Lymská borelióza

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Lymská borelióza
Klasifikace
MKN-10 A69.2
MeSH D008193

Lymská borelióza (též lymeská borelióza) je infekční onemocnění způsobené přinejmenším třemi druhy gramnegativní bakterie rodu Borrelia.[1][2] Borrelia burgdorferi[3] je hlavním původcem nemoci v Severní Americe, zatímco druhy Borrelia afzelii a Borrelia garinii jsou původcem většiny případů lymské borelióze v Evropě. Pojmenována je podle městečka Old Lyme ve státě Connecticut ve Spojených státech, kde bylo v roce 1975 poprvé popsáno několik případů této nemoci. Ačkoli si Allen Steere již v roce 1978 uvědomoval, že lymskou boreliózu přenášejí klíšťata, až do roku 1981 nebyl znám její původce, bakterii B. burgdorferi, kterou identifikoval Willy Burgdorfer. Roku 1987 přišel Ribero se spolupracovníky s doměnkou, že se přenos ze střev klíštěte uskutečňuje přes jeho sliny. Tuto teorii ovšem čeští vědci z Biologického centra AV ČR vyvrátili.[4][5]

Bakterie Borrelia je na člověka přenesena kousnutím infikovaným klíštětem, náležícím do několika druhů rodu Ixodes.[6] Mezi počáteční příznaky patří zvýšená teplota či horečka, bolest hlavy, únava, deprese, bolest svalů či kloubů a charakteristická prstencovitá vyrážka erythema migrans (EM) v podobě červených skvrn s bledým středem. V případě neléčení nemoci zahrnují další symptomy klouby, srdce a centrální nervovou soustavu. Ve většině případů odezní infekce a její příznaky po léčbě antibiotiky, zejména pokud je nemoc podchycena v raném stádiu. Opožděná nebo nedostatečná léčba může vést k propuknutí mnohem vážnějších symptomů, které mohou omezovat funkčnost a být obtížně léčitelné.[7]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Erythema migrans – zarudlá kůže

Borelióza je typické onemocnění přenosné ze zvířete na člověka, tzv. antropozoonóza. V přírodě napadá hlavně hlodavce, ale i vysokou zvěř a některé ptáky. V přenosu se uplatňují především klíšťata. Prvním příznakem onemocnění je tzv. Erythema migrans, červená skvrna či skvrny s blednoucím středem nejen v okolí kousnutí, ale i po celém těle. Objevují se nepříliš specifické příznaky jako je horečka, bolesti svalů, únava. Tyto příznaky, připomínající chřipku, se však nemusejí objevovat ve všech případech. Pokud onemocnění zůstává neléčeno, tak postihuje nervovou soustavu, srdce či klouby. Některým z těchto komplikací bývá připisován autoimunitní původ, spuštěný imunitní reakcí namířenou proti infekci.

Příznaky[editovat | editovat zdroj]

Příznaky lymské boreliózy jsou velice proměnlivé, a stejně tak i její inkubační doba, která se pohybuje od 2 do 32 dní, nebo i několik měsíců. Běžným příznakem je šířící se červená skvrna, která se objeví v místě přisátí klíštěte či tzv. Erythema migrans, červené skvrny s blednoucím středem nejen v okolí kousnutí, ale i po celém těle; absence této skvrny/skvrn však nic neznamená, důležité jsou i jiné příznaky. Dalším častým příznakem může být silná bolest hlavy, horečka, bolesti ve svalech, třesavka, únava, bolest kloubů (hlavně v kolenou, ale i jinde), celková vyčerpanost. V pozdějším stádiu onemocnění (po několika týdnech) se mohou vyskytnout další projevy postižení nervového a kardiovaskulárního systému.

Léčení[editovat | editovat zdroj]

V počátečních stádiích bývá účinná léčba penicilinem, při neúspěšnosti léčby či alergii na penicilin je alternativní volbou například doxycyklin ze skupiny tetracyklinů. Dostačující délka léčby je kolem 14 dní[8]. Účinná vakcína pro použití v humánní medicíně je předmětem intenzivního zkoumání několika farmaceutických firem a univerzitních týmů. V USA byla vytvořena vakcína Lymerix založená na použití rekombinantního proteinu OspA, což je metodou genového inženýrství připravený povrchový protein B. burgdorferi. V Evropě je tato vakcína však nepoužitelná, protože většina infekcí je zde způsobena druhy B. afzelii a B. garini.

V případě prodělání tohoto onemocnění nesmí postižený pacient půl roku[9] darovat krev.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lyme disease na anglické Wikipedii.

  1. SAMUELS, D. Scott; RADOLF, Justin D. Borrelia: Molecular Biology, Host Interaction and Pathogenesis. Norfolk: Caister Academic Press, 2010. 547 s. Dostupné online. ISBN 978-1-904455-58-5. (anglicky) 
  2. RYAN, Kenneth J; RAY, C. George. Sherris Medical Microbiology: An Introduction to Infectious Diseases. 4. vyd. New York: McGraw Hill, 2004. 979 s. ISBN 0-8385-8529-9. S. 434–37. (anglicky) 
  3. HU, Linden. Clinical Manifestations of Lyme Disease in Adults [online]. UpToDate, 2009 [cit. 2012-07-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. https://zpravy.aktualne.cz/domaci/cesti-vedci-z-biologickeho-centra-vyvratili-myty-o-borelioze/r~cd66c3b8b2cf11e9be22ac1f6b220ee8/ - Čeští vědci vyvrátili mýty o borelióze. Třicet let mátl badatele chybný výzkum
  5. Čeští vědci zvrátili letité dogma! Má to pomoci v boji s boreliózou. tn.nova.cz [online]. 2019-07-31 [cit. 2019-08-02]. Dostupné online. (česky) 
  6. JOHNSON, RC. Baron's Medical Microbiology. 4. vyd. [s.l.]: Univ of Texas Medical Branch, 1996. Dostupné online. ISBN 0-9631172-1-1. Kapitola Borrelia. (anglicky) 
  7. CAIRNS, Victoria; GODWIN, Jon. Post-Lyme borreliosis syndrome: a meta-analysis of reported symptoms. International Journal of Epidemiology. 2005, roč. 34, čís. 6, s. 1340–1345. Dostupné online. DOI:10.1093/ije/dyi129. PMID 16040645. (anglicky) 
  8. Lymeská borrelióza: Doporučený postup v diagnostice, léčbě a prevenci. www.infekce.cz [online]. [cit. 2018-06-18]. Dostupné online. 
  9. Dočasné omezení dárcovství —. www.uhkt.cz [online]. [cit. 2019-03-24]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Star of life2.svg
Wikipedie neručí za správnost žádných informací v žádném článku. V případě potřeby vyhledejte odpovídajícího odborníka!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.