Lidské svalstvo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Svalstvo člověka
Kosterní sval na podélném řezu

Svalstvo člověka představuje soubor svalů (orgánů tvořených svalovinou), které jsou zodpovědné za aktivní pohyb organismu nebo jeho částí. Tvoří 30–50 % hmotnosti lidského těla a zahrnuje asi 600 svalů.[1] Anatomicky však často tvoří několik svalů větší komplexy fungující jako jeden sval (zejm. hluboké svalstvo zádové).[2] Kosterní příčně pruhovaná svalovina umožňuje vůlí ovladatelný pohyb, v lidském těle se ale nachází i velké množství vůlí neovladatelných svalů, tvořených hladkou svalovinou. Hladké svaly mimo jiné udržují nutné napětí stěn cév krevního i mízního oběhu a umožňují posun potravy trávicí soustavou. Zvláštní typ svalového orgánu představuje srdce a jeho srdeční svalovina. Oční sval, díky němuž mrkají víčka, je nejrychlejším svalem lidského těla.[zdroj?]

Dělení[editovat | editovat zdroj]

Svalstvo je možné dělit několika způsoby: Podle mikroskopické struktury (zde se autoři rozcházejí, ale panuje jistá shoda na tom,že jsou tři druhy - kosterní, srdeční a hladká svalovina přičemž srdeční svalovina je v mikroskopu v mnohém podobna té kosterní), podle funkce (ohybače, natahovače, přitahovače, odtahovače) či tvaru (ploché, dvojhlavé, trojhlavé, zpeřené, rhombické),[2] či v případě kosterního svalstva podle výkonnosti: existují tři druhy svalových vláken - rychlá, silná, ale rychle se unavující; pomalá se stálým stahem a dlouhou výdrží a pak jakýsi přechod mezi těmito.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.enotes.com/science-fact-finder/human-body/how-many-muscles-human-body
  2. a b c ČIHÁK, Radomír. Anatomie 1. [s.l.]: Grada publishing, 2004.