Transpirace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Transpirace, tedy výdej vody, se odehrává z velké části listy

Transpirace je výdej vody povrchem rostlin, respektive listem. Je ukončením tzv. transpiračního proudu, který vede vodu z kořenů cévními svazky do listů.

Dělení[editovat | editovat zdroj]

Rozlišujeme tyto typy transpirace:[1]

Funkce[editovat | editovat zdroj]

Transpirace umožňuje zásobování všech částí rostliny vodou a minerálními živinami, zabraňuje přehřívání listů. Zajišťuje správný průběh fotosyntézy a dýchání. Souvislé rostlinné porosty transpirací vyrovnávají teplotní rozdíly mezi dnem a nocí. Proto jsou na územích bez vegetace (např. pouště) velké rozdíly mezi denní a noční teplotou. Příbuzným jevem je gutace, kdy dochází k výdeji vody v kapalné formě.

Mechanismus[editovat | editovat zdroj]

Průduchová transpirace je regulována otvíráním a zavíráním průduchů. Většina vody přijatá rostlinou, je opět vydána do prostředí ve formě vodních par. V noci převládá příjem vody, ve dne transpirace.

Celkové množství vody přijaté rostlinou je vysoké. Např. jedna rostlina kukuřice spotřebuje za jedno vegetační období asi 200 litrů vody.[zdroj?]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VINTER, Vladimír. Rostliny pod mikroskopem; základy anatomie cévnatých rostlin. 2. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2009. ISBN 978-80-244-1972-5.  

Související články[editovat | editovat zdroj]