Pluk Azov
| Batalion Azov батальйон «Азов» | |
|---|---|
 Emblém praporu Azov | |
| Země |  Ukrajina |
| Existence | 5. května 2014 – současnost |
| Typ |  Národní garda Ukrajiny |
| Funkce | Policejní i vojenské |
| Velikost | Regiment |
| Motto | Nepanikařte, připravte sami sebe! |
| Velitelé | Denys Prokopenko
Dřívější velitelé:
Dmytro Linko, Ihor Mosyjčuk, Ihor Čerkas, Vadym Trojan |
| Účast | |
| Bitvy | Válka na východní Ukrajině
|
Jednotka speciálního určení Azov (ukrajinsky Окремий загін спеціального призначення «Азов», v latince Okremyi zahin spetsialnoho pryznachennia "Azov", anglicky The Azov Special Operations Detachment), zkráceně též batalion Azov nebo prapor Azov, je samostatné oddělení speciálních operací Ukrajinské národní gardy s hlavní základnou v Mariupolu u Azovského moře. Po rozšíření jednotky z původního praporu na velikost pluku se od roku 2017 objevuje také označení pluk Azov (ukrajinsky Полк «Азов», v latince Polk "Azov").
Dějiny
Původně šlo o policejní pluk Ministerstva vnitra Ukrajiny, který vznikl 5. května 2014 poté, co nový ukrajinský ministr vnitra Arsenij Avakov povolil vznik polovojenských dobrovolných jednotek. Od svého vzniku bojuje s proruskými separatistickými jednotkami ve válce na východní Ukrajině. První bojovou zkušeností bylo znovudobytí Mariupolu od proruských separatistů.[1] Od 12. listopadu 2014 jsou všichni členové jednotky oficiálně vojáky sloužícími v Národní gardě Ukrajiny.[2][3]
Prapor se v počátcích rusko-ukrajinské války podílel společně s dalším dobrovolnickým praporem Donbas na pokusech o zpětné dobytí proruskými povstalci ovládnutého Doněcku a má velké zásluhy na dobytí Mariupolu, který jeho příslušníci od konce března 2015 opevňovali, protože očekávali povstaleckou ofenzívu.
Podle agentury Unian zadržela v únoru 2016 ukrajinská tajná policie SBU velitele ukrajinských dobrovolnických milicí Azov-Krym Stanislava Krasnova. Byl obviněn ze spolupráce s Ruskem, údajně měl provokovat přestřelky na severní hranici Krymu a ruským agentům předat seznamy členů dobrovolnického pluku Azov.[4]
Členové
Batalion se skládá z příznivců krajní pravice, nacionalistů, veteránů ukrajinské armády i zahraničních nadšenců.[5][6] Podle mluvčího jednotky bylo v roce 2015 deset až dvacet procent členů neonacisty. Dřívější vůdce Roman Zvaryč v roce 2015 tvrdil, že nacismus v praporu považují za problém a řeší ho. Deutsche Welle označila Azov za bojovníky z řad nacionalistů a ultrapravice. Od vstupu do oficiálních struktur národní gardy se však podle analytiků Vladimíra Bednára a Michala Lebdušky a bývalého europoslance Jaromíra Štětiny od radikálů notně očištil.[7][8] Kromě Chorvatů, Slováků a dalších Slovanů jsou členy batalionu údajně i občané Itálie, Řecka, Irska a skandinávských zemí.[zdroj?] Počátkem roku 2022 měl pluk odhadem 900 členů.[9]
Představitelé
-
1. Andrij Biletskyj (2014) -
2. Ihor Mychajlenko (2014–2016) -
3. Maksym Žorin (2016–2017) -
4. Denys Prokopenko (po 2017)
.jpg)
.svg)
Symboly
Symboly praporu jsou žlutá vlajka s černým heraldickým znamením vlčí hák.
Podle vyjádření praporu Azov je znak spojením latinkových písmen I a N, čímž odkazuje na ukrajinské sousloví idea nacii, tedy „národní myšlenka“.[10]
Symbol vzdáleně připomíná germánskou runu eihwaz. Toto znamení za druhé světové války často používali nacisté, zejména pak nacističtí záškodníci Werwolfové na sklonku války, a i nadále je používáno některými neonacisty. Podobný vlčí hák užívala ve svém znaku i 2. tanková divize Waffen-SS „Das Reich“. Na vlajce batalionu se v pozadí za vlčím hákem nachází okultistický symbol černého slunce a v dolní části znaku je vyobrazen státní znak Ukrajiny (ukrajinský „trojzubec“ – ve skutečnosti sokol ve střemhlavém letu). Černé slunce je původně indoevropský okultní symbol a někdy je označován jako symbol okultismu nacistické Třetí říše.
-
Emblém partyzánského oddílu „Černé tělo“, používaný v roce 2014 -
Emblém praporu Azov, používaný 2014–2015 -
Emblém pluku Azov, používaný od roku 2015 -
Emblém tankového praporu pluku Azov, používaný od roku 2015 -
Vlajka batalionu Azov -
Přehlídka jednotky v Mariupolu, 2021 -
Čestná stráž praporu Azov na ceremonii k uctění mrtvých a zraněných
.svg)
Porušování lidských práv a válečné zločiny
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) prohlásil, že Azov porušuje pravidla vedení války např. masovým rabováním od září 2014 do února 2015.[11] V lednu 2015 byl jeden z obyvatel Mariupolu zadržen třemi příslušníky praporu pro údajnou podporu Doněcké lidové republiky, jeho přiznání však bylo dle jeho tvrzení vynuceno bitím a mučením, a to včetně využití elektrického proudu a dušení vodou.[12] V březnu 2022 Rusko obvinilo Azov, že brání civilistům opustit obléhaný Mariupol.[13]
Zajímavosti
- Velitel pluku Azov Andrij Bileckyj byl zvolen poslancem Ukrajiny v předčasných volbách do Nejvyšší rady Ukrajiny dne 26. října 2014 (volební obvod № 217 v Kyjevě).
- Dne 31. října 2014 byl zástupce velitele pluku Vadym Trojan jmenován náčelníkem hlavního ředitelství Ministerstva vnitra Ukrajiny v Kyjevské oblasti. Spolu s jeho jmenováním mu byla udělena hodnost podplukovníka policie.
- Publikací pluku Azov je časopis Černé slunce. Od prosince 2017 vychází za podpory pluku Azov vojenský časopis Národní obrana.
- Dne 12. června 2015 schválila Sněmovna reprezentantů USA dodatek zakazující výcvik a předávání zbraní bojovníkům Azov v rámci Programu podpory ozbrojených sil USA. Tento dodatek byl později zrušen.
- Azovský pluk je jednou z mála vojenských formací na Ukrajině, která obdržela nejnovější modely vojenské techniky, zbraní a vybavení.
- Tragické události na Donbasu očima vojáků pluku Azov jsou popsány v románu Vasyla Škljara Černé slunce.
- Dne 20. prosince 2015 odhalil pluk Azov za účasti Civilního sboru Azov v Mariupolu pomník knížete Svjatoslava. Vernisáž provázel průvod a slavnostní koncert. Tento pomník byl postaven na místě bývalého pomníku Lenina, který byl zbořen v rámci dekomunizačního programu.
- Dne 16. července 2016 byli v Záporožské oblasti za útok na sběratelský vůz zadrženi tři lidé, kteří se představili jako bojovníci pluku Azov. K zadržení došlo v důsledku speciální operace SBU.
Odkazy
Reference
- ↑ PANCEVSKI, Bojan. Kiev lets loose Men in Black. The Sunday Times. London: 11 May 2014. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 14 February 2022.
- ↑ 23 April 2015 [cit. 2016-06-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 9 July 2015. (ukrajinsky)
- ↑ HUME, Tim. How a Far-Right Battalion Became a Part of Ukraine's National Guard [online]. 16 February 2022 [cit. 2022-03-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 6 March 2022.
- ↑ Ukrajinci zatýkali: Velitel praporu Azov byl údajně ruský agent Archivováno 6. 3. 2016 na Wayback Machine., Echo24, 29. února 2016
- ↑ PROCHÁZKOVÁ, Petra. ‚My a náckové? Kdepak, jen pravoradikální nacionalisté.‘ Kdo bojuje za prapor Azov?. Lidovky.cz [online]. MAFRA, a.s., 2015-08-01 [cit. 2022-03-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-12.
- ↑ MÁNERT, Oldřich. Batalion Azov. Bojovníci ve stínu vlčí runy vytáhli do války o Donbas. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 2014-06-29 [cit. 2022-03-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-10.
- ↑ Pluk Azov. Radikálové, nebo tvrdí obránci? - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2022-03-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-22.
- ↑ Fakta a mýty o "nacistickém" pluku Azov. Je směšné, co Rusové tvrdí, říká analytik. Aktuálně.cz [online]. 2022-04-11 [cit. 2022-04-12]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Pluk Azov. Radikálové, nebo tvrdí obránci?. Novinky.cz [online]. 2022-03-22 [cit. 2022-03-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-22.
- ↑ Комбат "Азова" заперечує зв'язок символіки батальйону з нацизмом. РБК-Украина [online]. [cit. 2021-09-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-09-17. (rusky)
- ↑ Report on the human rights situation in Ukraine 16 November 2015 to 15 February 2016. www.ohchr.org [online]. [cit. 2022-03-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-06.
- ↑ Report on the human rights situation in Ukraine 16 February to 15 May 2016. www.ohchr.org [online]. [cit. 2016-07-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-05-17.
- ↑ Ukraine says Russia strikes Mariupol theatre sheltering residents, Moscow denies attack. Reuters [online]. 2022-03-16. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Batalion Azov na Wikimedia Commons - Oficiální stránky batalionu Azov (ukrajinsky)
