Grónský ledovec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mapa Grónska

Grónský ledovec je rozsáhlá masa ledu pokrývající 1 710 000 kilometrů čtverečních, což představuje zhruba 80% povrchu Grónska. Jedná se o druhou největší zaledněnou plochu ve světě hned po antarktickém ledovci. Grónský ledovec je od severu k jihu takřka 2 400 kilometrů dlouhý a ve svém nejširším místě na 77.stupni severní šířky dosahuje šířky 1 100 kilometrů. Průměrná nadmořská výška ledovce činí 2 135 metrů. Jeho šířka je většinou více než 2 kilometry a někde přesahuje i hranici 3 kilometrů. Kromě hlavního ledovcového masivu ležícího na pevnině se podél jeho okrajů vyskytují četné samostatné ledovce pokrývající plochu přibližně mezi 76 000 až 100 000 čtverečních kilometrů.

Stáří ledovce se odhaduje na 110 000 let. Obecně se má zato, že se grónský ledovec formoval v pozdním Pliocénu nebo v počátcích Pleistocénu srůstáním jednotlivých ledovců. Tento proces neproběhl celý v období Pliocénu, ale výrazně nabyl na rychlosti a síle s nástupem první doby ledové.

Váha ledovce stlačila centrální část Grónska, skalnaté podloží pevniny pod ním tak dosahuje přibližně nadmořské výšky mořské hladiny, zatímco pás pohoří obepíná ledovec téměř podél celého jeho okraje. Na povrchu ledovce dosahují průměrné roční teploty -31ºC, což je výrazně méně, než-li v ostatních částech Grónska.

Zdroj informací o klimatu[editovat | editovat zdroj]

Ledovec se skládá ze stlačených vrstev sněhu, které se takto hromadily více než sto tisíc let. Díky tomu obsahuje led v ledovci nanejvýš cenné informace o klimatu v dřívějších dobách. V uplynulých dekádách navrtali vědci jádro ledovce až do hloubky 4 kilometrů. Díky rozboru vzorku ledovcového jádra získali informace o teplotě, srážkách, kompozici látek obsažených v nižších vrstvách atmosféry, sopečných erupcích, sluneční variabilitě, rozsahu pouští a lesních požárů. Tato rozmanitost klimatických ukazatelů je větší než z jakýchkoli jiných zdrojů, jakými jsou ku příkladu letokruhy stromů či vrstvy sedimentu.

Tání ledovce[editovat | editovat zdroj]

Změna tloušťky ledovcové pokrývky v cm za rok

Někteří vědci předpokládají, že globální oteplení by mohlo v průběhu příštích několika staletí způsobit úplné roztání grónského ledovce. V letech 1958 až 2009 přicházelo Grónsko kvůli nárůstu teplot průměrně o 274 gigatun ledové hmoty ročně. V roce 2010 roztálo odhadem 530 gigatun ledovce [1] díky tomu, že tání trvalo o 50 dnů déle oproti dlouhodobému průměru.[2] Jedna gigatuna odpovídá jednomu kilometru krychlovému vody. Kdyby roztálo celých 2 850 000 kilometrů krychlových ledu, vedlo by to ke zvýšení hladin světových oceánů přibližně o 7 metrů.[3]. Díky tání ledu dochází na okrajích Grónska k postupnému zvedání dříve stlačené země. Podle studie profesora geofyziky Tima Dixona z Rosenstielova institutu pro mořská a atmosférická bádání (RSMAS) při univerzitě v Miami [4] se grónské pobřeží zvedá o 2,5 cm ročně [5].

Dílčí ledovce[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.montrealgazette.com/health/Record+melt+shrinks+Greenland+sheet/4148538/story.html
  2. http://earthobservatory.nasa.gov/IOTD/view.php?id=49338
  3. http://tech.ihned.cz/c1-40831920-v-gronsku-taji-ledovce-rychleji-pod-vodou-nez-na-povrchu-tvrdi-odbornici-nasa
  4. http://www.miami.edu/index.php/news/releases/greenland_rapidly_rising_as_ice_melt_continues/
  5. http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=668668