Butovice (Praha)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Butovice
Nové Butovice, od hradiště Butovice.jpg
Zeměpisné souřadnice
Butovice
Butovice
Další údaje
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Butovice, v pozadí Jinonice

Butovice (německy Budowitz) byly dříve samostatnou obcí, nyní jsou místní částí pražské čtvrti Jinonice a součástí katastrálního území Jinonice. Nachází se v městské části Praha 5.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Butovický rybník – bývalá náves
Waldorfská škola
Nákupní centrum Galerie Butovice

Jméno Butovice je odvozeno od osobního jména Buta. První písemná zmínka o Butovicích pochází ze zakládací listiny vyšehradské kolegiátní kapituly z roku 1088. Vyšehradské kapitule tehdy patřila jedna část obce a druhá část českému panovníkovi (tehdy Vratislavu II.).

Za husitských válek se Butovice dostaly do vlastnictví Starého Města pražského. V průběhu 16. století se majitelé střídali v docela rychlém sledu. Císař Rudolf II. v roce 1592 napomíná Adama z Hradce za nezaplacení 11 000 kop míšeňských grošů za majetek Butovic, který tvořila celá ves s poplužním dvorem, dva další dvory, podání ke kostelu, dvě krčmy, dvůr v Jinonicích, háje, potůčky či pastviny.

V roce 1621 byly Jinonice i Butovice zkonfiskovány Ferdinandem II. Štýrským. Rytíř Albrecht Pfefferkorn z Ottopachu, majitel Jinonic, koupil Butovice za 17 400 kop míšeňských grošů. Po něm se Butovice dostaly do rukou jeho nejstarší dcery - Johany Kateřiny Pfefferkornové z Ottopachu, provdané za rytíře Hynka Jiřího, významného člena Všechlapské linie Žďárských ze Žďáru. Johana Kateřina totiž zabraný majetek znovu vykoupila. Od této šlechtičny je následně koupil s celým panstvím Pavel hrabě Michna z Vacínova. Poté se zde vystřídalo několik dalších majitelů. Během třicetileté války utrpěly Butovice mnoho škod. V roce 1685 koupil zdejší panství kníže ze Schwarzenberga a v majetku tohoto významného a nejbohatšího českého rodu zůstaly až do roku 1920, kdy panství Schwarzenbergové prodali pražské obci. Pod patronací knížete byla v Butovicích zřízena roku 1714 škola, kterou navštěvovaly i děti z Jinonic, Klukovic, Nové Vsi a ze samoty Vysoká. Jakub Beneš, první učitel této školy, v roce 1738 zemřel ve věku 80 let. Ve stejném roce byl jmenován učitelem Josef Čermák, který bydlel i učil v hospodě. Samostatná školní budova byla vystavěna v roce 1739.

V roce 1890 stálo v Butovicích 96 domů. V roce 1922 byly Jinonice připojeny k Praze a společně s Butovicemi měly 257 popisných čísel, které obývalo 2 294 obyvatel, kteří se zaměstnávali jednak polním hospodářstvím nebo chodili na práci do Prahy a okolí.

Historie Butovic je od jejich připojení k Jinonicím v roce 1610 spjata právě s Jinonicemi, kde sídlila správa celého rozsáhlého panství a bylo tam i sídlo faráře, který působil v butovickém kostele sv. Vavřince.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Kostel svatého Vavřince

Nejvýznamnější zdejší památkou je kostel sv. Vavřince, který byl vystavěn v románském slohu na konci 11. století. Prošel několika úpravami, z nichž nejzásadnější byla pseudorománská v roce 1894. V jeho areálu se nachází hřbitov a unikátní polodřevěná zvonice. Poblíž kostela byly nalezeny stopy pravěkého osídlení, které později využili Slované a založili na něm v 9. století hradiště, které mohlo souviset se stavbou kostela. Hradiště zaniklo v 11. století. Toto hradiště je dodnes patrné a přímo k němu vede žlutá turistická značka. Jelikož není zalesněno, otevírá se z jeho akropole pěkný rozhled do Prokopského údolí. Poblíž bývalé návsi, na které je Butovický rybník, nalezneme několik dodnes zachovaných usedlostí. Dnes již zaniklý kostel sv. Prokopa byl vystavěn z vůle Adama knížete Schwarzenberga, odstřelen byl počátkem roku 1966.[1]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Hranicí mezi Butovicemi a Jinonicemi prochází Radlická ulice, která přerušuje Butovickou ulici, která byla kdysi zdejší hlavní ulicí. Po Radlické ulici jezdí autobus č. 130, 149 a 2 noční linky. Od stanice Jinonice metra to do Butovic trvá asi 15 minut.

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

V Butovicích působí Waldorfská škola, jejímž zřizovatelem jsou RNDr. Zdeněk Škaloud a Ing. Ondřej Velek a která si zakládá na tzv. waldorfské pedagogice. Budovu této školy nechali postavit v roce 1836 Schwarzenbergové jako klasickou základní školu. Samotná Waldorfská škola vznikla v roce 1992, kdy provizorně musela využít prostory v jinonické sokolovně, dnes již díky rekonstrukci působí v budově v Butovické ulici. Dále v Butovicích působí Hotelová škola Radlická, Střední technická škola hl. m. Prahy a Gymnázium a obchodní akademie pro zrakově postiženou mládež (vše v areálu poblíž Radlické ulice).

Chráněná území[editovat | editovat zdroj]

Butovice leží pod Dívčími Hrady a poblíž Prokopského údolí. Na návsi nalezneme Butovický rybník, který je dnes téměř zarostlý. Butovicemi protéká Jinonický, Prokopský a Dalejský potok. Na území Butovic se nachází Přírodní park Prokopské a Dalejské údolí, PP Opatřilka - Červený lom a PR Prokopské údolí. Tato území jsou geologicky velmi významná, a to především výskytem zkamenělin. Zajímavé jsou i zdejší bývalé lomy. Významná je i zdejší fauna a flora. Nachází se zde řada krasových jevů, neboť Prokopské a Dalejské údolí je nejsevernějším výběžkem Českého krasu. Zajímavostí je také vyhaslá podmořská sopka, na jejímž vrcholu je vyhlídka, zvaná Hemrovy skály. K ní vede naučná stezka, která má množství zastavení právě v nejzajímavějších částech Prokopského a Dalejského údolí. Údolím také vede několik cyklostezek a jsou zde značené cesty KČT.

Nad bývalým Dalejským mlýnem z roku 1558, v jehož okolí se nachází samota, nazývaná Daleje, je Prokopský lom, ve kterém byla v roce 1715 zřízena poustevna (zničena roku 1882). Poblíž ní stál ještě donedávna kostel sv. Prokopa ze 2. poloviny 17. století, který byl zbořen kvůli svému havarijnímu stavu v roce 1975 i přes protesty památkářů.

Bohatým nalezištěm zkamenělin je tzv. Kováčovic mez a Kančí lom. Zajímavé jsou tzv. Korálové jeskyně, které se nachází nad bývalým klukovickým koupalištěm ve strmých skalních stěnách.

Turismus[editovat | editovat zdroj]

Obcí prochází žlutá turistická značená trasa 6079 ze Sídliště Barrandov k metru v Jinonicích.

Fotografie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. kostel sv. Prokopa v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903–1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Butovice, s. 97-98. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]