Vojtova metoda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Vojtova metoda (též nazývána jako metoda reflexní lokomoce) je soubor cvičebních technik používaných k léčbě tělesných a psychických poruch, objevená MUDr. Václavem Vojtou. Jejím základním principem je fakt, že v centrálním nervovém systému člověka jsou geneticky zakódované vrozené pohybové vzory.

Na základě studií léčby dětí s dětskou mozkovou obrnou z 50. let byly identifikovány specifické body, díky nimž je možné stimulovat tělo k určitým vrozeným pohybům, a to hlavně tlakem na příslušná citlivá místa (především na periost kostí a fascie). Kromě samovolné pohybové aktivity dochází současně k fyziologické aktivaci bránice a svalů břišní stěny, pravidelnému hlubokému dýchání, upravení tepové frekvence, pozitivní stimulaci nervových center a celkovému zlepšení mentální aktivity.


Teoretický podklad Vojtovy metody[editovat | editovat zdroj]

Metoda je založena na znalosti vývoje pohybových vzorců během života dítěte. Vývoj pohyblivosti (motoriky) člověka je určen geneticky, probíhá zcela automaticky a je pokračováním vývoje v děloze.

Vývojová kineziologie se zabývá motorickým vývojem dítěte a dává terapeutovi pravidla k rozpoznání ideální hybnosti dítěte. Znalost vývojové kineziologie je přínosem nejen pro rehabilitaci pohybových poruch v pediatrii, ale má své nezastupitelné místo i v rehabilitaci dospělých.


Terapeutický systém V. Vojty zahrnuje tři modely (polohy k vyvolání reakce stimulací příslušných bodů):

  • model, který se aktivuje v poloze na břiše se nazývá reflexní plazení
  • model aktivovaný z polohy na zádech se nazývá reflexní otáčení
  • model aktivovaný z polohy na obou kolenou se nazývá 1.pozice

Prostřednictvím terapeutických modelů reflexního plazení, reflexního otáčení a první pozice a odpovídajících bodů (aktivačních zón) vyvolává terapeut u pacienta svalové souhry. Tyto svalové souhry jsou identické se svalovými souhrami, které pozorujeme u dětí během jejich motorického vývoje ve věku do jednoho roku.

Cílem není naučit pacienta se otáčet či plazit, ale vyvolat, případně obnovit vrozené svalové vzorce, které umožňují kvalitní stoj a chůzi.

Diagnózy vhodné k terapii Vojtovou metodou[editovat | editovat zdroj]

Původní zaměření metody na děti do 4 let věku se s úspěchem rozšířilo i na dospělé.

děti[editovat | editovat zdroj]

  • dětská mozková obrna (DMO)
  • fixované asymetrické držení hlavy (tortikolis)
  • paréza brachiálního plexu
  • rozštěp páteře
  • pes equinovarus - koňská noha
  • skolióza
  • ortopedické vady hrudníku
  • jiná neurologická onemocnění

dospělí[editovat | editovat zdroj]

  • cévní mozková příhoda
  • periferní paréza
  • bolesti související s páteří
  • skolióza
  • periartritida - bolestivé rameno
  • stavy po úrazech míchy
  • jiná neurologická onemocnění

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Terapeutické a školící centrum Vojtovy metody pro ČR
  • VALCHÁŘOVÁ, Petra. Vojtova metoda (Bakalářská práce 2013). [s.l.] : Univerzita Tomáš Bati ve Zlíně (UTB ve Zlíně), Fakulta humanitních studií, Ústav porodní asistence, akademický rok 2012/2013, 2013. 67 s.