Důsledky globálního oteplování

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Tento článek pojednává především o důsledcích probíhajícího globálního oteplování, které probíhá během 20. a 21. století.

Související informace naleznete také v článku Vlivy globálního oteplování na lidi.

Důsledky globálního oteplování jsou environmentální a sociální změny způsobené (přímo nebo nepřímo) lidskými emisemi skleníkových plynů. Existuje vědecký konsensus o tom, že se změna klimatu vyskytuje a že lidské činnosti jsou hlavním hnací silou.[1] Mnohé dopady změny klimatu již byly pozorovány, včetně ústupu ledovců,[2] změn v načasování sezónních událostí[2] (např. dřívějšího kvetení rostlin)[3] a změn zemědělské produktivity[2]. Antropogenní působení pravděpodobně přispělo k některým pozorovaným změnám, včetně nárůstu hladiny moří, změnám klimatických extrémů, poklesu arktického mořského ledu a ústupu ledovců.[4]

Budoucí důsledky změny klimatu se budou lišit v závislosti na politikách změny klimatu[5] a sociálním vývoji.[6] Dva hlavní nástroje zaměřené na řešení klimatických změn jsou snižování antropogenních emisí skleníkových plynů (opatření na zmírňování změny klimatu) a přizpůsobení se dopadům změny klimatu.[7] Další řešení může přinést také geoinženýrství.[7]

Krátkodobé politiky změny klimatu by mohly významně ovlivnit dlouhodobé dopady změny klimatu.[5][8] Účinné politiky zmírňování mohou být schopny omezit globální oteplování (v roce 2100) na přibližně 2 ° C nebo nižší, relativně k předindustriálním úrovním,[9] Bez zmírnění dopadů by zvýšená poptávka po energii a rozsáhlé využívání fosilních paliv[10] mohly vést k globálnímu oteplování kolem 4 ° C.[11][12] Čím vyšší nárůst globální teploty by nastal, tím obtížnější by bylo se přizpůsobit[13] a zvýšilo by se riziko negativních dopadů.[14]

Pojmy[editovat | editovat zdroj]

Pojem "změna klimatu", používaný v tomto článku se vztahuje ke změnám klimatu, které probíhají přibližně od začátku 20. století.[15][16] Světová meteorologická organizace definuje toto období jako 30 let.[15] Změny klimatu se projevují zvýšením globální povrchové teploty (globální oteplování), změnami intenzity dešťových srážek a změnami frekvence extrémních povětrnostních jevů. Změny klimatu mohou být způsobeny přírodními příčinami, např. změnami radiace Slunce nebo vlivem lidské činnosti, např. změnou složení atmosféry.[17] Změny klimatu vyvolané člověkem se projeví na pozadí přírodních klimatických změn[17] a změn v lidské činnosti, jako je nárůst zalidnění pobřeží nebo v suchých oblastech, které zvyšují nebo snižují klimatickou zranitelnost.[18]

Fyzikální vlivy[editovat | editovat zdroj]

Refer to caption and adjacent text
Očekává se, že sedm těchto indikátorů poroste s ohříváním Zeměkoule a měření ukazují, že tomu tak je. U třech ukazatelů se očekává, že budou klesat a měření to také potvrzují.[19]

Existuje široká škála důkazů, že se klimatický systém jako celek ohřívá.[20] Důkazy oteplování jsou pozorovatelné i na živých organizmech.[21] Lidské aktivity přispěly k řadě řadě jevů, které pozorujeme v rámci změn klimatu.[22] Hlavní lidský příspěvek je způsobený spalováním fosilních paliv, které vede ke zvýšení koncentrací skleníkových plynů v atmosféře.[23] Dalším vlivem člověka na klima jsou také emise oxidu siřičitého, které jsou příčinou nárůstu sulfátových aerosolů v atmosféře.[24]

Oteplování způsobené lidmi může vést k rozsáhlým, nevratným a/nebo náhlým změnám fyzikálních systémů.[25][26] Příkladem může být tání pevninských ledovců, které přispívá ke zvyšování hladiny moří.[27] Pravděpodobnost oteplování s nepředvídatelnými důsledky se zvyšuje podle rychlosti, velikosti a trvání změny klimatu.[28]

Změny počasí[editovat | editovat zdroj]

Pozorování ukazují, že dochází ke změnám počasí. Změny klimatu ovlivňují pravděpodobnost některých typů povětrnostních jevů.[29]

Byly zaznamenány změny v množství, intenzitě, frekvenci a druhu srážek.: Došlo k velkému nárůstu počtu přívalových srážek srážek, dokonce i na místech, kde celkové množství dešťových srážek pokleslo. Dle zprávy IPCC z roku 2012 je velmi pravděpodobné, že za růstem přívalových srážek v globálním měřítku stojí lidské aktivity.[30]

Projekce budoucích změn srážek předpovídají celkový nárůst srážek, s tím, že bude docházet k výrazným změnám oblastí, kde bude ke srážkám docházet.[29] Projekce naznačují snížení srážek v subtropech a zvýšení srážek v subpolárních zeměpisných šířkách a některých rovníkových regionech.[31] Jinými slovy, oblasti, které jsou v současnosti suché, budou v budoucnosti ještě sušší, zatímco regiony, které jsou v současnosti bohaté na srážky, budou v průměru ještě vlhčí. Tato projekce neplatí ale obecně pro všechny regiony, může docházet k lokálním odlišnostem.[31]

Extrémní jevy[editovat | editovat zdroj]

Na většině míst dochází od padesátých let 20. století k nárůstu počtu tropických dnů a nocí a k poklesu počtu chladných dnů a nocí. Je velmi pravděpodobné, že tento trend bude pokračovat. Tyto trendy jsou velmi pravděpodobně způsobené lidskou činností. Pravděpodobně dochází také k nárůstů dalších extrémních jevů (např. záplavy, sucha a tropické cyklony), ale tyto změny jsou obtížněji identifikovatelné. Projekce naznačují změny frekvence a intenzity některých extrémních povětrnostních jevů. Jistota těchto projekcí se ovšem v průběhu času mění.[32]

Krátkodobé projekce (2016–2035)[editovat | editovat zdroj]

Velmi pravděpodobně bude dále narůstat počet tropických dnů, zatímco nárůst výskytu dalších klimatických extrémů (výrazná sucha, tropické cyklóny) není zatím jistý.[32]

Dlouhodobé projekce (2081–2100)[editovat | editovat zdroj]

Budoucí klimatické změny budou spojeny s více horkými dny a méně chladnými dny. Frekvence, délka a intenzita vln horka se s největší pravděpodobností zvýší na většině území. Vyšší růst antropogenních emisí skleníkových plynů bude spojen s větším nárůstem frekvence a závažnosti teplotních extrémů.[33]

Za předpokladu vysokého růstu emisí skleníkových plynů (scénář IPCC RCP8.5) mohou být nyní suché regiony ovlivněny zvýšením rizika sucha a vysychání půdy.[34] Většina půdy na středních šířkách a vlhkých tropických oblastech bude velmi pravděpodobně častěji ohrožena extrémními srážkami.[32]

Vlny horka[editovat | editovat zdroj]

V posledních 80. let 20. století se vlny horka doprovázené vysokou vlhkostí vyskytují častěji a jejich průběh je závažnější. Zdvojnásobil se počet tropických nocí. Oblasti, ve které jsou pozorována extrémně horká léta, se zvýšila o 50 až 100krát. Tyto změny se nevysvětlují přirozenou variabilitou a klimatologové je přičítají vlivu antropogenních změn klimatu. Tepelné vlny s vysokou vlhkostí představují velké riziko pro lidské zdraví, zatímco tepelné vlny s nízkou vlhkostí vedou k suchým podmínkám, při kterých vznikají požáry v přírodě. Počet úmrtí v důsledku vln horka převyšuje počet úmrtí, způsobených dohromady hurikány, blesky, tornády, záplavami a zemětřeseními.[35]

Tropické bouře[editovat | editovat zdroj]

V celosvětovém měřítku se četnost tropických bouří pravděpodobně sníží nebo zůstane nezměněna. Pravděpodobně však naroste jejich síla - maximální rychlost větru a množství srážek. Dojde pravděpodobně k rozdílnému vývoji tropických bouří v různých oblastech, ale tyto změny jsou nejisté.[36]

Důsledky klimatických extrémů[editovat | editovat zdroj]

Dopady extrémních klimatických událostí na životní prostředí a lidskou společnost se budou lišit. Některé vlivy budou přínosné – např. nižší výskyt chladných extrémů povede k menšímu počtu úmrtí z chladu.[37] Celkově však dopad bude pravděpodobně většina dopadů negativní. Zvýšení teploty způsobí, že dojde k tání ledovců, a zvýšené teplotní roztažnosti vody v mořích – oba tyto faktory přispějí k nárůstu hladiny moří, což ohrozí lidi žijící v pobřežních oblastech, například v Nizozemí či Bangladéši.[38][39]

Kryosféra[editovat | editovat zdroj]

Kryosféra Země se skládá z oblastí pokrytých sněhem nebo ledem.[40] Hlavní projevy globálního oteplování v kryosféře jsou: zmenšování zalednění kolem Severního pólu,[41] ústup horských ledovců[42] a snižování zimní sněhové pokrývky na severní polokouli.[43]

Podle studie Solomon a kol. (2007)[44] by mohl, za předpokladu vysokého nárůstu emisí skleníkových plynů (SRES A2), arktický mořský ledovec v létě do konce 21. století do značné míry zmizet. Další projekce naznačují, že arktické oblasti by mohly být bez ledu (definované jako rozloha ledu méně než 1 milion čtverečních km) již v letech 2025–2030.[45]

Během 21. století se předpokládá, že bude pokračovat ústup ledovců[46] a sněhové pokrývky.[47] V západních horách Severní Ameriky se předpokládá, že rostoucí teploty a změny srážek povedou ke snížení zásob sněhu,[48][49] které jsou významným zdrojem pitné vody. Tání pevninských ledovců Grónska a Západní Antarktidy by mohlo přispět k nárůstu hladiny moře, a to zejména v dlouhodobém měřítku.[50][51]

Očekává se, že změny v kryosféře budou mít sociální dopady.[52] Například v některých oblastech může ústup ledovců zvýšit riziko nedostatku vody, zejména pitné.[53] Barnett a kol. (2005) odhaduje, že více než jedna šestina světové populace je závislá na vodě z ledovců a ze sněhové pokrývky.[54][55] Snižování podílu kompaktního ledu, znamená zvýšené nebezpečí pro plavbu v důsledku vyššího výskytu ker a plovoucích ledovců.[56] Uvolnění Severozápadního průjezdu od ledu, může naopak zkrátit plavbu lodí mezi Tichým a Atlantským oceánem.[57]

Díky tání věčně zmrzlé půdy dochází v Arktidě a v oblastech permafrostu ke zvýšení úniků metanu, což přispívá k dalším nárůstu skleníkových plynů v atmosféře[58][59][60]

Oceány[editovat | editovat zdroj]

Úloha oceánů v globálním oteplování je složitá. Oceány slouží jako propady pro oxid uhličitý a pohlcují velkou část CO2, který by jinak zůstaly v atmosféře – tento proces ale vede ke zvyšování acidifikace oceánů. S nárůstem teploty oceánů klesá jejich schopnost absorbce přebytku CO2. Oceán také působí jako propad absorbující teplo z atmosféry.[61] Nárůst obsahu zachyceného tepla v oceánech je mnohem větší než jakékoliv jiné zásoby energie v tepelné bilanci Země během období 1961–2003 a 1993–2003 a představuje více než 90 % zachyceného narůstajících tepla v rámci planety Země.[62]

Předpokládá se, že globální oteplování bude mít pro oceány mnoho důsledků. Patří mezi ně nárůst hladiny moří v důsledku tepelné roztažnosti vody a tání pevninských ledovců a zahřívání povrchových vrstev oceánů. Další možné důsledky mohou být rozsáhlé změny oceánského koloběhu. Okyselování oceánů má vážné negativní důsledky na mořské ekosystémy[63][64], dochází k omezení vývoje planktonu, narušení koloběhu uhlíku[65], a ohrožení populací ryb.[66]

Regionální důsledky[editovat | editovat zdroj]

Regionální dopady globálního oteplování mohou mít různou povahu. Některé jsou výsledkem celkové globální změny, jako je stoupající teplota, které mají za následek lokální důsledky, jako je tání ledu. V jiných případech může dojít ke změnám souvisejícím s variacemi konkrétního oceánském proudu či systému počasí. V takových případech může být regionální důsledek odlišný a nemusí nutně sledovat celosvětový trend.

Existují tři hlavní způsoby, jak globální oteplování změní regionální klima: tání nebo tvorba ledu, změny hydrologického cyklu (odpařování a srážky) a měnící se mořské proudy a proudění vzduchu v atmosféře. Pobřežní oblasti pak mohou čelit vzestupu hladiny oceánů.

Předpokládá se, že zvláště postiženy budou změnou klimatu Arktida, Afrika, malé ostrovy a asijské megadelty.[67] Negativními dopady změny klimatu jsou nejvíce ohroženy rovníkové oblasti a rozvojové země,[68] ale ohroženy jsou i rozvinuté země.[69] V případě vyspělých zemí je hrozbou nárůst závažnosti a četnosti některých extrémních povětrnostních jevů, jako jsou vlny veder.[69] Ve všech oblastech budou zvláště ohroženy změnou klimatu některé skupiny obyvatel, jako jsou chudí, malé děti a starší lidé.[67][68][70]

Projekce budoucích změn klimatu v regionálním měřítku nejsou stanoveny zatím s takovou vědeckou jistotou jako globální projekce.[71] Předpokládá se však, že budoucí oteplování bude mít podobný geografický ráz jak se děje již nyní – k největšímu oteplení bude docházet nad pevninou a ve vysokých severních šířkách a nejméně nad Jižním oceánem a částmi severního Atlantického oceánu.[72] Téměř všechny oblasti pevniny se pravděpodobně zahřejí více, než je celosvětový průměr.[73]

Vlivy na společnost[editovat | editovat zdroj]

Při hodnocení dopadů klimatické změny je nutné brát v úvahu citlivost a zranitelnost. "Citlivost" je míra, jakou mohou být určitý systémy nebo odvětví ovlivněny změnou klimatu ať už pozitivně či negativně. "Zranitelnost" je míra, do jaké mohou být určité systémy nebo odvětví nepříznivě ovlivněny změnou klimatu.[74]

Citlivost lidské společnosti vůči změně klimatu se liší. Mezi sektory citlivé na změnu klimatu patří vodní zdroje, pobřežní zóny, lidské sídla a lidské zdraví. Odvětví citlivá na změnu klimatu jsou především zemědělství, rybolov, lesnictví, energetika, stavebnictví, pojišťovnictví, finanční služby, cestovní ruch a rekreace.[75][76]

Zásobování potravinami[editovat | editovat zdroj]

Změna klimatu ovlivní po celém světě zemědělství a výrobu potravin díky účinkům zvýšených koncentrací CO2 v atmosféře, vyšším teplotám, změnám srážek, změnám transpiračních režimů, zvýšené četnosti extrémních událostí a díky změnám plevelů, škůdců a patogenního tlaku.[77] Obecně platí, že nízko položené oblasti jsou více ohroženy poklesem výnosů.[78]

Do roku 2007 byly dopady regionálních změn klimatu na zemědělství malé.[21] Změny v fenologii plodin poskytují důležité důkazy o reakci na nedávné změny klimatu.[79] Fenologie je studium přírodních jevů, které se pravidelně opakují, a jak tyto jevy souvisí s klimatickými a sezónními změnami.[80] Významný pokrok ve fenologii byl pozorován u zemědělství a lesnictví na velkých oblastech severní polokoule.[21]

Zemědělství[editovat | editovat zdroj]

Kladné důsledky[editovat | editovat zdroj]

  • Rostliny rostou více s rostoucí koncentrací oxidu uhličitého.[81][82]
  • Zvýšené zemědělské výnosy v některých oblastech s vyšší nadmořskou výškou[83]
  • Suché oblasti se také více zelenají.[84]
  • Zvýšená produktivita pomerančovníků[85]
  • Srážky se zvýší i v suchých oblastech.[86]

Záporné důsledky[editovat | editovat zdroj]

  • Snižování zdrojů pitné vody, častější požáry, změny ekosystémů, rozšiřování pouští[87]
  • Méně časté požáry, což je považováno negativní důsledek[88]
  • Snižování výnosů rýžových polí v důsledků vyšších nočních teplotních minim[89][90]
  • Zvýšení počtu přírodních požárů v důsledku zvýšení teplot a dřívějších příchodů jara[91]
  • Snižování vhodnosti pastvin pro pastvu dobytka v důsledku pronikání keřů do travních porostů[92]

Zdraví[editovat | editovat zdroj]

Kladné důsledky[editovat | editovat zdroj]

  • Snižování úmrtí v zimním období,[93] přičemž úmrtí z chladu jsou mnohem podstatnější než úmrtí z horka [94]
  • Snížení stresu z chladu[95]
  • Snížení nemocnosti u jistých onemocnění[96]

Záporné důsledky[editovat | editovat zdroj]

Tání ledů v Arktidě[editovat | editovat zdroj]

Záporné důsledky[editovat | editovat zdroj]

  • Vyhynutí 2/3 populace polárního medvěda,[101] ale úbytek jeho populace podle IUCN není prokázán za posledních několik desetiletí,[102] avšak je přesto využíván k demonstrování vlivu globálního oteplování.[103]

Životní prostředí[editovat | editovat zdroj]

Kladné důsledky[editovat | editovat zdroj]

  • Zvětšující se velikost svišťů[110]
  • Zvýšená reprodukce rostlin v Arktické tundře[111]

Záporné důsledky[editovat | editovat zdroj]

Ekonomie[editovat | editovat zdroj]

Kladné důsledky[editovat | editovat zdroj]

Záporné důsledky[editovat | editovat zdroj]

  • Ekonomické škody pro chudší země v nízkých zeměpisných šířkách[125]
  • Miliardové škody na veřejné infrastruktuře[126]
  • Zvyšující se rizika konfliktů[127][128]

Zvyšování hladiny moří[editovat | editovat zdroj]

Záporné důsledky[editovat | editovat zdroj]

  • Stovky miliónů lidí, kteří budou muset být přemístěni[129] nebo bude třeba vynaložit velké investice na jejich ochranu v jejich současných sídlech.[130]

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Effects of global warming na anglické Wikipedii.

  1. Joint-statement by leaders of 18 scientific organizations: American Association for the Advancement of Science, American Chemical Society, American Geophysical Union, American Institute of Biological Sciences, American Meteorological Society, American Society of Agronomy, American Society of Plant Biologists, American Statistical Association, Association of Ecosystem Research Centers, Botanical Society of America, Crop Science Society of America, Ecological Society of America, Natural Science Collections, Alliance Organization of Biological Field Stations, Society for Industrial and Applied Mathematics, Society of Systematic Biologists, Soil Science Society of America, University Corporation for Atmospheric Research(October 21, 2009)(PDF),, Washington, DC: American Association for the Advancement of Science, archived from the original on 2014-07-14, https://web.archive.org/web/20140714124825/http://www.aaas.org/sites/default/files/content_files/1021climate_letter.pdf . Archived .
  2. a b c Cramer, W., et al., Executive summary, in: Chapter 18: Detection and attribution of observed impacts (archived 18 October 2014), pp.982–984, in IPCC AR5 WG2 A 2014
  3. Settele, J., et al., Section 4.3.2.1: Phenology, in: Chapter 4: Terrestrial and inland water systems (archived 20 October 2014), p.291, in IPCC AR5 WG2 A 2014
  4. Hegerl, G.C. Executive Summary. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. Kapitola Ch 9: Understanding and Attributing Climate Change. (anglicky) , in IPCC AR4 WG1 2007
  5. a b Oppenheimer, M., et al., Section 19.7.1: Relationship between Adaptation Efforts, Mitigation Efforts, and Residual Impacts, in: Chapter 19: Emergent risks and key vulnerabilities (archived 20 October 2014), pp.1080–1085, in IPCC AR5 WG2 A 2014
  6. Oppenheimer, M., et al., Section 19.6.2.2. The Role of Adaptation and Alternative Development Pathways, in: Chapter 19: Emergent risks and key vulnerabilities (archived 20 October 2014), pp.1072–1073, in IPCC AR5 WG2 A 2014
  7. a b Denton, F., et al., Section 20.3. Contributions to Resilience through Climate Change Responses, in: Chapter Climate-resilient pathways: adaptation, mitigation, and sustainable development (archived 20 October 2014), pp.1113–1118, in IPCC AR5 WG2 A 2014
  8. Field, C.B., et al., Section A-3. The Decision-making Context, in: Technical summary (archived 18 October 2014), p.55, in IPCC AR5 WG2 A 2014
  9. SPM.4.1 Long‐term mitigation pathways, in: Summary for Policymakers, pp.11–15 (archived 2 July 2014), in IPCC AR5 WG3 2014
  10. Clarke, L., et al., Section 6.3.1.3 Baseline emissions projections from fossil fuels and industry (pp.17–18 of final draft), in: Chapter 6: Assessing Transformation Pathways (archived 20 October 2014), in: IPCC AR5 WG3 2014
  11. Greenhouse Gas Concentrations and Climate Implications, p.14, in Prinn & Reilly 2014. The range given by Prinn and Reilly is 3.3 to 5.5 °C, with a median of 3.9 °C.
  12. SPM.3 Trends in stocks and flows of greenhouse gases and their drivers, in: Summary for Policymakers, p.8 (archived 2 July 2014), in IPCC AR5 WG3 2014. The range given by the Intergovernmental Panel on Climate Change is 3.7 to 4.8 °C, relative to pre-industrial levels (2.5 to 7.8 °C including climate uncertainty).
  13. Field, C.B., et al., Box TS.8: Adaptation Limits and Transformation, in: Technical summary (archived 18 October 2014), p.89, in IPCC AR5 WG2 A 2014
  14. Field, C.B., et al., Section B-1. Key Risks across Sectors and Regions, in: Technical summary (archived 18 October 2014), p.62, in IPCC AR5 WG2 A 2014
  15. a b IPCC,, http://www.ipcc.ch/publications_and_data/ar4/wg1/en/annex1sglossary-a-d.html , in IPCC AR4 WG1 2007
  16. US Environmental Protection Agency (US EPA)(14 June 2012),, US EPA, Click on the image to open a pop-up that explains the differences between climate change and global warming., http://www.epa.gov/climatechange/science/overview.html 
  17. a b Albritton,"Technical Summary",, [1] , in IPCC TAR WG1 2001
  18. PIELKE, Roger; PRINS, Gwyn; RAYNER, Steve. Lifting the taboo on adaptation. Nature. 2007-02, roč. 445, čís. 7128, s. 597–598. Dostupné online [cit. 2018-10-27]. ISSN 0028-0836. DOI:10.1038/445597a. (anglicky) 
  19. NOAA 2010, p. 2
  20. Solomon,"Technical Summary",, TS.3.4 Consistency Among Observations , in IPCC AR4 WG1 2007.
  21. a b c Rosenzweig,"Chapter 1: Assessment of Observed Changes and Responses in Natural and Managed Systems"1=, Executive summary , in IPCC AR4 WG2 2007.
  22. Hegerl,"Chapter 9: Understanding and Attributing Climate Change",, Executive Summary , in IPCC AR4 WG1 2007.
  23. IPCC,"Summary for Policymakers",, Human and Natural Drivers of Climate Change , in IPCC AR4 WG1 2007.
  24. Committee on the Science of Climate Change, US National Research Council. Climate Change Science: An Analysis of Some Key Questions. Washington, DC: National Academy Press, 2001. Dostupné online. ISBN 0-309-07574-2. Kapitola 3. Human Caused Forcings, s. 12. (anglicky) 
  25. IPCC,"Summary for Policymakers"1=, Sec. 3. Projected climate change and its impacts , in IPCC AR4 SYR 2007.
  26. ESRL web team(26 January 2009),, US Department of Commerce, NOAA, Earth System Research Laboratory (ESRL), http://www.esrl.noaa.gov/news/2009/climate_change_irreversible.html 
  27. IPCC,"Summary for Policymakers"1=, Magnitudes of impact , p.17, IPCC AR4 WG2 2007.
  28. Executive Summary. [s.l.]: United States National Academy of Sciences Abrupt Climate Change: Inevitable Surprises. (anglicky) 
  29. a b Redakce Karl 2009. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. Kapitola Global Climate Change. (anglicky) 
  30. "Summary for policymakers"1=, https://docs.google.com/file/d/0B1gFp6Ioo3akYklZcWkwWHJud00/edit?pli=1 , in IPCC SREX 2012, p. 8
  31. a b NOAA(February 2007),"Will the wet get wetter and the dry drier?",GFDL Climate Modeling Research Highlights(Princeton, NJ: National Oceanic and Atmospheric Administration (NOAA) Geophysical Fluid Dynamics Laboratory (GFDL))1(5), http://www.gfdl.noaa.gov/cms-filesystem-action/user_files/kd/pdf/gfdlhighlight_vol1n5.pdf . Revision 10/15/2008, 4:47:16 PM.
  32. a b c IPCC (2013), Table SPM.1, in Summary for Policymakers, p. 5 (archived PDF), in IPCC AR5 WG1 2013
  33. Stocker, T.F., et al. (2013), Temperature Extremes, Heat Waves and Warm Spells, in: TFE.9, in: Technical Summary, p. 111 (archived PDF), in IPCC AR5 WG1 2013
  34. Stocker, T.F., et al. (2013), Floods and Droughts, in: TFE.9, in: Technical Summary, p. 112 (archived PDF), in IPCC AR5 WG1 2013
  35. Heat Waves: The Details. Climate Communication [online]. [cit. 2018-10-27]. Dostupné online. 
  36. Christensen, J.H.,et al. (2013), Cyclones, in: Executive Summary, in: Chapter 14: Climate Phenomena and their Relevance for Future Regional Climate Change, p. 1220 (archived PDF), in IPCC AR5 WG1 2013
  37. Confalonieri,"Chapter 8: Human health"1=, Executive summary , in IPCC AR4 WG2 2007.
  38. IPCC,"Summary for Policymakers"1=, Question 4 , p.14, in IPCC TAR SYR 2001.
  39. IPCC,"Synthesis Report, Topic 5: The long-term perspective"1=, Sec. 5.2 Key vulnerabilities, impacts and risks – long-term perspectives , pp. 64–65, in IPCC AR4 SYR 2007.
  40. "Cryosphere", in US EPA 2012
  41. , http://www.climatewatch.noaa.gov/article/2012/state-of-the-climate-2011-arctic-sea-ice-extent , in Kennedy 2012
  42. , http://www.climatewatch.noaa.gov/article/2012/state-of-the-climate-2011-mountain-glaciers , in Kennedy 2012
  43. , http://www.climatewatch.noaa.gov/article/2012/state-of-the-climate-2011-snow-cover , in Kennedy 2012
  44. Solomon, S.,"Technical summary"1=, TS.5.2 Large-Scale Projections for the 21st Century , in IPCC AR4 WG1 2007
  45. Met Office,, Exeter, UK: Met Office, http://www.metoffice.gov.uk/research/news/sea-ice-2012 
  46. Meehl, G.A.,"Ch 10: Global Climate Projections"1=, Box 10.1: Future Abrupt Climate Change, ‘Climate Surprises’, and Irreversible Changes: Glaciers and ice caps , in IPCC AR4 WG1 2007, p. 776
  47. Meehl, G.A.,"Ch 10: Global Climate Projections"1=, Sec 10.3.3.2 Changes in Snow Cover and Frozen Ground , in IPCC AR4 WG1 2007, pp. 770, 772
  48. Field, C.B.,"Ch 14: North America"1=, Sec 14.4.1 Freshwater resources: Surface water , in IPCC AR4 WG2 2007, p. 627
  49. "Snowpack", in US EPA 2012
  50. PFEFFER, W. T., Harper, J. T.; O'Neel, S. Kinematic Constraints on Glacier Contributions to 21st-Century Sea-Level Rise. Science. 2008-09-05, roč. 321, čís. 5894, s. 1340–1343. DOI:10.1126/science.1159099. (česky) 
  51. VERMEER, M., Rahmstorf, S. From the Cover: Global sea level linked to global temperature. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2009-12-07, roč. 106, čís. 51, s. 21527–21532. DOI:10.1073/pnas.0907765106. (anglicky) 
  52. Some of these impacts are included in table SPM.2: "Summary for Policymakers"1=, 3 Projected climate change and its impacts: Table SPM.2 , in IPCC AR4 SYR 2007, pp. 11–12
  53. "Ch 3: Fresh Water Resources and their Management"1=, Sec 3.4.3 Floods and droughts , in IPCC AR4 WG2 2007, p. 187
  54. BARNETT, T. P.; ADAM, J. C.; LETTENMAIER, D. P. Potential impacts of a warming climate on water availability in snow-dominated regions. Nature. 2005-11, roč. 438, čís. 7066, s. 303–309. Dostupné online [cit. 2018-10-30]. ISSN 0028-0836. DOI:10.1038/nature04141. (anglicky) 
  55. IMMERZEEL, W. W., van Beek, L. P. H.; Bierkens, M. F. P. Climate Change Will Affect the Asian Water Towers. Science. 2010-06-10, roč. 328, čís. 5984, s. 1382–1385. DOI:10.1126/science.1183188. (anglicky) 
  56. http://nsidc.org/noaa/iicwg/presentations/IICWG_2008/summary/IICWG_IX_Meeting_Summary.doc
  57. KERR, R. A. A Warmer Arctic Means Change for All. Science. NaN-NaN-NaN, roč. 297, čís. 5586, s. 1490–1493. DOI:10.1126/science.297.5586.1490. 
  58. WALTER, K. M., Edwards, M. E.; Grosse, G.; Zimov, S. A.; Chapin, F. S. Thermokarst Lakes as a Source of Atmospheric CH4 During the Last Deglaciation. Science. 2007-10-26, roč. 318, čís. 5850, s. 633–636. DOI:10.1126/science.1142924. (anglicky) 
  59. Shakhova, N.; I. Semiletov, A. Salyuk, D. Kosmach (2008). "Anomalies of methane in the atmosphere over the East Siberian shelf: Is there any sign of methane leakage from shallow shelf hydrates". Geophysical Research Abstracts 10: A01526. 
  60. WESTBROOK, Graham K., Thatcher, Kate E.; Rohling, Eelco J.; Piotrowski, Alexander M.; Pälike, Heiko; Osborne, Anne H.; Nisbet, Euan G.; Minshull, Tim A.; Lanoisellé, Mathias; James, Rachael H.; Hühnerbach, Veit; Green, Darryl; Fisher, Rebecca E.; Crocker, Anya J.; Chabert, Anne; Bolton, Clara; Beszczynska-Möller, Agnieszka; Berndt, Christian; Aquilina, Alfred. Escape of methane gas from the seabed along the West Spitsbergen continental margin. Geophysical Research Letters. 2009-08-16, roč. 36, čís. 15, s. n/a–n/a. DOI:10.1029/2009GL039191. (anglicky) 
  61. State of the Climate in 2009, as appearing in the July 2010 issue (Vol. 91) of the Bulletin of the American Meteorological Society (BAMS). Supplemental and Summary Materials: Report at a Glance: Highlights. [s.l.]: Website of the US National Oceanic and Atmospheric Administration: National Climatic Data Center Dostupné online. (anglicky) 
  62. Bindoff, N.L.,"Ch. 5: Observations: Oceanic Climate Change and Sea Level"1=, Sec 5.2.2.3 Implications for Earth’s Heat Balance , in IPCC AR4 WG1 2007, referred to by: , Skeptical Science, Components of global warming for the period 1993 to 2003 calculated from IPCC AR4 5.2.2.3, http://www.skepticalscience.com/graphics.php?g=12 
  63. FABRY, V. J., Seibel, B. A.; Feely, R. A.; Orr, J. C. Impacts of ocean acidification on marine fauna and ecosystem processes. ICES Journal of Marine Science. 2008-03-11, roč. 65, čís. 3, s. 414–432. DOI:10.1093/icesjms/fsn048. 
  64. KROEKER, Kristy J., Kordas, Rebecca L.; Crim, Ryan N.; Singh, Gerald G. Meta-analysis reveals negative yet variable effects of ocean acidification on marine organisms. Ecology Letters. 2010-11-01, roč. 13, čís. 11, s. 1419–1434. DOI:10.1111/j.1461-0248.2010.01518.x. (anglicky) 
  65. HAYS, G, RICHARDSON, A; ROBINSON, C. Climate change and marine plankton. Trends in Ecology & Evolution. 2005-06-01, roč. 20, čís. 6, s. 337–344. DOI:10.1016/j.tree.2005.03.004. (anglicky) 
  66. MUNDAY, P. L., Dixson, D. L.; McCormick, M. I.; Meekan, M.; Ferrari, M. C. O.; Chivers, D. P. Replenishment of fish populations is threatened by ocean acidification. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2010-07-06, roč. 107, čís. 29, s. 12930–12934. DOI:10.1073/pnas.1004519107. (anglicky) 
  67. a b IPCC,"Synthesis report"1=, Sec. 3.3.3 Especially affected systems, sectors and regions , in IPCC AR4 SYR 2007.
  68. a b Schneider, S.H.,"Ch 19: Assessing Key Vulnerabilities and the Risk from Climate Change"1=, Distribution of Impacts, in: Sec 19.3.7 Update on 'Reasons for Concern' , in IPCC AR4 WG2 2007, p. 796
  69. a b Schneider, S.H.,"Ch 19: Assessing Key Vulnerabilities and the Risk from Climate Change"1=, Sec 19.3.3 Regional vulnerabilities , in IPCC AR4 WG2 2007, p. 792
  70. Wilbanks, T.J.,"Ch 7: Industry, Settlement and Society"1=, Sec 7.4.2.5 Social issues and Sec 7.4.3 Key vulnerabilities , in IPCC AR4 WG2 2007, pp. 373–376
  71. US NRC. Understanding and Responding to Climate Change. A brochure prepared by the US National Research Council (US NRC). Washington DC: Board on Atmospheric Sciences and Climate, National Academy of Sciences, 2008. Dostupné online. (anglicky) 
  72. IPCC,"Summary for Policymakers"1=, Projections of Future Changes in Climate , in IPCC AR4 WG1 2007.
  73. IPCC,"Synthesis Report"1=, Question 9: Table SPM-3 , in IPCC TAR SYR 2001.
  74. IPCC,, http://www.ipcc.ch/publications_and_data/ar4/wg2/en/annexessglossary-p-z.html , in IPCC AR4 WG2 2007.
  75. IPCC,"Summary for Policymakers"1=, Sec. 2.4. Many Human Systems are Sensitive to Climate Change, and Some are Vulnerable , in IPCC TAR WG2 2001.
  76. Schneider,"Chapter 19: Assessing key vulnerabilities and the risk from climate change"1=, 19.3.2.2 Other market sectors , in IPCC AR4 WG2 2007.
  77. Easterling,"Chapter 5: Food, Fibre, and Forest Products"1=, 5.4.1 Primary effects and interactions , in IPCC AR4 WG2 2007, p. 282.
  78. Schneider,"Chapter 19: Assessing Key Vulnerabilities and the Risk from Climate Change"1=, Sec. 19.3.2.1 Agriculture , in IPCC AR4 WG2 2007, p. 790.
  79. Rosenzweig,"Chapter 1: Assessment of Observed Changes and Responses in Natural and Managed Systems"1=, Sec. 1.3.6.1 Crops and livestock , in IPCC AR4 WG2 2007.
  80. IPCC,, http://www.ipcc.ch/publications_and_data/ar4/wg2/en/annexessglossary-p-z.html , in IPCC AR4 WG2 2007.
  81. http://www.climatecentral.org/news/study-finds-plant-growth-surges-as-co2-levels-rise-16094 - Study Finds Plant Growth Surges as CO2 Levels Rise
  82. http://phys.org/news/2016-04-co2-fertilization-greening-earth.html - CO2 fertilization greening the Earth
  83. MENDELSOHN, ROBERT, DINAR, ARIEL; WILLIAMS, LARRY. The distributional impact of climate change on rich and poor countries. Environment and Development Economics. NaN-NaN-NaN, roč. 11, čís. 02, s. 159. DOI:10.1017/S1355770X05002755. 
  84. http://phys.org/news/2016-02-carbon-dioxide-global-dryland-greening.html - Enhanced levels of carbon dioxide are likely cause of global dryland greening, study says
  85. KIMBALL, BRUCE A., IDSO, SHERWOOD B.; JOHNSON, STEPHANIE; RILLIG, MATTHIAS C. Seventeen years of carbon dioxide enrichment of sour orange trees: final results. Global Change Biology. 2007-10-01, roč. 13, čís. 10, s. 2171–2183. DOI:10.1111/j.1365-2486.2007.01430.x. (anglicky) 
  86. http://phys.org/news/2016-03-global-world-driest-areas.html - Global warming increases rain in world's driest areas
  87. SOLOMON, S., Plattner, G.-K.; Knutti, R.; Friedlingstein, P. Irreversible climate change due to carbon dioxide emissions. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2009-01-28, roč. 106, čís. 6, s. 1704–1709. DOI:10.1073/pnas.0812721106. 
  88. https://phys.org/news/2017-06-earth-power.html - Earth is losing its fire power
  89. PENG, S. Rice yields decline with higher night temperature from global warming. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2004-06-25, roč. 101, čís. 27, s. 9971–9975. DOI:10.1073/pnas.0403720101. 
  90. TAO, Fulu, Hayashi, Yousay; Zhang, Zhao; Sakamoto, Toshihiro; Yokozawa, Masayuki. Global warming, rice production, and water use in China: Developing a probabilistic assessment. Agricultural and Forest Meteorology. 2007-09-12, roč. 148, čís. 1, s. 94–110. DOI:10.1016/j.agrformet.2007.09.012. (anglicky) 
  91. WESTERLING, A. L. Warming and Earlier Spring Increase Western U.S. Forest Wildfire Activity. Science. 2006-08-18, roč. 313, čís. 5789, s. 940–943. DOI:10.1126/science.1128834. 
  92. MORGAN, J. A., Milchunas, D. G.; LeCain, D. R.; West, M.; Mosier, A. R. Carbon dioxide enrichment alters plant community structure and accelerates shrub growth in the shortgrass steppe. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2007-09-05, roč. 104, čís. 37, s. 14724–14729. DOI:10.1073/pnas.0703427104. 
  93. NPA. The Health Effects of Climate Change in the United Kingdom. Health Protection Report. 2007-05-11, roč. 2007, čís. 19, s. 2. Dostupné online [cit. 2013-06-09]. (anglicky) 
  94. http://www.natureworldnews.com/articles/14792/20150521/cold-weather-more-deadly-than-extremely-hot-days.htm - Cold Weather: More Deadly Than Extremely Hot Days
  95. http://www.lrrd.org/lrrd28/12/kebe28227.htm - Impact of climate change on livestock productive and reproductive performance
  96. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4995683/ - The rise and fall of infectious disease in a warmer world
  97. MEDINA-RAMON, M, Schwartz, J. Temperature, temperature extremes, and mortality: a study of acclimatisation and effect modification in 50 US cities. Occupational and Environmental Medicine. 2007-06-28, roč. 64, čís. 12, s. 827–833. DOI:10.1136/oem.2007.033175. (anglicky) 
  98. SHERWOOD, S. C., Huber, M. From the Cover: An adaptability limit to climate change due to heat stress. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2010-05-03, roč. 107, čís. 21, s. 9552–9555. DOI:10.1073/pnas.0913352107. (anglicky) 
  99. EPSTEIN, Paul R., Diaz, Henry F.; Elias, Scott; Grabherr, Georg; Graham, Nicholas E.; Martens, Willem J. M.; Mosley-Thompson, Ellen; Susskind, Joel. Biological and Physical Signs of Climate Change: Focus on Mosquito-borne Diseases. Bulletin of the American Meteorological Society. 1998-03-01, roč. 79, čís. 3, s. 409–417. DOI:10.1175/1520-0477(1998)079<0409:BAPSOC>2.0.CO;2. 
  100. ROGERS, Christine A., Wayne, Peter M.; Macklin, Eric A.; Muilenberg, Michael L.; Wagner, Christopher J.; Epstein, Paul R.; Bazzaz, Fakhri A. Interaction of the Onset of Spring and Elevated Atmospheric CO2 on Ragweed (Ambrosia artemisiifolia L.) Pollen Production. Environmental Health Perspectives. NaN-NaN-NaN, roč. 114, čís. 6, s. 865–869. DOI:10.1289/ehp.8549. 
  101. AMSTRUP, Steven; MARCOT, Bruce G.; DOUGLAS, David C. Forecasting the Range-wide Status of Polar Bears at Selected Times in the 21 st Century. [s.l.]: USGS, 2007. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-25. S. 131. (anglicky) 
  102. https://polarbearscience.com/2015/11/18/iucn-red-list-says-global-polar-bear-population-is-22000-31000-26000/ - IUCN Red List says global polar bear population is 22,000 – 31,000 (26,000)
  103. https://echo24.cz/a/SSmhu/medvedi-nevedi-ze-uz-maji-umrit-pribeh-jednoho-srdceryvneho-videjka - Medvědi nevědí, že už mají umřít. Příběh jednoho srdceryvného videjka
  104. ZHOU, Liming, Tucker, Compton J.; Kaufmann, Robert K.; Slayback, Daniel; Shabanov, Nikolay V.; Myneni, Ranga B. Variations in northern vegetation activity inferred from satellite data of vegetation index during 1981 to 1999. Journal of Geophysical Research. 2001-09-01, roč. 106, čís. D17, s. 20069. DOI:10.1029/2000JD000115. (anglicky) 
  105. CORNO, Guido, Karl, David M.; Church, Matthew J.; Letelier, Ricardo M.; Lukas, Roger; Bidigare, Robert R.; Abbott, Mark R. Impact of climate forcing on ecosystem processes in the North Pacific Subtropical Gyre. Journal of Geophysical Research. 2007-04-26, roč. 112, čís. C4. DOI:10.1029/2006JC003730. (anglicky) 
  106. MCMAHON, S. M., Parker, G. G.; Miller, D. R. Evidence for a recent increase in forest growth. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2010-02-03, roč. 107, čís. 8, s. 3611–3615. DOI:10.1073/pnas.0912376107. (anglicky) 
  107. http://phys.org/news/2016-04-co2-fertilization-greening-earth.html - CO2 fertilization greening the Earth
  108. http://phys.org/news/2016-02-carbon-dioxide-global-dryland-greening.html - Enhanced levels of carbon dioxide are likely cause of global dryland greening, study says
  109. a b DUCKLOW, H. W, Baker, K.; Martinson, D. G; Quetin, L. B; Ross, R. M; Smith, R. C; Stammerjohn, S. E; Vernet, M.; Fraser, W. Marine pelagic ecosystems: the West Antarctic Peninsula. Philosophical Transactions of the Royal Society B: Biological Sciences. 2007-01-29, roč. 362, čís. 1477, s. 67–94. DOI:10.1098/rstb.2006.1955. (anglicky) 
  110. OZGUL, Arpat, Childs, Dylan Z.; Oli, Madan K.; Armitage, Kenneth B.; Blumstein, Daniel T.; Olson, Lucretia E.; Tuljapurkar, Shripad; Coulson, Tim. Coupled dynamics of body mass and population growth in response to environmental change. Nature. NaN-NaN-NaN, roč. 466, čís. 7305, s. 482–485. DOI:10.1038/nature09210. (anglicky) 
  111. KLADY, Rebecca A., Henry, Gregory H. R.; Lemay, Valerie. Changes in high arctic tundra plant reproduction in response to long-term experimental warming. Global Change Biology. 2011-04-01, roč. 17, čís. 4, s. 1611–1624. DOI:10.1111/j.1365-2486.2010.02319.x. (anglicky) 
  112. Ryan, Patrick A.; Alan P. Ryan (2006).  "Impacts of global warming on New Zealand freshwater organisms: a preview and review". New Zealand Natural Sciences 31: 43. 
  113. STRAMMA, L., Johnson, G. C.; Sprintall, J.; Mohrholz, V. Expanding Oxygen-Minimum Zones in the Tropical Oceans. Science. 2008-05-02, roč. 320, čís. 5876, s. 655–658. DOI:10.1126/science.1153847. (anglicky) 
  114. SHAFFER, Gary, Olsen, Steffen Malskær; Pedersen, Jens Olaf Pepke. Long-term ocean oxygen depletion in response to carbon dioxide emissions from fossil fuels. Nature Geoscience. NaN-NaN-NaN, roč. 2, čís. 2, s. 105–109. DOI:10.1038/ngeo420. (anglicky) 
  115. KURZ, W. A., Dymond, C. C.; Stinson, G.; Rampley, G. J.; Neilson, E. T.; Carroll, A. L.; Ebata, T.; Safranyik, L. Mountain pine beetle and forest carbon feedback to climate change. Nature. NaN-NaN-NaN, roč. 452, čís. 7190, s. 987–990. DOI:10.1038/nature06777. (anglicky) 
  116. BENTZ, Barbara J., Régnière, Jacques; Fettig, Christopher J; Hansen, E. Matthew; Hayes, Jane L.; Hicke, Jeffrey A.; Kelsey, Rick G.; Negrón, Jose F.; Seybold, Steven J. Climate Change and Bark Beetles of the Western United States and Canada: Direct and Indirect Effects. BioScience. 2010-09-01, roč. 60, čís. 8, s. 602–613. DOI:10.1525/bio.2010.60.8.6. (anglicky) 
  117. VERON, J.E.N., Hoegh-Guldberg, O.; Lenton, T.M.; Lough, J.M.; Obura, D.O.; Pearce-Kelly, P.; Sheppard, C.R.C.; Spalding, M.; Stafford-Smith, M.G.; Rogers, A.D. The coral reef crisis: The critical importance of<350ppm CO2. Marine Pollution Bulletin. 2009-10-01, roč. 58, čís. 10, s. 1428–1436. DOI:10.1016/j.marpolbul.2009.09.009. (anglicky) 
  118. CARPENTER, K. E., Abrar, M.; Aeby, G.; Aronson, R. B.; Banks, S.; Bruckner, A.; Chiriboga, A.; Cortes, J.; Delbeek, J. C.; DeVantier, L.; Edgar, G. J.; Edwards, A. J.; Fenner, D.; Guzman, H. M.; Hoeksema, B. W.; Hodgson, G.; Johan, O.; Licuanan, W. Y.; Livingstone, S. R.; Lovell, E. R.; Moore, J. A.; Obura, D. O.; Ochavillo, D.; Polidoro, B. A.; Precht, W. F.; Quibilan, M. C.; Reboton, C.; Richards, Z. T.; Rogers, A. D.; Sanciangco, J.; Sheppard, A.; Sheppard, C.; Smith, J.; Stuart, S.; Turak, E.; Veron, J. E. N.; Wallace, C.; Weil, E.; Wood, E. One-Third of Reef-Building Corals Face Elevated Extinction Risk from Climate Change and Local Impacts. Science. 2008-07-25, roč. 321, čís. 5888, s. 560–563. DOI:10.1126/science.1159196. (anglicky) 
  119. SINERVO, B., Mendez-de-la-Cruz, F.; Miles, D. B.; Heulin, B.; Bastiaans, E.; Villagran-Santa Cruz, M.; Lara-Resendiz, R.; Martinez-Mendez, N.; Calderon-Espinosa, M. L.; Meza-Lazaro, R. N.; Gadsden, H.; Avila, L. J.; Morando, M.; De la Riva, I. J.; Sepulveda, P. V.; Rocha, C. F. D.; Ibarguengoytia, N.; Puntriano, C. A.; Massot, M.; Lepetz, V.; Oksanen, T. A.; Chapple, D. G.; Bauer, A. M.; Branch, W. R.; Clobert, J.; Sites, J. W. Erosion of Lizard Diversity by Climate Change and Altered Thermal Niches. Science. 2010-05-13, roč. 328, čís. 5980, s. 894–899. DOI:10.1126/science.1184695. (anglicky) 
  120. BOYCE, Daniel G., Lewis, Marlon R.; Worm, Boris. Global phytoplankton decline over the past century. Nature. NaN-NaN-NaN, roč. 466, čís. 7306, s. 591–596. DOI:10.1038/nature09268. (anglicky) 
  121. ZHAO, M., Running, S. W. Drought-Induced Reduction in Global Terrestrial Net Primary Production from 2000 Through 2009. Science. 2010-08-19, roč. 329, čís. 5994, s. 940–943. DOI:10.1126/science.1192666. (anglicky) 
  122. http://science.sciencemag.org/content/333/6046/1093.3 - Comment on “Drought-Induced Reduction in Global Terrestrial Net Primary Production from 2000 Through 2009”
  123. http://ecosystems.wcp.muohio.edu/studentresearch/climatechange03/productivity/fullreport.html - Primary Productivity: The Global Carbon Cycle
  124. DRINKWATER, Ken. Comparison of the response of Atlantic cod (Gadus morhua) in the high-latitude regions of the North Atlantic during the warm periods of the 1920s–1960s and the 1990s–2000s. Deep Sea Research Part II: Topical Studies in Oceanography. 2009-10-01, roč. 56, čís. 21-22, s. 2087–2096. DOI:10.1016/j.dsr2.2008.12.001. (anglicky) 
  125. MENDELSOHN, Robert, Dinar, Ariel; Williams, Larry. The distributional impact of climate change on rich and poor countries. Environment and Development Economics. Roč. 11, čís. 02, s. 159. DOI:10.1017/S1355770X05002755. (anglicky) 
  126. LARSEN, P, Goldsmith, S; Smith, O; Wilson, M; Strzepek, K; Chinowsky, P; Saylor, B. Estimating future costs for Alaska public infrastructure at risk from climate change. Global Environmental Change. 2008-08-01, roč. 18, čís. 3, s. 442–457. DOI:10.1016/j.gloenvcha.2008.03.005. (anglicky) 
  127. ZHANG, D. D., Brecke, P.; Lee, H. F.; He, Y.-Q.; Zhang, J. Global climate change, war, and population decline in recent human history. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2007-12-04, roč. 104, čís. 49, s. 19214–19219. DOI:10.1073/pnas.0703073104. (anglicky) 
  128. BURKE, M. B., Miguel, E.; Satyanath, S.; Dykema, J. A.; Lobell, D. B. Warming increases the risk of civil war in Africa. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2009-11-23, roč. 106, čís. 49, s. 20670–20674. DOI:10.1073/pnas.0907998106. (anglicky) 
  129. DASGUPTA, Susmita. The impact of sea level rise on developing countries: a comparative analysis [online]. 2007-02-01. (Policy Research Working Paper). Dostupné online. (anglicky) 
  130. https://phys.org/news/2017-07-results-migration-due-global-wrong.html - Study results suggest migration estimates due to global warming may be wrong

Související články[editovat | editovat zdroj]