Ruská invaze na Ukrajinu (2022)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Na tento článek je přesměrováno heslo rusko-ukrajinská válka. O celém konfliktu pojednává článek rusko-ukrajinská válka (2014–současnost).
Ruská invaze na Ukrajinu
konflikt: Rusko-ukrajinská válka
2416
Mapa aktuální situace na Ukrajině s postupem ruských vojsk a bombardováním ukrajinských měst Ruskem:
     Území kontrolované Ukrajinou
     Území okupované Ruskem a proruskými separatisty
trvání: 24. února 2022 – současnost (2 měsíce a 23 dnů)
místo: Ukrajina
výsledek: probíhá
změny území: části ukrajinského území obsazeny Ruskem (na severu, východě a jihu)
strany
RuskoRusko Rusko
  • zahraniční dobrovolníci[p 1]

DLR Doněcká LR[p 2]
LLR Luhanská LR[p 2]

podpora:
BěloruskoBělorusko Bělorusko
(zázemí, účast popřena)[p 3][1]

UkrajinaUkrajina Ukrajina
  • podpora:
  • NATONATO NATO
    (od 25. 2. dodávky zbraní)[2]
  • Evropská unieEvropská unie Evropská unie
    (politická a humanitární pomoc, dodávky zbraní)
  • JaponskoJaponsko Japonsko
    (dodávky vojenského materiálu)
  • KolumbieKolumbie Kolumbie
    (dodávky neprůstřelných vest)
velitelé

síla
Rusko 175 000–190 000[p 40]
  • Čečensko 12 000[4]
  • 400–1000+ vagnerovců
  • 2 000 posily z okupované Gruzie[5]
  • Sýrie 40 000[6]
  • ostatní dobrovolníci ze zahraničí

DLR 20 000
LLR 14 000

Ukrajina 209 000 vojáků,
102 000 polovojenských jednotek,
900 000 záložníků,
100 000 dobrovolníků,
20 000[7] zahraničních dobrovolníků cizinecké legie
ztráty
  • RuskoRusko Rusko
  • dle Ruska:
  • 1 351 mrtvých[8]
  • 3 825 raněných[8]
  • 1 raketový křižník
  • 1 Suchoj Su-25
  • 1 Antonov An-26 včetně posádky
  • 2 civilní lodě
  • dle USA:
  • přes 7 300 mrtvých[9]
  • dle Ukrajiny:
  • 24 200 mrtvých
  • 1 500 zajatých
  • 1 062 tanků zničeno
  • 2 557 obrněných vozidel
  • 194 letounů zničeno[p 41]
  • 124 dronů
  • 349 kusů dělostřelectva
  • 63 protiletadlových systémů
  • 4 Grad systémy
  • 76 cisteren
  • 111 MLRS (obrněný salvový raketomet)
  • 1 843 vozidel
  • 10 lodí a člunů
  • 100 děl a minometů
  • 25 kusů speciálního vybavení
  • 4 mobilní systémy SRBM
  • 155 vrtulníků[10]
  • 2 Iljušin Il-76
  • DLR Doněcká LR
  • dle DLR:
  • 523 mrtvých
  • 3 450 zraněných
  • UkrajinaUkrajina Ukrajina
  • dle Ukrajiny:
  • 5000 mrtvých
  • 15 022 raněných
  • 1592 zajatých
  • 1 Antonov An-26 sestřelen[10]
  • 1 Antonov An-225 zničen
  • 6 953 civilistů mrtvých[11]
  • dle USA: 5000 mrtvých[9]
  • dle Ruska:
  • 30 000 vojáků, z toho 14 000 "nenávratně" [12]
  • 2000+ vojáků zajatých, včetně celé posádky Hadího ostrova
  • 700 velitelských stanovišť a kontrolních uzlů.
  • 307 protiletadlových raketových systémů PVO: S-300, Buk M-1 a Osa dále i 58 radarových stanic.
  • 3108 tanků a BVP
  • 889 bezpilotních letounů včetně dronů Bayraktar TB2
  • 168 bojových letounů ještě na letištích
  • 381salvových raketometů GRAD a Uragan
  • 1529 houfnic a minometů
  • 2949 obrněných vojenských speciálů
  • 125 vrtulníků
  • [13]Šablona:Chybí lepší zdroj

Ruská invaze na Ukrajinu neboli rusko-ukrajinská válka (běžně též ruská agrese na Ukrajině, válka na Ukrajině či Putinova válka[14][15][16][17]) je ozbrojený konflikt, který začal zrána 24. února 2022 ruským útokem na Ukrajinu. Je součástí ruské vojenské intervence na Ukrajině a vyvrcholením rusko-ukrajinské krize.

Mapa postupu vojsk a bombardovaných měst od začátku invaze:
     Území kontrolované Ukrajinou
     Uzemí okupované Ruskem a proruskými separatisty
Územní mapa Ukrajiny s vyznačením bojových operací a ozbrojených střetů

Již od října 2021 se v tisku v kontextu sílícího napětí mezi Ruskem a Ukrajinou objevovaly zprávy o hromadění desetitisíců ruských vojáků a vojenské techniky při hranicích s Ukrajinou, které vyústilo v oficiálně ohlášené vojenské manévry.[18][19][20]

3. prosince 2021 americký deník The Washington Post zcela jednoznačně a s odvoláním na americké tajné služby oznámil, že Rusko shromáždilo armádu 175 000 vojáků a chystá se počátkem roku 2022 napadnout Ukrajinu. V té době už měl k dispozici i satelitní snímky ruských základen s připravenou technikou.[21]

Ruští představitelé přitom přípravy na invazi opakovaně popírali a ještě v lednu a únoru 2022 podobná tvrzení označovali za „hysterii“, „provokace“ a „dezinformaceZápadu.[22][23] Dne 16. února ruská duma uznala nezávislost Doněcké a Luhanské republiky. Od 17. února Ukrajina mnohonásobně vystupňovala ostřelování Doněcké a Luhanské republiky.[24] Obě republiky poté vyhlásily evakuaci obyvatelstva[25] a všeobecnou mobilizaci [26]. Dne 21. února ruský prezident Vladimir Putin zveřejnil téměř hodinový projev, v němž oznámil uznání nezávislosti dvou samozvaných republik v donbaské oblasti na východní Ukrajině nazvaných Doněcká lidová republika (DNR) a Luhanská lidová republika (LNR) a současně zpochybnil „skutečnou státnost“ Ukrajiny, kterou označil za „integrální součást naší [ruské] historie“.[27][28] Následujícího dne Rada federace schválila použití vojenské síly v zahraničí, načež ruské jednotky vstoupily na obě donbaská území. V ranních hodinách 24. února Putin zveřejnil další prohlášení, v rámci kterého oznámil zahájení „speciální vojenské operace“ (rusky Cпециальная военная операция, Specialnaja vojennaja operacija) s cílem „demilitarizace a denacifikace Ukrajiny“. „Vojenskou operaci“ zdůvodnil potřebou ochránit samotné Rusko před rozšiřováním NATO a pomoci ruskojazyčnému obyvatelstvu na východní Ukrajině, jež údajně čelí šikanování a genocidě ze strany ukrajinské vlády. Ukrajince ve stejném projevu označil za neonacisty; trvalou okupaci ukrajinského území mimo donbaskou oblast nicméně výslovně odmítl a nehovořil ani o plánech na dobytí Kyjeva a dalších ukrajinských měst.[29][30]

Téměř okamžitě po zahájení invaze Ukrajina oznámila přerušení diplomatických vztahů s Ruskou federací. Kvůli vypuknutí bojů vyhlásil prezident Volodymyr Zelenskyj na Ukrajině týž den válečný stav a 25. února všeobecnou mobilizaci.

Ruská vojska vstoupila na území Ukrajiny z Ruska, Krymu a Běloruska, přičemž se k bojové operaci připojili také Ruskem podporovaní ozbrojení separatisté z Doněcké a Luhanské oblasti. První údery byly vedeny proti ukrajinské vojenské infrastruktuře, vojenským letištím, zařízením protivzdušné obrany (PVO) a dalším strategickým cílům, aby pozemní jednotky postupně pronikaly dále do vnitrozemí za účelem obléhání a dobývání klíčových měst včetně samotného Kyjeva, přičemž u některých z nich narazily na tvrdou ukrajinskou obranu a musely se vypořádávat s vážnými logistickými problémy.[31][32] Ruská strana se vedle toho dopouští vzdušných a raketových úderů i daleko na západním území ukrajinského státu[33][34] a v některých obléhaných městech (Buča, Irpiň) se po ústupu Rusů hovoří o hromadném vraždění civilního obyvatelstva s podezřením na možné válečné zločiny.[35][36]

Podle údajů Organizace spojených národů (OSN) z 5. dubna bylo od počátku invaze zabito nejméně 1480 civilistů a minimálně 2195 jich bylo zraněno; skutečné ztráty na civilním obyvatelstvu jsou však pravděpodobně mnohem vyšší.[37] Výše materiálních škod na infastruktuře, budovách a dalších hmotných statcích byla již 10. března vyčíslena nejméně na 100 miliard amerických dolarů.[38] Invaze navíc odstartovala v evropských poměrech nebývale rozsáhlou migrační vlnu: dle OSN opustilo Ukrajinu k 6. dubnu přes 4,2 milionu uprchlíků.[39] Již v prvních týdnech od zahájení konfliktu se ruská invaze na Ukrajinu kvůli svému rozsahu stala největší bojovou operací v Evropě od skončení druhé světové války.[40][41]

Jednání Ruska odsoudila většina světového společenství a řada mezinárodních organizací. Rezoluce Valného shromáždění OSN ES-11/1, kterou podpořila drtivá většina států, odsoudila jednání Ruska a vyzvala Moskvu k okamžitému ukončení bojů a stažení svých vojáků z území Ukrajiny. Pro rezoluci hlasovalo 141 zemí, proti bylo pět států: Rusko, Bělorusko, KLDR, Sýrie a Eritrea. 35 zemí včetně Číny, Indie, Pákistánu, Íránu a Jihoafrické republiky se zdrželo a 12 zemí se hlasování nezúčastnilo.

Rusko požaduje zajištění zákonných práv národnostních menšin na Ukrajině, neutralitu Ukrajiny, uznání nezávislosti separatistických republik a nerozmisťování některých útočných zbraní v zemi.[42][43]

Invaze vedla k protiválečným protestům v řadě států světa, posílení cenzury v ruských mediích, uvalení rozsáhlých mezinárodních sankcí proti Rusku či omezení účasti Ruska na řadě sportovních a dalších mezinárodních akcích. V Rusku invaze stála na počátku největší měnové a hospodářské krize od roku 1998, doprovázené prudkým propadem hodnoty rublu a největším poklesem HDP za poslední roky.[44] Na Ukrajině invaze zapříčinila vedle četných ztrát na životech a majetku prozatím 50% propad HDP,[45] pozastavení letecké a námořní dopravy a řadu dalších negativních jevů. Z globálního pohledu vedla invaze a související sankce k omezení mezinárodního obchodu a prudkému nárůstu cen některých komodit.[46]

Pozadí[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Rusko-ukrajinská krize (2021–2022).

Předešlé události[editovat | editovat zdroj]

Konflikt na Ukrajině souvisí s geopolitickým bojem mezi Západem a Ruskem o vliv nad Ukrajinou. Rusko posilovalo svůj vliv na Ukrajině výhodnými smlouvami na dodávky plynu a integrací do struktur Společenství nezávislých států. Západ usiloval o posílení svého vlivu na Ukrajině prosazováním Asociační dohody s EU, reformami implementovanými Mezinárodním měnovým fondem, prosazováním vojenské spolupráce NATO s Ukrajinou s perspektivou vstupu Ukrajiny do NATO.[47] Pokusy jednání o trojstranné dohodě mezi EU, Ukrajinou a Ruskem navrhované prezidentem Viktorem Janukovyčem ztroskotaly, když vyjednávači EU prohlásili, aby Ukrajina přijala Asociační dohodu s EU tak, jak byla navržena. USA investovaly do západního směřování Ukrajiny od roku 1991 přes 5 miliard USD.[48] Všechna tato úsilí a občanské rozpory vyústily v roce 2014 s pomocí hnutí Euromajdan do státního převratu, svržení a útěku prezidenta Janukovyče do Ruska, zrušení jazykových práv národnostních menšin na Ukrajině, občanského rozkolu mezi územími na východě a západě Ukrajiny, připojení Krymské Republiky k Ruské federaci, vyhlášení nezávislosti Doněcké lidové republikyLuhanské lidové republiky. Ruská vojenská intervence na Ukrajině de facto začala již roku 2014, včetně podpory proruských separatistů v bojích na východní Ukrajině. Roku 2014 Ukrajinský Ústavní soud začal přezkoumávat ústavnost zákona legalizujícího regionální jazyky. Dne 28. února 2018 označil zákon za protiústavní, čímž byl zrušen. Podle Rady Evropy se tímto aktem nedaří dosáhnout spravedlivé ochrany jazykových práv menšin.[49]

24. března 2021 ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal dekret č. 117/2021, kterým schválil „strategii deokupace a reintegrace dočasně okupovaného území Autonomní republiky Krym a města Sevastopol“. Ukrajina si v dekretu vyhrazuje právo uplatnit „všechny prostředky ochrany lidských a občanských práv a svobod, nezávislosti, státní suverenity a územní celistvosti“ na Krymu a v Sevastopolu.[50] 30. března 2021 přijala Vrchní Rada Ukrajiny zákon 1357-IX, který umožňuje prezidentovi povolat do armády záložáky bez vyhlášení mobilizace a vytvořila legislativní základ pro brannou povinnost určitých skupin žen podle jejich profesí a specializací.[51][52]

Od 30. března 2021 začalo Rusko přesouvat značné vojenské síly na svou hranici s Ukrajinou,[53] což vyvolalo obavy z možnosti rozsáhlé invaze, které zesílily začátkem roku 2022. Diplomatická jednání nevedla ke zmírnění napětí a Rusko pokračovalo v soustřeďování vojsk, ačkoliv jeho představitelé opakovaně popírali útočné plány.

19.ledna 2022 byl vnesen k projednání do senátu USA Lend-Lease Act pro zbrojní dodávky Ukrajině.[54]

26.ledna 2022 vláda České republiky na základě seznamu požadavků Ukrajiny obdrženého o týden dříve odsouhlasila dar pro Ukrajinu 4006 kusů dělostřelecké munice ráže 152 milimetrů v hodnotě 36,6 milionu korun pro samohybné kanónové houfnice DANA. [55]

V první polovině února 2022 vyjadřovala západní média a tajné služby s odvoláním na vyjádření prezidenta USA Joea Bidena přesvědčení, že ruská invaze na Ukrajinu začne ve středu 16. února 2022.[56][57] Dne 16. února 2022 měla ruská Státní duma na programu jednání o nezávislosti separatistických republik (Doněcké LRLuhanské LR), ležících na východní Ukrajině, během nějž její poslanci přijali usnesení, vybízející ruského prezidenta Vladimira Putina k uznání jejich nezávislosti.[58]

17. února 2022 Rusko zveřejnilo odpověď na vyjádření NATO a USA k ruským bezpečnostním požadavkům ze 17. prosince 2021. Rusko konstatovalo, že americká strana nereagovala konstruktivně na základní prvky návrhu smlouvy o bezpečnostních zárukách se Spojenými státy připravené ruskou stranou. Rusko odmítá další rozšiřování NATO, požaduje odvolání „bukurešťské formulace“, že „Ukrajina a Gruzie se stanou členy NATO“,[59] a odmítá vytváření vojenských základen na území států, které byly dříve součástí Sovětského svazu a nejsou členy Severoatlantické aliance, včetně využití jejich infrastruktury pro vedení jakékoliv vojenské činnosti, jakož i návrat vojenských kapacit včetně úderu a infrastruktury NATO do stavu z roku 1997, kdy byl podepsán „Zakládající akt Rusko–NATO“. Tato ustanovení mají pro Ruskou federaci zásadní význam. Při absenci připravenosti americké strany dohodnout se na pevných, právně závazných zárukách k zajištění ruské bezpečnosti ze strany Spojených států a jejich spojenců, bude Rusko nuceno reagovat, a to i prostřednictvím realizace vojensko-technických opatření.[60]

Od 17. února 2022 je podle zpráv monitorovací mise OBSE na Ukrajině evidována mnohonásobně zvýšená intenzita porušení příměří a explozí. Podle zveřejněných map OBSE exploze značně převažují na území Doněcké a Luhanské republiky, což svědčí o zvýšené aktivitě vojsk ukrajinské armády.[24]

18.února vyhlásila Doněcká a Luhanská republika evakuaci obyvatel.[25]

Dne 19. února 2022 ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na bezpečnostní konferenci v Mnichově a žádal západní svět o podporu Ukrajiny a jejích obranných schopností. Zelenskyj řekl, že bezpečnostní architektura v Evropě a ve světě je téměř zničena. Je příliš pozdě přemýšlet o opravách, je čas postavit nový systém. Zelenskyj počtvrté a naposledy inicioval konzultace v rámci Budapešťského memoranda. Zelenskyj řekl, že pokud se konzultace nebudou opakovat nebo její výsledky nezaručí bezpečnost Ukrajiny, bude mít Ukrajina plné právo věřit, že Budapešťské memorandum nefunguje a všechna rozhodnutí o balíčku z roku 1994 jsou zpochybněna. V Budapešťském memorandu se Ukrajina v roce 1994 zavázala být zemí bez jaderných zbraní a byla jí poskytnuta ujištění týkající se respektování její suverenity a územní celistvosti. Zelenskyj navrhl svolání summitu o bezpečnostní situaci za účasti stálých členů Rady bezpečnosti OSNNěmecka, Turecka a Ukrajiny s cílem najít nový rámec záruk ukrajinské bezpečnosti. Žádal o poskytnutí jasné evropské perspektivy Ukrajině, o nástroje podpory dostupné kandidátským zemím a jasného a komplexního časového rámce pro vstup do Severoatlantické aliance. Dále žádal o podporu transformace na Ukrajině, založení Fondu stability a obnovy pro Ukrajinu, Lend-Lease programu zbrojních dodávek, dodávek nejnovějších zbraní, strojů a vybavení pro ukrajinskou armádu, která podle něj chrání celou Evropu. Ve své řeči zmínil také vyvinutí účinného balíčku preventivních sankcí k odvrácení ruské agrese a zaručení energetické bezpečnosti Ukrajiny včetně zajištění její integrace do energetického trhu Evropské unie.[61][62]

Dne 19.února 2022 vyhlásil vůdce Doněcké republiky Denis Pušilin a vůdce Luhanské republiky Leonid Pasečnik všeobecnou mobilizaci.[26]

Dne 19. února 2022 uskutečnilo Rusko vojenské cvičení zaměřené na strategické jaderné zbraně. Během cvičení Rusko úspěšně otestovalo střely s plochou dráhou letu mířící na terče na pevnině i na moři. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v telefonátu se svým francouzským protějškem zdůraznil, že Západ musí brát vážně ruské bezpečnostní požadavky. Ignorování ruských požadavků, k nimž patří především to, aby Ukrajina nikdy nevstoupila do NATO, podle něj bude mít negativní dopady na stabilitu v Evropě i ve světě.[63]

Dne 21. února 2022 proběhlo zasedání Rady bezpečnosti Ruské federace o tom, zda uznat nezávislost Donbasu. Všichni přítomní se vyslovili pro toto uznání. Během zasedání se hodnotily výsledky jednání o bezpečnostních garancích s NATO a USA. Lavrov uvedl, že Západ se nechystá přijmout klíčové ruské návrhy bezpečnosti, zejména co se týče nerozšiřování NATO na východ. Tento požadavek byl odmítnut s odkazem na tzv. politiku otevřených dveří aliance a svobodu státu zvolit si způsob zajištění své bezpečnosti. Žádná alternativa k tomuto klíčovému bodu není nabízena ani v reakci Spojených států, ani v reakci Aliance. Pro Rusko základní princip nedělitelnosti bezpečnosti, na který Rusko aktivně odkazovalo, se Spojené státy snaží všemi možnými způsoby obejít. Rada došla k závěru, že Ukrajina nikdy nebude plnit Minské dohody a odmítá jakákoliv jednání s představiteli Donbasu. Šojgu konstatoval „zvýšení intenzity ostřelování území Donbasu ze strany Ukrajiny a přítomnost zakázané těžké ukrajinské vojenské techniky u hranic s Donbasem.“ Obecně vyhodnotil situaci jako extrémně napjatou. Konstatoval, že „od 14. února jsme svědky aktivnější fáze či snahy přivést ukrajinskou armádu prakticky na samý vrchol všech stupňů pohotovosti.“ Z toho vyvozoval, že se buď připravují velké, vážné provokace, nebo se připravuje vojenská varianta, jak vyřešit alespoň otázku Donbasu. Šojgu odkázal na projev ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského,[61][62] který dle něj znamenal, že by si Ukrajina chtěla vrátit status jaderné země. Další účastníci jednání hovořili o „těžké humanitární situaci“ a „genocidě na Donbase“.[64] Šéf civilní rozvědky SVR Sergej Naryškin při zasedání působil nervózně, po přímém dotazu Putina odpověděl, že je pro začlenění DLR i LLR do Ruské federace, ačkoliv se hovořilo pouze o uznání jejich nezávislosti.[65]

Dne 21. února 2022 ruský prezident Vladimir Putin oficiálně uznal nezávislost separatistických republik (Doněcké LRLuhanské LR) na východě Ukrajiny a nařídil ruským vojskům vstoupit na jejich území, což označil za mírovou misi.[66][67][68] Stalo se tak den po skončení zimních olympijských herPekingu, dle západních zdrojů podle tajné dohody Ruska s pořadatelskou Čínou.[69] Ruské jednotky překročily rusko-ukrajinskou hranici a začaly vstupovat na území Donbasu.[70] Putin následně zpochybnil státnost a suverenitu Ukrajiny. Uvedl, že Ukrajina má v úmyslu v budoucnosti vstoupit do NATO a je jen otázkou času, kdy získá jaderné zbraně. Za „autora“ moderní Ukrajiny označil bolševického vůdce Vladimira Iljiče Lenina, který vytvořil Sovětský svaz. Kritizoval taktéž právo sovětských svazových republik na jejich vystoupení ze svazu.[71][72][73][74] Některé komentáře západních médií přirovnávaly Putinův útok na Ukrajinu k Hitlerově napadení Československa v předvečer 2. světové války.[75][76]

Dne 22. února Ukrajina, Spojené státy americké, Spojené království, Irsko, Mexiko a další státy požádaly o mimořádné svolání Rady bezpečnosti OSN kvůli ruské akci.[77] Ta nakonec v noci (UTC) na 26. února kvůli nesouhlasu několika zemí o odsouzení Ruska nerozhodla. Ani upravený text, vyjadřující kromě požadavku na okamžité stažení Ruska z Ukrajiny pouze politování, přijat nebyl kvůli ruskému vetu, přičemž tři členové rady – Čína, Indie a Spojené arabské emiráty – se zdrželi hlasování.[78]

Dne 24. února 2022 vystoupil ruský prezident Vladimir Putin s projevem, v němž oznámil, že „dal svolení ke speciální vojenské operaci na Ukrajině“. V projevu též podal vysvětlení, proč k operaci přistoupil. Za hlavní příčiny označil snahy o rozšiřování NATO na východ, přiblížení jeho vojenské infrastruktury k ruským hranicím, údajné odmítání ruských návrhů na principy rovné a nedělitelné bezpečnosti v Evropě, rozbití původních bezpečnostních dohod a smluv, porušení západních slibů, že se NATO nerozšíří ani o palec na východ, údajné nelegitimní útoky západu v Jugoslávii, Afghánistánu, Iráku, LibyiSýrii, které podle něj vedly k mezinárodnímu terorismu a extremismu. Spojené státy označil Putin za „říši lží“ a západní blok jako „říši zla“, tvrdil, že po původní jednostranné otevřenosti nového Ruska, připravenosti poctivě spolupracovat s USA a dalšími západními partnery v podmínkách prakticky jednostranného odzbrojování se tito partneři okamžitě pokusili Rusko položit na lopatky, konečně Rusko zničit. Západ podle něj velmi aktivně podporoval separatismus a bandy žoldnéřů na jihu Ruska, na Kavkaze. Pokud ale Rusko povolí komukoliv, aby vojensky ovládl území, která přiléhají k ruským hranicím, zůstane tam na mnoho desítek let dopředu, možná navždy a bude to představovat pro Rusko neustálou a narůstající, absolutně nepřijatelnou hrozbu. Za problém označil to, že na územích u ruských hranic – která považuje za vlastní ruská historická území – vzniká pro Rusko nepřátelské „antiRusko“, které prý za plné zahraniční kontroly ožívá vojenskými silami zemí NATO a zaplňuje je těmi nejmodernějšími zbraněmi. Putin vyjádřil obavy, že Ukrajina chce získat zpět Donbas a poloostrov Krym silou. Lidové republiky Donbasu se obrátily na Rusko s žádostí o pomoc.V souvislosti s článkem 51 části 7 Charty OSN, se sankcemi Rady federace Ruska a v souladu se smlouvami o přátelské a vzájemné pomoci s Doněckou lidovou republikou a Luhanskou lidovou republikou, které Federální shromáždění ratifikovalo 22. února, se Putin rozhodl provést „speciální vojenskou operaci“. Jejím cílem je ochrana lidi, kteří byli osm let vystaveni šikaně a genocidě ze strany kyjevského režimu. A za tímto účelem bude Rusko usilovat o demilitarizaci a denacifikaci Ukrajiny, stejně jako o postavení před soud těch, kteří spáchali četné krvavé zločiny proti civilistům, včetně občanů Ruské federace. Prohlásil, že „plánem není okupace ukrajinských území. Nikomu a nic nechceme vnucovat násilím. Současně se ale v poslední době dozvídáme, že na Západě stále častěji padají slova o tom, že smlouvy, které podepsal sovětský totalitní režim, které ukotvují výsledky druhé světové války, už nemá cenu dodržovat. A jak na to odpovědět? Základem ruské politiky je svoboda, svobodné volby, svobodný výběr vlastní budoucnosti a budoucnosti svých dětí. Považujeme za důležité, aby se tímto zákonem – právem volby – mohly řídit všechny národy, které bydlí na území dnešní Ukrajiny, každý, kdo to bude chtít.“[79][80]

Problém Putin[editovat | editovat zdroj]

Ve světě se k válce vyjadřují politici, kteří se s Vladimirem Putinem setkávali osobně jako diplomati. Mnozí z nich, jako např. bývalá americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová, už otevřeně pochybují o jeho mentálním zdraví: „Setkala jsem se s ním mnohokrát. Myslím si, že dnešní Putin je jiný než tehdejší. Byl vždy chladně kalkulující, ale teď je jeho chování nevyzpytatelné a projevuje se u něj vliv lživého a blouznivého výkladu historie na jeho rozhodování.“ Podle bývalého amerického velvyslance v Moskvě Michaela McFaula, který Putina zná osobně, se změny v jeho chování začaly projevovat s počátkem pandemie covidu-19, které se panicky bojí. Když šel na návštěvu nemocnice, neměl jen respirátor, nýbrž speciální oblek, který vypadal jako ochrana proti chemickým zbraním nebo radioaktivitě. Také při jednáních se svými ruskými podřízenými nebo zahraničními státníky sedává na druhém konci velmi dlouhého stolu. Francouzská prezidentská kancelář po návštěvě Emmanuela Macrona v únoru v Moskvě potvrdila, že ji Kreml vyzval, aby hlava státu podstoupila na místě PCR test, nebo se nesmí k ruskému prezidentovi přiblížit. Také bývalý ředitel amerických zpravodajských služeb James Clapper se obává, zda je ruský prezident „mentálně v rovnováze“.

Poslední Putinovy projevy jsou plné dříve neobvyklé a přehnané slovní agrese. Fakt, že se mu Ukrajina i přes anexi Krymu a ovládání části Donbasu prostřednictvím separatistů vymkla z rukou a směřovala k Evropské unii a NATO, bere jako osobní porážku a jako možnou potupu svého jména v budoucích ruských učebnicích dějepisu.[81]

Publicista Teodor Marjanovič uvedl, že „jako jsme kremelského vládce neodhadli, když se vedla debata o tom, co má za lubem, podobně můžeme být mimo realitu i nyní.“ Podle něj „teze, že se [Putin] zbláznil, je pohodlná i proto, že nás nenutí klást otázku, jestli demokratický svět neudělal chyby v době, kdy se vše teprve chystalo.“[82]

Představitelé amerických zpravodajských služeb varovali vládu Spojených států, že zahnání prezidenta Vladimira Putina do kouta ho může přimět k výpadu, který by mohl rozšířit konflikt i mimo Ukrajinu.[83] Ředitel CIA William Burns, který v minulosti zastával i post velvyslance v Rusku a s Putinem se osobně setkával, se domnívá, že „Putin žije v bublině propagandy a již mnoho let se dusí v hořlavé kombinaci zášti a ambicí.“ Odhaduje, že rozzlobený a frustrovaný Putin „pravděpodobně zdvojnásobí své úsilí a pokusí se rozdrtit ukrajinskou armádu bez ohledu na civilní oběti.“ „Tváří v tvář tomu, že bude pokračovat tvrdý odpor Ukrajinců, nemá Putin žádný udržitelný politický cíl.“[84]

Komentátor Neal Ascherson se domnívá, že Putinův 24. únor 2022 se ukáže být jako Hitlerův 22. červen 1941 – „den, kdy napadl Rusko, odsoudil sebe i Německo ke zkáze“. Cituje historičku Margaret MacMillanovou, která vidí významnou paralelu mezi Putinem a Hitlerem: „oba muži mysleli vážně to, co říkali. A v obou případech je nikdo nebral vážně, dokud nebylo příliš pozdě“.[85]

Podle Fora 24 ze 13. března 2022 se Putin v obavách z atentátu skrývá patrně v některém ze tří speciálně vybavených bunkrů a stýká se pouze s omezeným počtem přísně prověřených osob. Facebook rozhodl, že nebude mazat výzvy k odstranění Putina. Podnikatel Alex Konanychin vypsal odměnu milion dolarů za zatčení nebo likvidaci Putina. Historik Alexej Kelin[86] se domnívá, že Putina opouštějí i sankcemi zasažení ruští oligarchové a budou hledat cestu, jak se ho s pomocí FSB, GRU nebo armády zbavit.[87] Ke svržení Putina vyzvala 13. března Rusy i hackerská skupina Anonymous.[88]

Podle deníku Daily Mail, který cituje zpravodajské služby Five Eyes, trpí Vladimir Putin mozkovou poruchou způsobenou demencí, Parkinsonovou chorobou nebo tzv. „roid rage“ v důsledku steroidní léčby rakoviny. Zpravodajská komunita sdílí stále více zpráv o „nevyzpytatelném chování“ 69letého Putina, které si spojuje s jeho oteklým vzhledem na posledních záběrech – a absurdním odstupem, který si drží od návštěvníků Kremlu.[89] Putinův zdravotní stav zmiňuje i Telegramový účet Generál SVR, o kterém nezávislý web Meduza tvrdí, že ho provozuje bývalý generál ruské zahraniční zpravodajské služby, který má důvěrné informace o ruském prezidentovi. Ten tvrdí, že Putin je nevyléčitelně nemocný a má rakovinu ve stadiu, kdy nemá šanci na uzdravení. Tím nebezpečnější se jeví možnost že Vladimir Putin už nemá žádné zábrany a své geopolitické ambice se snaží realizovat i za cenu jaderného útoku.[90]

Nejbližšími poradci Putina, kteří rovněž nesou odpovědnost za invazi Ruska na Ukrajinu, jsou ministr obrany Sergej Šojgu, náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov, šéf pátého oddělení ruské Federální bezpečnostní služby (FSB) Sergej Beseda, ředitel vojenské rozvědky GRU Igor Kosťjukov, šéf ruské zahraniční rozvědky SVR Sergej Naryškin, ředitel státní ropné společnosti Rosněfť Igor Sečin a ministr zahraničí Sergej Lavrov.[91]

Putin 16. března vystoupil v televizi a použil přitom jazyk připomínající stalinskou éru. Jeho projev je varováním, že nynější autoritářská vláda může být ještě represivnější. Západ podle něj využívá pátou kolonu zrádných Rusů k vyvolání občanských nepokojů, jejichž cílem je zničení Ruska. Řekl doslova: „Rusové budou vždy schopni rozlišit skutečné vlastence od šmejdů a zrádců a jednoduše je vyplivnou jako komára, který jim omylem vletěl do úst. Jsem přesvědčen, že takováto přirozená a nutná sebeočista společnosti naši zemi jen posílí.“[92]

Analýzou Putinova duševního stavu se intenzivně zabývají zahraniční zpravodajské služby, protože to může mít zásadní význam pro to, aby se zabránilo eskalaci krize do ještě nebezpečnější oblasti. Putinův počáteční vojenský plán zřejmě vznikl ve velmi malé skupině (nejspíše KGB) s důrazem na utajení a ruští vojenští velitelé nebyli připraveni a někteří vojáci přešli hranice, aniž by věděli, co dělají. John Sipher, který dříve řídil operace CIA v Rusku, se dokonce domnívá, že Putin je jediným, kdo v Rusku rozhoduje. Bývalý šéf britské MI6 John Sawers usuzuje, že ani řada lidí z Putinova okolí nemá tušení co se děje v jeho hlavě a je proto obtížné získat relevantní zpravodajské informace. Podle psychologa Adriana Furnhama je Putin obětí své vlastní propagandy, naslouchá jen určitému počtu lidí a vše ostatní blokuje. Je známa Putinova posedlost sledováním videí, na nichž je libyjský plukovník Kaddáfí zabíjen poté, co byl v roce 2011 odstaven od moci. Ti, kdo Putina znají osobně, tvrdí, že ruského vůdce pohání touha překonat vnímané ponížení Ruska v 90. letech spolu s přesvědčením, že Západ je odhodlán udržet Rusko na dně a odstavit ho od moci. Díky izolovanosti Putin možná stále nemá takový přehled o tom, jak špatně se věci vyvíjejí pro jeho vlastní vojáky, jako západní zpravodajské služby. Putinova koncepce sebe sama nepřipouští selhání nebo slabost a panují obavy, „že udělá něco neuvěřitelně zbrklého, a to zákeřným způsobem stisknutí tlačítka“.[93]

Podle novináře Craiga Copetase se od zahájení invaze na Ukrajinu Vladimir Putin zbavil osmi generálů a propustil tisícovku lidí ze svého okolí. Putin již mnoho let vede život poustevníka v osamění a jeho opatrnost a nedůvěřivost hraničí s paranoiou. Kvůli obavám o život nechává ochutnávat jídlo před tím, než ho sám pozře.[94]

Podle americké rozvědky se Putinovi vysocí poradci bojí říkat mu pravdu. Američtí představitelé se domnívají, že omezený tok informací –⁠ možná ještě zhoršený Putinovou zvýšenou izolací během pandemie covidu-19 –⁠ mohl ruskému prezidentovi vnuknout nerealistické představy o tom, jak rychle může ovládnout Ukrajinu. Podle nich Putin nevěděl o tom, že jeho armáda na Ukrajině využívá a ztrácí brance. Také si není plně vědom toho, do jaké míry je ruská ekonomika poškozována ekonomickými sankcemi uvalenými Spojenými státy a jejich spojenci. Putin je podle amerických představitelů přinejmenším zčásti stále veden snahou získat zpět prestiž Ruska ztracenou rozpadem Sovětského svazu. Začíná si ale být vědom situace ruské armády na Ukrajině na základě informací, které k němu přicházejí, a mezi ním a vysokými ruskými vojenskými představiteli nyní panuje trvalé napětí. Administrativa amerického prezidenta doufá, že zveřejnění situace by mohlo Putinovi pomoci přehodnotit jeho možnosti na Ukrajině.[95]

Možné důvody[editovat | editovat zdroj]

Ideologicko-velmocenské důvody k invazi shrnuje v souladu s ideologií Putinova Ruska dlouhodobě šířenou ruskou propagandou článek Nástup Ruska a nového světa oslavující vítězství na Ukrajině, který vyšel omylem dva dny po začátku invaze na webu RIA Novosti, který spadá pod oficiální státní tiskovou agenturu Rusko dnes.[96] Rusko neuznává Ukrajince jako samostatný národ a chce „obnovovat ruskou jednotu, jednotu ruského světa a ruského lidu – celistvost Velkorusů, Bělorusů a Malorusů“ a napravit tak jeho rozdělení při rozpadu Sovětského svazu, „vracet ztracenou Ukrajinu“ a odčiňovat „národní ponížení“. Další zdůvodnění je obnovování supervelmocenského postavení ztracené rozpadem Sovětského svazu, událost označenou Putinem za „největší geopolitickou katastrofu 20. století“. Podmaněním Ukrajiny a obnovením „historických hranic Ruska“ by podle ideologie byla poražena globální nadvláda Západu a tím by se potvrdila přeměna unipolárního světa s jedinou supervelmocí USA na multipolární svět, kde by jednou z rovnocených globálních velmocí bylo Rusko.

Po ruské anexi Krymu Ukrajina uzavřela 400 km dlouhý Severokrymský kanál, který přiváděl vodu z Dněpru a pokrýval 85 % krymské spotřeby vody.[97] Na Krymu bylo několik sladkovodních jezer, která jsou už převážně vyčerpána. Velká část zdrojů pitné vody je spotřebována stále vzrůstajícím počtem ruských vojáků a ruských vojenských základen.[98] Za zásobování obyvatelstva vodou je podle Čtvrté Ženevské úmluvy odpovědná okupující mocnost, tedy Rusko –⁠ nad to se Ukrajina opakovaně vyjádřila, že v případě hrozby humanitární katastrofy je připravena dodávky vody obnovit.[98] Na podzim roku 2020 však začali ruští představitelé obviňovat Ukrajinu z vytvoření humanitární katastrofy a pokusu o „genocidu“ krymského civilního obyvatelstva. Když Rusko na jaře 2021 rozmístilo na Krymu a u hranic se separatistickými regiony (LPR/DPR) desítky tisíc vojáků a moderních zbraní, mnozí experti (včetně tehdejšího ministra obrany Ukrajiny Andrije Tarana) naznačovali, že Ruská federace zvažuje útok na Ukrajinu, aby si zajistila dodávky vody na okupovaný poloostrov. Podobné problémy zažívaly i okupované oblasti Donbasu.[99]

Hlavní útok ruských vojsk z Krymu již během prvního dne invaze 24. února směřoval k Severokrymskému kanálu.[100] Ruské jednotky zničily přehradu a obnovily přítok vody na Krym.[101]

Invaze může souviset se snahou uvést do provozu plynovod Nord Stream 2 a odvést tak pozornost od zelené politiky jak se domnívá Frans Timmermans či John Kerry.[102] Důvodem mohou také být naleziště ropy a plynu na území Ukrajiny.[103]

Příprava proruské vlády na Ukrajině v letech 2014–⁠2022[editovat | editovat zdroj]

Podle Christo Grozeva z organizace Bellingcat Rusko od roku 2014 utratilo miliardy dolarů za síť proruských politiků na Ukrajině. Do přípravy bylo zapojeno 150–160 vysoce placených důstojníků FSB, kteří měli neomezený rozpočet na verbování Ukrajinců všech úrovní. Agenti FSB utráceli peníze za cesty do Thajska, na Maledivy, na Kypr, kde se s ukrajinskými proruskými politiky setkávali a vypláceli jim sumy v hotovosti. Tyto osoby měly provést vnitřní převrat bezprostředně po invazi. Předseda Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny proto činnost stran s vazbami na Ruskou federaci během války pozastavil. Nejvíce proruských politiků se soustředilo v opoziční straně Opoziční platforma – Za život (Опозиційна платформа — За життя, OPZH). Jedním z poslanců strany OPZH byl Illja Kyva, který těsně před invazí odletěl do Španělska a odtud invazi podpořil. Verchovna Rada Ukrajiny ho zbavila mandátu a je stíhán za velezradu. Spolupředseda OPZH Vadym Rabinovyč je v Rusku. Viktor Medvedčuk ze strany OPZH, jehož žena je Ruska a Vladimir Putin je jeho osobním přítelem a kmotrem jeho dcery, se nachází na neznámém místě a je rovněž stíhán za velezradu.[104]

Pro velezradu je stíhán také bývalý šéf ukrajinského Hlavního odboru vnitřní bezpečnosti SBU, brigádní generál Andrij Naumov, který v doprovodu několika lidí opustil Ukrajinu 23. února před zahájením ruské invaze. Jeho rodina opustila Ukrajinu již dříve. Orgány činné v trestním řízení prohledaly v druhé polovině března řadu jeho adres a nemovitostí napsaných na jeho příbuzné.[105]

Vytvořením sítě proruských agentů na Ukrajině byl pověřen generál ruské tajné služby FSB Sergej Beseda. Ten Putinovi přislíbil vytvoření dvoutisícových bojůvek mladých mužů v každém větším ukrajinském městě a tisícové davy, které budou vítat ruskou armádu. Miliardy rublů, které na tuto podvratnou činnost Rusko vynaložilo, se ale uvnitř služby rozkradly a Putin dostával o výsledku činnosti FSB zcela zkreslené informace. Podle interního zdroje dokonce Putin vydal rozkaz, aby si tankisté vzali na cestu slavnostní uniformy pro přehlídku v Kyjevě. Korupce v ruské armádě může i za neúspěch celé vojenské akce. Z desítek miliard rublů vyčleněných na Vagnerovu skupinu se k žoldákům dostala jen polovina. Ztratilo se také asi osm bilionů rublů, které byly určeny v posledních pěti letech na modernizaci armády, tedy asi čtvrtina státního rozpočtu Ruské federace. Podle informací z centrály FSB tento obludný korupční mechanismus vybudovali dva náměstci ministra obrany Sergeje Šojgu – Timur Ivanov a Ruslan Calikov. Ti pak naléhali na rozpoutání války ve víře že "válka smaže všechny hříchy".[106]

V reakci na neúspěch ruské invaze na Ukrajinu zahájil Vladimir Putin čistky v 5. službě FSB (Služba operativních informací a mezinárodních vztahů), v jejímž rámci existuje Odbor operativních informací (DOI), který plní funkce zahraniční rozvědky speciální služby. V dubnu byl Sergej Beseda zatčen a převezen do vyšetřovací vazby v Lefortovu. Jeho případ vyšetřuje Hlavní vojenské vyšetřovací oddělení Vyšetřovacího výboru Ruské federace.[107]

Příprava invaze[editovat | editovat zdroj]

Aby Rusko svůj krok ospravedlnilo, vytvořilo propagandistická videa, která měla dokazovat, že Ukrajina válku ve skutečnosti vyprovokovala (tzv. operace pod falešnou vlajkou). Novinářům se s pomocí veřejně dostupných zdrojů podařilo prokázat, že se často jednalo o zcela amatérsky inscenované scény – např. údajný útok na civilní auto, kde oběti byly ve skutečnosti mrtvoly z márnice se stopami po provedené pitvě. Zničený obrněný transportér údajně užitý ukrajinskými diverzanty byl typ, který ukrajinská armáda neužívala. Raketomet použitý k ostřelování pohraniční oblasti Tarasovského rajónu Rostovské oblasti byl podle geolokace umístěn v okupované Luhanské oblasti, na jižním břehu řeky Siverskij Doněck. Také dělostřelecký granát, který zasáhl mateřskou školku ve městě Stanycja Luhanska (místo ovládané v době incidentu ukrajinskými vládními silami), byl odpálen z oblasti ovládané Ruskem podporovanými separatisty.[108]

Americká společnost Microsoft ve spolupráci s NSA, NATO, evropskými úřady a ukrajinskými kyberbezpečnostními silami pomohla zlikvidovat velký kyberútok, který na začátku Rusové chystali.[109]

Tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny Oleksij Danilov potvrdil, že ukrajinské úřady věděly, že Rusko zaútočí, a začaly se připravovat již v listopadu 2021, ale neoznámily to, aby nevyvolaly chaos. Zaskočilo je pouze zapojení Lukašenkova Běloruska, se kterým nepočítaly.[110]

Průběh[editovat | editovat zdroj]

Největší rozsah invaze okolo 24. března, před stažením Ruska ze severní části Ukrajiny
Podrobnější informace naleznete v článku Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2022).

Invaze probíhala v prvních fázích ostřelováním různých vojenských cílů na celém území Ukrajiny, obsazováním letišť a dalších strategických objektů. Ruská vojska či neoznačené jednotky postupovaly z východu v oblasti samozvaných separatistických republik, od jihu z okupovaného Krymu i od severu z území Ruska i Běloruska.

Dne 2. března dobyla ruská vojska město Cherson, dosud největší dobyté město.[111] V následujících dnech se konaly ve městě protesty proti okupaci, kterých se zúčastnilo několik tisíc lidí a které byly ruskými vojáky rozehnány střelbou.[112]

Dne 26. března prohlásil generál-plukovník ruského generálního štábu Sergej Rudskoj, že „v zásadě byly dosaženy cíle první fáze operace a bojové schopnosti ukrajinských ozbrojených sil byly významně oslabeny“, Rusko se poté stáhlo ze severní části Ukrajiny a soustředí na ovládnutí východu.[113]

Dne 14. dubna Ukrajina zasáhla protilodními střelami Neptun vlajkovou loď ruské černomořské floty křižník Moskva, která se následně potopila.[114]

Mírová jednání[editovat | editovat zdroj]

Dne 28. února 2022 se ruská a ukrajinská delegace poprvé během invaze sešla na ukrajinsko-běloruských hranicích k rozhovorům, po šesti hodinách však průlom nepřinesly a obě strany se dohodly na dalším jednání.[115] Rozhovory o příměří poté nadále pokračovaly prostřednictvím videohovorů.[116]

Ruská strana si klade šest podmínek, ukrajinskou neutralitu (nevstoupení do NATO), odzbrojení a nerozmisťování některých útočných zbraní v zemi, proces „de-nacifikace“, zákonná práva používání jazyka ruských menšin v zemi, uznání nezávislosti dvou separatistických republik (DLR a LNR) a uznání Krymu jako součásti Ruské federace.[117] Ukrajinská delegace žádá příměří, okamžité stažení ruských vojsk a bezpečnostní záruky.[118] K jistému porozumění došlo u prvních čtyřech ruských požadavků, zbylé dvě jsou nejpalčivější problémy současných jednání.[117]

Kybernetická válka[editovat | editovat zdroj]

Útoky z Ruska a Číny[editovat | editovat zdroj]

Anonymous pomocí DDoS útoku odstavil webové stránky ministerstva RF.

Deník The Times zveřejnil informaci, že v době od skončení Olympijských her v Pekingu do začátku ruské invaze na Ukrajinu podnikli čínští hackeři asi 600 útoků na ukrajinské weby spojené s ministerstvem obrany Ukrajiny, jadernými zařízeními a dalšími úřady. Účelem útoku bylo získat nebo zničit data, ale ukrajinští odborníci tvrdí, že žádný z útoků nebyl úspěšný. Ukrajinská rozvědka původ útoků nekomentovala, ale zdroje z amerických zpravodajských služeb potvrdily, že za kybernetickými útoky stojí čínští hackeři.[119][120]

Z dat, která získal bezpečnostní systém Turris Sentinel a hardwarový firewall Turris Shield, které provozuje správce české národní domény CZ.NIC, ruští hackeři zkoušeli zranitelnost ukrajinských cílů na webu už 36 hodin před samotnou invazí. Během přibližně dvou hodin zachytila asi čtvrtina routerů, které sdílejí data se systémem Turris Sentinel, snahy o hledání míst napadnutelných následným útokem, pocházející z Ruska.[121]

Útoku ruské armády předcházel 23. února 2022 kybernetický útok typu DDoS.[122] Od 16:30 kyjevského času byly nedostupné webové stránky ukrajinského parlamentu, ministerstva zahraničních věcí a Rady ministrů (včetně všech stránek jednotlivých ministerstev) a Bezpečnostní služby Ukrajiny. Internetové stránky Rady ministrů byly znovu spuštěny přibližně v 17:10 místního času; většina ostatních stránek byla spuštěna do dvou hodin po útoku. Nezávislý výzkumník hrozeb Snorre Fagerland ve spolupráci s Bellingcat a The Insider určil jako zdroj útoku webovou službu, která zřejmě slouží jako řídicí a kontrolní centrum a která sehrála roli v minulých kybernetických útocích spojených s ruskými státními zájmy. Použitý malware má souvislost s předchozími kybernetickými útoky na ukrajinskou vládu z dubna 2021 a také na gruzínskou vládu a předběžně je připisován hackerskému oddělení ruské vojenské rozvědky (GRU), známému jako APT28 nebo Fancy Bear.[123]

V den útoku Ruska na Ukrajinu byl hackerským útokem zasažen satelitní internet KA-SAT, jehož prostřednictvím EuroSkyPark připojuje k síti až 5 800 německých větrných elektráren Enercon s výkonem okolo 11 GW. Větrné elektrárny po výpadku spojení přešly do automatického režimu a nadále vyrábějí elektřinu, nelze je ale dálkově monitorovat a ovládat.[124] 3. března na tiskové konferenci francouzského ministerstva ozbrojených sil generál Michel Friedling potvrdil, že proti satelitnímu systému KA-SAT byl veden kybernetický útok a jeho zákazníci jsou stále bez konektivity.[125] Americká společnost Viasat, která vlastní satelity, poskytla 30. března nové podrobnosti o způsobu provedení kybernetického útoku, který je dosud největším známým útokem v rámci války. Útok postihl uživatele od Polska po Francii, vyřadil z provozu vzdálený přístup k tisícům větrných turbín ve střední Evropě. Na Ukrajině v prvních hodinách ruské invaze způsobil značnou ztrátu komunikace. Útok v časných ranních hodinách 24. února na satelitní síť KA-SAT začal distribuovaným útokem typu DDoS („denial-of-service“), který vyřadil z provozu velké množství modemů. Poté přešel k destruktivnímu útoku, při němž škodlivá aktualizace softwaru distribuovaná v síti vyřadila z provozu desítky tisíc modemů v celé Evropě tím, že přepsala jejich vnitřní paměť. Viasat svým zákazníkům v Evropě, z nichž většina využívá službu pro širokopásmový přístup k internetu pro domácnosti, zaslala 30 000 náhradních modemů. Nejvyšší ukrajinský představitel pro kybernetickou bezpečnost Victor Zhora uvedl, že nemá informace o tom, zda byla služba obnovena, a nedokázal říci, které ukrajinské agentury mimo armádu byly postiženy. Ze smluv však vyplývá, že mezi zákazníky, mezi nimiž jsou i policejní orgány a obce, je i ukrajinská agentura Zhora, Státní služba pro speciální komunikace.[126]

Antivirová společnost Eset uvedla 1. března, že stovky zařízení na Ukrajině byly napadeny těsně před vpádem ruských vojáků do země destruktivním virem nazývaným HermeticWiper. Analýzou malwaru zjistila, že vznikl již 28. prosince 2021 a útok byl připravován nejméně 2 měsíce předem. S ukrajinskou vládou spolupracují bezpečnostní experti společnosti Microsoft. Na ruské straně pracuje více hackerských skupin – uskupení Conti, běloruské UNC1151, skupina SandWorm (patrně organizovaná přímo ruským státem) a TheRedBanditsRU.[127]

Nezávislý ukrajinský web Suspilne, který nepřetržitě informuje o situaci během ruské invaze na Ukrajinu oznámil 1. března, že byl terčem útoku počítačovým virem, který maže data. Ve stejnou dobu byl rušen signál satelitního vysílání UA: Pershiy.[128] Ruští hackeři znovu napadli stránky ukrajinského zpravodajského webu Suspilne News 8. března v 10.51. Suspilne pokračuje v poskytování informací na sociálních sítích: Telegram, Facebook, Instagram, YouTube, Viber a také na Twitteru.[129]

Ruští hackeři na napadení ruských vládních webů 16. března reagovali napadením ukrajinské státní televize, kam na lištu vpašovali falešnou výzvu prezidenta Zelenského, aby Ukrajinci složili zbraně. Ten to komentoval jako dětinskou provokaci a vzkázal ruským vojákům aby složili zbraně a vrátili se domů.[130]

Na finanční instituce na Ukrajině byl podniknut útok novým druhem viru, označovaným CaddyWiper, který se snaží ničit data. Při šíření škodlivého kódu byl zneužit mechanizmus pro hromadnou konfiguraci operačního systému Windows.[131]

Do kybernetické války proti Západu se zapojili také čínští hackeři ze skupiny Mustang Panda. Jejich hackerské nájezdy cílí na evropské diplomatické subjekty, a to včetně jednotlivců zapojených do služeb pro uprchlíky a migranty. Český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) už od konce února varuje, že hrozba kybernetických útoků a kyberšpionáže platí i pro české subjekty.[132]

V tiskové zprávě z 19. března oznámila Státní služba pro speciální komunikaci a ochranu informací Ukrajiny, že od 15. února bylo na Ukrajinu ruskými hackery podniknuto více než 3 000 útoků DDoS. Dosavadní rekord činil 275 útoků DDoS za den. Nejsilnější útok ve své špičce přesáhl 100 Gb/s. Hackeři útočí především na informační zdroje státních úřadů, institucí a společností ve finančním a telekomunikačním sektoru. Všechny služby však fungují a jsou uživatelům k dispozici. Poskytovatelé a operátoři se potýkají s kybernetickými útoky na své sítě.[133] 28. března byl z Ruskem okupovaných území podniknut kybernetický útok na ukrajinského poskytovatele telekomunikačních služeb Ukrtelecom. Předcházela mu přípravná fáze, během které se hackeři snažili analyzovat, jak je uspořádána IT infrastruktura poskytovatele. Druhou fází byl kybernetický útok z 28. března, během kterého se hackeři pokusili vyřadit zařízení a služby společnosti a získat kontrolu nad sítí a zařízením společnosti Ukrtelecom. Tento útok IT specialisté společnosti Ukrtelecom odvrátili tím, že dočasně omezili přístup ke službám pro soukromé uživatele a firmy. Uživatelská data nebyla v důsledku kybernetického útoku poškozena ani ohrožena.[134]

Check Point zveřejnil detaily o struktuře a fungování známé ruské ransomwarové skupiny Conti, která může mít vazby na tamní zpravodajské služby. Conti navenek operuje jako klasická high-tech společnost s jasnou řídící, finanční i personální strukturou, ale podniká ransomwarové útoky na desítky organizací včetně kritické infrastruktury a zdravotnictví a vymáhá výkupné. Přitom její zaměstnanci, placení z výnosu této trestné činnosti ani nemusejí vědět, že se podílejí na kyberzločinech.[135]

Ředitel FBI Christopher Wray oznámil, že Federální úřady USA zlikvidovaly botnet, který byl řízen ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU. Botnet, který v tomto případě zahrnoval tisíce infikovaných síťových hardwarových zařízení, byl zneškodněn dříve, než mohl způsobit škodu.[136]

Útoky na Rusko[editovat | editovat zdroj]

Druhý den konfliktu se ve velkém rozběhly kybernetické útoky proti Rusku. Ukrajina kvůli hrozbě ruské hybridní války začala ve velkém rekrutovat hackery.[137] Představitelé ukrajinského ministerstva obrany požádali hackerské podsvětí o pomoc při posilování kybernetické bezpečnosti. Spoluzakladatel kyjevské společnosti Cyber Unit Technologies zabývající se kybernetickou bezpečností Jegor Aušev, sdělil, že budou provádět digitální špionáž proti ruským silám, zatímco defenzivní dobrovolníci pomohou chránit infrastrukturu země.[138] Skupina IT dobrovolníků, která si říká IT Army of Ukraine, má více než 230 000 příznivců na Telegramu a tipuje cíle, na které mají hackeři zaútočit, jako jsou ruské banky a burzy kryptoměn.[139]

Hackerská skupina Anonymous v nočních hodinách 24. února oznámila na twitterovém účtu, že oficiálně vstupuje do kybernetické války s Ruskem[140] a ráno 25. února oznámila, že vyřadila z provozu zpravodajskou stanici RT (dříve Russia Today).[141][142] Cílem hackerských útoků se staly rovněž weby Kremlu, ruské vlády a ministerstva obrany.[143] Hackeři vyslovili své přesvědčení, že Ukrajina je demokratická země napadená fašistickou diktaturou a nejde o bitvu mezi NATO a Ruskem, ale o boj demokracie s fašismem.[138] K blokování webů pro ruské klienty i firmy vyzývali rovněž čeští programátoři a zveřejnili skript, který umožní všem správcům webových stránek zablokovat přístup ruským uživatelům.[144] V úterý 8. března byl web projektu asi hodinu terčem masivního hackerského útoku typu DDoS. Do projektu, který ruským uživatelům zobrazuje ukrajinskou vlajku a požadavek zastavit ruskou agresi proti Ukrajině, je zapojeno 16 580 webů.[145] Hackerská skupina Anonymous v sobotu 26. února vyřadila weby celkem šesti ruských státních institucí, včetně cenzurního úřadu Roskomnadzor. Na Twitteru zveřejnila video s ruskými televizními stanicemi vyhrávajícími ukrajinskou hymnu.[146]

Skupina Anonymous mobilizovala pro válku s Putinovým režimem hackery po celém světě a 27. února vyslala následující vzkaz přímo Vladimiru Putinovi: „Pokud budete pokračovat v této cestě, ztratíte podporu ruských občanů, ostatní země světa s vámi odmítnou spolupracovat a budete čelit bezprecedentním kybernetickým útokům ze všech koutů světa. Členové Anonymous vyhlásili vašemu agresivnímu režimu kybernetickou válku a v posledních několika dnech vyřadili z provozu řadu vládních webových stránek. Několik vyřazených webových stránek je však pouze začátek. Brzy pocítíte hněv světových hackerů, z nichž mnozí pravděpodobně pocházejí z vaší země. Vaše tajemství již nemusí být v bezpečí a existuje možnost, že budou napadeny klíčové součásti vaší vládní infrastruktury. Nyní, s invazí na Ukrajinu, se začínají do popředí dostávat předchozí invaze do Gruzie a na Krym a ukazují jasnou strategii Ruska, jak znovu získat oblasti, které kdysi držel Sovětský svaz. Sovětský svaz před mnoha lety selhal a svět na brutalitu tohoto režimu nezapomněl. Lidé na celém světě se vám budou bránit na každém kroku. Tuto válku nemůžete vyhrát bez ohledu na to, jak mocní si myslíte, že jste.“[147]

Facebook, YouTube a čínský TikTok zablokovaly 2. března vysílání proruských médií RT a Sputnik.[148] Microsoft jako globální společnost uvedl, že má jen omezené možnosti jak sankcionovat Rusko. Aby zabránil šíření ruské propagandy, zablokoval na svých webových stránkách státem sponzorovaný obsah televizí RT (Russia Today) a Sputnik a zároveň odstranil zpravodajské aplikace RT z obchodu Microsoft Store. Bezpečnostní experti Microsoftu spolupracují s ukrajinskou vládou, aby jí pomohli odrážet kybernetické nájezdy hackerů, kterých během prvních tří dnů bojů přibylo o 196 %. Anglická softwarová společnost INSYDIUM, jejíž pluginy užívají i ruské banky, zablokovala hned po vpádu ruských vojsk bez varování všem ruským uživatelům licence na své aplikace, což způsobilo nefunkčnost některých směnárenských aplikací a nemožnost vybrat si peníze.[149]

Hackerské skupině NB65, která je k Anonymous přidružená, se v noci na 2. března podařilo vyřadit z provozu počítačové systémy kontrolního centra ruské vesmírné agentury Roskosmos. Jejím prostřednictvím jsou řízeny i špionážní satelity, které jsou pro Moskvu při útoku na Ukrajinu klíčové. Ruská strana to nepotvrdila, ale hackeři na Twitteru zveřejnili snímky z administračního rozhraní serverů, které potvrzují, že jsou skutečně mimo provoz.[150] Útok nakonec potvrdil šéf agentury Dmitrij Rogozin, který kybernetický nájezd odsoudil. Podle ruské státní agentury TASS navíc požaduje potrestání hackerů.[151]

Ukrajinský zpravodajský web Ukrajinska pravda 2. března uvedl že ukrajinské Centrum obranných strategií získalo osobní údaje 120 000 ruských vojáků bojujících na Ukrajině. Záznamy obsahují jména, adresy, čísla pasů, názvy jednotek a telefonní čísla. Web nyní tyto údaje volně sdílí na svých internetových stránkách, ale nebylo možné je ověřit.[152]

V pátek 4. března ohlásili hackeři hnutí Anonymous, že se jim už podařilo napadnout 2 500 webových stránek ruské a běloruské vlády, státních médií, bank, nemocnic, letišť, společností a proruských hackerských skupin, nejčastěji útoky typu DDoS. Na opačné straně stojí hackeři TheRedBanditsRU, kterým se podařilo proniknout do kamerového systému ukrajinských policistů.[153]

Dne 5. března ohlásili hackeři hnutí Anonymous, že se jim podařilo napadnout stránky ruské Federální bezpečnostní služby. Webové stránky FSB nejsou přístupné, místo toho se na nich zobrazuje chybové hlášení.[154]

Ministerstvo pro digitalizaci a média Ruské federace vydalo rozhodnutí, že země se 11. března odpojí od světového internetu. Dosáhne tak téměř absolutní kontroly nad tím, jaké informace občané Ruska dostávají. Druhým cílem opatření je ubránit se dalším kybernetickým útokům, jaké provedli např. hackeři hnutí Anonymous. Tyto anonymní volně spolupracující skupiny mnoha hackerů po celém světě nemusí být nutně soukromé, ale mohou skrývat operace jiných hackerů, včetně státních ze zemí NATO, nebo dokonce Číny, Indie a Izraele. Skupina Anonymous byla schopná napadnout i ruské systémy navádějící rakety dlouhého doletu na cíl a soustředěné kybernetické útoky by mohly Rusko velmi citelně oslabit.[155]

Ve čtvrtek 10. března zveřejnili hackeři z hnutí Anonymous více než 360 000 utajovaných dokumentů (balík dat o velikosti 820 GB),[156] které získali proniknutím do databáze ruského cenzurního úřadu Roskomnadzor. Uniklá databáze obsahuje i velmi čerstvé dokumenty, některé nesou razítko 5. března 2022. Dokumenty jsou nyní volně přístupné na internetu, očekává se ale, že vzhledem k jejich množství potrvá jejich analýza minimálně několik dní, či dokonce týdnů.[157]

V neděli 13. března skupina Anonymous napadla německou pobočku ruské firmy Rosněfť Rosneft Deutschland a z laptopů zaměstnaců zcizila 20 TB dat. Zároveň na dálku vymazala obsah na 59 telefonech i dalších zařízeních. Předsedou dozorčí rady této firmy je Gerhard Schröder, který je terčem kritiky pro blízké vztahy s Putinem i pro jeho postoj k invazi Ruska na Ukrajinu.[158]

Hackerská skupina GhostSec, která je součástí hnutí Anonymous, získala přístup k několika stovkám ruských vládních i vojenských tiskáren. Začala na nich tisknout protiválečný vzkaz Rusům, který končí slovy: „Sláva Ukrajině! Bůh žehnej Ukrajincům a Rusům. Nechte ruskou vládu zažít, co Ukrajinci zažívají každým dnem.“[159]

Hackeři hnutí Anonymous napadli ruské Ministerstvo pro mimořádné situace. To na svých webových stránkách v noci na 17. března v ruštině zobrazovalo návštěvníkům informace o tom, že na Ukrajině zuří ničivá válka, při které umírají vojáci na obou stranách a informace o tom, že ruská média jsou pod přísným dohledem ruského cenzurního úřadu Roskomnadzor, a proto nemohou o ruské agresi na Ukrajině informovat objektivně.[160] Podle agentury TASS si ruské ministerstvo pro digitální rozvoj stěžuje, že Rusko čelí bezprecedentním kybernetickým útokům. Napadeny už byly webové stránky Kremlu, dopravce Aeroflot či banky Sberbank.[161]

Hackeři skupiny squad303, která se hlásí k hnutí Anonymous, zřídili speciální webovou stránku 1920.in, prostřednictvím které může kterýkoli běžný uživatel internetu Rusům rozesílat zprávy. Díky tomu, že o projektu informovala přední světová zpravodajská média, bylo tak odesláno k 17. březnu už 30 milionů zpráv. Ve zprávě rozesílané na čísla mobilních telefonů stojí: „Vaše média jsou cenzurována, Kreml vám lže. Zjistěte pravdu o Ukrajině. Je čas svrhnout diktátora Putina!“[162]

Hackeři hnutí Anonymous 20. března napadli stránky ruské státní korporace pro atomovou energii Rosatom, poslali pozdrav Putinovi a zveřejnili gigabajty dat. Hackeři se také nabourali do populární ruské sociální sítě Vkontakte a jejím uživatelům poslali zprávu, ve které se uvádí, že Rusko napadlo Ukrajinu a 25 dní ostřeluje naše města. Zpráva uvádí počet mrtvých Ukrajinců i ztráty útočníků. Autoři zprávy vyzývají Rusy, aby vyšli na náměstí svých měst a požadovali zastavení války a Putinovo odstoupení. Zároveň byli uživatelé upozorněni, že sociální síť byla napadena hackery a veškerá data a korespondence byly předány příslušným orgánům. Ti, kteří mají na svých profilových fotografiích symbol „Z“, mohou být považováni za zločince a zařazeni na seznam mezinárodně hledaných osob. V budoucnu mohou být zadrženi v kterékoli zemi na světě.[163]

Hackeři hnutí Anonymous dali 21. března lhůtu 48 hodin všem západním firmám, které dosud nepřerušily své aktivity v Rusku a varovali, že musí Rusko opustit, jinak se stanou terčem hackerů. Na fotografii, kterou zveřejnili Anonymous, jsou loga 41 společností, včetně Burger King, Cargill, Nestlé a dalších, které podle nich financují ruskou armádu a nesou vinu za utrpení Ukrajinců.[164] Hned následujícího dne hackeři z KelvinSecurity Group, kteří se hlásí k Anonymous, svou hrozbu podpořili zveřejněním 10 GB dat zahrnujících e-maily, hesla, obchodní partnery, atd. firmy Nestlé.[165] 23. března na hrozbu reagovala firma Bridgestone a oznámila ukončení svých aktivit v Rusku.[166]

Hackeři hnutí Anonymous oznámili 22. března, že získali přístup k aktivům Ruska po celém světě ve výši více jak 17 miliard amerických dolarů.[167]

Hackeři hnutí Anonymous oznámili 23. března, že pronikli na web ruské Federální služby pro dozor v oblasti školství a vědy (Rosobrnadzor), provedli tzv. defacement a umístili tam ukrajinskou vlajku a vzkaz ruskému prezidentovi – Killer Putin, Fuck Putin![168]

Hackeři hnutí Anonymous oznámili 24. března, že se jim podařilo získat data Ruské centrální banky a mají v úmyslu zveřejnit několik desítek tisíc interních dokumentů, včetně tajných dohod.[169] Zároveň zahájili útoky na západní firmy, které odmítají ukončit svou činnost v Rusku, a napadením prostřednictvím DDoS vyřadili tři ruské weby – největšího světového prodejce sportovního zboží Decathlon, francouzského prodejce pro domácí kutily a zahradnictví Leroy Merlin a francouzské nadnárodní maloobchodní skupiny Auchan.[170] Přitom opakovali svou výzvu západním firmám, které ještě v Rusku působí, aby tam okamžitě ukončily činnost. Zveřejnili seznam dalších potenciálních cílů, mezi kterými jsou firmy Lenovo, MSI, Acer, Asus, Deutsche Telekom, Knauf, Geberit, Metro, Emirates či Raiffeisenbank.[171] Na varování hnutí Anonymous reagovala americká softwarová společnost Teradata a také švýcarská firma Geberit a ukončila v Rusku podnikání.[172]

26. března napadli hackeři IT infrastrukturu ruských leteckých úřadů. Ruský úřad pro civilní letectví Rosaviatsia přišel o přibližně 65 terabajtů dat. Podle Rosaviatsia se ztratily všechny dokumenty, pošta, soubory na serverech, registr letadel a leteckého personálu, byl odstraněn systém veřejných služeb. Ztratily se všechny příchozí a odchozí dopisy za období 1,5 roku.[173]

Hackeři hnutí Anonymous zveřejnili 4. dubna nový seznam společností, které obcházejí sankce a nadále podnikají v Rusku. Oznámili, že po masakru civilistů v Buče budou tyto firmy terčem kybernetických útoků v rámci kampaně #OpRussia. Na seznamu jsou společnosti jako Lenovo, Acer, Asus, Atos, Check Point, Emirates Airlines, Huawei, Kery Group, Metro AG, MSI, Raiffeisen Bank, Ritter Sport, Turkish Airlines, Tencent či Xiaomi.[174]

Hackerům ze skupiny Black Rabbit, která se hlásí k hnutí Anonymous, se podařilo proniknout do počítačových systémů, které řídí bezpečnostní kamery v sídle ruského prezidenta a zveřejnili minutové video, které zachycuje Kreml i s jeho pracovníky z různých místností.[175]

Hackeři hnutí Anonymous zveřejnili 8. dubna 437 500 firemních e-mailů, které se jim podařilo stáhnout z napadených serverů ruské ropné a plynárenské společnosti Aerogas, těžební společnosti Forest a petrohradského obchodního centra Petrovsky Fort. U Aerogasu jde o balík 145 GB dat a zhruba 100 tisíc e-mailů.[176]

Útoky na Čínu[editovat | editovat zdroj]

Hackeři z hnutí Anonymous napadli počítačové systémy čínské investiční banky UBS Securities. Čínu považují za legitimní cíl kvůli jejímu liknavému postoji k ruské invazi na Ukrajinu. Do kybernetické války se už v březnu zapojili phishingovými útoky členové čínské hackerské skupiny Mustang Panda, kteří napadají služby pro uprchlíky a migranty z Ukrajiny v evropských zemích.[177]

Dezinformace šířené Ruskem[editovat | editovat zdroj]

Již Putinovo zdůvodnění invaze, že se Rusko „speciální vojenskou operací“ brání před napadením „nacistickou“ Ukrajinou, je absurdní báchorkou určenou pro domácí publikum. Později podle pozměněného tvrzení „Rusko zabředlo do Západem uměle vytvořeného konfliktu na Ukrajině.“ Ministr zahraničí Lavrov to interpretoval slovy: „na Ukrajinu jsme nezaútočili. Vznikla tam situace, která přímo ohrožuje bezpečnost Ruské federace.“ Podobně Putin zamlžoval fakta už při anexi Krymu roku 2014 a teprve později přiznal, že na Krym poslal armádu „pod záminkou ochrany vojenských objektů“.[178]

Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja během zasedání Rady bezpečnosti v pátek 11. března 2022 v sídle OSN obvinil Ukrajinu z vývoje biologických zbraní. Na této konspirační teorii je pravdivý pouze fakt, že Ukrajina má síť biologických laboratoří, které se zabývají výzkumem patogenů, a tyto laboratoře dostávají finanční prostředky a podporu výzkumu také od USA. Laboratoře však vlastní a provozuje Ukrajina a jejich práce není tajná. Je součástí iniciativy nazvané Program snižování biologických hrozeb, jejímž cílem je snížit pravděpodobnost vypuknutí smrtelných epidemií, ať už přírodních, nebo způsobených člověkem. Světová zdravotnická organizace už požádala Ukrajinu, aby zničila všechny vzorky, které by v případě úmyslného nebo náhodného uvolnění mohly představovat hrozbu.

Ve Spojených státech tuto ruskou dezinformaci začala šířit krajní pravice spojená s bývalým prezidentem Donaldem Trumpem, jako skupina “Patriot Voices”, Tucker Carlson z Fox News nebo Donald Trump Jr.. Mnohé z účtů, které toto tvrzení zveřejnily, se odvolávají na ruské propagandistické zdroje. Když představitelé Kremlu ve čtvrtek 10. března 2022 zopakovali konspirační teorii, že USA vyvíjejí biologické zbraně zaměřené na konkrétní etnika, trvalo jen několik minut, než se jejich citace objevily na amerických sociálních sítích. Ředitelka americké Národní zpravodajské služby Avril Hainesová během výpovědi před senátním výborem pro zpravodajské služby potvrdila, že tato vlivová kampaň je zcela v souladu s dlouhodobými snahami Ruska obviňovat Spojené státy ze sponzorování práce s biologickými zbraněmi a je určena především domácímu publiku. Tuto konspirační teorii převzala i čínská státní média a následně ji ještě posílilo čínské ministerstvo zahraničí, které zopakovalo tvrzení Ruska a vyzvalo k vyšetřování.[179]

V polovině března se na sociálních sítích a také na webu ukrajinské televize objevilo falešné video, v němž prezident Zelenskyj vyzýval své vojáky ke složení zbraní. Jednalo se o deepfake, softwarově upravené záběry. Facebook i Twitter vydaly prohlášení, že tato videa odstraňují.[180]

6. dubna prohlásil mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov, že ukrajinská rozvědka SBU připravuje provokaci v chemickém závodě Pervomajskyj u Charkova, kde se chystá odpálit zásobník se 120 tunami chloru a obvinit pak ruskou armádu ze způsobení chemické katastrofy. Chemická továrna na uvedeném místě však už několik let nefunguje a většina budov byla zbourána. Na internetu jsou dohledatelné záběry z roku 2013 zachycující výbuch jedné z budov.[181]

Vojenské neúspěchy ruské armády[editovat | editovat zdroj]

Selhání úvodní fáze invaze[editovat | editovat zdroj]

Vojenští analytici hodnotí neúspěšný pokus obsadit Kyjev jako zásadní porážku ruské armády. Na letišti v Hostomelu Rusové plánovali zřídit základnu, na niž by mohli přivážet další vojáky a lehkou obrněnou techniku na dostřel od centra hlavního města. Do akce byly nasazeny elitní ruské výsadkové jednotky, ale ukrajinská armáda některé vrtulníky sestřelila ještě ve vzduchu a zbytek výsadku zlikvidovala dělostřeleckou palbou a ručními zbraněmi. Snaha o ovládnutí vojenské letecké základny ve Vasylkivu jižně od Kyjeva rovněž narazila na tvrdý odpor a ukrajinská obrana údajně sestřelila několik ruských těžkých dopravních letadel Il-76 s výsadkáři. Další transportní letouny musely změnit směr letu a vrátit se na základny v Bělorusku. Přestože se Rusům nakonec podařilo ovládnout letiště Hostomel, tvrdý odpor Ukrajinců v oblasti hlavního města si vynutil přehodnocení plánu invaze.[182]

Průběh počátku ruské invaze u Kyjeva a neúspěšný pokus o obsazení letiště Hostomel rekapituluje animované video.[183]

Širší důvody vojenských neúspěchů[editovat | editovat zdroj]

Podle vojenského analytika Dušana Rovenského Rusko počítalo s rychlým postupem a na počátku operace chtělo využít podobný scénář jako při obsazení Československa v srpnu 1968. Podcenilo přitom náladu obyvatel a odhodlání i bojové zkušenosti ukrajinské armády, získané mimo jiné ve střetech se separatisty na východě země. Podobný výcvik mají v Rusku jen speciální jednotky, ale nikoli vojáci základní služby, které Rusko poslalo na Ukrajinu přímo z vojenských manévrů.

V invazi Rusko nasadilo zastaralou techniku (tanky T-72),[184] která je při překonávání velkých vzdáleností nespolehlivá a selhává v důsledku opotřebení. U Kyjeva se Rusům nepodařilo ovládnout klíčové letiště Hostomel a transportní letouny, které již byly na cestě, musely být odkloněny do Běloruska. Nepřipravenost na dlouhodobější operace se projevuje nedostatkem pohonných hmot a munice a kolony čekají než se podaří dopravit zásoby z Ruska.[185]

Dlouhou kolonu ruských vojsk roztaženou před Kyjevem na 64 kilometrů se podařilo zastavit díky malé ukrajinské průzkumné jednotce Aerorozvidka o 30 vojácích, která operuje s drony a je vybavena pouze čtyřkolkami, termokamerou a přístroji pro noční vidění. Těm se podařilo zničit tři první vozidla kolony a pak během následujících dvou nocí i další vozidla. Postupně zničili také některé důležité mosty přes menší vodní toky. Velitelem je plukovník Jaroslav Hončar. Jednotka se zaměřuje také na špionáž a rušičky, které Rusko používá v rámci elektronické války.[186]

Podle vojenského analytika Lukáše Visingra Rusko zabředlo do konfliktu, který nemůže vyhrát. Hluboké systémové problémy v ruských ozbrojených silách se projevily při plánování celé invaze a pokračují zejména v logistice. Rusko postrádá prostředky i vojenskou sílu, která by mu dovolila obléhat velká města a následnou okupaci země se 40 miliony obyvatel. Visingr soudí, že Rusové dojdou k poznání „že Vladimir Putin už není nepostradatelný tak, jak býval. Generálové jsou vojenští profesionálové a musí už nyní chápat, že akce na Ukrajině je z ruského pohledu sebevražda.“ Předpokládá, že „už nyní se v Kremlu podle všech možných indicií a »tradičních politických metod« hledá viník, na kterého se vše hodí. Převrat musí udělat někdo ze silového bezpečnostního aparátu.“[187]

Rusku se nepodařilo zcela zničit ukrajinský systém protivzdušné obrany, který stále částečně funguje. Kromě toho mu chybí specializovaná letadla pro radioelektronický boj, která umožňují ničit nepřátelské systémy PVO a chránit vlastní stroje. Nad Ukrajinou už ztratilo velké množství letadel, včetně nejmodernějších stíhacích bombardérů Suchoj Su-34, které létají nízko, aby nebyly zaměřeny radarem a stávají se pak cílem ručních protiletadlových zbraní jako jsou americké stingery nebo ruské igly. Ruské snímky zničených zaparkovaných letadel ukrajinské armády patrně ukazují pouze vyřazená uskladněná letadla nebo cvičné Albatrosy L-39 na odstavné ploše.[188]

Ruské armádě nefunguje moderní šifrovací komunikační systém Era, protože v místech, kde operují zničili 3G a 4G vysílače, na kterých je závislý. Jsou proto nuceni užívat ke komunikaci obyčejné mobilní telefony, které ukrajinská armáda může odposlouchávat a navíc určit jejich souřadnice. Svědčí pro to i úspěšné ničení ruských vozidel přesnou dělostřeleckou palbou.[189]

Podle vyjádření ukrajinské strany se Ukrajincům podařilo zabít pět ruských generálů: Vitalije Gerasimova (náčelník štábu a 1. zástupce velitele 41. vševojskové armády), Andreje Suchověckého (zástupce velitele 41. vševojskové armády), Andreje Kolesnikova (velitel 29. vševojskové armády), Olega Miťajeva (velitel 150. motorizované divize, měl padnout v bojích u Mariupolu) a Andreje Mordvičeva (velitel 8. gardové kombinované armády).[190][191][192] Zabití většího počtu takto vysoko postavených důstojníků je v moderní době neobvyklé.[193][194][195] Centrum pro boj proti dezinformacím při Radě národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny uvedlo 16. března jména ruských důstojníků zabitých od počátku invaze. Jmenovitě se má jednat o čečenského generálmajora Magomeda Tušajeva, o již jmenované generálmajora Vitalije Gerasimova a generálmajora Andreje Kolesnikova, dále o plukovníka Andreje Zacharova, plukovníka Sergeje Porochňu, plukovníka Igora Nikolajeva, podplukovníka Jurije Agarkova, podplukovníka Dmitrije Sofronova a podplukovníka Michaila Jermolina.[196]

Generálmajor Vitalij Gerasimov († 7. března)

Rusko počet zabitých vojáků nezveřejňuje a z ruských zdrojů lze celkové ztráty pouze odhadovat. Například senátorka za Tuvskou autonomní republiku Ljudmila Narusovová uvedla, že z celé roty tamních odvedenců (100 vojáků) přežili jen čtyři. Potvrzeny jsou ztráty důstojníků: 5 generálů, 2 plukovníků, nejméně 9 podplukovníků, nejméně 20 majorů a nejméně 70 nižších důstojníků, dále desítky výsadkářů, přinejmenším sedm členů speciálních sil armádní rozvědky GRU, příslušníci elitních jednotek ruské národní gardy a elitní jednotky Viťaz a jednotek OMON, dále nejméně osm vojenských letců a jejich posádky a podle radia Svoboda také nejméně 130 profesionálních vojáků z Dagestánu. Podle vyšetřování BBC dorazil „náklad 200“ (šifra pro zabité vojáky) do nejméně 70 z 83 ruských regionů. V 15 regionech úřady neoznámily ani jediné úmrtí vojáků a jinde zprávy o mrtvých později mažou.[197] Ruská strana neprojevuje zájem o těla svých padlých vojáků, která jsou v rukou Ukrajinců, mnoho těl ruských padlých tak podléhá rozkladu ve válečné zóně. Ukrajinská strana se také pomocí mobilní aplikace snaží padlé ruské vojáky identifikovat a kontaktovat přímo příbuzné padlých v Rusku.[198]

Překvapivý neúspěch ruské armády přičítají západní vojenští odborníci špatně vyváženými investicemi do různých vojenských odvětví, neschopností ovládnout vzdušný prostor, nízkou kvalitou údržby pozemní techniky, chybami v taktice vedení boje, složením armády, kde 20–25 % tvoří branci, špatnou logistikou. Generál David Petraeus k tomu přičítá nekvalitní a neprofesionální ruský poddůstojnický sbor, který je naopak silnou stránkou aliance NATO. Západní analytici už v roce 2017 tvrdili, že je síla ruské armády přeceňována a že je technologicky zaostalá. Bývalý velitel sil americké armády v Evropě generálporučík Ben Hodges už 14. března odhadoval, že ruské armádě dochází čas, vojenské síly a možná i munice a kulminace konfliktu může nastat během dvou týdnů.[199] Český plukovník Daniel Zlatník označil za zásadní příčinu katastrofální logistiku ruských útvarů a také vliv onemocnění covidem-19 (varianta omikron) mezi ruskými vojáky. Problematická byla i neprůchodnost bažinatým územím na severu Ukrajiny (viz rasputica).[200]

Podle ukrajinského Ministerstva obrany spáchal sebevraždu velitel 13. tankového pluku v rámci 4. tankové divize Ruské federace poté, když zjistil, že 90 % záložních tanků jeho útvaru je kvůli chybějícím součástkám neschopných nasazení. Ruská technika po dekonzervaci ze skladů je v mnoha případech nepojízdná, protože během skladování bylo rozebráno elektrické zařízení, které obsahovalo drahé kovy, nebo byla použita na náhradní díly.[201]

Ztráty vysokých důstojníků ruské armády[editovat | editovat zdroj]

  1. Generál Magomed Tušajev († 26. února)
  2. Generálmajor Andrej Suchověckij († 28. února nebo 2. března)
  3. Generálmajor Vitalij Gerasimov († 7. března)
  4. Generálmajor Andrej Kolesnikov († 11. března)
  5. Generálmajor Oleg Miťajev († 15. března)
  6. Generálporučík Andrej Mordvičev († 16. března)
  7. Generálporučík Jakov Rezancev († 25. března)
  8. Generálmajor Vladimir Frolov († duben 2022, pohřben 16. dubna)[202]
  9. Plukovník Andrej Zacharov († 11. března)
  10. Plukovník Sergej Sucharev († 18. března) a jeho zástupce major Sergej Krylov.[203]
  11. Plukovník Konstantin Žizevskij († ?)
  12. Plukovník Jurij Medvěděv († ?)
  13. Plukovník Alexej Šarov († ?)
  14. Plukovník Nikolaj Ovčarenko († ?)
  15. Plukovník Denis Kurilo († 30. března)
  16. Plukovník Alexander Bespalov, velitel tankového pluku († ?)[204]
  17. Podplukovník Dmitrij Dormidontov († ?)[205]
  18. Podplukovník Vjačeslav Savinov († 12. března), zástupce náčelníka štábu raketových vojsk a dělostřelectva[206]

Dopady korupce v armádě[editovat | editovat zdroj]

Prostředky vyčleněné na zbrojní průmysl často končily na soukromých účtech vládních úředníků, velitelů nebo ředitelů podniků. V roce 2019 začala vyšetřovat FSB proč nebyl včas uveden do provozu podnik Uralvagonzavod, který měl sériově vyrábět nejnovější ruský tank Armata T-14, představený už roku 2015. Velká část raketové a letecké techniky, kterou ruští vojáci používají, je pouze modernizovaná výzbroj sovětské konstrukce a jinak existuje pouze v prototypech. V armádě je také ve velkém a na všech úrovních zdrojem přivýdělku obchod s palivem, jehož nedostatek se projevil při bojovém nasazení na Ukrajině.[207]

Množství projektů moderních zbraní (hypersonické zbraně, moderní tanky, bezpilotní letouny) v ruské armádě bylo pozastaveno, případně se vývoj dostal jen na úroveň nefunkčních prototypů.[208]

Důsledky[editovat | editovat zdroj]

Uprchlická krize[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Ukrajinská uprchlická krize.
Hraniční kontrola uprchlíků na přechodu s Maďarskem

Ukrajinu opouštějí zejména ženy s dětmi, protože pro muže platí všeobecná branná povinnost. Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) spolupracuje s vládami sousedních zemí a vyzývá je, aby ponechaly hranice otevřené pro ty, kteří hledají bezpečí a ochranu. K 26. únoru se před válkou pokoušelo uprchnout do sousedních zemí kolem 150 000 Ukrajinců.[209] Podle UNHCR byl počet uprchlíků v neděli 27. února již 368 000, z toho 45 200 dorazilo na hranici s Polskem během 15 hodin.[210] Polsko, kde žije asi 2 miliony Ukrajinců, z nichž mnozí přišli již po první okupaci částí Ukrajiny Ruskem v roce 2014, je připraveno na přijetí až jednoho milionu běženců.[211]

Dobrovolnice poskytující pomoc ukrajinským běžencům na Hlavním nádraží v Praze

Ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) v České republice Martin Rozumek potvrdil, že bez problému zvládneme desítky tisíc osob, možná i větší počty. OPU spouští platformu Pomáhej Ukrajině! a zveřejňuje informace i v ukrajinštině.[212] Ukrajinci a Ukrajinky u nás tvoří více než čtvrtinu zahraniční pracovní síly a úřady práce jich roku 2022 evidovaly skoro 200 tisíc. Mezi zaměstnavateli panují obavy, že tito pracovníci budou kvůli konfliktu odcházet zpět na Ukrajinu.[213] Ministerstvo zemědělství oznámilo 28. února, že spustí speciální webové stránky pro uprchlíky z Ukrajiny, kde naleznou informace o volných místech v zemědělství, potravinářství i lesnictví, propojí firmy, které hledají zaměstnance a nabídne pomoc s administrativou.[214]

Místo humanitární pomoci pro uprchlíky z Ukrajiny, železniční stanice v Krakově

Podle německého ministra vnitra se EU jednomyslně dohodla se všemi členskými zeměmi, že bude přijímat ukrajinské uprchlíky až po dobu tří let, aniž by museli nejprve žádat o azyl. Komisař pro humanitární pomoc a krizové řízení Janez Lenarčič očekává, že konflikt humanitárně zasáhne přibližně 18 milionů Ukrajinců a asi čtyři miliony uprchnou ze země.[215]

Podle mluvčí UNHCR Laury Padoan činil počet uprchlíků z Ukrajiny ráno 28. února už 422 000 a kromě toho se na území Ukrajiny nachází asi 100 000 lidí vyhnaných ze svých domovů.[216]

K 1. březnu eviduje UNHCR 660 000 uprchlíků z Ukrajiny, kteří přecházejí hranice Polska, Slovenska, Maďarska, Rumunska a Moldávie. Nejhorší je situace na hranici s Polskem, kde čekací doba je až 60 hodin a s Rumunskem, kde čekají až 20 hodin. Ostatní státy vycházejí vstříc a snaží se proceduru přijetí uprchlíků maximálně urychlit.[217]

Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) od začátku ruského útoku na Ukrajinu do 5. března z této země uprchlo do zahraničí zhruba 1,5 milionu lidí. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) oznámil o něco nižší bilanci, 1,3 milionu lidí.[218]

Během neděle 6. března vyhledalo azyl v Polsku dalších více než 142 tisíc lidí. Polsko už od počátku války přijalo 1,1 milionu uprchlíků z celkového množství více než 1,7 milionu lidí vyhnaných z domovů. Podle OSN se jedná o nejhorší uprchlickou krizi od druhé světové války. Ukrajinský Lvov už téměř vyčerpal své možnosti pomoci lidem na útěku před ruskou invazí. Prošlo jím už několik set tisíc lidí a dvě stě tisíc lidí zde uvázlo, přičemž denně přijíždí na lvovské vlakové nádraží padesát tisíc nových běženců.[219]

Britští úředníci v Calais vrátili více než 600 ukrajinských uprchlíků, kterým bez platného víza odmítli povolit vstup do Velké Británie.[220] Britský přístup kritizovala Francie.[221]

Moldavsko, které má jen 2,5 milionu obyvatel, přijalo do 6. března více než 230 000 uprchlíků z Ukrajiny. Ministr zahraničí USA Antony Blinken ujistil prezidentku Maia Sandu, že Spojené státy podporují snahu Moldavska o vstup do Evropské unie.[222]

Z Ukrajiny už podle Mezinárodní organizace pro migraci muselo uprchnout 2,3 milionu lidí. Podle dat mobilních operátorů Česko přijalo do 10. března asi 200 000 uprchlíků z Ukrajiny. Vláda očekává, že se tento počet může ještě zdvojnásobit.[223] K 16. březnu bylo podle dat mobilních operátorů v Česku kolem 270 000 uprchlíků z Ukrajiny, z nichž více než polovinu tvoří děti.[224]

Aby ulevila státům nejvíce zasaženým přílivem uprchlíků z Ukrajiny, přistoupila Evropská unie k bezprecedentním kroku. Všechny členské státy EU jednomyslně odsouhlasily zavedení mimořádné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny, kteří nově nemusejí po příchodu do Česka ani jiných států žádat o azyl a automaticky získávají povolení k pobytu. Mohou tak rovnou začít pracovat nebo chodit do školy. Evropská solidarita, ke které se státy EU přihlásily, dalece překračuje míru, o kterou usilovaly dřívější „přerozdělovací kvóty.“[225]

Podle údajů UNHCR ze 16. března 2022 jsou počty uprchlíků (zřejmě spíše počty lidí, kteří překročili hranice) z Ukrajiny v sousedních státech následující: Polsko 1,9 milionu, Rumunsko 491 000, Moldavsko 351 000, Maďarsko 283 000, Slovensko 229 000, Rusko 169 000, Bělorusko 2 000. Počty uprchlíků ve státech, které nemají hranice s Ukrajinou, UNHCR neuvádí.[226] Do Česka za tři týdny ruské invaze přišlo 270 000 válečných utečenců z Ukrajiny.[227]

Vnitřní dění v Rusku[editovat | editovat zdroj]

Podle nezávislého lidskoprávního mediálního projektu OVD-Info (ОВД-Инфо), který se zabývá politickou perzekucí v Rusku, bylo při protestech proti ruské invazi na Ukrajinu od 24. do 27. února zatčeno téměř 6000 lidí.[228] Na několika místech v Bělorusku vypukly 27. února protesty proti invazi na Ukrajinu. Davy skandovaly „Sláva Ukrajině!“ a „Ne válce!“. Účastníci nahráli řadu videí, než přijela policie a provedla stovky zatčení.[229]

Dne 27. února založila skupina veřejně známých ruských exilových osobností takzvaný Protiválečný výbor Ruska.[230]

V Rusku vznikla řada petic proti vojenské invazi na Ukrajinu. Občanskou petici do 27. února podepsalo více než 830 000 lidí, další petice kolují mezi umělci a mezi zdravotníky. Protesty proti válce podepsalo více než 30 000 technologických pracovníků, 6000 zdravotníků, 3400 architektů, více než 4300 učitelů, více než 17 000 umělců a 2000 herců, režisérů a dalších tvůrčích osobností. Petice vědců a vědeckých novinářů, která do rána 27. února shromáždila 3000 podpisů, označuje Rusko jako viníka války, kterou nelze ospravedlnit. „Tento fatální krok vede k obrovským lidským ztrátám a podkopává základy zavedeného systému mezinárodní bezpečnosti. Žádáme okamžité zastavení všech vojenských operací namířených proti Ukrajině. Požadujeme respektování svrchovanosti a územní celistvosti ukrajinského státu,“ uvádí se v petici.[231]

Ukrajinská agentura Unian upozornila na článek, který Ruská agentura RIA Novosti v sobotu 26. února omylem publikovala, a přestože ho vzápětí smazala, zůstal zachován ve webovém archivu. Článek komentátora Petera Akopova oslavující ruské vítězství na Ukrajině ilustruje uvažování Vladimira Putina o obnově velkého Ruska. Píše se v něm mimo jiné: „Protiruské Ukrajiny již nebude. Rusko obnovuje svou historickou plnost tím, že shromažďuje ruský svět, ruský lid, v celé jeho celistvosti – Velkorusy, Bělorusy a Malorusy.“ ... „Rusko obnovuje svou jednotu – tragédie roku 1991, tato hrozná katastrofa v našich dějinách, byla překonána.“ Akopov předbíhá událostem a jeho věta: „Nyní je tento problém pryč – Ukrajina se vrátila do Ruska“ jasně poukazuje na smrtelné nebezpečí, které ruské imperiální zájmy představují pro demokratickou Ukrajinu.[232] V ruské státní televizi je možné vidět, resp. slyšet i mnohem extrémnější názory – výroky hrozí válkou celé Evropě.[233]

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor nařídil všem médiím v Rusku, aby pod hrozbou pokuty nebo zákazu činnosti zveřejňovala výhradně oficiální informace šířené ruskou vládou, a obvinil nezávislá ruská média, například televizní kanál Dožď nebo opoziční noviny Novaja gazeta, že zveřejňují „falešné informace“ o ostřelování ukrajinských měst a o civilních obětech.[234][235]

Státem ovládaná ruská média, jako jsou První kanál nebo Rossija-24,[236] z nichž čerpá informace většina Rusů, prezentují válku jako „speciální vojenskou operaci“ s cílem ochránit ruskojazyčné obyvatelstvo na Donbasu.[237][238] Někteří pozorovatelé poukázali na názorovou mezigenerační propast mezi Rusy, přičemž mladší Rusové jsou většinou proti válce, zatímco starší generace Rusů mnohem časteji přijímá tvrzení šířená státem kontrolovanými médii.[239][240]

Roskomnadzor zablokoval 28. února Current Time and the Crimea.Realities project ukrajinského vysílání RFE/RL. 1. března vypnul vysílání nezávislého ruského radia Echo Moskvy a zablokoval vysílání televizního kanálu Dožď, poslední nezávislé televizní stanice v Rusku, aby – podle svého vyjádření zamezil šíření informací, které považuje za „výzvy k extremistickým aktivitám, násilí a záměrně nepravdivé informace o speciální operaci ruského vojenského personálu“ na Ukrajině.[241] Zároveň Roskomnadzor na základě žádosti Generální prokuratury Ruské federace ze dne 27. února adresoval 1. března 2022 ruské Wikipedii požadavek, aby odstranila článek s názvem Вторжение России на Украину (2022) s tím, že pokud tak neučiní, ruské Wikipedii hrozí zablokování.[242][243][244]

Americká streamovací platforma Netflix odmítla šíření ruské propagandy a neposkytne ruským uživatelům vysílání dvaceti ruských televizních stanic, včetně nejsledovanějšího Prvního kanálu Rusko 24.[245]

V souvislosti s válkou na Ukrajině podepsal dne 4. března ruský prezident Putin zákon o trestní odpovědnosti za šíření „nepravdivých informací“ o ruských ozbrojených silách, který postihuje šíření nepravdivých informací pokutou až 1,5 milionů rubů nebo třemi roky vězení, a jejich vytváření až 15 lety vězení. Co je nepravdivá informace stanovuje ruská vláda.[246]

Nová ruská legislativa staví nezávislou žurnalistiku mimo zákon. Z Ruska se proto stahují nebo přerušují činnost stanice BBC, CNN, ABC, CBC, ARD, ZDF, RFE/RL, RAI a agentura Bloomberg.[247]

Podle nezávislého ruského lidskoprávního projektu OVD-Info bylo (ke dni 7. 3. 2022) od 24. února při protestech proti ruské invazi na Ukrajinu zatčeno 13 217 lidí.[248] Ke dni 21. dubna bylo zatčeno 15 435 lidí.[249]

Ruská armáda je postižena korupcí a předseda Národní agentury Ukrajiny pro prevenci korupce Alexandr Novikov ve svém ironickém dopisu poděkoval ministru obrany Ruské federace Sergeji Kužegetoviči Šojguovi „za neocenitelný podíl na tom, že ruské prostředky a zdroje pro útok na Ukrajinu byly rozkradeny ještě ve fázi jejich nahromadění na hranicích“, čímž přispěl k urychlení likvidace okupantů. Ukrajinská armáda zjistila, že ochrana ruských tanků T-72 a T-80 je vyrobena z lepenkových tácků na vejce a že členové posádky ukořistěného ruského obrněného automobilu Barnaul-T měli neprůstřelné vesty vyrobené z lepenky místo pancéřových desek. Ve vestách byly ukryty letáky „O postupu při odhalování korupce a jiných porušení při zjišťování střetu zájmů ve vojenských jednotkách“. Pomalé automobily ZIL-130, použité k přepravě ruských vojáků na otevřené nástavbě během ukrajinských březnových mrazů, byly natřeny jasnou akvamarínovou barvou a sloužily jako vhodný cíl k nácviku v ovládání moderních zbraní pro ukrajinskou domobranu.[250]

V Rusku probíhá aktivní nábor do paramilitantních skupin, které mají být vyslány bojovat na Ukrajinu. Příslušník Wagnerovy skupiny, kterého zatkla ukrajinská tajná služba (SBU) při speciální operaci u Novoukrajinky, kde vytyčoval trasu pro vojáky, kteří měli ovládnout silnici mezi Chersonem a Doněckem, působil předtím v Sýrii a v separatistické oblasti Doněcka. Při výslechu uvedl, že do těchto jednotek se mohou hlásit i muži se záznamy v trestním rejstříku, se zákazem působit v žoldnéřských skupinách nebo lidé bez cestovního pasu. Nově naverbovaní byli cvičeni pod velením ruské vojenské rozvědky GRU na jihu Ruska v táboře Molkino, který využívají wagnerovci. Během prvního týdne invaze byl na ruské sociální siti VKontakte zveřejněn inzerát vyzývající „příslušníky ochranek a bezpečnostních služeb“ z bývalých postsovětských zemí, aby se přihlásili o práci, která je „blízko v zahraničí“.[251]

Prezident metalurgického gigantu Norilsk Nickel a jeho největší akcionář Volodymyr Potanin varoval Kreml před konfiskací majetku společností, které opustily Rusko po invazi na Ukrajinu. Podle Potanina by takový krok vrátil zemi o více než 100 let zpět a globální nedůvěra k Rusku ze strany investorů by mohla trvat desetiletí. Potanin je nejbohatším mužem Ruska a podle agentury Bloomberg jeho majetek stále činí asi 22,5 miliardy dolarů, a to i přesto, že přišel asi o čtvrtinu jmění kvůli propadu akcií společnosti Norilsk Nickel na londýnské burze o více než 90 % v souvislosti se sankcemi.[252]

Mladí a vzdělaní Rusové i Bělorusové, kteří nesouhlasí s Putinovým režimem, se obávají zavřených hranic, politických represí a nucené vojenské služby a volí emigraci. Od zahájení ruské invaze na Ukrajinu už do zahraničí odešlo až 200 000 Rusů. Od roku 2000, kdy se Vladimir Putin stal prezidentem, do roku 2019 opustily Rusko až dva miliony lidí, z nichž mnozí jsou podnikatelé, kreativci a akademici. Podle ekonomů může být odliv mozků pro Rusko nejdůležitějším problémem, pokud jde o jeho ekonomickou budoucnost.[253] V zahraničí ale někteří z nich musejí čelit narůstající vlně rusofobie.[254]

Označení ruské invazní vojenské techniky (dle ukrajinské armády):
Z – jednotky postupující z Ruska (východní vojenský okruh)
Z (v rámečku) – jednotky postupující z Krymu
O – jednotky postupující z Běloruska
V – námořní pěchota
X – Čečenci
A – speciální síly (SOBR, ALFA, SSO)
Ruské vrtulníky mají šedou barvu

Rusové, kteří naopak invazi schvalují, si začali označovat vozidla písmenem Z, jímž je označena velká část ruské invazní vojenské techniky. Někteří se také fotografují s oblečením s tímto písmenem, další vytvořili živý útvar ve tvaru Z, písmeno se objevuje na billboardech, fasádách či oknech budov.[255] Ruský gymnasta Ivan Kuljak si na prsa připjal při předávání medailí improvizované písmeno Z a následně vyjádřil plnou podporu ruské invazi.[256] V Česku může podobné chování postihovat policie,[257] pořadatel závodů RunCzech tak musel poupravit kampaň, neboť používat slogan Z jako Zátopek.[258] Kvůli konotacím s nacisty rozpoutanou druhou světovou válkou symbol písmene je symbol někdy označován i jako zvastika (zwastika).[259]

Několik hodin poté, co editorka ruské státní televize Marina Ovsjannikovová pronikla na obrazovku během hlavních večerních zpráv s protestem proti ruské invazi na Ukrajinu, podali výpovědi Žanna Agalakova z pozice zpravodajky pro Evropu Prvního kanálu RT a také moderátoři Lilia Gildějevová a Vadim Gluske z konkurenční televize NTV.[260]

Putinovy válečné plány získaly západní rozvědky a předaly je Ukrajině. Počátkem března 2022, kdy Putin zahájil hon na čarodějnice ve svém nejbližším okolí, aby našel „viníky“ odpovědné za neúspěch jeho válečné strategie, zmizel na 12 dní z médií ministr obrany Sergej Šojgu. Zdroj blízký ministrovi sdělil investigativnímu zpravodajství Agentstvo že Šojgu má zdravotní problémy se srdcem.[261]

Podle odhadu ředitele Ruské asociace pro elektronické komunikace (RAEC) Sergeje Plugotarenka již z Ruska odešlo 50 000 až 70 000 pracovníků z oboru IT a dalších 70 000 až 100 000 se chystá odejít. Odcházejí především do Turecka, Spojených arabských emirátů, Arménie, Gruzie a Pobaltí. Druhá vlna je podle něj nevyhnutelná.[262]

Google 9. dubna zablokoval v souladu se sankcemi uvalenými na Rusko účet ruské Státní dumy na videoportálu YouTube. Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor, který sám zablokoval sociální sítě Twitter, Facebook a Instagram, to označil za cenzuru.[263]

Vnitřní dění v Bělorusku[editovat | editovat zdroj]

Běloruská armáda[editovat | editovat zdroj]

Rusové využívají území Běloruska k útoku na Ukrajinu, ale běloruské jednotky se ho přímo nezúčastnily a Bělorusové se zapojení do bojů brání. Povolávací rozkaz tam dostali rezervisté. Exilová prezidentka Svjatlana Cichanouská vyjadřuje Ukrajině podporu a v manifestu z 1. března oznámila vznik protiválečného hnutí.[264] Bělorusové z Ukrajiny, Polska a Litvy už vytvořili první jednotku, která se zapojila do boje proti Rusům.[265]

Podle poradce lídryně běloruské opozice Svjatlany Cichanouské Franaka Viačorky, část běloruské armády patrně odmítla zaútočit po boku Rusů na Ukrajinu.[266] Náměstek běloruského ministra obrany Viktor Gulevič, který je zároveň náčelníkem běloruského generálního štábu, kvůli ruské invazi na Ukrajinu rezignoval. Podle něj se členové běloruské vojenské jednotky odmítli podílet na bojích a Bělorusko nebylo schopno sestavit jediný prapor.[267]

Ukrajinská rozvědka a Generální štáb ozbrojených sil opakovaně informovaly o tom, že Bělorusko se chystá připojit k ruským okupačním silám ve válce proti Ukrajině. Zároveň běloruská armáda údajně provedla anonymní průzkum mezi vojáky a většina z nich vyjádřila naprostou neochotu bojovat proti Ukrajině.[268]Běloruská armáda má sice 45 tisíc vojáků v aktivní službě, ale kvalitní výcvik a vybavení má zhruba jen pět až sedm tisíc z nich.

Ukrajinská armáda 23. března zveřejnnila informaci, že ruské speciální služby se snaží přesvědčit běloruské vojáky, aby se zúčastnili války s Ukrajinou, a slibují jim 1 000-1 500 dolarů měsíčně.[269] Tiskový mluvčí ukrajinského Velitelství pozemních sil Volodymyr Fitio tisku sdělil, že se je snaží kontaktovat běloruská armáda a prohlašuje, že v případě jejího nasazení na Ukrajině je připravena se vzdát.[270]

Běloruské partyzánské skupiny[editovat | editovat zdroj]

Ukrajině během ruské invaze pomáhají partyzánské skupiny původem z Běloruska. Už v říjnu 2020 vznikla v Polsku odbojová organizace běloruských důstojníků policie a justice ByPol. V létě 2021 vyhlásil ByPol tzv. plán Pěramoha (bělorusky: Vítězství), v jehož rámci se vytváří síť anonymních buněk počtem do tří lidí, které by v případě nového vzplanutí masových protestů dostaly konkrétní úkoly. Hackerské skupině Kiberpartyzany, která vznikla také na podzim roku 2020, se už podařilo dostat k osobním údajům příslušníků Lukašenkových silových jednotek, databázi údajů z cestovních pasů všech občanů Běloruska nebo k databázím s evidencí telefonátů občanů policii, což umožnilo identifikovat policejní informátory. Mají též informace získané ze záznamů vnitřních odposlechů ministerstva vnitra a dalších Lukašenkových úředníků. Se začátkem ruské invaze na Ukrajinu předávají údaje o Lukašenkových vojácích ukrajinské straně a také vyřadili z provozu elektronické systémy běloruských drah. Provoz železnice musel být řízen ručně a ruské vojenské vlaky nemohly jet přes Bělorusko během noci.[271]

Další skupinou, jež přešla k subverzním aktivitám, jsou „Busly laciać“ (Čápi letí), kteří na podzim 2020 začali sprejováním protestních graffiti. V září 2021 tato skupina shodila pomocí dronu hořící směs na základnu zvláštní policejní jednotky (OMON) a v prosinci na posádku tzv. vnitřních vojsk. Drony používané pro útoky na základny běloruských policejních jednotek byly předány obráncům Kyjeva. „Busly laciać“ také poškozuje zařízení na běloruské železnici, kterou musí hlídat policie. Ve městech, kde už došlo k diverzím, proběhly policejní razie, bití a zatýkání, ale běloruský odboj pokračuje a ve dnech 15. až 17. března byla zničena další tři kontrolní zařízení na železnici.[271]

Další oblastí činnosti běloruského odboje je sledování pohybu ruských i běloruských vojenských jednotek. Kanál „Bielaruski Hajun“, zřízený v internetové aplikaci Telegram, publikuje údaje o přesunu vojenské techniky nebo pohybu vojenských letadel a raket, které dostává od lidí z celého Běloruska. V řadách ukrajinské domobrany bojují vojáci Běloruského praporu Kalinouského a další dobrovolníci.[271]

Jiné[editovat | editovat zdroj]

Protiválečnou demonstraci, která se konala v Minsku 27. února, policie brutálně rozehnala a většinu protestujících zatkla. Běloruské márnice a nemocnice jsou přeplněné mrtvolami padlých ruských vojáků a zdravotníci ve městech Mozyr a Homel museli podepsat slib mlčenlivosti.[272]

Zásahy proti ruským oligarchům[editovat | editovat zdroj]

Západní vlády a jejich úřady začaly vyvíjet bezprecedentní úsilí o identifikaci a zmrazení majetku ruských oligarchů a dalších osob blízkých Putinovu režimu v zahraničí. Podle některých odhadů bylo téměř 20 % bohatství země ukryto v offshorových jurisdikcích, jako jsou Kypr, Seychely, Britské Panenské ostrovy – dokonce i Spojené státy. Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů zveřejnilo výběr zprostředkovatelů, offshorových agentů a bank, které podle ICIJ pomáhají ruské elitě přesouvat a ukrývat peníze.[273]

Modelovým příkladem jak oligarchové zbohatli na úkor státu je případ Romana Abramoviče, který zveřejnila britská BBC. Abramovič roku 1995 ve zmanipulované aukci koupil od ruské vlády ropnou společnost Sibněft za 250 milionů dolarů a roku 2005 ji prodal státu zpět za 13 miliard dolarů. Abramovičův majetek byl v rámci sankcí zmrazen a byl diskvalifikován jako ředitel fotbalového klubu Chelsea.[274]

Podle francouzského ministra hospodářství Bruna Le Mairea má Francie justiční prostředky jak zabavit majetky ruských oligarchů. Jeho úřad zřídil k tomuto účelu zvláštní oddělení, které dohledá majetek nejen samotných oligarchů, ale i jejich dětí, manželek, společností. Le Maire také zdůraznil, že nepůjde pouze o zmrazení jejich majetku, ale o jeho konfiskaci.[275]

Velká Británie zavedla roku 2017 tzv. Unexplained Wealth Order (UWO), který měl postihnout mimořádně bohaté lidi, o nichž se předpokládá, že jsou spojeni s mezinárodní korupcí, organizovaným zločinem a jejich pomocníky. Předpokládá se, že Spojené království je zaplaveno ruskou hotovostí a dalšími penězi uloupenými z bývalého Sovětského svazu. Tyto peníze jsou ukryty v obrovském množství nemovitostí – od kancelářských budov až po mega vily – a jejich skuteční vlastníci jsou skryti v síti tajných fiktivních společností. Jedná se o organizace, které existují pouze na papíře a jsou registrovány v daňových rájích. Již od roku 2016 byl připravován nový Zákon o hospodářské kriminalitě, který se po ruské invazi na Ukrajinu stal aktuální.[276]

Italská policie v rámci sankcí po invazi na Ukrajinu zabavila ve svých přístavech dvě jachty patřící ruským miliardářům – Alexeji Mordašovovi, který je třetím nejbohatším mužem v Rusku s majetkem odhadovaným na 22,7 miliardy dolarů (více než 534 miliard korun). Druhým sankcionovaným je Gennadij Timčenko, na kterého Velká Británie uvalila sankce, a od začátku roku 2022 přišel o téměř polovinu svého čistého jmění.[277]

Americký prezident Joe Biden během svého úterního projevu o stavu Unie na adresu ruských oligarchů prohlásil: „Spojujeme se s našimi evropskými spojenci, abychom našli a zabavili vaše jachty, vaše luxusní byty, vaše soukromá letadla. Přijdeme si pro vaše nepoctivé zisky.“[278]

Izraelská televize Channel 12 informovala, že na telavivském letišti přistálo celkem sedm privátních tryskových letadel pronajatých v Turecku, která sem přepravila pasažéry z Petrohradu a Moskvy. Skrytá identita pasažérů i načasování letů nasvědčují tomu, že může jít o lidi na sankčních seznamech USA a Evropské unie, kteří využívají pronajatá letadla, aby své přesuny maskovali. Izraelský letištní úřad instruoval personál Ben Gurionova letiště, aby nepovoloval dlouhodobé parkování soukromých letadel patřících lidem na americkém sankčním seznamu a omezil je pouze na 48 hodin.[279] Ministr zahraničí Ja'ir Lapid při návštěvě Bratislavy 14. března prohlásil, že Izrael nebude plnit roli sloužit jako země pro odklonění ruských majetků postižených sankcemi.[280]

Evropský parlament jednal o zrušení „zlatých pasů“ a „zlatých víz“ pro občany ze států mimo Evropskou unii, kteří v Evropě investovali peníze a získali tak povolení k pobytu (víza) nebo občanství EU (pas) se všemi právy, která k tomu náleží – včetně možnosti pohybu, pobytu či práce v jakékoliv ze sedmadvaceti zemí. Víza dosud udělovalo 12 členských zemí, pasy pouze Kypr, Malta a Bulharsko. Podle Transparency International bylo s touto praxí spojeno praní špinavých peněz a korupce. Členské státy by podle Transparency International měly zajistit, aby bylo okamžitě zrušeno občanství nebo povolení k pobytu udělené sankcionovaným osobám. Analytik Chromý upozornil na vyhýbání se daním nebo páchání jiné trestné činnosti, jako tzv. praní špinavé reputace. Jako problém vnímá, že zlaté pasy mohou sloužit k obcházení sankcí uvalených na stát, ze kterého osoba původně pochází. Pro legislativní návrh na zrušení těchto výhod hlasovalo 595 europoslanců, 12 bylo proti a 74 se zdrželo. Autorkou návrhu je nizozemská europoslankyně Sophia in 't Veldová z liberální frakce Obnova Evropy. O návrhu musí rozhodnout Evropská komise.[281]

Britský ministr pro bydlení Michael Gove navrhl, aby do zabavených nemovitostí ruských oligarchů byli nastěhováni ukrajinští uprchlíci.[282][283]

Sankce proti Rusku zavedlo i Japonsko a zmrazilo majetek jak jednotlivcům, mezi kterými jsou poslanci Dumy, tak organizacím a zakázalo export čipů do Ruska. Kvůli územnímu sporu o Kurilské ostrovy Japonsko dosud nepodepsalo mírovou smlouvu s Ruskem. Přijímá ukrajinské uprchlíky a poskytuje Ukrajině humanitární pomoc, na kterou dosud vyčlenilo zhruba 175 milionů dolarů. Pod vlivem ruské invaze na Ukrajinu i vzhledem k rostoucím ambicím Číny se v zemi dokonce otevřela diskuze o možném umístění amerických jaderných zbraní na japonském území.[284]

Po čtvrtém kole sankcí Evropské unie je už na seznamu téměř 900 osob pocházejících z Ruska, kterým bude zakázán vstup na území členských zemí EU nebo jim bude zakázáno cestovat, bude zmražen jejich majetek a budou odstřihnuti od přístupu k financím.[285]

Švýcarsko zařadilo na sankční seznam dalších 200 osob a svůj seznam sankcionovaných přizpůsobilo Evropské unii. Majetek těchto osob ve Švýcarsku musí být zmrazen a nahlášen Státnímu sekretariátu pro hospodářské záležitosti (SECO). Změna vstoupila v platnost dne 16. března v poledne.[286] Z prvního soupisu majetku ruských oligarchů vyplývá, že Rusové uvedení na sankčních seznamech mají ve Švýcarsku nemovitý majetek za více než šest miliard dolarů. Švýcarská bankovní lobby odhadla, že tamní banky mohou držet více než 200 miliard dolarů ruského majetku.[287]

Ministerstva financí a spravedlnosti USA zahájila činnost tzv. Multilateral Russian Oligarch Task Force nazvané REPO (Russian Elites, Proxies, and Oligarchs), jejíž zřízení USA ohlásily 26. února. Ministryně financí Janet L. Yellenová a generální prokurátor Merrick B. Garland se virtuálně setkali se zástupci Austrálie, Kanady, Německa, Francie, Itálie, Japonska, Spojeného království a Evropské komise. Společně se usnesli, že pracovní skupina, složená z ministerstva financí a ministerstva spravedlnosti nebo vnitra v každé členské jurisdikci bude využívat své příslušné orgány v součinnosti s dalšími příslušnými ministerstvy ke shromažďování a sdílení informací za účelem přijetí konkrétních opatření, včetně sankcí, zmrazení majetku a občanskoprávního a trestněprávního zabavení majetku a trestního stíhání. Tato mezinárodní spolupráce už vedla k zadržení několika plavidel v hodnotě stovek milionů dolarů. REPO diskutovala také o možnostech, jak postavit před soud ty osoby a firmy, které usnadniliy pohyb sankcionovaných aktiv nebo jiných nezákonných finančních prostředků. Generální prokurátor USA zřídil 2. března také pracovní skupinu ministerstva spravedlnosti KleptoCapture, která nasadí zdroje amerického státního zastupitelství a donucovacích orgánů k odhalování obcházení sankcí a souvisejícího trestného jednání. Orgán ministerstva financí pro vymáhání finanční kriminality (Financial Crimes Enforcement Network – FinCEN) se spojí s kolegy v členských zemích REPO a dalších zemích, aby zvýšil sdílení informací. FinCEN rovněž vydá upozornění pro finanční instituce o důležitosti identifikace a hlášení podezřelých transakcí ruských elit, oligarchů a jejich zmocněnců, na něž se vztahují sankce a které se týkají nemovitostí, luxusního zboží a majetku vysoké hodnoty. Úřad pro terorismus a finanční zpravodajství ministerstva financí v koordinaci s ministerstvy spravedlnosti a zahraničí a federálními donucovacími orgány USA rovněž spustí program, který nabízí odměny za informace vedoucí k zabavení, omezení nebo propadnutí majetku spojeného s korupcí zahraničních vlád, včetně vlády Ruské federace. Vládní dokument uvádí seznam 50 osob, které jsou pro Spojené státy prioritní.[288]

V Itálii se zabavováním majetku ruských oligarchů zabývá Guardia di Finanza, která se specializuje na daňovou a finanční kriminalitu a má více než 60 tisíc zaměstnanců. Za dohled zodpovídá zvláštní útvar, Výbor pro finanční bezpečnost, který má rozsáhlé pravomoci a koordinuje spolupráci ministerstev a různých agentur. Itálie má zkušenosti z boje proti organizovanému zločinu a velmi progresivní zákony o praní špinavých peněz a finančních kontrolách, dokáže rekonstruovat finanční toky i pokud jde o offshorové společnosti, je schopna kontrolovat majetek a identifikovat tak vlastníky. Italové navíc umně skloubili IT a tradiční metody – mají skvělé kyberstopaře a zosnovali jedinečnou síť informátorů – v bankách, fondech, institucích.[289]

Členské státy Evropské unie vytvořily pracovní skupinu s názvem „Freeze and Seize“ (Zmrazit a zabavit) za účelem zajištění koordinace na úrovni EU při provádění sankcí proti ruským a běloruským oligarchům uvedeným na seznamu. Bude pracovat společně s mezinárodní pracovní skupinou „REPO“, v jejímž rámci EU působí společně se zeměmi G7 – Kanadou, Francií, Německem, Itálií, Japonskem, Spojeným královstvím a Spojenými státy, a také s Austrálií.[290]

3.května.2022 Rusko zavádí protisankce vůči nepřátelským zemím , právnickým a fyzickým osobám. Sankce zahrnují zákaz uzavírat nové smlouvy a plnit stávající smlouvy, provádět finanční operace, dodávat produkty a suroviny.[291] 11.května 2022 publikuje Rusko seznam 31 firem, kterých se výše uvedené sankce týkají. Sankční seznam obsahuje firmy jako Gazprom Germania GmbH, Gazprom Schweiz AG, Gazprom Marketing & Trading USA Inc, Vemex, Wingas, EuRoPol GAZ[292]

Důsledky porušení sankcí[editovat | editovat zdroj]

Jack Hanick, bývalý zaměstnanec televizních stanic CNBC a Fox News, byl zatčen v Londýně za svou práci televizního producenta pro ruského mediálního magnáta Konstantina Malofejeva, který je spojován s agresí na Ukrajině, zejména na Krymu a byl na americkém sankčním seznamu. Jde o vůbec první trestní obvinění z porušení amerických sankcí vyplývajících z ruské anexe Krymu v roce 2014. Prokurátoři uvedli, že když agenti FBI vyslýchali Hanicka ohledně jeho práce pro Malofejeva, vypovídal nepravdivě. Pokud bude Hanick vydán do Spojených států, hrozí mu až 20 let vězení.[293]

Ekonomické dopady[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Ekonomické důsledky ruské invaze na Ukrajinu (2022).

V důsledku invaze byly uvaleny ekonomické sankce na Rusko a Bělorusko ze strany Evropské unie, Velké Británie, Spojených států amerických a dalších zemí. Řada soukromých nadnárodních společností omezila svoje aktivity nebo kontrakty s ruskou stranou. Nestabilita se projevila na finančních i komoditních trzích a mimo jiné také výrazným propadem rublu. Propad HDP Ruska v roce 2022 se odhaduje okolo 15 %, ale případné embargo na ropu a plyn ekonomiku příliš neohrozí.[294]

Dne 20. dubna 2022, téměř 2 měsíce od začátku invaze, byla cena amerického dolaru opět na úrovni 80 rublů (1 USD = 80 RUB) jaká byla i před válkou.[295] Jistí ruští finanční analytici stejně naznali, že ekonomické sankce zřejmě nelze dlouhodobě překonat.

Mezinárodní reakce[editovat | editovat zdroj]

Mezinárodní reakce na invazi
Země dodávající Ukrajině zbraně
Přehled zemí dodávajících humanitární pomoc Ukrajině
Ukrajinská vlajka na polské ambasádě v Sarajevu
Braniborská brána v Berlíně nasvícená do barev Ukrajiny, 24. února
Opera v Sydney nasvícená do barev Ukrajiny
Eiffelova věž nasvícená do barev Ukrajiny, 26. února
  • Africká unieAfrická unie Africká unie – Předseda komise Moussa Faki a předseda unie Macky Sall vyzvali Rusko a všechny další zainteresované aktéry, aby bezpodmínečně respektovali mezinárodní právo, územní celistvost a národní suverenitu Ukrajiny. Rovněž obě strany konfliktu vyzvali k okamžitému uzavření příměří a zahájení politických jednání.[296]
  • ÁzerbájdžánÁzerbájdžán Ázerbájdžán – Ázerbájdžán zaujal postoj, že je potřeba respektovat suverenitu a územní celistvost států, veškeré spory je potřeba řešit politickými, diplomatickými prostředky a dialogem.[297] Dne 26. února Ázerbájdžán dopravil letecky na Ukrajinu humanitární pomoc v hodnotě více než 5 milionů eur.[298] Ázerbájdžánská ropná společnost SOCAR nařídila svým čerpacím stanicím na Ukrajině, aby zdarma doplňovala paliva sanitek, hasičských vozů a dalších humanitárních vozidel.[299]
  • ČínaČína Čína – Čínský ministr zahraničí varoval USA před „oprávněnými obavami o bezpečnost Ruska“.[300] Podle západních tajných služeb byli čínští představitelé o invazi dopředu informováni a požádali Putina, aby začátek invaze odložil až na dobu po skončení Zimních olympijských her 2022 v Číně.[301] V první reakci na invazi čínské ministerstvo zahraničí uvedlo, že označení kroků Ruska za invazi není pravdivé, Rusko jako nezávislá země může dle něj činit vlastní rozhodnutí v souladu se svými zájmy.[302][303][304] Při hlasování v OSN ohledně rezolucí týkajících se konfliktu (jak v Radě bezpečnosti, tak ve Valném shromáždění) se Čína zdržela hlasování. K západním sankcím vůči Rusku se Čína nepřipojila, ale dvě velké státem kontrolované banky –⁠ Čínská průmyslová a obchodní banka (ICBC) a Bank of China –⁠ omezily financování na nákupy ruských komodit.[305] Čína kritizovala sankce proti Rusku a uvedla, že chápe ruské bezpečnostní obavy ohledně rozšiřování NATO na východ.[306]
    • Pro Rusko je Čína v objemu obchodu na prvním místě, ale pro Čínu je Rusko mnohem méně důležité. Obchod mezi oběma zeměmi tvoří pouhá 2 % celkového objemu čínského obchodu, zatímco Evropská unie a Spojené státy mají mnohem větší podíl. Čínské banky a společnosti se obávají sekundárních sankcí, pokud budou obchodovat s ruskými partnery. Většina čínských bank si nemůže dovolit ztratit přístup k americkým dolarům a mnoho čínských průmyslových podniků si nemůže dovolit ztratit přístup k americkým technologiím. Neil Thomas, analytik pro Čínu ve společnosti Eurasia Group, uvedl: „Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by Čína uvažovala o pomoci Rusku a porušení západních sankcí, neboť by to pro Peking znamenalo i tvrdý ekonomický trest.“[307]
  • Evropská unieEvropská unie Evropská unie – V rámci sankcí sjednotily státy Evropské unie svůj postup. Přibližně 300 poslanců Státní dumy dostalo zákaz vstupu na území EU a byl jim zmrazen majetek. Toto opatření bylo vztaženo i na další představitele Ruska. Rovněž byl omezen obchod se separatistickými republikami na východě Ukrajiny. Na mimořádném jednání Evropské rady byly přijaty sankce proti Rusku, nebylo však přijato některými požadované vyřazení Ruska z bankovního systému SWIFT, protože se na tom všichni zastupitelé členských států neshodli. Státy, které se původně postavily proti vyloučení Ruska ze SWIFT však postupně své názory přehodnocují. 25. února rozhodla Evropská unie podle šéfa diplomacie Josepa Borrella o zmrazení majetku Vladimira Putina a ministra zahraničí Sergeje Lavrova.[308] Rusku bude rovněž pozastaveno členství v Radě Evropy. Oznámil to italský ministr zahraničí Luigi Di Maio, jehož země v tomto funkčním období Radě Evropy předsedá. Dne 1. dubna navštívila Kyjev předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová a při setkání s předsedy parlamentu a vlády ujistila, že Evropa stojí za Ukrajinou.[309] Dne 8. dubna delegace vedená předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou navštívila Kyjev i Buču, aby předala prezidentovi symbolickou obálku s formuláři a podmínkami členství v EU. Předsedkyně projevila soucit se ztrátami na životech a shrnula dosavadní dopady sankcií na Rusko, projev zakončila "Slava Ukrajini".[310] Zelenskyj přislíbil, že formuláře vyplní do jednoho týdne.
    • FinskoFinsko Finsko – Prezident Sauli Niinistö a premiérka Sanna Marinová ruský útok odsoudili.[311] Dne 28. února Marinová uvedla, že její země Ukrajině dodá zbraně. Finsko tím učinilo „historické rozhodnutí“ a odchýlení od tradice, že nevyváží zbraně do zemí, které jsou ve válce.[312] Ministr obrany Antti Kaikkonen upřesnil, že se jedná o 2 500 útočných pušek, 150 000 nábojů, 1 500 protitankových zbraní a 70 000 balíčků s proviantem.[313] V průzkumu, který byl zveřejněn několik dní po invazi, se pro vstup do NATO vyslovilo rekordních 53 % dotázaných.[314] V dalším průzkumu agentury Yle, provedeném 14. března 2022, se pro vstup do NATO vyslovilo 62 % Finů, což představuje nárůst o 41 p. b. od roku 2017.[315]
    • FrancieFrancie Francie – Výkonný prezident Emmanuel Macron se od začátku konfliktu snažil jednat telefonicky s Vladimírem Putinem. Tyto rozhovory nevedly k žádné změně postojů útočníka, někteří dlouhodobí komentátoři ČRo uvedli, že Francie nebyla nikdy pro Rusko partnerem u stolu. Prezident se dále věnoval během konfliktu lokálně probíhající volební kampani. Dne 20. dubna oznámil, že do Ruska již volat nebude.[295]
    • LitvaLitva Litva – V den začátku invaze prezident Gitanas Nausėda podepsal dekret o zavedení výjimečného stavu v zemi.[316] Dne 2. dubna oznámilo ministerstvo energetiky, že od začátku dubna Litva přestala jako první země EU odebírat ruský plyn.[317][318] Litevský umělec obarvil rybník v sousedství ruské ambasády ve Vilniusu barvou připomínající krev a připojl vzkaz – Haagský tribunál na tebe čeká Putine.[319]
    • MaďarskoMaďarsko Maďarsko – Premiér Viktor Orbán odsoudil ruský vojenský útok a podpořil suverenitu a územní celistvost Ukrajiny. Na maďarsko-ukrajinských hranicích rozmístil maďarské ozbrojené síly, aby pohraničníkům pomáhaly s ochranou hranic, ale případně také pomohly ukrajinským uprchlíkům. Maďarský ministr obrany Tibor Benko uvedl, že jeho země neplánuje Ukrajinu zásobovat zbraněmi, natož tam vyslat vojenský personál.[320]
    • NěmeckoNěmecko Německo – Kancléř Olaf Scholz v první reakci personifikoval odpovědnost za napadení Ukrajiny do osoby Vladimira Putina, nikoli na celý ruský národ a invazi označil za hrubé porušení mezinárodního práva.[321] Uvedl, že návrat evropské politické architektury před rok 1989 či dokonce do 19. století je nemyslitelný.[322] Německo se nejprve postavilo proti vyloučení Ruska z mezinárodního bankovního systému SWIFT, 26. února bylo posledním členským státem EU, který se nevyjádřil k tomuto návrhu kladně, což bylo odůvodňováno obavami z ekonomických ztrát.[323] Pod tlakem domácích médií a veřejnosti však došlo v německé zahraniční politice k obratu. Ještě v sobotu 26. února Německo oznámilo, že dodá na Ukrajinu 1000 protitankových zbraní a 500 protiletadlových střel Stinger.[324] O den později kancléř Scholz v projevu na mimořádném zasedání německého Spolkového sněmu obvinil ruského prezidenta Vladimira Putina z útočné války, kterou chce Ukrajinu vymazat z mapy, ujistil východní členy NATO, že Německo dostojí svým závazkům k jejich obraně a bude hájit každý metr území aliance, a oznámil prudké navýšení investic do armády: jen v roce 2022 má Bundeswehr dostat dodatečných 100 miliard eur.[325]
    • PolskoPolsko Polsko – Premiér Mateusz Morawiecki odsoudil ruskou invazi a požadoval nejtvrdší možné sankce Evropské unie proti Rusku. Země začala připravovat přijímací centra pro ukrajinské uprchlíky a dne 25. února vyhlásila bojovou pohotovost.[326][327] Polské ministerstvo zahraničí uvedlo, že během dne 24. února přijalo 29 tisíc Ukrajinců a že je všem připraveno poskytnout pomoc. Týž den Polsko uzavřelo svůj vzdušný prostor pro ruské letecké společnosti. Polská prokuratura zahájila vyšetřování pro podezření ze spáchání trestného činu útočné války podle § 117 polského trestního zákoníku ze strany představitelů Ruska a Běloruska.[328] V den invaze polský správní úřad zablokoval ruský televizní síť RT z důvodu šíření ruské propagandy.[329] Dne 18. března premiér a vicepremiér oznámili, že na summitu NATO požádají o vyslání mírové mise na Ukrajinu.[330] Návrh ale podporu nezískal.[331] Dne 23. března oznámil mluvčí ministerstva zahraničí, že Polsko vyhostí 45 ruských diplomatů, které podezírá ze špionáže.[332][333] Dne 30. března premiér oznámil, že Polsko plánuje do konce roku 2022 přestat dovážet ruskou ropu a nejpozději do května téhož roku chce přestat dovážet uhlí z Ruska.[334][335]
    • SlovenskoSlovensko Slovensko – Prezidentka Zuzana Čaputová, předseda vlády Eduard Heger a místopředsedkyně vlády Veronika Remišová odsoudili útok.[336][337] Slovensko potvrdilo, že bude přijímat ukrajinské uprchlíky a vytvořilo na hranicích osm míst pro poskytnutí nejnutnější pomoci. Delegace, která by navštívila Kyjev, se vzhledem na údajná bezpečnostní rizika neuskutečnila společně s Českem, Polskem a Slovinskem dne 15. března, ale premiér Eduard Heger využil možnost doprovodit Ursulu von der Layenovou dne 8. dubna 2022. Předsedkyně komise v oficiálním projevu poděkovala za vojenské dodávky Slovenska.[310]
    • ŠvédskoŠvédsko Švédsko – Premiérka Magdalena Anderssonová v projevu ze dne 1. března uvedla, že Rusko představuje hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost.[338] Anderssonová oznámila, že její země pošle na Ukrajinu 5 000 protitankových střel, helmy a štíty.[313] Připomněla, že Švédsko nic takového neudělalo od roku 1939, kdy Sovětský svaz napadl Finsko.[312]
  • FilipínyFilipíny Filipíny – Filipíny odsoudily ruskou invazi na Ukrajinu a dne 2. března podpořily rezoluci mimořádného zasedání Valného shromáždění OSN.[339] Prezident Rodrigo Duterte v prohlášení ze dne 4. března vyjádřil své obavy z další eskalace konfliktu, jenž by dle něj mohl mohl přerůst v nukleární válku a ruského prezidenta Vladimíra Putina nazval „sebevrahem“.[340] Podle Duterteho osobního názoru by Filipíny měly zachovat neutralitu, avšak jak dále zkonstatoval „realita mi říká, že nakonec si prostě budeme muset vybrat, na kterou stranu se postavíme“.[341]
  • GruzieGruzie Gruzie – Prezidentka Salome Zurabišviliová oznámila, že gruzínský národ je šokován ruskou agresí a vyzvala k zastavení bojů.[342] Premiér Irakli Garibašvili den po začátku invaze uvedl, že se jeho země nehodlá připojit k sankcím proti Rusku.[343] Dne 3. března oznámil premiér, že Gruzie podala žádost o vstup do Evropské unie.[344][345]
  • IndieIndie Indie – Indie, podobně jako Čína, otevřeně nepodpořila ani jednu ze stran konfliktu. Premiér Naréndra Módí sice ruského prezidenta vyzval k okamžitému zastavení násilí, ale země i nadále pokračuje v obchodování s Ruskou federací, která Indii dodává zbraně.[346] Při hlasování o rezoluci mimořádného zasedání Valného shromáždění OSN se Indie zdržela. Administrativa amerického prezidenta Joe Bidena pak zemi pohrozila sankcemi v případě, bude-li v úzkých ekonomických stycích s Ruskem pokračovat.[347] Na zasedání Rady bezpečnosti OSN dne 5. dubna stálý zástupce Indie označil zprávy o zabíjení civilistů v Buči za „znepokojivé“ a podporuje jejich nezávislé vyšetření.[348]
  • ÍránÍrán Írán – Ministr zahraničí Hosejn Amír Abdolláhján prohlásil za příčinu invaze provokace NATO. Válka však podle něj není řešením a vyzval k politickému a demokratickému vyřešení situace.[349]
  • IzraelIzrael Izrael – Vláda po dřívějších zdrženlivých vyjádřeních vyzývajících k diplomatickému řešení následně odsoudila ruskou invazi. Vyjádřila obavu o osud zhruba 200 tisíc obyvatel židovské národnosti na území Ukrajiny.[349][350] Izrael žádá omluvu za výrok Lavrova o Hitlerovi,[351] krerý vychází ze zjednodušené interpretace DNA analýz.[352]
  • JaponskoJaponsko Japonsko – Premiér Fumio Kišida odsoudil ruský vpád na Ukrajinu a oznámil, že v případě uvalování sankcí na Bělorusko a Rusko bude Japonsko postupovat v součinnosti s USA.[353] Země se posléze mj. připojila k sankcím proti Ruské centrální bance, omezila export do Běloruska a dne 8. března rozšířila sankční balíček o dalších dvacet osob, včetně čečenského prezidenta Kadyrova.[354][355] Ukrajinské armádě zaslalo Japonsko neprůstřelné vesty a helmy s příslibem dodávek dalšího materiálu.[356] V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu pak japonský ministr zahraničí Jošimasa Hajaši připomněl, že jižní část souostroví Kurily, v současnosti kontrolovaná Ruskem, je nedílnou součástí Japonského císařství.[357]
  • MikronésieMikronésie Mikronésie – V reakci na invazi přerušilo tichomořské souostroví své diplomatické vztahy s Ruskem a ke stejnému kroku vyzvalo i ostatní státy.[358] Podle vyjádření prezidenta Davida Panuela je ruský vpád na Ukrajinu „jednoznačně ničemný“ a Mikronésie jej vnímá „s nejvyšší mírou opovržení“.[358]
  • MoldavskoMoldavsko Moldavsko – Prezidentka Maia Sanduová 24. února oznámila, že země na základě útoku uzavírá svůj vzdušný prostor[359] a ve večerních hodinách parlament odhlasoval vyhlášení výjimečného stavu na 60 dní.[360] Ministr zahraničí Nicu Popescu 28. února oznámil, že Moldavsko zůstane neutrální a nepřipojí se k sankcím EU, protože si to jako malá, na Rusku ekonomicky závislá, země nemůže dovolit. Zároveň ubezpečil, že bude pokračovat pomoc uprchlíkům.[361] Během návštěvy Josepa Borrella v Kišiněvě dne 3. března předseda parlamentu Igor Grosu oznámil, že země podá žádost o vstup do Evropské unie.[362]
  • NATONATO NATO – Generální tajemník Jens Stoltenberg považoval napadení Ukrajiny za vážnou hrozbu pro euroatlantickou bezpečnost a flagrantní porušení mezinárodního práva. Odsoudil agresi vůči nezávislé zemi.[321] 25. února lídři zemí NATO na mimořádném videosummitu jednohlasně odsoudili ruskou agresi, kterou označili za „hrozivou strategickou chybu“, a odhlasovali posílení východního křídla aliance. V případě potřeby budou ve východní Evropě rozmístěny další jednotky.[363] Podle Petra Fialy členské státy deklarovaly možnost rozhodným způsobem bránit území NATO v případě ohrožení jeho bezpečí. Jens Stoltenberg však oznámil, že jednotky NATO nemíní zasáhnout přímo na Ukrajině.[364]
  • Severní KoreaSeverní Korea Severní Korea – Severokorejské ministerstvo zahraničí označilo dne 26. února za hlavního původce konfliktu USA a jejich údajnou snahu o rozšiřování NATO v Evropě.[365] Během hlasování o rezoluci mimořádného zasedání Valného shromáždění OSN byla Severní Korea jednou z pěti zemí, jež hlasovala proti rezoluci.[366]
  • Spojené královstvíSpojené království Spojené královstvíPrinc Charles invazi odsoudil a označil ji za útok na svobodu a demokracii.[367] V den invaze, dne 24. února, oznámil premiér Boris Johnson, že uvalí sankce na více než 100 osob i subjektů, mezi nimi i několik oligarchů. Ruskou agresi odsoudila i ministryně zahraničí Liz Trussová a uvedla, že Británie bude s mezinárodními partnery pracovat na co nejtvrdší odpovědi.[368] Velká Británie také zmrazila aktiva velkých bank, mezi nimi i VTB Bank, a uzavřela svůj vzdušný prostor pro ruskou leteckou společnost Aeroflot.[369][370]
  • Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké – Prezident Joe Biden podepsal exekutivní příkaz zakazující obchod se separatistickými republikami na východě Ukrajiny. Ve večerních hodinách středoevropského času oznámil přijetí opatření, která zabrání Rusku být součástí světové ekonomiky, zároveň však vyloučil možné zapojení americké armády v bojích na území Ukrajiny.[371] Podle agentury Bloomberg zvažují Spojené státy uvalení sankcí na Ruskou centrální banku, které by znemožnily využít 643 miliard dolarů, které nashromáždila před invazí na Ukrajinu.[372] USA rozšířily sankce tak, aby zmrazily veškerá aktiva ruské centrální banky ve Spojených státech nebo v držení Američanů. Bidenova administrativa odhadla, že tento krok může mít dopad na „stovky miliard dolarů“ ruských finančních prostředků.[373]
  • ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko – Stejně jako země NATO i Švýcarsko projevilo solidaritu vůči Ukrajině. Současný ministr hospodářství a bývalý prezident země Guy Parmelin uvedl, že Rusové, na které byly uvaleny sankce, nesmějí do Švýcarska. Přestože se k unijním sankcím Švýcarsko nepřipojilo, ministr hospodářství chce zabránit využívání nebo případnému obcházení švýcarských finančních institucí sankcionovanými Rusy. Švýcarsko je totiž dle švýcarského velvyslanectví v Moskvě nejoblíbenějším místem, kam bohatí Rusové posílají své peníze. Dle stanice RTS to v roce 2020 bylo 2,5 miliardy dolarů (tedy 55 miliard korun).[374][375][376][377][378] Dne 28. února uvedla ve vyjádření švýcarská vláda, že přijímá balík sankcí, které v předchozích dnech přijala EU. Mezi nimi jsou například finanční postihy prezidenta, premiéra či ministra zahraničí nebo zákaz vstupu pěti ruským oligarchům.[313][379]
  • TureckoTurecko Turecko – Prezident Recep Erdogan nejprve odsoudil ruský útok na Ukrajinu. O den později však odmítl ukrajinskou žádost o uzavření Bosporu a Dardanel pro ruské válečné lodě a postavil se proti uvalení ekonomických sankcí na Rusko. Uvedl, že turečtí právníci musí přezkoumat, jestli konflikt naplňuje podstatu války.[380] Dne 26. února však prezident Ukrajiny Zelenskyj na Twitteru poděkoval Erdoganovi za uzavření průlivů pro ruské válečné lodě.[381] Následujícího dne uzavření potvrdil ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoğlu podle konvence z Montreux.[382][383]
  • VatikánVatikán VatikánPapež František vyjádřil dne 26. února svou podporu ukrajinskému prezidentovi Zelenskému a navzdory protokolu osobně navštívil ruskou ambasádu ve Vatikánu, kde jednal s velvyslancem Alexandrem Avdějevem.[384] Dne 6. března pak papež odmítl ruské tvrzení, že na Ukrajině provádí „speciální vojenskou operaci“, střet nazval válkou a Ukrajinu označil za „zemi mučedníků“, ve které „tečou potoky slz a krve“.[385] Kardinál státní sekretář Pietro Parolin v telefonickém rozhovoru s ruským ministrem zahraničí Lavrovem zopakoval papežovu výzvu k pokoji zbraní a vyjádřil ochotu k jakémukoli zprostředkování míru.[386] Na žádost ukrajinských katolických biskupů provedl papež 25. března zasvěcení Ruska a Ukrajiny Neposkvrněnému Srdci Panny Marie, jak o to s příslibem nastolení míru žádala Panna Maria při zjevení ve Fatimě.[387] Stejně jako žádal papež Jan Pavel II. klid zbraní během války v Kosově (duben 1999), také papež František během mše svaté na Svatopetrském náměstí v květnou neděli vyzval válčící mocnosti k příměří a ke společným jednáním během nadcházejících Velikonoc (17. duben).[388]

V důsledku celosvětového vyjádření solidarity Ukrajině ruská vláda reagovala 7. března schválením aktualizovaného seznamu svých nepřátel. K Česku a USA tam přibyly všechny státy Evropské unie, Kanada, Spojené království, Ukrajina, Černá Hora, Švýcarsko, Albánie, Andorra, Island, Lichtenštejnsko, Monako, Norsko, San Marino, Severní Makedonie, Japonsko, Jižní Korea, Austrálie, Mikronésie, Nový Zéland, Singapur i Tchaj-wan (přestože ho Čína neuznává jako samostatný stát.[389][390]

Mezinárodní trestní soud a válečné zločiny Ruska[editovat | editovat zdroj]

Mezinárodní trestní soud uvedl, že po nevyprovokované invazi Ruska na Ukrajinu okamžitě zahájí aktivní vyšetřování možných válečných zločinů. Ministr zahraničí USA Antony Blinken prohlásil 6. března, že USA zaznamenaly velmi důvěryhodné zprávy o použití určitých zbraní na Ukrajině, které „by mohlo představovat válečný zločin.“ Měl na mysli podezření, že Rusko používá kazetové bomby v hustě osídlených oblastech s velkým počtem civilistů.[391]

16. března dorazil osobně na Ukrajinu hlavní žalobce Mezinárodního trestního soudu Karim Ahmad Khan a mluvil telefonicky s prezidentem Volodymyrem Zelenskym. Jeho návštěvou začalo oficiální vyšetřování možných válečných zločinů ruské armády na Ukrajině.[392]

Americká viceprezidentka Kamala Harrisová ve svém projevu 10. března vyjádřila rozhořčení nad bombardováním porodnice a scénami evakuace zkrvavených těhotných žen a podpořila výzvu k mezinárodnímu vyšetřování válečných zločinů Ruska kvůli jeho invazi na Ukrajinu.[393]

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu (ICJ) v rozhodnutí, pro které hlasovalo 13 z 15 soudců, vyhověl předběžným opatřením které navrhla Ukrajina a nařídil okamžité zastavení vojenských aktivit ruské armády. Zároveň tím zamítl žádost Ruska vyřadit případ z agendy ICJ.[394]

Britská generální prokurátorka Suella Bravermanová oznámila, že jmenuje Howarda Morrisona, aby pomohl s přípravou obžaloby proti Putinovi jak na Ukrajině, tak před Mezinárodním trestním soudem (ICC). Morrison byl v minulosti jedním ze soudců tribunálu pro bývalou Jugoslávii, který odsoudil za válečné zločiny Radovana Karadžiče.[395]

Nejvyšší představitelka Rady OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová na zasedání v Ženevě vyzvala Rusko, aby stáhlo své vojáky. Uvedla, že její úřad obdržel věrohodná tvrzení, že ruské síly použily kazetovou munici v obydlených oblastech Ukrajiny nejméně 24krát. "Masivní ničení civilních objektů a vysoký počet civilních obětí silně naznačují, že nebyly dostatečně dodržovány základní zásady rozlišování, přiměřenosti a opatrnosti," uvedla Bacheletová s odkazem na válečná pravidla zakotvená v Ženevských úmluvách. Dodala, že její úřad, který má na Ukrajině téměř 60 pozorovatelů OSN pro lidská práva, ověřil 77 incidentů, při nichž byla poškozena zdravotnická zařízení, včetně 50 nemocnic. Nebyly ušetřeny domy a administrativní budovy, školy, vodárny a elektrické systémy. Rusko se mohlo dopustit válečných zločinů.[396]

Carla del Ponte, bývalá hlavní žalobkyně Mezinárodního trestního tribunálu OSN pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v letech 1999-2007 a rovněž hlavní žalobkyně Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu (TPR) v letech 1999-2003, vyzvala k vydání mezinárodního zatykače na Vladimira Putina.[397]

Reakce OSN[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Rezoluce mimořádného zasedání Valného shromáždění OSN č. 11/1.

Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na Putina, aby ukončil ruský útok a stáhl jednotky z území Ukrajiny. Invazi označil za nejsmutnější okamžik ve funkci.[321][398] Rusko však podle očekávání 26. února na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti OSN vetovalo rezoluci odsuzující útok.[399]

Valné shromáždění OSN přijalo 2. března 2022 na svém mimořádném zasedání rezoluci, která odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu a požadovala okamžité ukončení bojů spolu se stažením ruských vojsk z území cizího státu. Valné shromáždění v rezoluci požadovalo, „aby Ruská federace okamžitě přestala používat sílu na Ukrajině a zdržela se jakýchkoliv dalších ilegálních výhrůžek nebo používání síly proti jakémukoliv členskému státu (OSN)“. Pro rezoluci hlasovalo 141 členských států, proti bylo pět – Bělorusko, KLDR, Eritrea, Rusko a Sýrie, zdrželo se 35 států včetně Číny, Indie či Jihoafrické republiky. Právně nezávazná rezoluce vznikla po vetu Ruska v Radě bezpečnosti, které nedovolilo přijmout obdobnou právně závaznou rezoluci.[400][401]

Rezoluce rovněž odsuzuje rozkaz ruského prezidenta Vladimira Putina z 27. února 2022, jímž uvedl jaderné síly své země do vyššího stupně pohotovosti.[401]

Rada OSN pro lidská práva naprostou většinou hlasů svých členů podpořila rezoluci odsuzující ruskou invazi na Ukrajinu a Rusko zůstalo téměř osamoceno, protože hlasování se zdrželi jeho tradiční spojenci Čína, Kuba a Venezuela. Rusko podpořila pouze Eritrea. Na základě této rezoluce se také ustaví komise OSN pro vyšetřování případných válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.[402]

Agentura OSN pro uprchlíky (UNHCR) 3. března uvedla, že od počátku ruské invaze uprchl z Ukrajiny milion lidí, což je nejrychlejší exodus uprchlíků v 21. století.[403]

OSN se dostala pod palbu kritiky, když 8. března vyšlo najevo, že jejím zaměstnancům byly rozeslány instrukce, zakazující používat v souvislosti s děním na Ukrajině slova „válka“ či „invaze“. Stejně tak byli pracovníci nabádáni, aby na svých soukromých či oficiálních profilech na sociálních sítích nevyjadřovali podporu Ukrajině, např. formou vyvěšení ukrajinské vlajky. Uniklá interní komunikace zveřejněná deníkem The Irish Times to odůvodňuje údajnou nutností dodržovat nestrannost v mezinárodních otázkách a potenciálním ohrožením dobré pověsti instituce.[404]

Večer 15. března do obléhaného Kyjeva dorazila delegace tří evropských premiérů: Petra Fialy z Česka, Mateusze Morawieckého z Polska a Janeze Janši ze Slovinska, aby vyjádřili podporu prezidentovi Zelenskému a všem Ukrajincům. Delegaci doprovázel i polský expremiér Jarosław Kaczyński.[405]

Dne 7. dubna 2022 valné shromáždění OSN schválilo vyloučení Ruska z Rady pro lidská práva. Pro návrh hlasovalo 94 členských států, proti bylo 24 států včetně Číny, Etiopie, Íránu, Kazachstánu či Vietnamu, zdrželo se jich 58.[406][407]

Sir Geoffrey Nice, který byl hlavním žalobcem tribunálu se srbským prezidentem Slobodanem Miloševičem, vyzval k vyloučení Ruska z Rady bezpečnosti OSN nebo k odebrání jeho práva veta.[408]

Prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC), britský právník Karim Ahmad Khan, přijel do Kyjeva s týmem vyšetřovatelů a expertů, aby zahájil své nezávislé vyšetřování přímo na místě války. 13. dubna spolu s generální prokurátorkou Ukrajiny Irynou Venediktovou navštívil místo, kde se nalézá masový hrob ve městě Buča.[409]

Reakce Česka[editovat | editovat zdroj]

Demonstrace na podporu Ukrajiny, Václavské náměstí v Praze, 27. února 2022
Podrobnější informace naleznete v článku Reakce Česka na ruskou invazi na Ukrajinu (2022).

Vrcholná politická reprezentace České republiky ruský útok na Ukrajinu odsoudila a vláda omezila diplomatické vztahy s Ruskem. Zasazovala se také o maximální zpřísnění ekonomických sankcí vůči Rusku i Bělorusku na evropské úrovni, pracovala na jejich realizaci na národní úrovni. Uzavřela český vzdušný prostor ruským letadlům, zahájila dodávky vojenské techniky a materiálu pro ukrajinskou armádu. Vláda i charitativní organizace a další subjekty zahájily také humanitární pomoc obyvatelům Ukrajiny. Česko se stalo jednou ze zemí, do které po zahájení invaze mířily toky válečných uprchlíků, a úřady e začaly zpracovávat jako cizince mimo zemí EU. Vláda Petra Fialy urychleně - ve vyhlášeném krizovém stavu - přijala zákon o dočasné ochraně.

Tento zákon sněmovny[410] již dovoluje na celý rok poskytnout státní záruky, navazující finanční i lehčí pomoc dalších nevládních subjektů, jenž zejména v Praze, začaly zajišťovat příchozí, hledat jim ubytování, zdravotní a sociální služby, zapojení do pracovního trhu, vzdělávání dětí a pod.

Občanské protesty[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Protesty proti ruské invazi na Ukrajinu (2022).
Demonstrace Rusů žijících v Česku proti ruské invazi na Ukrajinu, Václavské náměstí v Praze, 27. března 2022
Protiválečný protest v Moskvě 24. února 2022
Manifestace solidarity s Ukrajinou v polské Vratislavi 24. února 2022

Podle OVD-Info bylo 24. února v 51 ruských městech zadrženo policií více než 1 700 Rusů, kteří protestovali proti invazi.[411][412][413][414] Ruský nositel Nobelovy ceny míru Dmitrij Muratov oznámil, že opoziční noviny Novaja gazeta budou vydávat své příští číslo v ukrajinštině i ruštině. Muratov, novinář Michail Zygar, režisér Vladimir Mirzojev a další podepsali dokument, v němž prohlásili, že Ukrajina není pro Rusko hrozbou, a vyzvali ruské občany, aby odsoudili válku. Elena Černěnková, novinářka listu Kommersant, rozšířila kritický otevřený dopis, který podepsalo 170 novinářů a akademiků.[415]

K proukrajinským protestům došlo na několika ukrajinských a ruských velvyslanectvích v zahraničí, mimo jiné v Albánii,[416] Argentině,[417] Arménii,[418] Austrálii,[419] Ázerbájdžánu,[420][421] Belgii,[422] Bělorusku,[423][424] Bosně a Hercegovině,[425] Brazílii,[426] Bulharsku,[427] Česku,[428] Dánsku,[429] Estonsku,[430][431] Finsku,[432] Francii,[433] Gruzii,[434] Chile,[435] Chorvatsku,[436] Japonsku,[437] Německu,[438] Indii,[439] Íránu,[440][441] Irsku,[442] Islandu,[443] Itálii,[444] Izraeli,[445][446] Kanadě,[447] Kazachstánu,[448] Kolumbii,[449] Maďarsku,[450] Malajsii,[451] Mexiku,[452] Moldavsku,[453] Nizozemsku,[454] Norsku,[455] Peru,[452] Polsku,[456] Portugalsku,[457] Rumunsku,[458] Řecku,[459] Slovensku,[460] Slovinsku,[461] Španělsku,[462] Švédsku,[463] Švýcarsku,[378][464] Tchaj-wanu,[465] Turecku,[466] USA[467] a Velké Británii.[468]

V Česku 24. února protestovalo na Václavském náměstí asi 3 000 lidí.[469][470] V neděli 27. února se na témže místě na demonstraci pořádané organizací Milion chvilek pro demokracii sešlo podle policejních odhadů 70 až 80 tisíc lidí.[471][472] Téhož dne se v Berlíně sešlo více než 100 000 lidí, aby protestovali proti ruské invazi na Ukrajinu. Dne 28. února se místo tradičního kolínského masopustního průvodu Růžové pondělí, který byl o několik dní dříve zrušen kvůli covidu-19,[473][474] v Kolíně nad Rýnem sešlo více než 250 000 lidí (místo předpokládaných 30 000) na mírovém pochodu na protest proti ruské invazi.[475]

Běloruské protesty v Minsku během hlasování v referendu o ústavě skandovaly u volebních místností „Ne válce“.[476]

Tři tisíce Rusů protestovalo v Praze proti válce a Putinovi 27. března 2022.[477] Demonstrace na podporu Ukrajiny se konaly také v několika ruských městech, mimo jiné v Moskvě,[478] Petrohradu,[479] Novosibirsku,[480] Nižním Novgorodu[481] či Jekatěrinburgu.[482] K 3. březnu se protestovalo nejméně ve 115 ruských městech.[483] K 14. březnu bylo v Rusku zadrženo téměř 14 000 lidí.[484] Za účast na protiválečné demonstraci hrozí v Rusku několik let ve vězení a 4. března byl zaveden zákon s cílem zamezit šíření „falešných zpráv“ o armádě, tresty za účast se mohou zvýšit až na 15 let odnětí svobody.[484]

Bojkot[editovat | editovat zdroj]

V některých zemích, zejména v Pobaltí, se rozšířilo hnutí bojkotu ruských a běloruských výrobků. V Estonsku mnoho obchodních řetězců odstranilo z regálů ruské potraviny a nápoje.[485] V Lotyšsku většina supermarketů odstranila ruské a běloruské výrobky, jako jsou potraviny, nápoje, časopisy a noviny, přičemž nejvýznamnějšími řetězci, které se k bojkotu připojily, byly Coop, Rimi, Maxima a Barbora.[486] V Kanadě bylo kontrolním úřadům několika provincií, včetně Liquor Control Board of Ontario,[487] Société des alcools du Québec,[488] Newfoundland and Labrador Liquor Corporation,[489] Manitoba Liquor & Lotteries Corporation, a Nova Scotia Liquor Corporation,[490] nařízeno odstranit ruské alkoholické výrobky ze svých maloobchodních prodejen. V Kanadě vláda Britské Kolumbie zastavila dovoz ruských alkoholických výrobků a Rada pro kontrolu alkoholu v Ontariu oznámila odstranění ruského alkoholu ze všech 679 prodejen v rámci své jurisdikce.[491] V USA politici v Ohiu, New Hampshire a Utahu zavedli zákonná omezení prodeje ruského alkoholu a mnoho barů, restaurací a prodejců alkoholu dobrovolně odstranilo ruské značky ze svého sortimentu, přičemž někteří podnikli další kroky na podporu ukrajinských likérů jako další projev solidarity s Ukrajinou.[492][493] V návaznosti na protesty finský i švédský alkoholový monopol Alko a Systembolaget oznámily, že zastavují prodej ruských alkoholických nápojů.[494] Také dva hlavní finští maloobchodníci, S-Group a Kesko, rovněž uvedli, že stahují ruské zboží ze svých regálů.[495]

UEFA, evropský řídící orgán fotbalu, se po zasedání výkonného výboru rozhodla přesunout finále Ligy mistrů z Petrohradu do francouzského Saint-Denis.[496][497] Národní fotbalové týmy Polska, Česka a Švédska odmítly hrát s Ruskem jakékoli zápasy.[498] Formule 1 v důsledku krize odvolala letošní Velkou cenu Ruska, přičemž mistři světa Sebastian Vettel a Max Verstappen označili závodění v zemi za „špatné“.[499][500] MOV vyzval mezinárodní sportovní federace, aby buď přesunuly, nebo zrušily všechny sportovní akce plánované v Rusku nebo Bělorusku;[501][502] mezi těmi, které se podle toho zařídily, byly Mezinárodní cyklistická unie (UCI) a Mezinárodní gymnastická federace (FIG).[503][504] Prezident finské hokejové reprezentace Harri Nummela, jehož země hostí Mistrovství světa v ledním hokeji 2022, uvedl, že požaduje vyloučení hokejových týmů Ruska a Běloruska ze šampionátu, k vyloučení těchto týmů z IIHF vyzvalo také Švýcarsko.[505] Český svaz ledního hokeje rozhodl o zrušení všech reprezentačních zápasů s týmy Ruska a Běloruska.[506]

Evropská vysílací unie (EBU) vyloučila Rusko z účasti na písňové soutěži Eurovize 2022 s tím, že by jeho zařazení mohlo „znevážit soutěž“.[507][508]

Seznam ofenzív a bitev v průběhu invaze[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Na stranu Ruska se hlásí žoldnéři ze SýrieSýrie Sýrie, Jižní OsetieJižní Osetie Jižní Osetie, AbcházieAbcházie Abcházie, SrbskoSrbsko Srbsko, LibyeLibye Libye a Středoafrická republikaStředoafrická republika Středoafrická republika.
  2. a b Separatistické útvary ustavené v květnu 2014 na území východní Ukrajiny, jejichž nezávislost oficiálně uznává pouze Jižní Osetie a, od 21. 2. 2022, také Rusko.
  3. Ukrajinská strana však měla jejich aktivitu na severu země během obléhání Kyjeva zaznamenat.
  4. vrchní velitel ruských ozbrojených sil, prezident Ruské federace
  5. ministr obrany, armádní generál
  6. náčelník generálního štábu ruských ozbrojených sil, armádní generál
  7. od 9. dubna 2022 velitel „speciální vojenské operace na Ukrajině“, armádní generál
  8. vrchní velitel ruských pozemních sil, armádní generál
  9. vrchní velitel ruského námořnictva, admirál
  10. vrchní velitel Černomořské floty, admirál
  11. vrchní velitel Severního loďstva, admirál
  12. velitel vzdušně-kosmických sil, armádní generál
  13. velitel vojenských vzdušných sil, generálporučík
  14. velitel Výsadkového vojska, generálplukovník.
  15. ředitel ruské vojenské rozvědky GRU, admirál.
  16. ředitel ruské národní gardy (Rosgvardiya) a člen Rady bezpečnosti Ruska
  17. velitel speciálních operačních sil, generálmajor
  18. velitel ruské námořní pěchoty, generálporučík
  19. ministr vnitra
  20. ředitel tajné služby FSB
  21. ředitel vnější rozvědky
  22. velitel žoldnéřské Vagnerovy armády, podplukovník
  23. vůdce kadyrovců, prezident Čečenska.
  24. vrchní velitel sil Doněcké lidové republiky
  25. velitel Doněcké lidové domobrany, generálmajor
  26. vrchní velitel sil Luhanské lidové republiky
  27. velitel Luhanské lidové domobrany, plukovník
  28. vrchní velitel, prezident Ukrajiny
  29. ministr obrany
  30. vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny
  31. náčelník generálního štábu ukrajinských ozbrojených sil
  32. ministr vnitra
  33. velitel námořních sil ukrajinského námořnictva, kontraadmirál
  34. velitel pozemních sil, generálplukovník
  35. velitel vzdušných sil, generálmajor
  36. velitel národní gardy, generálmajor
  37. velitel speciálních operačních sil, generálmajor
  38. náčelník generálního štábu, brigádní generál
  39. velitel sil územní obrany, brigádní generál
  40. Z celkového počtu 900 000 příslušníků vojenských sil, 554 000 příslušníků polovojenských jednotek a 2 000 000 záložníků.
  41. Několik letounů bylo zničeno balistickou raketou při útoku na letiště Millerovo.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Staff Writer With AFP. Belarus Says Its Army Not Taking Part in Ukraine Invasion. The Defense Post [online]. 2022-02-24 [cit. 2022-02-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Reuters. NATO allies to provide more weapons to Ukraine, Stoltenberg says. www.reuters.com [online]. Reuters, 2022-02-25 [cit. 2022-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Rusko mění velitele. Invazi bude šéfovat generál se zkušenostmi ze Sýrie. Novinky.cz [online]. 2022-04-09 [cit. 2022-04-09]. Dostupné online. 
  4. JEMELKA, Petr. Čečenský vůdce Kadyrov potvrdil vyslání oddílů obávaných zabijáků na Ukrajinu. Novinky.cz [online]. 2022-02-26 [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. 
  5. Rusko posiluje. Na Ukrajinu přesouvá až dva tisíce vojáků z Gruzie. Novinky.cz [online]. 2022-04-01 [cit. 2022-04-01]. Dostupné online. 
  6. MOCEK & ZBOŽÍNEK, Michal & Jaroslav. Rusku se hlásí už 40 tisíc syrských bojovníků. Tohle jste ještě neviděli, vzkazují Ukrajincům. Novinky.cz [online]. 2022-03-22 [cit. 2022-03-22]. Dostupné online. 
  7. ZADRAŽILOVÁ, Jitka. Polští dobrovolníci zlikvidovali ruskou kolonu, tvrdí nadšení Ukrajinci. Novinky.cz [online]. 2022-03-09 [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. 
  8. a b Live updates: Russia says 1,351 soldiers died in Ukraine. AP News [online]. 2022-03-25. Dostupné online. (anglicky) 
  9. a b COOPER, Helene; SCHMITT, Eric. Russian Troop Deaths Expose a Potential Weakness of Putin’s Strategy. The New York Times [online]. 2022-03-16 [cit. 2022-03-17]. Dostupné online. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  10. a b На Київщині збили літак ЗСУ, є загиблі, на Одещині поранені 10 бійців [online]. Ukrinform.ua, 2022-02-24 [cit. 2022-02-24]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  11. Rusové pozabíjeli na Ukrajině přes 2000 civilistů. Novinky.cz [online]. 2022-03-02 [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  12. ČTK. Ztráty podle Moskvy: Rusko přišlo „jen“ o 1351 vojáků, Ukrajinci nenávratně o 14 tisíc. www.novinky.cz [online]. Novinky.cz, 2022-03-25 [cit. 2022-03-25]. Dostupné online. 
  13. https://rusvesna.su/news/1652688854[kde?][nedostupný zdroj]
  14. Putinova válka. Reportéři ČT [online]. Česká televize, 2022-02-28 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. 
  15. TITLBACH, Filip. Studio N: Putinova válka, den pátý. Deník N [online]. 2022-02-28 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. 
  16. LIPOLD, Jan. Komentář: Putinova válka začala. Dějiny ožily a jsou na naší straně. Seznam Zprávy [online]. 2022-02-24 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. 
  17. SOBOTA, Jiří. Putinova válka proti našemu světu. Týdeník Respekt [online]. Economia, 2022-02-27 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. 
  18. Sonne, Paul; Dixon, Robyn; Stern, David L. Russian troop movements near Ukraine border prompt concern in U.S., Europe. The Washington Post [online]. 2021-10-30 [cit. 2022-03-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. Charap, Samuel. The U.S. Approach to Ukraine’s Border War Isn’t Working. Here’s What Biden Should Do Instead. www.politico.com [online]. Politico, 2021-11-19 [cit. 2022-03-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. Gershkovich, Evan. Russia’s Massive Military Drills on Ukraine Border Stir Invasion Fears. The Wall Street Journal [online]. 2022-02-10 [cit. 2022-04-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. Shane Harris and Paul Sonne, Russia planning massive military offensive against Ukraine involving 175,000 troops, U.S. intelligence warns, The Washington Post, 3.12.2021
  22. Diplomat blasts West’s ‘Russian invasion of Ukraine’ rumors as cover-up for its own gambit. tass.com [online]. TASS, 2022-01-20 [cit. 2022-03-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. Dollimore, Laurence; Craven, Nick. Ukraine's President demands to see US evidence of Russian invasion 'on Wednesday' as Moscow accuses the West of provoking war 'at any cost': First families return to UK after government told Brits to get out NOW. www.dailymail.co.uk [online]. Mail Online, 2022-01-12 [cit. 2022-03-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. a b Reporty speciální monitorovací mise OBSE na Ukrajině. osce.org [online]. OBSE, 2022-02-18 až 2022-02-23 [cit. 2022-03-21]. Dostupné online. 
  25. a b Zástupci části Donbasu mimo kontrolu Kyjeva zahájili evakuaci civilistů.. ct24.ceskatelevize.cz [online]. 2022-02-18 [cit. 2022-04-23]. Dostupné online. 
  26. a b Východ Ukrajiny po mobilizaci separatistů: rostoucí počet porušení příměří i první oběti mezi vojáky. irozhlas.cz [online]. 2022-02-19 [cit. 2022-04-23]. Dostupné online. 
  27. Perrigo, Billy. How Putin's Denial of Ukraine's Statehood Rewrites History. The Time [online]. 2022-02-22 [cit. 2022-03-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ČTK; Hron, Jan; Havlická, Kateřina. Ukrajina je historická součást Ruska, řekl Putin. Uznal donbaské republiky. iDnes.cz [online]. 2022-02-21 [cit. 2022-03-18]. Dostupné online. 
  29. Full text: Putin’s declaration of war on Ukraine. The Spectator [online]. 2022-02-24 [cit. 2022-03-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. Fisher, Max. Putin’s Case for War, Annotated. The New York Times [online]. 2022-02-24 [cit. 2022-03-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. Lister, Tim; Tawfeed, Mohammed; Voitovych, Olga; McCarthy, Simone; John, Tara. Ukraine war in maps: Tracking the Russian invasion. edition.cnn.com [online]. CNN, 2022-03-14 [cit. 2022-03-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. Beaumont, Peter. Focus on Kyiv deadlock obscures Russia’s success in south Ukraine. www.theguardian.com [online]. The Guardian, 2022-03-08 [cit. 2022-03-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. Dozens killed as Russian forces strike targets in western Ukraine. www.bbc.com [online]. BBC news [cit. 2022-03-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. Wojna w Ukrainie. W Lubaczowie zatrzęsły się szyby. "Wojna dotknęła nas tak blisko". www.polsatnews.pl [online]. polsatnews.pl, 2022-03-13 [cit. 2022-03-18]. Dostupné online. (polsky) 
  35. War in Ukraine: Evidence grows of civilian killings in Bucha. www.bbc.com [online]. BBC news, 2022-04-03 [cit. 2022-04-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. Ochab, Ewelina U. As Russian Troops Retreat From Irpin And Bucha, More Evidence Of Putin’s War Crimes Emerges. www.forbes.com [online]. Forbes, 2022-04-03 [cit. 2022-04-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. Russia presses invasion to outskirts of Ukrainian capital. www.ohchr.org [online]. UNITED NATIONS – OFFICE OF THE HIGH COMMISSIONER FOR HUMAN RIGHTS, 2022-04-05 [cit. 2022-04-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. Lawder, David. Ukraine war damage tops $100 billion so far, economic adviser says. www.reuters.com [online]. Reuters, 2022-03-10 [cit. 2022-03-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. Refugees fleeing Ukraine (since 24 February 2022). data2.unhcr.org [online]. The UN Refugee Agency (UNHCR) [cit. 2022-04-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. Karmanau, Yuras; Heintz, Jim; Isachenkov, Vladimir; Litvinova, Dasha. Russia presses invasion to outskirts of Ukrainian capital. ABC News [online]. 2022-02-25 [cit. 2022-03-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. Tsvetkova, Maria; Vasovic, Aleksandar; Zinets, Natalia; Charlish, Alan; Grulovic, Fedja. Putin puts nuclear 'deterrence' forces on alert. Reuters [online]. 2022-02-27 [cit. 2022-03-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. Je třeba určit konkrétní útočné zbraně, které nebudou na Ukrajině, řekl Lavrov. ČeskéNoviny.cz [online]. 2022-03-02. Dostupné online. 
  43. Denacifikace zmizela. Rusko mírní požadavky, tvrdí poradce ukrajinského prezidenta. Novinky.cz [online]. 2022-03-04. Dostupné online. 
  44. JPMorgan: Shock to Russian GDP will be akin to 1998 crisis. www.reuters.com [online]. Reuters, 2022-03-03 [cit. 2022-03-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  45. Из-за войны ВВП Украины сократился вдвое — Нацбанк. www.epravda.com.ua [online]. Pravda.ua, 2022-03-04 [cit. 2022-03-18]. Dostupné online. (ua) 
  46. Shalal, Andrea. IMF chief Georgieva says Ukraine war to lower global growth forecast. www.reuters.com [online]. Reuters, 2022-03-10 [cit. 2022-03-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  47. Vztahy NATO s Ukrajinou. nato.int [online]. 2022-03-11 [cit. 2022-03-12]. Dostupné online. 
  48. US-Ukraine Foundation:Vystoupení Victorie Nuland [online]. Washington 2013: 2014-02-09 [cit. 2022-03-12]. Dostupné online. 
  49. New Language Requirement Raises Concerns in Ukraine
  50. Dekret o Strategii deokupace a reintegrace Krymu a Sevastopolu. zakon.rada.gov.ua [online]. 2021-03-24 [cit. 2022-03-05]. Dostupné online. 
  51. Zákon umožňující povolání záložáků do armády bez mobilizace. bbc.com [online]. 2021-03-30 [cit. 2022-03-19]. Dostupné online. 
  52. Zákon 1357-IX o zlepšení jednotlivých otázek výkonu vojenské služby a vedení vojenského účetnictví. zakon.rada.gov.ua [online]. 2021-03-30 [cit. 2022-03-19]. Dostupné online. 
  53. Mezi Moskvou a Kyjevem roste napětí, Rusko přesouvá vojska k hranicím. iDNES.cz [online]. iDNES.cz, 2021-04-01 [cit. 2022-01-23]. Dostupné online. 
  54. Ukraine Democracy Defense Lend-Lease Act of 2022. congress.gov [online]. 2022-01-19 [cit. 2022-05-12]. Dostupné online. 
  55. Vláda schválila pomoc Ukrajině. Česko daruje zemi čtyři tisíce dělostřeleckých granátů. irozhlas.cz [online]. 2022-01-26 [cit. 2022-05-12]. Dostupné online. 
  56. ČTK. Ruský útok na Ukrajinu je stále jednou z reálných možností, řekl Biden. Deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2022-02-15 [cit. 2022-02-20]. Dostupné online. 
  57. Ruský útok na Ukrajinu začne tři hodiny po půlnoci, tvrdí tajné služby. FORUM 24 [online]. Forum 24, 15. února 2022. Dostupné online. 
  58. Jednání ruské Státní dumy o nezávislosti Luhanské a Doněcké Republiky. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 16. 2. 2022 [cit. 2022-03-03]. Dostupné online. 
  59. Závěry summitu v Bukurešti 2008. natoaktual.cz [online]. Jagello 2000, 2008-04-04 [cit. 2022-03-04]. Dostupné online. 
  60. Ruská odpověď na odpověď USA a NATO k bezpečnostním požadavkům Ruska z 17.12.2021. www.facebook.com [online]. Ministerstvo zahraničí Ruska, 2022-02-17 [cit. 2022-03-04]. Dostupné online. 
  61. a b Vystoupení Zelenského na bezpečnostní konferenci v Mnichově. [[The Kyiv Independent|The Kyiv Independent]] [online]. The Kyiv Independent, 2022-02-19 [cit. 2022-03-03]. Dostupné online. 
  62. a b Projev Volodymira Zelenského na bezpečnostní konferenci v Mnichově.. Ukrinform [online]. National News Agency of Ukraine, 2022-02-19 [cit. 2022-03-04]. Dostupné online. 
  63. Ruské cvičení strategických jaderných zbraní. České noviny [online]. Česká tisková kancelář, 2022-02-19 [cit. 2022-03-05]. Dostupné online. ISSN 1213-5003. 
  64. Zasedání Rady bezpečnosti Ruska. kremlin.ru [online]. 2022-02-21 [cit. 2022-03-05]. Dostupné online. 
  65. Putin na bezpečnostní radě vydeptal a ponížil šéfa rozvědky. Novinky.cz [online]. [cit. 2022-03-17]. Dostupné online. 
  66. Putin nařídil ruské armádě zahájit misi v donbaských republikách. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2022-02-21 [cit. 2022-02-22]. Dostupné online. ISSN 1213-0702. 
  67. KOTTASOVÁ, Ivana; QIBLAWI, Tamara. Putin orders troops into pro-Russian regions of eastern Ukraine. CNN.com [online]. CNN Worldwide, 2022-02-21 [cit. 2022-02-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  68. HERSZENHORN, David M. Putin orders Russian troops into Ukraine after recognizing breakaway ‘republics’. Politico.eu [online]. Politico, 2022-02-21 [cit. 2022-02-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  69. Počkejte s invazí na konec olympiády, naléhala podle zpravodajců Čína na Rusy. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2022-03-03 [cit. 2022-03-04]. Dostupné online. 
  70. DI FEO, Gianluca. Ucraina, i primi soldati russi nel Donbass. la Repubblica. GEDI Gruppo Editoriale, 2022-02-21. Dostupné online [cit. 2022-02-22]. ISSN 2499-0817. (italsky) 
  71. Prejav ruského prezidenta Putina: Ukrajinu označil sa skorumpovaný štát, kde „vyháňajú ruštinu zo škôl“. TVNOVINY.sk [online]. MARKÍZA - SLOVAKIA [cit. 2022-02-23]. Dostupné online. (slovensky) 
  72. Ukrajina je bábka bez štátnosti. Čo povedal Putin v prejave?. SME [online]. Petit Press [cit. 2022-02-23]. Dostupné online. (slovensky) 
  73. TOTO povedal Putin v hodinovom prejave o Ukrajine: Velebenie Stalina, Lenina a nepriame vyhrážky. Nový Čas [online]. FPD Media, 2022-02-21 [cit. 2022-02-23]. Dostupné online. (slovensky) 
  74. PROCHÁZKOVÁ, Petra. Plno urážok, ponižovania a historických nezmyslov. Rozoberáme Putinov prejav. Denník N [online]. N Press, 2022-02-22 [cit. 2022-02-23]. Dostupné online. ISSN 2729-9198. (slovensky) 
  75. Putin’s attack on Ukraine echoes Hitler’s takeover of Czechoslovakia. The Washington Post. Nash Holdings. Dostupné online [cit. 2022-03-01]. ISSN 0190-8286. (anglicky) 
  76. TINGLE, Rory. 'Dangerous parallels' between Ukraine 'invasion' and Nazis. MailOnline [online]. Associated Newspapers, 2022-02-22 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. 
  77. Ještě dnes v noci se kvůli Rusku sejde Rada bezpečnosti OSN. Deník N [online]. N Media, 2022-02-22 [cit. 2022-02-22]. Dostupné online. ISSN 2571-1717. 
  78. Rusko využilo právo veta. Rezoluce Rady bezpečnosti OSN odsuzující ruskou invazi neprošla. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-02-26 [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. 
  79. Vyhlášení speciální operace na Ukrajině prezidentem Ruska. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2022-02-24 [cit. 2022-03-04]. Dostupné online. 
  80. Vyhlášení "speciální vojenské operace" Vladimírem Putinem-plný text. tass.ru [online]. 2022-02-24 [cit. 2022-04-01]. Dostupné online. 
  81. Putin se izoloval a chová se jinak. Západ analyzuje jeho možnou mentální nestabilitu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2022-03-02 [cit. 2022-03-02]. Dostupné online. ISSN 1213-0702. 
  82. MARJANOVIČ, Teodor. Komentář: Pohodlná teze, že se Putin zbláznil. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2022-03-04 [cit. 2022-03-04]. Dostupné online. 
  83. Washington’s newest worry: The dangers of cornering Putin. WION [online]. Zee Media Corporation [cit. 2022-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  84. US view of Putin: Angry, frustrated, likely to escalate war. AP NEWS [online]. 2022-03-14 [cit. 2022-03-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  85. History replays like a half-forgotten song, but once we remember, it’s far too late | Neal Ascherson. the Guardian [online]. 2022-03-06 [cit. 2022-03-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  86. Alexej Kelin (1942). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2022-03-17]. Dostupné online. (česky) 
  87. Sám svým vězněm. Putin se ukrývá na neznámém místě, exministr mluví o hrozícím atentátu. www.forum24.cz [online]. [cit. 2022-03-17]. Dostupné online. (česky) 
  88. Sesaďte Putina, vyzývají hackeři z Anonymous obyvatele Ruska. Novinky.cz [online]. [cit. 2022-03-17]. Dostupné online. 
  89. OWEN, Glen. Spies suggest Putin's 'bloated' appearance could be drugs side effect. Mail Online [online]. 2022-03-12 [cit. 2022-03-17]. Dostupné online. 
  90. Tajemný zdroj Generál SVR: Putin má rakovinu, zvažuje jaderný útok, zastavte ho. www.forum24.cz [online]. [cit. 2022-03-17]. Dostupné online. (česky) 
  91. Tváře války. Kdo jsou Putinovi nejbližší, zodpovědní za krvavý vpád na Ukrajinu. Aktuálně.cz [online]. 2022-03-14 [cit. 2022-03-17]. Dostupné online. (česky) 
  92. Rescuers search for survivors in smashed Mariupol theater. AP NEWS [online]. 2022-03-17 [cit. 2022-03-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  93. Gordon Corera, Ukraine war: Western agents seek to get inside Putin's head, BBC News, 20.3.2022
  94. Kroky „paranoidního“ Putina: Bojí se otravy, zbavil se tisícovky lidí včetně uklízeček, CNN Prima News, 22.3.2022
  95. Aamer Mahdani, Nomaan Merchant, Putin misled by advisers on Ukraine, US intel determines, AP News, 30.3.2022
  96. Omylem vyhlášené vítězství na Ukrajině – Co plánoval Putin – plný překlad textu – s komentářem Jaroslava Mareše
  97. Crimea.Realities. Crimea Drills For Water As Crisis Deepens In Parched Peninsula. Radio Free Europe/Radio Liberty [online]. RFE/RL, 2020-10-25 [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  98. a b Fake News of Russian Occupation of Crimea. VoxUkraine [online]. VoxUkraine [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  99. HURSKA, Alla. Water Crises and the Looming Ecological Catastrophe in Occupied Crimea and Devastated Donbas. The Jamestown Foundation [online]. 2022-01-21 [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  100. Russian forces unblock water flow for canal to annexed Crimea, Moscow says. Reuters [online]. Reuters, 2022-02-24 [cit. 2022-03-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  101. Russian troops destroy Ukrainian dam that blocked water to Crimea – RIA. Reuters [online]. Reuters, 2022-02-26 [cit. 2022-03-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  102. MALÁ, Markéta. „Timmermans je zcela mimo.“ Putinova agrese může ukončit Green Deal. Echo24.cz [online]. Echo Media, 2022-02-28 [cit. 2022-03-03]. Dostupné online. 
  103. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-rusko-bojuje-aby-ukrajina-netezila-ropu-a-plyn-rika-ukrajinsky-geolog-197524 - Rusko bojuje, aby Ukrajina netěžila ropu a plyn, říká ukrajinský geolog
  104. Mazurenko Alyona, The Kremlin has invested billions in pro-Russian politicians in Ukraine, but they threw them into the money - Bellingcat, УКРАЇНСЬКА ПРАВДА, 27.3.2022
  105. Kateryna Tyschchenko, SBU ex-officer Naumov was searched in the case of treason - mass media, УКРАЇНСЬКА ПРАВДА, 27.3.2022
  106. Generálové ukradli Putinovi jeho blitzkrieg, skončili ve vězení, Novinky.cz, 11.4.2022
  107. "Putin doesn't want to take the blame." After the failures in Ukraine, the Kremlin “cleanses” the FSB and changes the scheme of command of the troops – what does this mean, nv.ua., 11.4.2022
  108. ŽABKA, Jan. Ne oběť boje, ale těla z márnice. Ruskou invazi na Ukrajinu mají vysvětlit i falešná videa. HlídacíPes.org [online]. Ústav nezávislé žurnalistiky, 2022-02-24 [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. 
  109. Ruský trh pro americký big tech zásadní není. Nejrozhodněji reagoval Apple. Seznam Zprávy. Seznam.cz. Dostupné online [cit. 2022-03-04]. 
  110. Украина знала о нападении России и начала подготовку к нему еще осенью – Данилов. www.unian.net [online]. [cit. 2022-03-12]. Dostupné online. (rusky) 
  111. Rusové znásilňují ženy v okupovaném Chersonu, zabili 17letou dívku, říká Ukrajinka pro CNN. CNN Prima NEWS [online]. [cit. 2022-04-24]. Dostupné online. (česky) 
  112. Russian soldiers fire on Kherson protesters. BBC News. Dostupné online [cit. 2022-04-24]. (anglicky) 
  113. Rusko se soustředí na ovládnutí Donbasu. Novinky.cz [online]. Dostupné online. 
  114. Zasažený křižník Moskva se potápí, oznámila Ukrajina. Rusové se loď pokusí odtáhnout do přístavu. iROZHLAS [online]. [cit. 2022-04-24]. Dostupné online. (česky) 
  115. První kolo rozhovorů Ukrajinců s Rusy skončilo. Průlom nepřineslo. iDNES.cz [online]. 2022-02-28. Dostupné online. 
  116. Mírové jednání delegací Ruska a Ukrajiny nepokročilo. Sejdou se opět ve středu. TN.cz [online]. 2022-03-15 [cit. 2022-03-22]. Dostupné online. 
  117. a b Putin Erdoganovi oznámil mírové podmínky pro Kyjev. „Jsou nepřijatelné,“ uvádí turecká diplomacie. Echo24.cz [online]. 2022-03-19. Dostupné online. 
  118. Jednání mezi Ruskem a Ukrajinou přerušila ‚technická pauza‘. Týmy se opět potkají v úterý. iROZHLAS [online]. 2022-03-14. Dostupné online. 
  119. Maxim Tucker, China accused of hacking Ukraine days before Russian invasion, The Times, 1.4.2022
  120. Violetta Orlova, Times reported on attack by hackers from China before the Russian invasion of Ukraine: the SBU responded, Unian, 1.4.2022
  121. Ruští hackeři si oťukávali ukrajinské cíle na webu už 36 hodin před invazí. Novinky.cz [online]. [cit. 2022-03-17]. Dostupné online. 
  122. BAJAK, Frank. Cyberattacks accompany Russian military assault on Ukraine. AP News [online]. 2022-02-24 [cit. 2022-02-25]. Dostupné online. 
  123. Attack on Ukrainian Government Websites Linked to GRU Hackers. bellingcat [online]. 2022-02-23 [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  124. ČÍŽEK, Jakub. Až 5 800 německých větrných elektráren je bez internetu a nelze je ovládat. Spekuluje se, že šlo o kybernetický útok. Živě.cz [online]. [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. 
  125. ČÍŽEK, Jakub. Satelity skutečně odstavil kybernetický útok. Francouzi nechtějí ukázat na viníka z diplomatických důvodů. Živě.cz [online]. [cit. 2022-03-05]. Dostupné online. 
  126. Frank Bajak, Cyberattack in Ukraine war affected thousands across Europe, AP News, 30.3.2022
  127. Ukrajina není na hackery sama, pomáhá jí Microsoft. Novinky.cz [online]. [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. 
  128. СУСПІЛЬНЕ. Russia invades Ukraine — live updates from Suspilne. Суспільне | Новини [online]. 2022-03-01 [cit. 2022-03-02]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  129. СУСПІЛЬНЕ. Russia invades Ukraine — live updates from Suspilne. Суспільне | Новини. 2022-03-12. Dostupné online [cit. 2022-03-12]. (ukrajinsky) 
  130. ECHO24. Hackeři napadli vysílání ukrajinské televize, vpašovali výzvu ke složení zbraní. Echo24.cz [online]. 2022-03-16 [cit. 2022-03-17]. Dostupné online. (česky) 
  131. Destruktivní virus útočí na Ukrajině na finanční instituce. Novinky.cz [online]. [cit. 2022-03-17]. Dostupné online. 
  132. Do kyberválky se zapojila už i Čína. Ohrožené jsou i cíle v Česku. Novinky.cz [online]. [cit. 2022-03-17]. Dostupné online. 
  133. Cyber War: Since February 15, there have been more than 3,000 DDoS attacks, Економічна правда, 19.3.2022
  134. Ilya Koldomasov, Details of the cyber attack on Ukrtelecom have become known, Економічна правда, 6.4.2022
  135. Michal Javůrek, Ruská skupina napadá kritickou infrastrukturu a zdravotnictví. Zaměstnanci často netuší, že pracují pro kyberzločince, Smartmania, 20.3.2022
  136. Eric Tucker, Michael Balsamo, US charges Russian oligarch, dismantles cybercrime operation, AP News, 6.4.2022
  137. FIŠER, Miloslav; ZOULOVÁ, Lenka; Novinky. Hybridní válka v plném proudu. Ukrajina rekrutuje hackery ve velkém. Novinky.cz [online]. 2022-02-25 [cit. 2022-02-25]. Dostupné online. 
  138. a b KILIÁN, Karel. Hackeři z Anonymous vyhlásili Rusku kybernetickou válku. Terčem už byly státní weby i televize RT. Živě.cz [online]. Czech News Center, 2022-02-25 [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. 
  139. A free-for-all but no crippling cyberattacks in Ukraine war. AP NEWS [online]. 2022-02-28 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  140. https://twitter.com/youranonnews/status/1496954233492541444. Twitter [online]. [cit. 2022-02-25]. Dostupné online. 
  141. FIŠER, Miloslav; Novinky. Hackeři vyhlásili Rusku válku, vyřazují z provozu jeden cíl za druhým. Novinky.cz [online]. 2022-02-25 [cit. 2022-02-25]. Dostupné online. 
  142. NETÍKOVÁ, Magdaléna (mne). Anonymous vytáhli do kyberválky s Ruskem. Ukrajina rekrutuje hackery. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2022-02-25 [cit. 2022-02-25]. Dostupné online. 
  143. Hackeři vyhlásili Rusku válku, vyřazují z provozu jeden cíl za druhým. Novinky.cz [online]. [cit. 2022-02-25]. Dostupné online. 
  144. FIŠER, Miloslav; ZOULOVÁ, Lenka; Novinky. Blokujte weby Rusům, burcují čeští programátoři. Nástroj vytvořili pro celý svět. Novinky.cz [online]. 2022-02-25 [cit. 2022-02-25]. Dostupné online. 
  145. Čeští programátoři Rusům ukazovali, co se opravdu děje na Ukrajině. Zaútočili na ně hackeři. Novinky.cz [online]. [cit. 2022-03-12]. Dostupné online. 
  146. SOUKUP, Jaroslav; Novinky. Hackeři pokračují v útocích proti Rusku, televizní stanice vyhrávaly ukrajinskou hymnu. Novinky.cz [online]. 2022-02-27 [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. 
  147. Anonymous hack sees Ukraine national anthem played on Russian state's channels. MARCA [online]. 2022-02-27 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  148. ZÍTKO, Tomáš. Z Facebooku, YouTube a čínského TikToku zmizela proruská média RT a Sputnik. Sociální sítě začaly blokovat kremelskou propagandu. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2022-03-02 [cit. 2022-03-02]. Dostupné online. 
  149. Windows Rusům nezablokuje. Za Ukrajinu ale Microsoft nachystal jinou odvetu. Novinky.cz [online]. [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. 
  150. Rusům jsme vyřadili špionážní satelity, jedou naslepo, hlásí Anonymous. Novinky.cz [online]. [cit. 2022-03-02]. Dostupné online. 
  151. Musí být potrestáni, zlobí se Rusové za hackerský útok na vesmírnou agenturu. Novinky.cz [online]. [cit. 2022-03-02]. Dostupné online. 
  152. Details of '120,000 Russian soldiers' leaked by Ukrainian media, The Register, 2.3.2022
  153. Kybernetická válka: Anonymous napadli 2500 ruských a běloruských cílů. Novinky.cz [online]. [cit. 2022-03-05]. Dostupné online. 
  154. The Kyiv Independent. The Kyiv Independent [online]. [cit. 2022-03-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  155. SPURNÝ, Jaroslav. Putin se bojí hackerů a má proč. Týdeník Respekt [online]. [cit. 2022-03-12]. Dostupné online. 
  156. Roskomnadzor – Distributed Denial of Secrets. ddosecrets.com [online]. [cit. 2022-03-12]. Dostupné online. 
  157. FIŠER, Miloslav; HUSÁK, Ondřej, Novinky. Anonymous hacknuli ruský úřad Roskomnadzor. Zveřejnili 360 tisíc utajovaných dokumentů. Novinky.cz [online]. 2022-03-10 [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  158. GLOBE24.CZ. Hackeři zaútočili na německou součást ruského ropného koncernu Rosněfť | Globe24.cz. globe24.cz [online]. [cit. 2022-03-17]. Dostupné online. (česky) 
  159. Hackerům se povedl husarský kousek. Napadli Putinovy tiskárny. SMARTmania.cz [online]. 2022-03-14 [cit. 2022-03-17]. Dostupné online. (česky) 
  160. Richard Novák, Ruské ministerstvo hlásalo pravdu o válce na Ukrajině. Díky hackerům, Novinky.cz, 17.3.2022
  161. Hubert Jánský, Kreml, Sberbank, Aeroflot. Čelíme bezprecedentním kybernetickým útokům, přiznalo Rusko, Novinky.cz, 17.3.2022
  162. Lenka Zoulová, Za tři dny 10 milionů zpráv. Hackeři bombardují Rusy zprávami o dění na Ukrajině, Novinky.cz, 17.3.2022
  163. HACKERS HACKED VKONTAKTE AND SENT THE RUSSIANS THE TRUTH ABOUT THE WAR, Global Happenings, 20.3.2022
  164. Hackers Anonymous threatened companies that remain in Russia: gave 48 hours to exit, Економічна правда, 21.3.2022
  165. Dana Gordiychuk, The countdown is over: Anonymous "drained" Nestle's database, Економічна правда, 22.3.2022
  166. Miloslav Fišer, Hubert Jánský, Anonymous vyhrožovali, že je zničí. První firma se raději stahuje z Ruska, Novinky.cz, 23.3.2022
  167. Tomáš Richter, Anonymous přitvrdili. Nejnovějším útokem svlékli Rusko do naha, Fonetech, 22.3.2022
  168. Mirek Kočí, Hackeři z Anonymous ovládli další ruský web. Vyvěsili na něm ukrajinskou vlajku a Putinovi vzkázali, ať si trhne nohou, Fonetech, 23.3.2022
  169. Richard Novák, Ukradli jsme data ruské centrální banky, chlubí se hackeři, Novinky.cz, 24.3.2022
  170. Hubert Jánský, Anonymous sestřelili Decathlon, útoky pokračují i na další ruské cíle, Novinky.cz, 24.3.2022
  171. Miloslav Fišer, Lenka Zoulová, Lenovo, Deutsche Telekom či Raiffeisenbank. Hackeři zveřejnili seznam cílů, které chtějí zničit, Novinky.cz, 24.3.2022
  172. Miloslav Fišer, Barbora Růžičková, Anonymous vyhnali z Ruska další společnost, Novinky.cz, 27.3.2022
  173. Violetta Orlova, Hackers destroyed Rosaviatsia data in a year and a half and "put" the source network, Unian, 28.3.2022
  174. Richard Novák, Krvavé obchody v Rusku pokračují. Hackeři chtějí zničit technologické giganty i aerolinky, Novinky.cz, 4.4.2022
  175. Miloslav Fišer, Richard Novák, Hackeři ovládli kamery v Kremlu. Zveřejnili video z ostře střežené pevnosti, Novinky.cz, 6.4.2022
  176. Miloslav Fišer, Richard Novák, Největší kybernetický útok za 24 hodin. Hackeři ukradli Rusům 437 500 e-mailů, Novinky.cz, 8.4.2022
  177. Miloslav Fišer, Lenka Zoulová, Nejen Ukrajina a Rusko. Hackeři zatáhli do kyberválky už i Čínu, Novinky.cz, 10.4.2022
  178. Válka na Ukrajině | Věřit lháři Lavrovovi aneb Kreml hraje vabank, o žádnou dohodu nestojí. Reflex.cz [online]. [cit. 2022-03-12]. Dostupné online. 
  179. Russia's bioweapon conspiracy theory finds support in US. AP NEWS [online]. 2022-03-11 [cit. 2022-03-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  180. Zelenského výzva ke složení zbraní byl deepfake. ‚Rusové chtějí zpochybnit úplně vše,‘ míní Koubský. iROZHLAS [online]. [cit. 2022-03-18]. Dostupné online. (česky) 
  181. Daniel Drake, Moskva odhalila ukrajinskou provokaci v chemičce. Má to chybku. Továrna neexistuje, Novinky.cz, 8.4.2022
  182. Robert Burns, Russia´s failure to take down Kyiv was a defeat for the ages, AP News, 6.4.2022
  183. Animace: Apokalypsa u Kyjeva. Jak Ukrajinci v noci přelstili Rusy a zvrátili invazi, Aktuálně.cz, 7.4.2022
  184. Expert: Těžko Putin dosadí své loutky, když se Ukrajina nevzdala první týden. Novinky.cz [online]. 5. března 2022. Dostupné online. 
  185. Vojenský analytik: Rusko chybně vyhodnotilo zpravodajské informace | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2022-03-03]. Dostupné online. 
  186. Zachránci Kyjeva vstupují do historie. Proslulý ruský konvoj znehybnilo 30 vojáků, Echo24, 6.4.2022
  187. V okolí Kremlu se začíná rodit myšlenka, která může změnit válku. Likvidace Vladimira Putina je každým dnem bližší, říká vojenský a bezpečnostní analytik [online]. 2022-03-07 [cit. 2022-03-07]. Dostupné online. 
  188. Rusku se nedaří kontrolovat vzdušný prostor nad Ukrajinou, chybí mu technika. Novinky.cz [online]. [cit. 2022-03-12]. Dostupné online. 
  189. Rusové zničili vysílače a teď jim nefunguje šifrování, Ukrajinci proto vědí, kam střílet. Echo24.cz [online]. 2022-03-10 [cit. 2022-03-12]. Dostupné online. 
  190. Ukrajina ohlásila zabití ruského generála, od začátku invaze už třetího. Novinky.cz [online]. [cit. 2022-03-17]. Dostupné online. 
  191. Rusko podle Kyjeva od začátku invaze přišlo. Deník N [online]. 2022-03-16 [cit. 2022-03-17]. Dostupné online. 
  192. AP. Ukraine says fourth Russian general killed during battle for Mariupol. www.timesofisrael.com [online]. [cit. 2022-03-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  193. REFRESHER. Na Ukrajině zabili už třetího ruského generála. refresher.cz [online]. [cit. 2022-03-17]. Dostupné online. 
  194. https://echo24.cz/a/Seniy/ukrajina-hlasi-pateho-zabiteho-ruskeho-generala-andreje-mordviceva
  195. https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/odposlouchavaji-mobily-a-cihaji-na-kolony-jak-ukrajinci-lovi/r~3bf0bcbeaaab11ec9136ac1f6b220ee8/
  196. Russia invades Ukraine — live updates from Suspilne, [1], 16. března 2022 (anglicky).
  197. BBC: Náklad 200 aneb kolik ruských vojáků už bylo zabito na Ukrajině, ŤK, 21.3.2022
  198. https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/tela-ruskych-vojaku-zustavaji-na-ukrajinskych-ulicich-rusko/r~2219ab66ab7311ecab010cc47ab5f122/
  199. Daniela Kučerová, Ruská neschopnost jako největší „záhada“ války. Kde udělali soudruzi chybu?, Seznam zprávy, 17.3.2022
  200. https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/armada-valka-na-ukrajine-ruska-armada-logistika-zasobovani-acr-konvoj-mariupol_2203310500_gut
  201. Další smrt ruského velitele: Zastřelil se kvůli nepojízdným tankům, tvrdí Ukrajinci, CNN Prima News, 27.3.2022
  202. Na Ukrajině zemřel už osmý ruský generál. V Petrohradě pohřbili Frolova. iDNES.cz [online]. 2022-04-17. Dostupné online. 
  203. Filip Kalčák, PŘEHLEDNĚ: Ukrajinci zabili šestého generála. Kteří ruští důstojníci se už z bojů nevrátí?, CNN Prima News, 26.3.2022
  204. Tariq tahir, CRASH & BURN Putin loses NINTH colonel with decorated officer among ‘19000’ now killed in Ukraine as left corpses rot on battlefield, The Scottish Sun, 9.4.2022
  205. Ztratil 1500 mužů, pak sám zemřel. Dostali jsme dalšího ruského velitele, hlásí Ukrajina, CNN Prima News, 30.3.2022
  206. It became known about the successful elimination of the chief of artillery reconnaissance of the 49th Army of the Russian Federation, Defense Express, 11.4.2022
  207. Vít Lukáš, Jedním z důvodů katastrofálního neúspěchu ruské armády na Ukrajině je obrovská míra korupce, Uralvagonzavod je zářným příkladem, Armádní zpravodaj, 29.3.2022
  208. https://www.idnes.cz/technet/vojenstvi/projekty-t-14-armata-su-57-su-75-ochotnik-ruska-armada.A220328_151523_vojenstvi_alv
  209. FALLON, Katy. ‘No place to go’: Ukraine’s neighbours open up for refugee influx. www.aljazeera.com [online]. [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  210. BREZAR, Aleksandar. More than 500,000 refugees have fled Ukraine in just four days - UN. Euronews [online]. 2022-02-27 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  211. Ukraine’s neighbours bracing for millions of refugees if Russia invades. the Guardian [online]. 2022-02-21 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  212. Organizace pro pomoc uprchlíkům —. www.opu.cz [online]. [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. 
  213. Česko by bez problémů zvládlo desítky tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Možná i víc, dodává ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Rozumek. Plus [online]. 2022-02-23 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. 
  214. Ministr zemědělství po jednání krizového štábu: Pomůžeme lidem prchajícím před válkou. Zároveň ujišťuji, že zemědělství a potravinářství situaci zvládá (eAGRI). eagri.cz [online]. [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. 
  215. Ukraine live updates: Russia warns it will hit targets in Kyiv. BBC News [online]. [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  216. Status 1498195309763211266. Twitter [online]. [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. 
  217. REFUGEES, United Nations High Commissioner for. UNHCR mobilizing to aid forcibly displaced in Ukraine and neighbouring countries. UNHCR [online]. [cit. 2022-03-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  218. ON-LINE: Válka na Ukrajině. Novinky.cz [online]. [cit. 2022-03-12]. Dostupné online. 
  219. TELEVIZE, Česká. Ruská invaze na Ukrajinu vyvolala v Evropě nejhorší uprchlickou krizi od druhé světové války, uvedla OSN. ČT24 [online]. [cit. 2022-03-12]. Dostupné online. 
  220. Zacházejí s námi hůř než s odpadem, stěžují si Ukrajinci. Z Británie je vracejí. Novinky.cz [online]. 10. března 2022. Dostupné online. 
  221. France and Britain trade barbs over treatment of Ukraine refugees in Calais. Reuters. 6. března 2022. Dostupné online. (anglicky) 
  222. LEWIS, Simon. U.S. top diplomat Blinken reassures Moldova amid refugee influx from Ukraine. Reuters. 2022-03-06. Dostupné online [cit. 2022-03-12]. (anglicky) 
  223. Ukrajina hlásí nálety na tři nová města. Ruský konvoj u Kyjeva se z části rozptýlil. Aktuálně.cz [online]. 2022-03-07 [cit. 2022-03-12]. Dostupné online. 
  224. Kabinet dořešil příspěvky na ubytování Ukrajinců | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2022-03-17]. Dostupné online. (česky) 
  225. Komentář: Uprchlické kvóty? EU vytasila větší kalibr. Seznam Zprávy [online]. [cit. 2022-03-17]. Dostupné online. 
  226. Andrea Rosa, Rescuers search for survivors in smashed Mariupol theater, AP News, 17.3.2022
  227. Fiala: ČR je na hraně počtu uprchlíků, který je schopna zvládat, ČTK, 17.3.2022
  228. Списки задержанных в связи с акциями против войны с Украиной 27 февраля 2022 года [Spiski zaděržannych v svjazi s akcijami protiv vojny s Ukrajinnoj 27 fevralja 2022 goda. Seznamy zadržených v souvislosti s akcemi proti válce s Ukrajinou 27. února 2022]. OVD-News [online]. 22-02-27 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. (rusky) 
  229. Anti-War Protests Break Out Across Belarus. [s.l.]: [s.n.], February 27, 2022 21:35. Dostupné online. (anglicky) 
  230. Russian Anti-War Committee. Russian Anti-War Committee [online]. [2022-03-24 22:58 date modified 2022-04-19 11:53] [cit. 2022-04-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  231. Echo24, KAP, ČTK. Putinovi se to drolí. „Válku rozpoutalo Rusko,“ píší ruští akademici a šíří petici proti válce. Echo24.cz [online]. 2022-02-27 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. 
  232. ZADRAŽILOVÁ, Jitka. RIA Novosti omylem zveřejnila vítězný článek, který obnažuje plány Moskvy. Novinky.cz [online]. 28. 2. 2022, 15:53 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. 
  233. ANDRLE, Tomáš. [Tak tohle běží v ruské státní televizi... 13. 2. 2022]. In: Facebook [online]. 17. února [2022] [cit. 2022-03-01]. Dostupné z: https://www.facebook.com/tomas.andrle.735/videos/493858565726136/
  234. Russia Bans Media Outlets From Using Words 'War,' 'Invasion'. The Moscow Times. 26 February 2022. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 27 February 2022. (anglicky) 
  235. Use Only Official Sources About Ukraine War, Russian Media Watchdog Tells Journalists [online]. 24 February 2022 [cit. 2022-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24 February 2022. (anglicky) 
  236. KRALOVA, Simona; VETSKO, Sandro. Ukraine: Watching the war on Russian TV – a whole different story. BBC News [online]. 3. března 2022. Dostupné online. 
  237. Klid a prakticky nulové ztráty. Jak vidí Rusové válku v televizi. iDNES.cz [online]. 1. března 2022. Dostupné online. 
  238. How is the Ukraine invasion being viewed in Russia?. Al Jazeera. 24 February 2022. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 27 February 2022. (anglicky) 
  239. GESSEN, Masha. The War That Russians Do Not See. The New Yorker. 4 March 2022. Dostupné online. (anglicky) 
  240. Ukraine war: 'My city's being shelled, but mum won't believe me'. BBC News. 4 March 2022. Dostupné online. (anglicky) 
  241. Leading Moscow Radio Station Taken Off Air Over Coverage Of War In Ukraine. RadioFreeEurope/RadioLiberty [online]. [cit. 2022-03-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  242. As it happened: Ukraine live updates: Deadly blast at Kyiv TV tower after Russia warns capital. BBC News [online]. 27 February 2022 00:00 [cit. 2022-03-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  243. Уведомление об ограничении доступа к информационному ресурсу [Upozornění na omezení přístupu k informačnímu zdroji] [online]. 2022-03-01 [cit. 2022-03-02]. Dostupné online. (rusky) 
  244. Роскомнадзор пригрозил заблокировать «Википедию» за статью о военной операции России [Roskomnadzor pohrozil zablokováním Wikipedie kvůli článku o ruské vojenské operaci]. Росбалт [Rosbalt] [online]. Infornační agentura Rosbalt, 2022-03-01 [cit. 2022-03-02]. Dostupné online. (rusky) 
  245. VÍTKOVÁ, Klára. Netflix se vzepřel Kremlu a odmítl na své platformě vysílat ruské kanály šířící propagandu. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2022-03-02 [cit. 2022-03-02]. Dostupné online. 
  246. ČTK. Až 15 let vězení bude nově v Rusku hrozit za lživé zprávy o ruské armádě. České noviny [online]. 04.03.2022, 08:43, aktualizace 04.03.2022 21:14. Dostupné online. 
  247. HUMPÁLOVÁ, Jolana. Exodus médií z Ruska. Rusům zbyde jen propaganda. Seznam Zprávy [online]. 6. 3. 2022 20:40 [cit. 2022-03-07]. Dostupné online. 
  248. 13217. ОВД-Инфо [OVD-Info] [online]. [2022-03-07] [cit. 2022-03-07]. Dostupné online. (rusky) 
  249. 15435. ОВД-Инфо [OVD-Info] [online]. [2022-04-21] [cit. 2022-04-21]. Dostupné online. (rusky) 
  250. НАПК поблагодарило министра обороны РФ Шойгу за хищение армии [NAPK poblagodarilo ministra oborony RF Šojgu za chiščenie armii. NAPK poděkovalo ruskému ministru obrany Šojgu za rozkrádání armády. Унiaн. Інформаційне агентство [Unian. Informační agentura] [online]. 10.03.22 21:34 [cit. 2022-03-12]. Dostupné online. (ru, ukr) 
  251. ŠVAMBERK, Alex. Pojeďte na piknik na Ukrajinu, verbovali v Rusku vagnerovce. Novinky.cz [online]. 12. 3. 2022 17:06, aktualizováno 12. 3. 2022 17:35 [cit. 2022-03-17]. Dostupné online. 
  252. БІЛОУС, Олександр [BILOUS, Oleksandr]. Це поверне в 1917 рік: найбагатший бізнесмен в Росії застеріг від націоналізації західних компаній [Ce poverne v 1917 rik: najbagatšij biznesmen v Rosii zasterig vid nacionalizacii zachidnych kompanij. Návrat do roku 1917: nejbohatší obchodník v Rusku varoval před znárodněním západních společností]. РБК-Украина [online]. 12. března 2022 11:33 [cit. 2022-03-17]. Dostupné online. (ukr) 
  253. RYŠÁNEK, Adam. Rusko zažívá „odliv mozků“. Od začátku války odešly desítky tisíc lidí. Seznam Zprávy [online]. 13. 3. [2022] 20:35 [cit. 2022-03-17]. Dostupné online. 
  254. Domovy opouštějí desetitisíce Rusů. ‚Věci se budou jen zhoršovat,‘ vysvětlují odchod do ciziny. Český rozhlas [online]. 14. března 2022 17:09 [cit. 2022-03-17]. Dostupné online. 
  255. MALACHOVSKÁ, Alexandra. Rusko ovládla válečná symbolika písmene Z. Opěvují ho i děti z nemocnice. Novinky.cz [online]. 11. 3. 2022 12:50 [cit. 2022-03-17]. Dostupné online. 
  256. mat [TOMÍČEK, Matěj]. Gymnasta Kuljak se za podporu útoku na Ukrajinu nestydí a udělal by to znovu. iDNES.cz [online]. 2022-03-09 9:13, aktualizováno 10:19 [cit. 2022-03-17]. Dostupné online. 
  257. [Redakce]. Písmeno Z jako svastika. Policie má stíhat za symbol podpory ruské invaze na Ukrajinu. Aktuálně.cz [online]. 2022-03-08 18:19 [cit. 2022-03-17]. Dostupné online. 
  258. NOVOTNÝ, Milan. „Z“ jako Zátopek? Smůla. Pořadatel musel kvůli ruským tankům měnit plakáty. Deník.cz. 2022-03-11. Dostupné online [cit. 2022-03-17]. 
  259. DAZED. What is the ‘Z’, the pro-war symbol sweeping Russia?. Dazed [online]. 2022-03-08 [cit. 2022-03-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  260. KIRBY, Paul. Russia's state TV hit by stream of resignations. BBC News. 16 March [2022]. Dostupné online [cit. 2022-03-17]. (anglicky) 
  261. STEWART, Will and KINDRED, Alahna. Vladimir Putin's defence minister 'vanishes with heart problems' as war stalls. Mirror [online]. 23 Mar 2022 11:42, updated 24 Mar 2022 14:44 [cit. 22. 4. 2022]. Dostupné z: https://www.mirror.co.uk/news/world-news/vladimir-putins-defence-minister-vanishes-26536281?int_source=nba
  262. JANDOUREK, Jan. Medveděv vykládá, jak Západ doplatí na sankce. Asi nevidí, jak dopadlo Rusko. Forum 24 [online]. 30. 3. 2022 [cit. 22. 4. 2022]. Dostupné z: https://www.forum24.cz/medvedev-vyklada-jak-zapad-doplati-na-sankce-asi-nevidi-jak-dopadlo-rusko/
  263. STRNAD, David. Ruský cenzurní úřad si stěžuje na cenzuru, žádá odblokování účtu Státní dumy na YouTube. Novinky.cz [online]. 9. 4. 2022 [cit. 22. 4. 2022]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/internet-a-pc/clanek/rusky-cenzurni-urad-si-stezuje-na-cenzuru-zada-odblokovani-uctu-statni-dumy-na-youtube-40393388
  264. Anti-War Movement Manifest / Official web-site of Sviatlana Tsikhanouskaya. tsikhanouskaya.org [online]. [cit. 2022-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  265. Vstoupí Bělorusko do války? V zemi roste odpor proti plánům diktátora. Seznam Zprávy [online]. [cit. 2022-03-04]. Dostupné online. 
  266. Jednání Ruska a Ukrajiny skončilo. K výraznému posunu nevedlo, tvrdí Kyjev. Aktuálně.cz [online]. 2022-03-07 [cit. 2022-03-07]. Dostupné online. 
  267. ON-LINE: Válka na Ukrajině. Novinky.cz [online]. [cit. 2022-03-07]. Dostupné online. 
  268. Belarus appoints Russian commanders to force participate in a war. Ukrayinska Pravda [online]. [cit. 2022-03-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  269. Danilov: If the Belarusians come, they will go back like the Russians - in black plastic bags, Ukrinform, 23.3.2022
  270. The Belarusian military contacts the Ukrainian authorities and says they will surrender, Ukrinform, 23.3.2022
  271. a b c PAVEL KOTAŬ, Kdo jsou běloruští partyzáni? Lukašenko hraje ve válce Ruska proti Ukrajině hanebnou úlohu, ale svobodomyslní Bělorusové se nevzdávají, Nová Orientace, 21.3.2022
  272. Běloruské márnice jsou plné těl ruských vojáků. Lukašenkovi se už do války nechce. Aktuálně.cz [online]. 2022-03-14 [cit. 2022-03-17]. Dostupné online. (česky) 
  273. How a network of enablers have helped Russia’s oligarchs hide their wealth abroad - ICIJ [online]. 2022-03-02 [cit. 2022-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  274. Roman Abramovich: New evidence highlights corrupt deals. BBC News. 2022-03-14. Dostupné online [cit. 2022-03-17]. (anglicky) 
  275. Jmění milionů lidí pod lupou. Francie zabavuje majetek Putinových přátel. Seznam Zprávy [online]. [cit. 2022-03-07]. Dostupné online. 
  276. Economic Crime Bill: What is it and will it find Putin's loot?. BBC News. 2022-03-03. Dostupné online [cit. 2022-03-07]. (anglicky) 
  277. V Itálii zabavili další jachty miliardářů, přišel o ni třetí nejbohatší Rus. iDNES.cz [online]. 2022-03-05 [cit. 2022-03-07]. Dostupné online. 
  278. Fleeing sanctions, oligarchs seek safe ports for superyachts. euronews [online]. 2022-03-06 [cit. 2022-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  279. Tryskáče ruských oligarchů přistávají v Izraeli. Vláda zvažuje odpověď. Seznam Zprávy [online]. [cit. 2022-03-12]. Dostupné online. 
  280. STAFF, T. O. I. Lapid vows Israel won’t be a ‘route to bypass’ sanctions on Russia. www.timesofisrael.com [online]. [cit. 2022-03-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  281. Ruští oligarchové unikají sankcím díky zlatým pasům, europoslanci je chtějí zakázat. Aktuálně.cz [online]. 2022-03-09 [cit. 2022-03-12]. Dostupné online. 
  282. Do domů ruských oligarchů nastěhujme Ukrajince, navrhuje britský ministr. iDNES.cz [online]. 2022-03-13 [cit. 2022-03-17]. Dostupné online. (česky) 
  283. ECHO24. Použijme zabavené vily ruských oligarchů pro ubytování uprchlíků, navrhl britský ministr. Echo24.cz [online]. 2022-03-14 [cit. 2022-03-17]. Dostupné online. (česky) 
  284. TELEVIZE, Česká. Válka na Ukrajině oživila rusko-japonské spory. Tokio zvažuje umístění amerických jaderných zbraní. ČT24 [online]. [cit. 2022-03-17]. Dostupné online. (česky) 
  285. KLÍMOVÁ, Jana. Komu má zbýt jen na jídlo a léky? Pod sankcemi je nově Abramovič i další oligarchové. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2022-03-16 [cit. 2022-03-17]. Dostupné online. (česky) 
  286. Violations of international law in Ukraine: further individuals sanctioned. www.admin.ch [online]. [cit. 2022-03-17]. Dostupné online. 
  287. První účet Švýcarů pro sankcionované Rusy: Vily za šest miliard dolarů, Newstream, 24.3.2022
  288. U.S. Departments of Treasury and Justice Launch Multilateral Russian Oligarch Task Force. U.S. Department of the Treasury [online]. [cit. 2022-03-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  289. Vladimír Plesník, Po Putinových miliardářích jdou v Itálii lovci kmotrů, Novinky.cz, 21.3.2022
  290. Enforcing sanctions against listed Russian and Belarussian oligarchs: Commission's “Freeze and Seize” Task Force steps up work with international partners, European Comission, 17.3.2022
  291. Ruské protisankce vůči nepřátelským zemím. www.interfax.ru [online]. interfax, 2022-05-03 [cit. 2022-05-04]. Dostupné online. 
  292. Vyhláška č.851 z 11.května 2022 o odvetných ekonomických opatřeních Ruska. http://publication.pravo.gov.ru/ [online]. 2022-05-11 [cit. 2022-05-12]. Dostupné online. 
  293. US citizen charged with violating Crimea-related sanctions. AP NEWS [online]. 2022-03-03 [cit. 2022-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  294. https://voxeu.org/article/macroeconomic-effects-2022-sanctions-russia - The price of war: Macroeconomic effects of the 2022 sanctions on Russia
  295. a b Zprávy 6:30. ČRozhlas Plus. 2020-04-20. [plus.rozhlas.cz Dostupné online]. 
  296. Statement from Chair of the African Union, H.E President Macky Sall and Chairperson of the AU Commission H.E Moussa Faki Mahamat, on the situation in Ukraine. African Union [online]. 2022-02-24 [cit. 2022-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  297. Хикмет Гаджиев озвучил позицию Азербайджана по событиям в Украине. 1news.az [online]. [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. (rusky) 
  298. Азербайджан отправил в Украину самолет с гуманитарной помощью. haqqin.az [online]. [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. 
  299. Азербайджан будет бесплатно раздавать бензин в Украине - новость дополнена; 21:47. haqqin.az [online]. [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. 
  300. China warns US over Russia’s ‘legitimate security concerns’. Aljazeera.com [online]. 2022-01-27. Dostupné online. 
  301. ČTK. NY Times: Čína požádala Rusko, aby s invazí na Ukrajinu počkalo do konce olympiády. iROZHLAS [online]. 2022-03-03 [cit. 2022-03-06]. Dostupné online. 
  302. sob. Čína je připravena změkčit dopady sankcí uvalených na Rusko kvůli Ukrajině, tvrdí Financial Times. ČT24 [online]. Česká televize, 2022-02-24 [cit. 2022-02-24]. Dostupné online. 
  303. ČTK. Čína hodlá do sankcí proti Rusku hodit vidle. Novinky.cz [online]. 2022-02-24 [cit. 2022-02-24]. Dostupné online. 
  304. Čína si kvůli Rusku nebude chtít pálit prsty, zachová se jako chytrá horákyně, odhaduje analytička Karásková. Plus [online]. 2022-02-24 [cit. 2022-02-24]. Dostupné online. 
  305. KAHÁNEK, Adam. Čínské banky omezily financování na nákupy ruských komodit. Novinky.cz [online]. 2022-02-26 [cit. 2022-03-06]. Dostupné online. 
  306. Does China support the Russian invasion of Ukraine?. The Toronto Star [online]. 2022-02-25. Dostupné online. 
  307. BUSINESS, Laura He, CNN. Analysis: China can't do much to help Russia's sanction-hit economy. CNN [online]. [cit. 2022-03-12]. Dostupné online. 
  308. Putin a Lavrov na sankčním seznamu. EU jim zmrazí majetek. Novinky.cz [online]. [cit. 2022-02-25]. Dostupné online. 
  309. Předsedkyně europarlamentu navštívila Kyjev a nabídla pomoc s poválečnou obnovou. ČT24 [online]. [cit. 2022-04-02]. Dostupné online. (česky) 
  310. a b Press corner. European Commission - European Commission [online]. [cit. 2022-04-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  311. LONAS, Lexi. Finland says debate on NATO membership 'will change' after Russian invasion. TheHill [online]. 2022-02-24 [cit. 2022-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  312. a b Konec severské neutrality? Putinova válka tlačí Finy a Švédy do NATO. Seznam Zprávy [online]. [cit. 2022-03-06]. Dostupné online. 
  313. a b c Finsko či Švédsko. Pomoc Ukrajině nabízejí i jindy neutrální státy. iDNES.cz [online]. 2022-02-28 [cit. 2022-02-28]. Dostupné online. 
  314. Finnish lawmakers to discuss potential NATO membership. POLITICO [online]. 2022-02-28 [cit. 2022-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  315. Yle poll: Support for Nato membership hits record high, Yle News, 14.3.2022
  316. НОВОСТИ, Р. И. А. Президент Литвы подписал декрет о введении режима ЧП. РИА Новости [online]. 20220224T1146 [cit. 2022-02-24]. Dostupné online. (rusky) 
  317. Litva oznámila, že přestala odebírat ruský plyn. Čína chce s Moskvou obchodovat. ČT24 [online]. [cit. 2022-04-03]. Dostupné online. (česky) 
  318. Litva jako první země EU přestala odebírat plyn z Ruska. iDNES.cz [online]. 2022-04-02 [cit. 2022-04-03]. Dostupné online. (česky) 
  319. Lithuanian artists created a bloody pond near the Russian Embassy in Vilnius, Perild, 6.4.2022
  320. Премьер Венгрии заявил о намерении остаться в стороне от конфликта на Украине. ТАСС [online]. [cit. 2022-02-24]. Dostupné online. 
  321. a b c Barbarský a hanebný čin, katastrofa! Svět odsoudil ruskou invazi. Natoaktual.cz [online]. 2022-02-24 [cit. 2022-02-25]. Dostupné online. 
  322. Scholz: Za útok na Ukrajinu nese odpovědnost Putin a nikoli Rusové. EuroZprávy.cz [online]. 2022-02-25 [cit. 2022-02-25]. Dostupné online. 
  323. Německo počítá. Pro vyloučení Ruska ze SWIFT už jsou kromě něj všichni. Novinky.cz [online]. [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. 
  324. Německo procitlo, Ukrajincům posílá protitankové střely i rakety. Novinky.cz [online]. [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. 
  325. ‚Pro naši vlastní bezpečnost.‘ Scholz ohlásil rozsáhlé investice do armády a odsoudil válku na Ukrajině. iROZHLAS [online]. 2022-02-27 [cit. 2022-03-06]. Dostupné online. 
  326. Polsko a Slovensko poskytnou pomoc uprchlíkům z Ukrajiny. Připojí se i Maďarsko. ČT24 [online]. Česká televize, 2022-02-24 [cit. 2022-02-24]. Dostupné online. 
  327. Polsko vyhlásilo bojovou pohotovost. Přijímá Ukrajince. Novinky.cz [online]. [cit. 2022-02-25]. Dostupné online. 
  328. Mazowiecki pion PZ PK wszczął śledztwo w sprawie napaści Rosji na Ukrainę - Prokuratura Krajowa - Portal Gov.pl. Prokuratura Krajowa [online]. [cit. 2022-03-02]. Dostupné online. (polsky) 
  329. Europe increases pressure on Kremlin-backed broadcaster RT. POLITICO [online]. 2022-02-24 [cit. 2022-03-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  330. Polsko požádá na summitu NATO o vyslání mírové mise na Ukrajinu, řekl Morawiecki. iROZHLAS [online]. [cit. 2022-03-30]. Dostupné online. (česky) 
  331. Zelenskyj zpražil Kaczyńského. Zavrhl jeho nápad na mírovou misi. Seznam Zprávy [online]. [cit. 2022-03-30]. Dostupné online. 
  332. Polsko vyhostilo 45 ruských diplomatů. Novinky.cz [online]. [cit. 2022-03-23]. Dostupné online. 
  333. Polsko vyhostí 45 ruských diplomatů, které podezřívá ze špionáže. Moskva chystá odvetné kroky. iROZHLAS [online]. [cit. 2022-03-23]. Dostupné online. (česky) 
  334. Moskva zatím nebude vyžadovat rubly za plyn. Polsko přestane používat ruskou ropu a uhlí. ČT24 [online]. [cit. 2022-03-31]. Dostupné online. 
  335. Poláci jako evropský předvoj. Končí s ruským uhlím i ropou. Seznam Zprávy [online]. [cit. 2022-03-31]. Dostupné online. 
  336. Vojna na Ukrajine: Sulík je v šoku, Remišová bude mrznúť v byte, Čaputová o stratených ilúziách. www1.pluska.sk [online]. 2022-02-24 [cit. 2022-02-24]. Dostupné online. (slovensky) 
  337. AKTUALITY.SK. Kuleba: Rusko začalo totálnu inváziu Ukrajiny. Aktuality.sk [online]. Ringier Axel Springer SK [cit. 2022-02-24]. Dostupné online. (slovensky) 
  338. Speech by Prime Minister Magdalena Andersson concerning Russia’s military attack on Ukraine. Regeringskansliet [online]. 2022-03-02 [cit. 2022-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  339. Philippines condemns Russia's invasion of Ukraine, joins call for end to hostilities. Philstar.com [online]. [cit. 2022-03-08]. Dostupné online. 
  340. MERCADO, Neil Arwin. Duterte: ‘Watch out for Putin, he is suicidal’. INQUIRER.net [online]. 2022-03-04 [cit. 2022-03-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  341. ROMERO, Alexis. Duterte says he wants Philippines to remain neutral in Russia-Ukraine conflict. Philstar.com [online]. [cit. 2022-03-08]. Dostupné online. 
  342. Georgian nation shocked by Russian aggression in Ukraine, President declares. 1TV [online]. [cit. 2022-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  343. Georgia says it won’t join international sanctions against Russia. eurasianet.org [online]. [cit. 2022-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  344. Gruzie a Moldavsko požádaly o vstup do EU. Patříme tam, tvrdí. iDNES.cz [online]. 2022-03-02 [cit. 2022-03-06]. Dostupné online. 
  345. Gruzie chce ve čtvrtek požádat o vstup do Evropské unie. Echo24.cz [online]. 2022-03-02 [cit. 2022-03-06]. Dostupné online. 
  346. Modi Appeals for 'Cessation of Violence' in Call With Putin, First Indian Reaction to Russian Attack. The Wire [online]. [cit. 2022-03-08]. Dostupné online. 
  347. Buď ruské zbraně, anebo sankce, tlačí USA na Indii. Novinky.cz [online]. [cit. 2022-03-08]. Dostupné online. 
  348. Indie odsoudila zabíjení civilistů v Buči. Novinky.cz [online]. [cit. 2022-04-05]. Dostupné online. 
  349. a b EUROZPRÁVY.CZ. Izrael kritizoval Rusko za napadení Ukrajiny. EuroZprávy.cz [online]. [cit. 2022-02-24]. Dostupné online. 
  350. Izrael vyzývá k diplomacii, o Rusku mlčí. Novinky.cz [online]. [cit. 2022-02-24]. Dostupné online. 
  351. https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3483248-zneuzivate-holocaust-omluvte-se-vyzval-izrael-lavrova-pelosiova-vyjadrila-vdecnost - Lavrov pobouřil Izrael výroky o Hitlerovi. Omluvte se, vyzval Lapid
  352. https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1321373-hitler-mel-podle-testu-dna-africke-a-zidovske-predky - Hitler měl podle testů DNA africké a židovské předky
  353. Japan Condemns Russia, to Work With U.S. on Sanctions. WSJ [online]. [cit. 2022-03-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  354. Japonsko se připojí k sankcím proti ruské centrální bance. Deník N [online]. 2022-02-28 [cit. 2022-03-08]. Dostupné online. 
  355. Japonsko uvalilo na Rusko a Bělorusko třetí. Deník N [online]. 2022-03-08 [cit. 2022-03-08]. Dostupné online. 
  356. NEWS, KYODO. Japan sends bulletproof vests from defense forces to Ukraine. Kyodo News+ [online]. [cit. 2022-03-08]. Dostupné online. 
  357. WORLD, Republic. Japan says Kuril Islands 'primordially Japanese, Russia's occupation against int'l order'. Republic World [online]. [cit. 2022-03-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  358. a b Federated States of Micronesia breaks ties with Russia over Ukraine war. Manila Bulletin [online]. [cit. 2022-03-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  359. ON-LINE: Válka na Ukrajině. Novinky.cz [online]. BORGIS [cit. 2022-02-24]. Dostupné online. 
  360. State of emergency for 60 days established in Moldova. Moldpres [online]. 2022-02-24. Dostupné online. (anglicky) 
  361. Moldova stays neutral, won't join sanctions against Russia - FM. Interfax [online]. 2022-03-01. Dostupné online. (anglicky) 
  362. Igor Grosu: EU membership application will be submitted. President Sandu to provide details. www.ipn.md [online]. 2022-03-03. Dostupné online. (anglicky) 
  363. NATO posílí své východní křídlo. Krok Putina označilo za ‚hrozivou strategickou chybu‘. iROZHLAS. Dostupné online [cit. 2022-02-25]. 
  364. NATO přijme další kroky k obraně svých členů, znovu posílí východní křídlo | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2022-02-25]. Dostupné online. 
  365. North Korea defends Russia in highest-level statement on Ukraine crisis so far | NK News. NK News - North Korea News [online]. 2022-03-01 [cit. 2022-03-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  366. Rusko je v tom prakticky samo. V OSN ho podpořily jen čtyři země. Novinky.cz [online]. [cit. 2022-03-08]. Dostupné online. 
  367. NOLASCO, Stephanie. Prince Charles condemns Russian invasion of Ukraine: ‘Brutal aggression’. Fox News [online]. 2022-03-01 [cit. 2022-03-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  368. Evropa trestá Rusko tvrdými sankcemi, Aeroflot nesmí přistát v Británii. iDNES.cz [online]. 2022-02-24 [cit. 2022-03-06]. Dostupné online. 
  369. Spojené státy a Velká Británie uvalí na Rusko další sankce. Budou se týkat zejména ruských bank. iROZHLAS [online]. [cit. 2022-03-05]. Dostupné online. 
  370. Vzdušný prostor nad Ukrajinou se uzavřel. Letecké společnosti hledají nové trasy. iDNES.cz [online]. 2022-02-25 [cit. 2022-03-05]. Dostupné online. 
  371. Biden ohlásil kroky proti Rusku. Matka všech sankcí se ale nekoná. Novinky.cz [online]. [cit. 2022-02-24]. Dostupné online. 
  372. Kyjevu hrozí mohutný nálet. Seznam Zprávy [online]. [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. 
  373. Ruble plummets as sanctions bite, sending Russians to banks. AP NEWS [online]. 2022-02-28 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  374. Švýcarsko nařídilo zablokovat obchody lidí ze sankčního seznamu EU | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2022-02-25]. Dostupné online. 
  375. Švýcarsko podpořilo protiruské sankce. Oficiálně se k nim však nepřipojí. Forbes [online]. 2022-02-25 [cit. 2022-02-25]. Dostupné online. 
  376. Švýcarsko se nepřipojí k unijním sankcím vůči Rusku. Deník N [online]. 2022-02-23 [cit. 2022-02-25]. Dostupné online. 
  377. Švýcaři pomůžou Unii v sankcích. Zatím však obezřetně. euractiv.cz [online]. 2022-02-25 [cit. 2022-02-25]. Dostupné online. 
  378. a b SWISSINFO.CH. Switzerland faces pressure to toughen sanctions on Russia. SWI swissinfo.ch [online]. [cit. 2022-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  379. Švýcarsko navzdory neutralitě uvalí na Rusko sankce po vzoru Evropské unie. ČT24 [online]. [cit. 2022-02-28]. Dostupné online. 
  380. Erdogan odmítl pomoct Ukrajině. Bospor a Dardanely Rusům nezavře. iDNES.cz [online]. 2022-02-25 [cit. 2022-02-25]. Dostupné online. 
  381. https://twitter.com/zelenskyyua/status/1497564078897774598. Twitter [online]. [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. 
  382. Turecko omezí pohyb válečných lodí Bosporem. Novinky.cz [online]. [cit. 2022-03-06]. Dostupné online. 
  383. 'Respect closure of Black Sea access,' Turkey tells Ukraine and Russia. euronews [online]. 2022-03-01 [cit. 2022-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  384. Nečekaný krok papeže Františka. Osobně navštívil ruské velvyslanectví, aby jednal o Ukrajině. iROZHLAS [online]. [cit. 2022-03-08]. Dostupné online. 
  385. Na Ukrajině je válka, žádná speciální vojenská operace, vzkázal Rusku papež František. iROZHLAS [online]. [cit. 2022-03-08]. Dostupné online. 
  386. Kardinál státní sekretář telefonoval Lavrovovi: "Boje musí skončit". Vatican News [online]. 2022-03-08 [cit. 2022-03-08]. Dostupné online. 
  387. Kéž skončí tato krutá a nesmyslná válka, prosil papež u Mariiných nohou. Vatican News [online]. [cit. 2022-03-25]. Dostupné online. 
  388. Papež vyzval k velikonočnímu příměří na Ukrajině | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2022-04-10]. Dostupné online. (česky) 
  389. ECHO24. Rusko aktualizovalo seznam nepřátel. Vedle Česka je na něm nově EU i Ukrajina. Echo24.cz [online]. 2022-03-07 [cit. 2022-03-07]. Dostupné online. 
  390. ČTK. Rusko aktualizovalo seznam "nepřátel". USA a Česko doplnila celá EU či Ukrajina. Deník.cz. 2022-03-07. Dostupné online [cit. 2022-03-07]. 
  391. CNN, Devan Cole. Blinken says US has seen reports of Russian abuses in Ukraine that 'would constitute a war crime'. CNN [online]. [cit. 2022-03-07]. Dostupné online. 
  392. REUTERS. ICC prosecutor visits Ukraine, meets online with Zelensky. INQUIRER.net [online]. 2022-03-16 [cit. 2022-03-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  393. US VP Harris embraces call for war crimes probe of Russia. AP NEWS [online]. 2022-03-10 [cit. 2022-03-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  394. Haagský soud nařídil Rusku zastavit invazi na Ukrajinu. Seznam Zprávy [online]. [cit. 2022-03-17]. Dostupné online. 
  395. Zdeněk Nevělík, Dostal za mříže Karadžiče. Teď ho nasadili na Putina, Novinky.cz, 29.3.2022
  396. Stephanie Nebehay, Russian shelling, air strikes on cities may amount to 'war crimes', says UN's Bachelet, Reuters, 30.3.2022
  397. „Vydejte na Putina mezinárodní zatykač,“ apeluje bývalá žalobkyně mezinárodních soudů, Echo 24, 2.4.2022
  398. SHETH, Sonam. Biden says Putin launched a 'premeditated war' on Ukraine that will result in 'catastrophic loss of life and human suffering'. Business Insider [online]. [cit. 2022-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  399. Rusko v Radě bezpečnosti OSN vetovalo rezoluci odsuzující invazi na Ukrajinu. Novinky.cz [online]. [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. 
  400. Valné shromáždění OSN odsoudilo ruskou invazi poměrem 141 ku pěti hlasům. Čína se zdržela. ČT24 [online]. Česká televize, 2022-03-02 [cit. 2022-03-02]. Dostupné online. 
  401. a b ONLINE: Vláda kvůli pomoci Ukrajině zavede nouzový stav. Valné shromáždění OSN ruskou invazi odsoudilo. iROZHLAS [online]. [cit. 2022-03-02]. Dostupné online. 
  402. V Radě OSN pro lidská práva Rusko podpořila pouze Eritrea. Novinky.cz [online]. [cit. 2022-03-04]. Dostupné online. 
  403. As refugee numbers soar, many haunted by terror of war. AP NEWS [online]. 2022-03-03 [cit. 2022-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  404. iDnes.cz, ČTK. Nenazývejte konflikt na Ukrajině válkou, nabádá své zaměstnance OSN. iDNES.cz [online]. 2022-03-08 [cit. 2022-03-08]. Dostupné online. 
  405. TELEVIZE, Česká. Bojujete i za naše životy a svobodu, vzkázal Fiala. Zelenskyj návštěvu tří premiérů ocenil. ČT24 [online]. [cit. 2022-03-17]. Dostupné online. (česky) 
  406. Rusko bylo vyloučeno z Rady OSN pro lidská práva. Novinky.cz [online]. [cit. 2022-04-07]. Dostupné online. 
  407. MEJZROVÁ, Anita. OSN vyloučila Rusko z Rady pro lidská práva. Země vyhrožovala státům „důsledky“. Deník N [online]. 2022-04-07 [cit. 2022-04-07]. Dostupné online. (česky) 
  408. Violetta Orlova, The head of the tribunal over Milosevic explained why Russia should be excluded from the UN Security Council, Unian, 10.4.2022
  409. The ICC Chief Prosecutor visited Bucha, Radio Svoboda, 14.4.2022
  410. Zákon č. 65/2022 Sb., Zákon o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, platný od 21. 3. 2022 na jeden rok
  411. Russian police have detained almost 1,400 people at anti-war protests across Russia after President Vladimir Putin sent troops to invade Ukraine, an independent monitor said Thursday.. MSN [online]. [cit. 2022-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  412. TIMES, The Moscow. Dozens of Russian Anti-War Picketers Detained – Reports. The Moscow Times [online]. 2022-02-24 [cit. 2022-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  413. Fears Moscow plans to encircle and threaten Kyiv – as it happened | Ukraine | The Guardian. amp.theguardian.com [online]. [cit. 2022-02-25]. Dostupné online. 
  414. ROWAN, Claudia; PLATT, Poppie; STYLLIS, George. Ukraine war: Russian tanks enter Kyiv as city goes into 'defensive phase'. The Telegraph. 2022-02-25. Dostupné online [cit. 2022-02-25]. ISSN 0307-1235. (anglicky) 
  415. Propaganda, confusion, and an assault on press freedom as Russia attacks Ukraine. Columbia Journalism Review [online]. [cit. 2022-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  416. Tirana, Anti-War Protest Held in Front of Russian Embassy. ALBANIA DAILY NEWS [online]. [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  417. Ucranianos en Argentina marchan por la paz en Buenos Aires frente a la embajada de Rusia. www.cronista.com [online]. [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. (španělsky) 
  418. LLC, Helix Consulting. «Հայաստանում կան մարդիկ, որոնք դեմ են պատերազմին, Ռուսաստանի կայսերապաշտ քաղաքականությանը». Բողոքի ակցիա՝ ՌԴ դեսպանատան դիմաց - Այսօր` թարմ լուրեր Հայաստանից. www.aysor.am [online]. [cit. 2022-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  419. EARL, Carly; AUSTRALIA, Source: Guardian. Ukraine supporters gather in Sydney to protest Russian invasion – video. The Guardian. 2022-02-25. Dostupné online [cit. 2022-02-26]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  420. Bakıda Ukraynaya dəstək aksiyası olub. Azadlıq Radiosu [online]. [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. (ázerbájdžánsky) 
  421. D18 Hərəkatı Ukraynaya dəstək aksiyası keçirib [online]. 2022-02-25 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. (ázerbájdžánsky) 
  422. NEWS, Flanders. Russian embassy target of Ukrainian anger. vrtnws.be [online]. 2022-02-24 [cit. 2022-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  423. AP. Hundreds of Belarusians protest Russian attack on Ukraine. www.timesofisrael.com [online]. [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  424. Марши в поддержку Украины, «явка выше 70%». Подводим итоги основного дня голосования. ZERKALO.IO [online]. 2022-02-27 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. (rusky) 
  425. REUTERS. Bosnians, remembering their own war, protest in support of Ukraine. Reuters. 2022-02-25. Dostupné online [cit. 2022-02-28]. (anglicky) 
  426. Grupo protesta contra invasão da Ucrânia em frente ao consulado da Rússia em São Paulo neste sábado. G1 [online]. [cit. 2022-02-28]. Dostupné online. (portugalsky) 
  427. КАРАДЖОВ, Максим. На протеста пред руското посолство: Киев покръсти Русия, Киев ще я опее. Dnevnik [online]. 2022-02-24 [cit. 2022-02-25]. Dostupné online. (bulharsky) 
  428. OBRAZEM: Šedesátitisícový dav v Praze volal po míru a sankcích, které Rusko zabolí. www.forum24.cz [online]. [cit. 2022-02-28]. Dostupné online. 
  429. Demonstration mod Rusland i Danmark: - Jeg er mundlam - TV 2 | Ghostarchive. ghostarchive.org [online]. [cit. 2022-02-28]. Dostupné online. 
  430. VIDEO JA FOTOD ⟩ Eesti rahvas avaldas Vabaduse väljakul Ukrainale toetust: Slava Ukraini!. Postimees [online]. 2022-02-26 [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. (estonsky) 
  431. ERR, ERR, ERR News |. Gallery: Anti-war protesters picket Russian embassy in Tallinn. ERR [online]. 2022-02-25 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  432. In pictures: Thousands in Finland protest Russia's attack on Ukraine. News [online]. 2022-02-26 [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  433. À Paris, manifestation contre l'invasion de l'Ukraine devant l'ambassade de Russie. France 24 [online]. 2022-02-24 [cit. 2022-02-28]. Dostupné online. (francouzsky) 
  434. In Photos: Georgians March for Ukraine [online]. 2022-02-24 [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  435. Protestas en Chile y México contra la incursión rusa en Ucrania | TRT Español. www.trt.net.tr [online]. [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. (španělsky) 
  436. VIDEO Ukrajinci prosvjeduju pred ruskim veleposlanstvom u Zagrebu: "Nadam se da će se nešto popraviti u tim bolesnim glavama". N1 [online]. 2022-02-24 [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. (chorvatsky) 
  437. Ukrainians vent ire at Russian moves with rally outside embassy | The Asahi Shimbun: Breaking News, Japan News and Analysis. The Asahi Shimbun [online]. [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  438. WELLE (WWW.DW.COM), Deutsche. Ukraine-Russia conflict: Protests in Berlin | DW | 23.02.2022. DW.COM [online]. [cit. 2022-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  439. In Delhi, protest by parents, friends of those stuck in Ukraine [online]. 2022-02-25 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  440. Iran Police Disperse Crowd Chanting 'Death To Putin And Supporters’ | Ghostarchive. ghostarchive.org [online]. [cit. 2022-02-28]. Dostupné online. 
  441. Iranians defy Khamenei, protest Putin outside Ukrainian embassy - The Jerusalem Post | Ghostarchive. ghostarchive.org [online]. [cit. 2022-02-28]. Dostupné online. 
  442. 'This is a tragedy' - Ukrainians in Ireland protest. www.rte.ie. 2022-02-24. Dostupné online [cit. 2022-02-25]. (anglicky) 
  443. MÁSSON, Snorri. Mótmæli við sendiráðið: „Erfitt að lýsa þessu með orðum“ - Vísir. visir.is [online]. [cit. 2022-02-25]. Dostupné online. (islandsky) 
  444. Manifestazione a Milano contro la guerra in Ucraina, in migliaia in piazza tra bandiere e slogan: "Subito la pace". la Repubblica [online]. 2022-02-26 [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. (italsky) 
  445. ‘Putin is the new Hitler’: Israelis protest invasion outside Russian embassy | The Times of Israel. www.timesofisrael.com [online]. [cit. 2022-02-28]. Dostupné online. 
  446. Thousands Rally in Tel Aviv Against Russian Invasion of Ukraine. Haaretz. Dostupné online [cit. 2022-02-28]. (anglicky) 
  447. Ukrainian-Canadians rally outside embassy in Ottawa ahead of Russian invasion. Ottawa [online]. 2022-02-24 [cit. 2022-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  448. Ресей консулдығының алдында пикет өткізгендерді полиция ұстап әкетті. Азаттық радиосы [online]. [cit. 2022-02-25]. Dostupné online. (kazašsky) 
  449. CRUZ, Julián Pino. Colombianos y ucranianos protestan frente a Embajada de Rusia en Colombia por la invasión de Putin. Blu Radio [online]. 2022-02-26 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. (španělsky) 
  450. Márki-Zay Péter békéért imádkozott többezer tüntetővel az orosz követség előtt. telex [online]. 2022-02-24 [cit. 2022-02-25]. Dostupné online. (maďarsky) 
  451. [UPDATED] Ukrainians in Malaysia protest invasion at Russian embassy. The Vibes [online]. 2022-02-25 [cit. 2022-02-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  452. a b SORIA, Horacio Fernando; BIANCO, Miguel Lo. 'She woke up with bombs': Ukrainian diasporas in Latin America protest invasion. Reuters. 2022-02-26. Dostupné online [cit. 2022-02-28]. (anglicky) 
  453. Protest la Ambasada Federației Ruse din Chișinău: „Kremlin, oprește-te!”. Jurnal.md [online]. [cit. 2022-02-25]. Dostupné online. (rumunsky) 
  454. Tientallen demonstranten voor Russische ambassade en op Plein. NU [online]. 2022-02-24 [cit. 2022-02-25]. Dostupné online. (nizozemsky) 
  455. Russians, Ukrainians and Norwegians in joint anti-war protest. The Independent Barents Observer [online]. [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  456. Wyborcza.pl. warszawa.wyborcza.pl [online]. [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. 
  457. Manifestação em Lisboa, frente à embaixada da Federação Russa: “Queremos armas!”. Expresso [online]. 2022-02-24 [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. (portugalsky) 
  458. Profesorul de istorie Marcel Bartic protestează în fața Ambasadei Rusiei din București în semn de solidaritate cu Ucraina/ A fost amendat de jandarmerie pentru protest neautorizat. G4Media.ro [online]. 2022-02-24 [cit. 2022-02-25]. Dostupné online. (rumunsky) 
  459. Η διαδήλωση Ελλήνων και Ουκρανών σε 15 εικόνες. Athens Voice [online]. [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. (řecky) 
  460. Nesúhlas s útokom na Ukrajinu vyjadrili v Bratislave, v Prievidzi i v Košiciach. Pravda.sk [online]. 2022-02-24 [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  461. V Ljubljani in Mariboru danes protesti proti vojni v Ukrajini - Primorske novice | Ghostarchive. ghostarchive.org [online]. [cit. 2022-02-28]. Dostupné online. 
  462. RTVE.ES/EFE. Un millar de personas protesta en Madrid contra la guerra. RTVE.es [online]. 2022-02-25 [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. (španělsky) 
  463. Sweden: Hundreds protest in Stockholm against Russian military offensive in Ukraine | Video Ruptly. www.ruptly.tv [online]. [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  464. NEWS, A. B. C. Protesters worldwide take to the streets against Russian aggression in Ukraine. ABC News [online]. [cit. 2022-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  465. TECH, Cat ThomasCat Thomas is a freelance journalist based in Taipei She covers anything from politics to culture to; IT, Sometimes All of Those Combined If She Can Swing. We’re All Ukrainians Today: Rally Held in Taipei to Protest the Invasion of Ukraine [online]. 2022-02-25 [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  466. İstanbul’daki Rusya Karşıtı Protestolar İkinci Gününde. Amerika'nin Sesi | Voice of America - Turkish [online]. [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. (turecky) 
  467. Demonstrators protest outside Russian Embassy in Washington after Russia invades Ukraine. www.cbsnews.com [online]. [cit. 2022-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  468. Hundreds protest outside Downing Street to demand tougher sanctions on Russia after invasion of Ukraine. The Big Issue [online]. 2022-02-24 [cit. 2022-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  469. Thousands gather to support Ukraine in central Prague. Radio Prague International [online]. 2022-02-24 [cit. 2022-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  470. V centru Prahy se sešly tisíce lidí, protestovaly proti invazi na Ukrajinu | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2022-02-25]. Dostupné online. 
  471. V Praze demonstrovalo na podporu Ukrajiny až 80 tisíc lidí. Deník N [online]. 2022-02-27 [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. 
  472. Sláva Ukrajině. Desítky tisíc lidí protestovaly na Václavském náměstí. iDNES.cz [online]. 2022-02-27 [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. 
  473. Kölner Rosenmontagszug fällt auch 2022 aus. www1.wdr.de [online]. 2021-12-27 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. (německy) 
  474. GMBH, DWDL de. ZDF und WDR sagen alle Karnevalssendungen im TV ab. DWDL.de [online]. [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  475. TAGESSCHAU.DE. Rosenmontag: Friedensdemo statt jeckem Treiben. tagesschau.de [online]. [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. (německy) 
  476. Anti-war protests break out as Belarus votes to renounce non-nuclear status | Reuters | Ghostarchive. ghostarchive.org [online]. [cit. 2022-02-28]. Dostupné online. 
  477. Tři tisíce Rusů protestovalo v Praze proti válce a Putinovi. Novinky.cz [online]. Dostupné online. 
  478. Policie v Moskvě i v Petrohradu rozhání protesty proti válce a zatýká. Novinky.cz [online]. [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. 
  479. Ruská policie zatkla lidi protestující proti válce. Kreml zakazuje šířit jiné než oficiální zprávy o Ukrajině. iROZHLAS [online]. [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. 
  480. Nejsme vojáčci. Policie v Rusku zadržuje protestující proti válce s Ukrajinou. Deník.cz. 2022-02-24. Dostupné online [cit. 2022-02-27]. 
  481. Protesty ve stovce ruských měst: 3126 zatčených v Moskvě, 2084 v Petrohradě. Echo24.cz [online]. 2022-03-01 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. 
  482. Ruská policie zadržuje demonstranty proti válce, regionální politici podepisují petici. ČT24 [online]. [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. 
  483. Za účast na protiválečné demonstraci hrozí v Rusku až 6 let vězení. Novinky.cz [online]. Dostupné online. 
  484. a b Puškin, chodec nebo slunečnice. Ruští odpůrci Putina šifrují své zprávy. Reflex.cz [online]. Dostupné online. 
  485. ERR, ERR |. Supermarket chains removing Russian-origin products from shelves. ERR [online]. 2022-02-25 [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  486. More Latvian stores join Russia and Belarus product boycott. eng.lsm.lv [online]. [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  487. LCBO pulling all Russian-made products from store shelves | Globalnews.ca. Global News [online]. [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  488. Quebec directs SAQ to remove Russian products from shelves over country’s invasion of Ukraine | Globalnews.ca. Global News [online]. [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  489. Russian liquor products pulled from Manitoba Liquor Mart shelves | Watch News Videos Online. Global News [online]. [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  490. SPURR, Bill. Russian vodka at the NSLC? Nyet! | SaltWire. www.saltwire.com [online]. [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  491. Why is Russian alcohol being pulled off BC liquor store shelves? - Victoria Times Colonist | Ghostarchive. ghostarchive.org [online]. [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. 
  492. Cox orders all Russian products pulled from Utah liquor store shelves. Deseret [online]. 2022-02-27 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  493. Access Denied | Ghostarchive. ghostarchive.org [online]. [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. 
  494. Systembolagets beslut: Slutar sälja rysk alkohol. www.aftonbladet.se [online]. [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. (švédsky) 
  495. Finnish retailers pull Russian products from shelves. News [online]. 2022-02-28 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  496. PANJA, Tariq. Champions League Final Will Be Played in Paris, Not Russia. The New York Times. 2022-02-25. Dostupné online [cit. 2022-02-27]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  497. PRINCE-WRIGHT, Joe. UEFA Champions League final to Paris; Russia, Ukraine neutral venues [online]. 2022-02-25 [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  498. Poland refuses to play Russia in next month's 2022 World Cup qualifier over Ukraine. CNN [online]. 2022-02-26 [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  499. WILSON, Jeremy; SLATER, Luke. Sebastian Vettel and Max Verstappen call for Russian GP boycott as Uefa moves Champions League final. The Telegraph. 2022-02-23. Dostupné online [cit. 2022-02-27]. ISSN 0307-1235. (anglicky) 
  500. Formula 1 statement on the Russian Grand Prix | Formula 1®. www.formula1.com [online]. [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  501. IOC pushes to cancel events in Russia, Belarus. ESPN.com [online]. 2022-02-25 [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  502. NAIR, Rohith. Russia stripped of major events as invasion of Ukraine intensifies. Reuters. 2022-02-25. Dostupné online [cit. 2022-02-27]. (anglicky) 
  503. UCI statement concerning the situation in Ukraine. www.uci.org [online]. [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  504. FIG decision regarding the conflict in Europe. gymnastics.sport [online]. [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. 
  505. Rusy a Bělorusy na MS nechceme, vyhlásili Finové. S razantní výzvou přišli Švýcaři. Sport.cz [online]. [cit. 2022-02-28]. Dostupné online. 
  506. Vyloučení Ruska a Běloruska z MS se blíží. Za agresory už je i náhrada. iSport.cz [online]. [cit. 2022-02-28]. Dostupné online. 
  507. Russia is banned from Eurovision after invasion of Ukraine. the Guardian [online]. 2022-02-25 [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  508. EBU statement regarding the participation of Russia in the Eurovision Song Contest 2022. Eurovision.tv [online]. 2022-02-25 [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ROVENSKÝ, Dušan. Putinova „specoperace“: Ruská invaze na Ukrajinu v detailech. ATM. 2022-03-25, roč. 54, čís. 4/2022, s. 2 až 4, 6 až 8 a 10 až 12. ISSN 1802-4823. 
  • FOJTÍK, Jakub. Ruské vrtulníky při okupaci Ukrajiny. ATM. 2022-03-25, roč. 54, čís. 4/2022, s. 14 a 15. ISSN 1802-4823. 
  • FOJTÍK, Jakub. Letectvo nad Ukrajinou. ATM. 2022-03-25, roč. 54, čís. 4/2022, s. 16 a 17. ISSN 1802-4823. 
  • ZAJAC, Ivan. „Speciální operace“ na moři. ATM. 2022-03-25, roč. 54, čís. 4/2022, s. 13. ISSN 1802-4823. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]