, protože Praha I–VII tvořila jeden obvod (přičemž pro orientaci bylo na ulicích zachováno původní značení). Praha VIII byla rozšířena, ostatní obvody jsou nové.

Hlavní město Praha spravovala městská rada, obvody obvodní rady. Později vládní nařízení č. 45/1945 Sb. zavedlo namísto nich ústřední národní výbor a místní národní výbory.

* Pro volební účely tvořily Praha I–VII jeden obvod.

Praha I – Praha XX (1947 – 1949)

Vládní nařízení ze dne 21. října 1947 o územním rozdělení hlavního města Prahy č. 187/1947 Sb. ustanovilo od svého vyhlášení 14. listopadu 1947 téměř stejné obvody, jaké platily od roku 1923. Nově byly obvody pojmenovány podle hlavní čtvrtě a staly se též obvody pro státní správu, obvody I až VII byly opět samostatné. Praha XX byla vyčleněna z obvodu Praha XIII, Záběhlice přitom byly roztrženy do dvou obvodů – Zahradní Město se ocitlo v jiném obvodu než zbytek Záběhlic.

Praha 1 – Praha 16 (1. 4. 1949 – 30. 6. 1960)

Vládní nařízení č. 79/1949 Sb. zavedlo od 1. dubna 1949 zcela nové členění. Poprvé masově přestaly být respektovány hranice katastrálního členění. Pro označování obvodů se začala používat arabská čísla. Počet číslovaných obvodů se snížil z 20 na 16 (fakticky se počet obvodů zvýšil ze 14 na 16, protože dosavadních prvních 7 obvodů bylo ve skutečnosti jediným obvodem). Přestože žádný nový obvod nebyl vymezením totožný s předchozím, nové číslování si zachovalo jistou míru návaznosti na předchozí systém: nové obvody s čísly 1, 2, 7, 8, 9, 11, 12, 13, 14, 15 a 16 lze považovat za nástupce obvodů označených shodným římským číslem, dosavadní obvody III, IV a V byly v podstatě začleněny do prvního obvodu a obvod VI do druhého obvodu, u zbývajících obvodů lze hovořit o přečíslování (X na 3, XVII na 4, XVIII na 5, XIX na 6, XX na 10).

Obvodní rady se staly obvodními národními výbory.

Obvody Praha 1 – Praha 10 (od roku 1960 dosud)

Podle § 2 zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, byl ode dne vyhlášení (11. dubna 1960) počet obvodů zredukován na deset, a to s názvy Praha 1 až Praha 10. V případě obvodů č. 1, 2, 6, 7, 8 a 9 lze mluvit o úpravách území původních obvodů, dosavadní obvod Praha 11 byl v podstatě přečíslován na Prahu 3, dosavadní Praha 3 (Karlín) včleněna do obvodu Praha 8, dosavadní Praha 5 (Břevnov) do Prahy 6, dosavadní obvody Praha 16 a Praha 4 sloučeny do nového obvodu Praha 5, dosavadní obvody Praha 13 a Praha 10 sloučeny do nového obvodu Praha 10, dosavadní obvody Praha 14 a Praha 15 sloučeny do nového obvodu Praha 4 a dosavadní obvod Praha 12 (Král. Vinohrady) rozdělen mezi obvody Praha 3 a Praha 10 – krom toho zároveň došlo i k různým drobnějším změnám vymezení. Tímto poměrně složitým postupem bylo dosaženo stavu, že obvody 4–10 jsou uspořádány kolem centra tvořeného centrálními obvody 1–3 do prstence v pořadí po směru hodinových ručiček od jihojihovýchodu až k jihovýchodu, přičemž kromě Prahy 7 dosahovaly až k okraji města.

Zákon stanovil nové členění státu na kraje a okresy. Hlavní město Praha dostalo status rovnocenný krajům, obvody status obdobný okresům. Současně byly k Praze připojeny Čimice a Ruzyně. Výhodou nového rozdělení bylo například opětovné sloučení centra města do jediného obvodu. V letech 1968, 1970 a 1974 byly do okrajových obvodů včleňovány i nově připojované obce, které si však zachovaly vlastní místní národní výbory.

Obvody byly původně popsány výčtem katastrálních území a vymezením hranic. Po novelizaci zákona č. 36/1960 Sb. přesné vymezení území obvodů stanovil prováděcí předpis ministerstva vnitra, vyhláška č. 564/2002 Sb., výčtem městských částí. Městská část je základní jednotkou samosprávy i státní správy, zákon tedy nyní zaručuje, že žádná městská část nemůže být rozdělena do více územních obvodů.

Původní státně-územní pojem obvodu nelze ztotožňovat s později vzniklými 22 číslovanými městskými částmi s rozšířenou působností státní správy (tzv. správními obvody) podle Statutu města Prahy, třebaže deset z nich má stejné názvy jako městské obvody. Pro správní účely bylo později zavedeno nejprve 15 (v roce 1995), později 22 (v roce 2002) menších správních obvodů, přičemž například rozšířený správní obvod městské části Praha 17 zasahuje do městských obvodů Praha 5 i Praha 6.

Původně bylo deset pražských obvodů též jednotkami samosprávy a státní správy. Postupně v letech 1988–2001 byla většina orgánů a pravomocí přenesena na městské části. Dosavadní obvodní úřady zúžily svou územní působnost a změnily se také na úřady městských částí. Dosud zůstávají obvody směrodatné například pro příslušnost v soudním řízení a jsou podle nich organizovány i další instituce, například pošty. 18.7.2005 vláda navrhla zrušení zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu (sněmovní tisk 1047) Vláda se snaží zákonem uchovat deset soudních obvodů a zavést čtyři policejní obvody, Praha I až Praha IV. Neochota vlády zcela přizpůsobit soudní systém novému správnímu uspořádání však naráží na silný nesouhlas zejména u představitelů nových krajů, takže zákon je nyní neprůchodný.

Připojování nových území 1960–1974

Zákon č. 111/1967 Sb. usnadnil připojování nových obcí. Obce byly průběžně začleňovány do přilehlých okrajových pražských obvodů Praha 4 až Praha 10. Ústavní zákon č. 110/1967 Sb. umožnil, aby v Praze kromě Národního výboru hlavního města Prahy a obvodních národních výborů mohly působit též místní národní výbory. Tuto možnost uvedl do praxe Zákon o hlavním městě Praze č. 111/1967 Sb., který v § 19 stanovil připojení území dalších obcí k Praze a v § 20 pokračující existenci jejich místních národních výborů.

  • 1960
    1960
  • 1968
    1968
  • 1974
    1974

Nová katastrální území

Na území Prahy vznikla dvě nová katastrální území:

Obvody Praha 1 – Praha 10 (podle katastrálních území)

Obvody Praha 1 – Praha 10 (podle městských částí)

Správní a samosprávné členění od roku 1988

Zákonem č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze, byly od 24.11.1990 zavedeny městské části. Úřady dosavadních obvodních národních výborů a místních národních výborů jsou přejmenovány na obvodní a místní úřady, samosprávné orgány národních výborů na zastupitelstva. Zákonem č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, se obvodní a místní úřady přejmenovávají na úřady městských částí.

Do roku 1990 byly správní a samosprávné obvody totožné s deseti státně-územními obvody. Některá území spadala přímo pod některý z deseti obvodních národních výborů, později připojené obce si zachovaly svůj vlastní místní národní výbor, avšak některé činnosti státní správy pro ně vykonával obvodní národní výbor a i tyto obce patřily zároveň pod působnost obvodní samosprávy.

Samosprávné městské části

Rozdělení hlavního města Prahy na 57 samosprávných městských částí.

V roce 1990 vzniklo 56 takzvaných městských částí (do té doby zákon č. 111/1967 Sb. používal termín „městská část“ jako synonymní s pojmem „katastrální území“). 1. ledna 1992 přibyla další, Praha-Troja, odštěpením z městské části Praha 7. Zatímco do té doby byla samospráva v původnějších částech Prahy dvojstupňová a v okrajových (později připojených) částech trojstupňová, do území městských částí Praha 1 až Praha 10 vytvořených roku 1990 již nespadaly ty části obvodů Praha 1 až Praha 10, které měly vlastní místní národní výbory, od roku 1990 vlastní místní úřady, ještě později úřady městské části. Městské části se tak dělily na „velké“ a „malé“. K deseti „velkým“ postupně přibývaly některé další, původně „malé“.

K 18. listopadu 1994 bylo pět městských částí přejmenováno na Prahu 11 až Prahu 15, v rámci vytvoření správních obvodů přenesené působnosti od 1. ledna 1995. Současně došlo k některým změnám jejich vymezení, například Hostivař byla z městské části Praha 10 přeřazena do městské části Praha 15. K 1. lednu 2002 bylo podobným způsobem přejmenováno dalších 7 městských částí na Prahu 16 až Prahu 22. Od 1. ledna 2005 byla dolní část Sedlce přeřazena z městské části Praha-Suchdol k městské části Praha 6.

Státní správa a správní obvody

První experimenty se zvýšením počtu správních obvodů (1988–1994)

Obvodní národní výbory vykonávaly od roku 1949 státní správu pro území původních šestnácti, od roku 1960 deseti obvodů. Již od roku 1988 však docházelo k experimentům s přenášením částí obvodních pravomocí státní správy na některé místní úřady (tehdy MNV), nejprve pro MNV Chodov-Jižní Město, později pro Modřany a Jihozápadní Město.

Praha 1 – Praha 15 (1995–2001)

Od 1.1.1995 bylo vytvořeno dalších pět takzvaných správních obvodů a zároveň k přejmenování městských částí, jejichž místní úřady tuto rozšířenou působnost vykonávaly:

  • Praha 11 – dříve Praha-Jižní Město: (i pro Praha-Újezd a Praha-Šeberov)
  • Praha 12 – dříve Praha-Modřany: (i pro Praha-Libuš a Praha-Kunratice)
  • Praha 13 – dříve Praha-Jihozápadní Město: (i pro Praha-Řeporyje, Praha-Řepy a Praha-Zličín)
  • Praha 14 – dříve Praha-Kyje: (i pro Praha-Horní Počernice, Praha-Dolní Počernice, Praha-Újezd nad Lesy, Praha-Klánovice, Praha-Koloděje a Praha-Běchovice)
  • Praha 15 – dříve Praha-Horní Měcholupy: (i pro Praha-Petrovice, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Štěrboholy, Praha-Uhříněves, Praha-Dubeč, Praha-Královice, Praha-Nedvězí, Praha-Kolovraty, Praha-Benice, Praha-Křeslice).

Kromě nich bylo některými kompetencemi státní správy (např. stavební úřad, živnostenský odbor) pověřeno dalších 10 místních úřadů:

  • Praha-Libuš i pro Praha-Kunratice,
  • Praha-Zbraslav i pro Praha-Lipence,
  • Praha-Radotín i pro Praha-Slivenec a Praha-Velká Chuchle,
  • Praha-Řepy i pro Praha-Zličín,
  • Praha-Letňany i pro Praha-Čakovice,
  • Praha-Ďáblice i pro Praha-Březiněves a Dolní Chabry,
  • Praha-Kbely i pro Praha-Vinoř a Praha-Satalice,
  • Praha-Horní Počernice pro sebe,
  • Praha-Újezd nad Lesy i pro Praha-Klánovice, Praha-Koloděje a Praha-Běchovice
  • Praha-Uhříněves i pro Praha-Dubeč, Praha-Královice, Praha-Nedvězí, Praha-Kolovraty, Praha-Benice a Praha-Křeslice.
Praha 1 – Praha 22 (od r. 2002)
Správní obvody pro některé kompetence přenesené působnosti státní správy vykonávané úřady 22 vybraných městských částí.

Nový zákon o hl. m. Praze, č. 131/2000 Sb., přejmenoval místní a obvodní úřady na úřady městské části. Území a názvy městských částí a vymezení jejich působnosti stanovilo město Praha v obecně závazné vyhlášce č. 55/2000 Sb. HMP, přijaté zastupitelstvem města, nazvané Statut hlavního města Prahy a účinné od 1. července 2001. Byla odstraněna disproporce mezi malými a velkými částmi, kromě dosavadních městských částí s obvodními úřady bylo stanoveno ještě dalších 12 městských částí s rozšířenou působností státní správy, ty byly přejmenovány na Praha 11 až Praha 22 a tím byla Praha rozdělena do 22 takzvaných správních obvodů.

Jak vidno, Praha-Libuš, Praha-Zbraslav a Praha-Ďáblice o své privilegované postavení obvodu opět přišly. Ani nyní však neplatí, že by všech 22 městských částí „s čísly“ mělo navzájem zcela stejné pravomoci a zbylých 35 „malých“ městských částí také. Přesné rozdělení pravomocí státní správy je komplikovaným způsobem rozepsáno ve Statutu hlavního města Prahy.

Novými správními obvody, zaváděnými postupně od roku 1995, vznikl i zmatek a nejasnosti, protože původních 10 obvodů zůstalo stále v platnosti pro evidenci a označování budov a pozemků, pro soudní příslušnost apod. Neobeznámení lidé si nebyli a nejsou jisti, jestli bydlí například v Praze 13 nebo v Praze 5. Správní obvod může zasahovat i do více státně-územních obvodů, například správní obvod Praha 17 zasahuje do územních obvodů Praha 5 i Praha 6. Městské části Praha 1 až Praha 3 jsou totožné se stejnojmennými správními i územními obvody. Samosprávné městské části Praha 4 až Praha 10 tvoří jádra stejnojmenných správních obvodů a ty zase jádra stejnojmenných územních obvodů.

S účinností od 1. listopadu 2007 byla městská část Praha-Čakovice přeřazena ze správního obvodu Praha 19 (Kbely) do správního obvodu Praha 18 (Letňany).[27] Nový stav se tak přibližuje tomu, jaký zde platil do roku 2001.

Jednání o připojení dalších obcí

Přezletice

Na jaře 2007 vyzvalo zastupitelstvo obce Přezletice Prahu k jednání[28] o připojení této obce k Praze. Podle Rudolfa Blažka je to první taková žádost od roku 1974.[29] V anketě se z 647 rozdaných lístků vrátilo 377 a pro připojení k Praze se vyslovilo 330 občanů, obec měla tou dobou celkem 801 občanů (včetně dětí).[29] Rada hl. m. Prahy jejich žádost 18. září 2007 usnesením č. 1415/2007 vzala na vědomí a pověřila náměstka primátora Rudolfa Blažka, aby zajistil jednání o přípravě připojení obce Přezletice k hlavnímu městu Praze (s termínem 30. listopadu 2007) a o postupech informoval Radu HMP do 18. prosince 2007. Současně se hodlá město Praha dotázat dalších obcí v okolí Prahy, zda nemají podobné záměry.[30][31][32][33] Změna by si vyžádala novelizaci asi deseti zákonů i například územního plánu hlavního města Prahy.[34]

Začátkem roku 2008 se konala první schůzka zástupců obou obcí a Praha neměla námitky. Magistrát hodlal utvořit pracovní skupinu. Do konce února 2008 chtěl Rudolf Blažek předložit radě města materiál, který by shrnul další postup. Žádné další obce neoslovil a žádná další obec se s podobnou žádostí neozvala.[35] Podle informací z dubna 2008 měla poslední fáze přípravy nastat v roce 2009.[34] Obec nakonec svou žádost stáhla.[36]

Další obce

Uvažuje se také o připojení města Roztoky u Prahy nebo obcí Zdiby (včetně přilehlých osad), Hovorčovice, Šestajovice, Průhonice, Hostivice nebo Horoměřice. Novinky.cz v dubnu 2008 uvedly, že neoficiálně se hovoří o připojení obcí Hostivice, Vestec, Šestajovice, Jenštejn a Radonice, ale u posledních dvou je žádost málo pravděpodobná.[34]

V roce 2008 schválilo záměr připojení k Praze zastupitelstvo krušnohorské obce Hora Svaté Kateřiny a vyjádřilo přání, aby tak učinily i další obce jako protest proti způsobu rozdělování peněz ze státního rozpočtu obcím.[37]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Tomáš Havrda, Karel Kuča: Urbanistický vývoj města – Výstup pro územně analytické podklady, červen 2010, pro Útvar rozvoje hl. m. Prahy
  2. ↑ Zákon č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu a o změně souvisejících zákonů (zákon o územně správním členění státu). In: Sbírka zákonů. 2020. Dostupné online. § 5. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  3. ↑ Vyhláška č. 346/2020 Sb., Vyhláška o stanovení správních obvodů obcí s rozšířenou působností, území obvodů hlavního města Prahy a příslušnosti některých obcí do jiného okresu. In: Sbírka zákonů. 2020. Dostupné online. § 14. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  4. ↑ Obecně závazná vyhláška č. 55/2000 Sb. hl. m. Prahy, kterou se vydává Statut hlavního města Prahy (úplné znění k 1. 4. 2020), § 4. [cit. 2020-05-04]. Dostupné online.
  5. ↑ Popis volebního obvodu číslo 17[nedostupný zdroj]
  6. ↑ Popis volebního obvodu číslo 19[nedostupný zdroj]
  7. ↑ Popis volebního obvodu číslo 20[nedostupný zdroj]
  8. ↑ Popis volebního obvodu číslo 21[nedostupný zdroj]
  9. ↑ Popis volebního obvodu číslo 22[nedostupný zdroj]
  10. ↑ Popis volebního obvodu číslo 23[nedostupný zdroj]
  11. ↑ Popis volebního obvodu číslo 24[nedostupný zdroj]
  12. ↑ Popis volebního obvodu číslo 25[nedostupný zdroj]
  13. ↑ Popis volebního obvodu číslo 26[nedostupný zdroj]
  14. ↑ Popis volebního obvodu číslo 27[nedostupný zdroj]
  15. ↑ Vymezení volebních obvodů pro volby do Zastupitelstva hlavního města Prahy, Informační server hlavního města Prahy, 22. 7. 2010
  16. ↑ Usnesení Zastupitelstva hlavního města Prahy č. 39/17 ze dne 17. 6. 2010 (tisk Z-617), ke stanovení počtu členů Zastupitelstva hlavního města Prahy pro volební období 2010 - 2014, ke stanovení volebních obvodů a počtu členů Zastupitelstva hlavního města Prahy volených v jednotlivých volebních obvodech pro volby do Zastupitelstva hlavního města Prahy v roce 2010[nedostupný zdroj]
  17. ↑ Praha mění volební obvody, menší strany to považují za diskriminaci Archivováno 20. 8. 2010 na Wayback Machine., E15, 17. 6. 2010, Jiří Holuša, Mediafax
  18. ↑ [1], ČT24, 15. 9. 2010, Lucie Strašíková
  19. ↑ NSS zamítl návrh na zrušení nových volebních obvodů v Praze, [rozsudek 4 Ao 4/2010-195], v Brně dne 9. srpna 2010, Nejvyšší správní soud
  20. ↑ ZÚK chodníků - kontakty Oblastní správy TSK HMP a.s.
  21. ↑ http://prazsky-seniorat.evangnet.cz/clanek/100-Sbory/index.htm
  22. ↑ http://www.husiti.cz/ccshpd/vikariaty.htm
  23. ↑ http://www.kehilaprag.cz/
  24. ↑ kolektiv autorů: Dějiny Prahy II., nakl. Paseka 1998, str. 521, bod 20, ISBN 80-7185-143-4 Členění Prahy
  25. ↑ Úvod o Praze 14 Archivováno 27. 9. 2007 na Wayback Machine. (web městské části)
  26. ↑ Lexikon hlavního města Prahy 2009, ČSÚ, 2008
  27. ↑ Vyhláška hlavního města Prahy č. 13/2007 Sb. HMP, kterou se mění Statut hlavního města Prahy. Schválena 20. 9. 2007, účinná od 1. 11. 2007.
  28. ↑ Zasedání zastupitelstva obce Přezletice dne 1. 3. 2007 Archivováno 29. 9. 2007 na Wayback Machine., bod 6: pověření starostky a místostarosty k zahájení jednání o připojení k hlavnímu městu Praze na základě podnětů od občanů a výsledků ankety.
  29. ↑ a b Přezletice chtějí spadat pod hlavní město, Pražský deník, 19. 9. 2007
  30. ↑ Praha se možná zvětší, připojit se chce obec Přezletice (Deník veřejné správy, ČTK, 18. 9. 2007)
  31. ↑ Přezletice chtějí spadat pod hlavní město (Pražský deník, 18. 9. 2007)
  32. ↑ Praha se po 30 letech rozroste (lidovky.cz, 18. 9. 2007)
  33. ↑ Usnesení Rady HMP č. 1415 ze dne 18. 9. 2007, k záměru obce Přezletice na připojení k území hlavního města Prahy[nedostupný zdroj]
  34. ↑ a b c Jakub Mračno: Praha se může rozšířit o další obce, Novinky.cz, 23. 4. 2008
  35. ↑ Praha bude nejspíš větší o Přezletice, Novinky.cz, 12. 2. 2008
  36. ↑ Praha.cz [online]. Praha.cz [cit. 2016-03-15]. Dostupné online. 
  37. ↑ Jan Stuchlík: Hora Svaté Kateřiny žádá o připojení k Praze, ČT24, 2. 1. 2008

Související články

Externí odkazy

Praha – hlavní město České republiky
obvody (1–10),
správní obvody (1–22),
městské části (57)
Praha 1
SO Praha 1 (Praha 1)
Praha 2
SO Praha 2 (Praha 2)
Praha 3
SO Praha 3 (Praha 3)
Praha 4
SO Praha 4 (Praha 4, Praha-Kunratice), část SO Praha 11 (Praha 11, Praha-Šeberov, Praha-Újezd), SO Praha 12 (Praha 12, Praha-Libuš)
Praha 5
Praha 6
Praha 7
SO Praha 7 (Praha 7, Praha-Troja)
Praha 8
Praha 9
SO Praha 9 (Praha 9), SO Praha 14 (Praha 14, Praha-Dolní Počernice), SO Praha 18 (Praha 18, Praha-Čakovice), SO Praha 19 (Praha 19, Praha-Vinoř, Praha-Satalice), SO Praha 20 (Praha 20), SO Praha 21 (Praha 21, Praha-Klánovice, Praha-Koloděje, Praha-Běchovice)
Praha 10
katastrální území
a části obce (112)
Běchovice • Benice • Bohnice • Braník • Břevnov • Březiněves • Bubeneč • Čakovice • Černý Most • Čimice • Dejvice • Dolní Chabry • Dolní Měcholupy • Dolní Počernice • Dubeč • Ďáblice • Háje • Hájek u Uhříněvsi • Hloubětín • Hlubočepy • Hodkovičky • Holešovice • Holyně • Horní Měcholupy • Horní Počernice • Hostavice • Hostivař • Hradčany • Hrdlořezy • Chodov • Cholupice • Jinonice • Josefov • Kamýk • Karlín • Kbely • Klánovice • Kobylisy • Koloděje • Kolovraty • Komořany • Košíře • Královice • Krč • Křeslice • Kunratice • Kyje • Lahovice • Letňany • Lhotka • Libeň • Liboc • Libuš • Lipany • Lipence • Lochkov • Lysolaje • Malá Chuchle • Malá Strana • Malešice • Michle • Miškovice • Modřany • Motol • Nebušice • Nedvězí u Říčan • Nové Město • Nusle • Petrovice • Písnice • Pitkovice • Podolí • Prosek • Přední Kopanina • Radlice • Radotín • Ruzyně • Řeporyje • Řepy • Satalice • Sedlec • Slivenec • Smíchov • Sobín • Staré Město • Stodůlky • Strašnice • Střešovice • Střížkov • Suchdol • Šeberov • Štěrboholy • Točná • Troja • Třebonice • Třeboradice • Uhříněves • Újezd nad Lesy • Újezd u Průhonic • Veleslavín • Velká Chuchle • Vinohrady • Vinoř • Vokovice • Vršovice • Vysočany • Vyšehrad • Záběhlice • Zadní Kopanina • Zbraslav • Zličín • Žižkov
Administrativní dělení Prahy • Vývoj území Prahy a jeho administrativního dělení
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Administrativní_dělení_Prahy&oldid=20256853“