Dolní Měcholupy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Praha-Dolní Měcholupy)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Praha-Dolní Měcholupy
Dolnoměcholupská ulice u křižovatky s Kutnohorskou ulicí
Dolnoměcholupská ulice u křižovatky s Kutnohorskou ulicí
Znak městské části Praha-Dolní MěcholupyVlajka městské části Praha-Dolní Měcholupy
znakvlajka
Lokalita
Status městská část
Správní obvod Praha 15
Statutární město Praha
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 2 527 (2011)[1]
Rozloha 4,66 km²
Katastrální území Dolní Měcholupy
PSČ 111 01
Počet domů 488 (2011)[1]
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 7
Kontakt
Adresa úřadu ÚMČ Praha-Dolní Měcholupy
Dolnoměcholupská 168/37
Praha-Dolní Měcholupy
111 01 Praha 111
urad@dolnimecholupy.cz
Starosta Mgr.A. Jiří Jindřich (ODS)
Oficiální web: www.dolnimecholupy.cz
Praha-Dolní Měcholupy na mapě
Praha-Dolní Měcholupy
Praha-Dolní Měcholupy
Další údaje
Kód 547379
Kód části obce 490041
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dolní Měcholupy (německy Unter Miecholup) jsou katastrálním územím Prahy v obvodě Praha 10. V letech 18671968 byly samostatnou obcí, předtím byly součástí dnes zaniklé obce Měcholupy. Katastrální území tvoří území městské části Praha-Dolní Měcholupy. V katastrálním území Dolní Měcholupy je evidováno 45 ulic. Žije zde přes tři tisíce obyvatel.

Praha-Dolní Měcholupy je městská část tvořená katastrálním územím Dolní Měcholupy. Působnost pověřeného úřadu pro městskou část Praha-Dolní Měcholupy vykonává městská část Praha 15.

Jméno[editovat | editovat zdroj]

Pojmenování Měcholupy vzniklo zřejmě podle lupičů měchů, což byly cestovní vaky, do nichž se ukládaly peníze nebo zboží.[2] V dobových pramenech se Dolní Měcholupy označují často také jako Velké Měcholupy, aby se tak zdůraznila skutečnost, že ves byla výrazně starší než sousední Horní Měcholupy. Samotné jméno Měcholupy se vyskytuje zejména ve středověku v rozličných tvarech, například: "Micholup" (1309), "Miecholup" (1322) či "Mecholib" (1364). Poprvé se v českém tvaru objevují "Veliké Měcholupy" roku 1424.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Území dnešních Dolních Měcholup bylo osídleno již v dobách neolitu na přelomu 4. a 3. tisíciletí před Kristem, kdy se nalezly doklady osídlení kultury se šňůrovou keramikou.[4] Sporadické známky osídlení pocházejí také z doby eneolitu. Do písemných pramenů vstupují Dolní Měcholupy v roce 1293, kdy je uváděn urozený bratr od Křížovníků s červenou hvězdou Albert z Měcholup. V polovině 14. století se dostávají Dolní Měcholupy do majetku pražského patricijského rodu Rechcerů. V roce 1364 jsou poprvé uváděny dolnoměcholupská tvrz a panský dvůr.[5] Na přelomu 14. a 15. století vlastnil část vsi patricijský rod Olbramoviců.[6] V Dolních Měcholupech měly své majetkové podíly také jiné rody. Mezi nimi Dubečtí z Dubče, vladykové z Klučova nebo Mikuláš I. Chudý z Újezda, zakladatel rodu Lobkoviců. Svůj díl drželi ve vsi také Křížovníci s červenou hvězdou, a to až do roku 1562, kdy byla tato část připojena k uhříněvskému panství. Na konci 15. století přešla většina Dolních Měcholup do majetku Dubečských z Dubče. Tehdy již dolnoměcholupská tvrz zpustla, avšak v okolí vsi vznikla rozsáhlá a významná rybniční soustava. V letech 1542-1623 byly Dolní Měcholupy součástí dubečského panství Zapských ze Zap.[7] Po roce 1623 se Dolní Měcholupy staly součástí panství Lichtenštejnů s centrem v Uhříněvsi, kde sestrvaly až do zániku poddanství. V roce 1867 došlo k rozdělení Měcholup na tři městské části, a to Horní Měcholupy, Dolní Měcholupy a Petrovice. V roce 1968 byly všechny tři obce připojeny ku Praze.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

V Dolních Měcholupech jezdí svazek linek 229+364+366 v zájemném prokladu, které zajišťují spojení ze zastávky metra Depo Hostivař přes Dolní Měcholupy, Uhříněves a (Hájek do Královic). Linka 364 nejede přes Hájek a Královice, ale jede po Kutnohorské až do Říčan, kde se odpojí směrem na Babice a Doubek, kde končí. Linka 366 dále z Královic pokračuje přes Sibřinu a Křenice do vesnice Březí. Také tu jezdí svazek linek 111+329 které zajišťují spojení ze zastávky metra Skalka přes Hostivař a Dolní Měcholupy do Dubče, část spojů až do Koloděj. 329 pak dále pokračuje přes Sibřinu, Květnici, Dobročovice, Sluštice a Zlatou do Škvorce. Jede zde i linka 224 která jezdí ze Sídliště Petrovice přes Horní Měcholupy, Dolní Měcholupy - Štěrboholy - Dolní Počernice - Hostavice - Kyje - Černý Most a Svépravice do Horních Počernice. Jezdí zde i školní linka 252 v trase: Ústřední - Kutnohorská - Dolnoměcholupská - Dolní Měcholupy - Nádraží Horní Měcholupy - Boloňská - Boloňská - Na Vartě - Bolevecká - Livornská - Nové Petrovice - Veronské Náměstí - Poliklinika Petrovice - Wattova - Morseova

Zaniklé stavby[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách – Jejich vznik, původní význam a změny. Díl III., M-Ř. Praha: Česká akademie věd a umění v Praze, 1951, s. 46.
  3. Tamtéž, s. 46.
  4. LUTOVSKÝ, Michal; SMEJTEK, Lubor a kolektiv. Pravěká Praha. Praha: Libri, 2005, s. 328.
  5. TOMEK, Václav Vladivoj. Dějepis města Prahy: díl II. Praha: nakladatel F. Řivnáč, 1871, s. 418.
  6. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XV. Kouřimsko, Vltavsko a JZ Bleslavsko. Praha: Argo (poslední vydání), 1998, s. 205.
  7. VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy. Velká Praha, A-L. Praha: Academia, 2012, s. 349.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]