Lidské svalstvo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Svalstvo člověka
Kosterní sval na podélném řezu

Svalstvo člověka představuje soubor svalů jejímž základem je smrštění schopná příčně pruhovaná svalová tkáň, je funkčně spjata s pohyblivě spojeným skeletem (což je pasivní pohybový aparát) a spolu vytváří aktivní pohybový aparát, nervově řízený. Svaly (musculi) jsou funkčí složky, orgány tohoto aktivního pohybového aparátu. Název musculus (lat. myška, řec. myš) vznikl zřejmě podle protáhlého tvaru svalu.

Šlacha (tendo musculi) je zvláštně uspořádaný pruh tuhého fibrosního vaziva, který připojuje sval ke kosti. Některé svaly se neupínají ke kosti, ale do kůže (musculi cutanei) nebo do kloubních pouzder (musculi articulares).

V těle je kolem 600 svalů, z nichž většina je párová - tedy 300 svalů v každé polovině těla (čísla se liší v jednotlivých údajích, protože některé svaly a jejich složky nejsou přesně ohraničeny a samostatnost takového svalu nebo složky je spíše věc názvu a konvence). Hmotnost svalů dosahuje u mužů průměrné hmotnosti 36%, u žen 32%. Tato relativní hmotnost svalstva může dosáhnout až 45% (např. u trénovaného atleta). Může naopak i poklesnout na 30%. Z celkového množství svalstva připadá více než polovina - 56% hmotnosti na svaly dolních končetin, 28% hmotnosti na svaly horní končetiny a přibližně 16% na hlavu a trup.[1]

Anatomicky však často tvoří několik svalů větší komplexy fungující jako jeden sval (zejm. hluboké svalstvo zádové).[2] Kosterní příčně pruhovaná svalovina umožňuje vůlí ovladatelný pohyb, v lidském těle se ale nachází i velké množství vůlí neovladatelných svalů, tvořených hladkou svalovinou. Hladké svaly mimo jiné udržují nutné napětí stěn cév krevního i mízního oběhu a umožňují posun potravy trávicí soustavou. Zvláštní typ svalového orgánu představuje srdce a jeho srdeční svalovina. Oční sval, díky němuž mrkají víčka, je nejrychlejším svalem lidského těla.[zdroj?]

Dělení[editovat | editovat zdroj]

Svalstvo je možné dělit několika způsoby: Podle mikroskopické struktury (zde se autoři rozcházejí, ale panuje jistá shoda na tom,že jsou tři druhy - kosterní, srdeční a hladká svalovina přičemž srdeční svalovina je v mikroskopu v mnohém podobna té kosterní), podle funkce (ohybače, natahovače, přitahovače, odtahovače) či tvaru (ploché, dvojhlavé, trojhlavé, zpeřené, rhombické),[2] či v případě kosterního svalstva podle výkonnosti: existují tři druhy svalových vláken - rychlá, silná, ale rychle se unavující; pomalá se stálým stahem a dlouhou výdrží a pak jakýsi přechod mezi těmito.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ČIHÁK, Radomír. Anatomie 1. třetí. vyd. U Průhonu 22, Praha 7: Grada Publishing a.s., 2011, 2011. 552 s. ISBN 978-80-247-3817-8. S. 347. 
  2. a b c ČIHÁK, Radomír. Anatomie 1. [s.l.]: Grada publishing, 2004.