Diskuse:Dopady globálního oteplování

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 5 lety od uživatele Jirka Dl v tématu „Vědecký konsenzus


Lokálnost[editovat zdroj]

Jako příklady ve smyslu globálního oteplování nelze uvádět lokální důvody. „Provinčí“ klady/zápory sem nepatří.--86.49.28.217 17. 9. 2016, 16:35 (CEST)Odpovědět

Narušena neutralita článku[editovat zdroj]

Wikipedista Jirka Dl masivně předělal stránku. Výrazně upřednostňuje záporné stránky oteplování. Vypadlo například výběrové zkreslení.--185.62.108.116 29. 3. 2019, 16:12 (CET)Odpovědět

S ohledem na rozsáhlé vědecké výzkumy, které jasně prokazují, že důsledky globálního oteplování jsou převážné záporné, si nemyslím, že to, že i v článku jsou záporné důsledky podstatně závažnější, než několik málo drobných přínosů je narušená neutralita článku. Závažnost negativního vlivu GO je shrnuta především v Chapter 3 — Global Warming of 1.5 ºC [online]. [cit. 2019-03-29]. Dostupné online. , ale i v mnoha dalších špičkových vědeckých pracích. Neutralita článku neznamená, že v článku bude stejně kladných a záporných ukazatelů. Ano v článku je určitě mnoho zbytečných detailů o velikosti svišťů apod., ke kvalitnímu článku má zajisté ještě daleko. Vzorem nám může být tento článek na dewiki, který má puclíka NČ.Jirka Dl (diskuse) 29. 3. 2019, 16:35 (CET)Odpovědět
Tak proč už podruhé odstraňujete "výběrové zkreslení", které je neutrální (a tvrdíte, že ho přenášíte do diskuse, což je lež či manipulace).--185.62.108.116 29. 3. 2019, 16:55 (CET)Odpovědět
Článek nemá narušeno neutralitu, šablona přijde pryč. Drží se principu nezaujatého úhlu pohledu, výrazně rozšířenější vědecké informace jsou zdůrazněny. Zmiňuje kladné i záporné stránky, záměrně nezamlčuje žádné hledisko. --Pavouk (diskuse) 29. 3. 2019, 16:45 (CET)Odpovědět
Kolego, nemanipuluji, skutečně přenáším, mezitím než jsem to naformátoval došlo k editačnímu konfliktu, níže je. Jirka Dl (diskuse) 29. 3. 2019, 16:58 (CET)Odpovědět
Pro pořádek sem přenáším příspěvek, který kolega Anonym dal do článku, ale patří do diskuse:
Přívlastek „globální“ znamená celkový nebo celosvětový.[a 1] Tudíž veškeré níže uvedené argumenty a příklady týkající se lokálních změn či konkrétních organismů představují výběrové zkreslení. Zkresluje se tak globální srovnání důsledků.[a 2]


Připomínka je dobrá a zajímavá, ale je třeba vzít v úvahu, že článek se nejmenuje "Globální důsledky globálního oteplování", ale pouze "Důsledky globálního oteplování", takže nevidím moc velký problém v tom, že jmenuje i lokální důsledky. Jirka Dl (diskuse) 29. 3. 2019, 16:58 (CET)Odpovědět
Jenže se to tak globálně bere. Proto jsou globální úmluvy, globální dopady... To, že se tento článek tak konkrétně jmenuje je konkrétně vaše práce. To jsou ty manipulace...--185.62.108.116 29. 3. 2019, 17:04 (CET)Odpovědět
To, co píšete, je váš osobní názor, neberu vám ho. Faktem ovšem je, že se tak jmenuje a obdobně se jmenuje na Wikipedii v dalších světových jazycích. Není problém, si založit článek Globální změny globálního oteplování. Pak vás budu zcela podporovat. Jinak jsem si prohlédl vás zdroj z Experess.uk a je to starý a zcela bezcenný zdroj, protože se opírá jen o tvrzení novináře, není podložený odbornými zdroji. Ale stále opakuji, článek za dobrý určitě nepovažuji, je tam mnoho skutečně lokáních detailů, zatímco mnohé velmi závažné důsledky tam chybí. Jirka Dl (diskuse) 29. 3. 2019, 17:11 (CET)Odpovědět
To není můj názor. Špatnost výběrového zkreslení je obecně vědecký postoj. Nelze dokládat vliv globálního oteplování na Frantu z Kotěhůlek (konkrétní dopad, což hraničí i s encyklopedičností stejně jako spousta uvedených důsledků), ale je třeba globálně statisticky podpořit tvrzení.--185.62.108.116 29. 3. 2019, 17:19 (CET)Odpovědět
Vlamujete se do otevřených dveří, sám píšu v mé minulé odpovědi, že tam plno věcí nemá co dělat. Ale taková věc se neřeší tak, že se to píše nepatřičně do textu, kde z toho bude běžný čtenář zmatený. Já vaši NPOV odstraňovat nebudu, protože článek sám rozhodně za dobrý nepovažuji, to nechám na jiných. Osobně se budu snažit ho více přiblížit textu na dewiki, který mi připadá hodně dobrý. Zkuste, prosím, fungovat podle principu WP:AGF, já rozhodně vaše připomínky z jiného úhlu vítám.Jirka Dl (diskuse) 29. 3. 2019, 17:43 (CET)Odpovědět

Vědecký konsenzus[editovat zdroj]

Odkládám zde původní formulaci z úvodu k případné diskusi


"Existuje vědecký konsensus o tom, že se změna klimatu vyskytuje a že lidské činnosti jsou hlavním hnací silou těchto změn.[b 1] Nicméně konsenzus není důkaz,[b 2] ale argumentum ad populum."Jirka Dl (diskuse) 30. 3. 2019, 03:56 (CET)Odpovědět

Dle mého názoru je zde velmi zaměňován konsenzus nad jedním tvrzením, s vědeckou shodou na GO, která je prokázána mnoha vědeckými důkazy, od povrchových měření teploty, přes satelitní měření teploty v různých vrstvách atmosféry, izotopová měření uhlíku z fosilních paliv atd. atd. [1]Jirka Dl (diskuse) 30. 3. 2019, 04:04 (CET)Odpovědět
  1. Joint-statement by leaders of 18 scientific organizations: American Association for the Advancement of Science, American Chemical Society, American Geophysical Union, American Institute of Biological Sciences, American Meteorological Society, American Society of Agronomy, American Society of Plant Biologists, American Statistical Association, Association of Ecosystem Research Centers, Botanical Society of America, Crop Science Society of America, Ecological Society of America, Natural Science Collections, Alliance Organization of Biological Field Stations, Society for Industrial and Applied Mathematics, Society of Systematic Biologists, Soil Science Society of America, University Corporation for Atmospheric Research. Joint-statement on climate change by leaders of 18 scientific organizations. Washington, DC: American Association for the Advancement of Science, October 21, 2009. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-07-14. (anglicky) . Archived .
  2. http://iopscience.iop.org/article/10.1088/1748-9326/11/4/048001 - Comment on 'Quantifying the consensus on anthropogenic global warming in the scientific literature'
  1. The human fingerprint in global warming. Skeptical Science [online]. [cit. 2019-03-30]. Dostupné online.