Vladimír Janda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
prof. MUDr. Vladimír Janda, DrSc.
Narození 19. dubna 1928
Praha
Úmrtí 25. listopadu 2002 (ve věku 74 let)
Praha
Alma mater Univerzita Karlova
Povolání lékař
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vladimír Janda (19. dubna 1928 Praha25. listopadu 2002 Praha) byl český lékař, zakladatel moderní léčebné rehabilitace.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Praze, v dětství onemocněl poliomyelitidou (infekční dětskou obrnou), ze které se zotavil, takže byl schopen chůze o holích. Onemocnění ovlivnilo jeho život natolik, že se rozhodl pro studium na lékařské fakultě. V době studií se věnoval možnostem léčby poliomyelitidy, pozval a tlumočil přednášky sestry Kenny (USA), která se léčbou dětské infekční obrny zabývala. Po promoci roku 1952 působil krátce v Janských lázních (kde potkal MUDr. Vojtu, autora Vojtovy metody) a v Praze, na dětském rehabilitačním oddělení Neurologické kliniky akademika Kamila Hennera. Později založil rehabilitační oddělení neurologické kliniky Vinohradské nemocnice a nakonec i samostatnou Kliniku rehabilitačního lékařství, v jejímž čele stál přes 50 let.

Byl předsedou FBLR České lékařské společnosti J. E. Purkyně, přednostou katedry FBLR při pražském ILF, zakladatelem Společnosti pro myoskeletální medicínu ČLS J. E. Purkyně, dlouholetým přednostou rehabilitačního oddělení Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, předsedou Stálého výboru expertů pro rehabilitaci v bývalých socialistických zemích s funkcí v mezinárodní Rehabilitační společnosti (Rehabilitation international). Založil též Česko-slovenský časopis pro rehabilitaci a fyzikální lékařství.

Pražská škola[editovat | editovat zdroj]

Vedle Karla Lewita, Jana Jirouta a Františka Véleho byl Janda klíčovou osobností tzv. Pražské rehabilitační školy. Ta provázala obory neurofyziologie, kineziologie, myoskeletální medicína a rehabilitační lékařství a česká rehabilitace se tak svým uceleným přístupem stala vzorem rehabilitaci ve světě. Vypracoval koncepci léčebné rehabilitace a připravil náplň postgraduálního vzdělávání lékařů FBLR na ILF (Institut pro další vzdělávání lékařů) včetně atestačních otázek. Významná je jeho role ve výuce rehabilitačních pracovníků na SŠ Alšovo nábřeží i v pozdějším vysokoškolském vzdělání fyzioterapeutů. Své zkušenosti prezentoval i lékařům v zahraničí (USA, Austrálie, SRN, Skandinávie) a jeho zásluhou se v ČSR konaly mnohé kongresy a vědecké konference.

Metodologie[editovat | editovat zdroj]

Prof. Janda byl průkopníkem rehabilitačních metod u onemocnění páteře a celé pohybové soustavy. Vertebrogenní problémy v populaci zdůvodňoval častou přítomností svalové dysbalance, a to nejen na úrovni vztahu agonista-antagonista, nýbrž i dysbalancí v komplexu synergistů, či ve svalu izolovaném. Jako první pojmenoval křížový syndrom a vrstvový syndrom (střídání ztuhlých a ochablých svalových skupin v těle), popsal svaly posturální a fázické s jejich specifiky k tuhnutí resp. ochabování a poznal, že vertebrogenní poruchy ve „zdravé“ populaci, lze často vidět jako ty samé, jež provází postižení centrální (mozkové). Byl klinik, jenž pouhým pohledem poznal jemné, ale významné svalové poruchy a pro jejich korekci stanovil adekvátní postupy, a pokud se tyto ukázaly jako náročné, navrhoval senzomotorické cvičení, které vedlo ke svalové souhře např. balančně-stabilizačními pozicemi.

Publikace[editovat | editovat zdroj]

Je autorem 163 zásadních publikací. Vědecky začal publikovat již jako student medicíny a jeho Funkční svalový test byl přeložen do mnoha jazyků. Další publikace jsou např.:

Funkční svalový test (1952)

Základy kliniky funkčních /neparetických/ hybných poruch (1982)

Neurologie pro rehabilitační pracovníky (s Krausem, 1975)

Dynamické hybné stereotypy a jejich význam v reedukaci hybných poruch (1968)

Muscles, central nervous regulation and back problems (London, New York, 1978)

On the concept of the postural muscles and posture (1983)

Introduction to the functional pathology of the motor system (1982)

Bolesti v zádech. Protiklady, tendence a řešení (1988)

Přetěžování horních končetin opakovanými pohyby (s Gilbertovou, 1988)

Trends und Perspektiven der Manuellen Medizin (s Lewitem, 1980)

Funkce hybného systému (s Polákovou a Vélem, 1966)

Stupeň aktivace břišního svalstva v různých motorických projevech (se Štěpničkou, 1970)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HÁJEK, Miloš. Vzpomínka na prof. MUDr. Vladimíra Jandu, DrSc.: Odborná konference “1. Jandův den” - k jubileu narození (1928). Časopis lékařů českých. 2003, roč. 142, čís. 6, s. 364. ISSN 0008-7335. 
  • KRAUS, Jaroslav. Doc. MUDr. Vladimír Janda, CSc., padesátníkem. Československá neurologie a neurochirurgie. 1978, roč. 41(74), čís. 3, s. 224. ISSN 0301-0597. 
  • KRAUS, Jaroslav; VACEK, Jan. Prof. MUDr. Vladimír Janda, DrSc. - 70 let. Rehabilitace a fyzikální lékařství. 1998, roč. 5, čís. 4, s. 186. ISSN 1211-2658. 
  • LEWIT, Karel. Profesor MUDr. Vladimír Janda, DrSc. - člověk s posláním. Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie. 2003, roč. 66/99, čís. 3, s. 151. ISSN 1210-7859. 
  • LEWIT, Karel. K nedožitým osmdesátinám Vladimíra Jandy. Rehabilitace a fyzikální lékařství. 2008, roč. 15, čís. 2, s. 42. ISSN 1211-2658. 
  • VACEK, Jan; JANDOVÁ, Dobroslava. Prof. MUDr. Vladimír Janda, DrSc. - 85 výročí narození. Rehabilitace a fyzikální lékařství. 2013, roč. 20, čís. 2, s. 109-110. ISSN 1211-2658.